(16.50 hodin)
Poslanec František Kopřiva: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jenom za kolegu Ferjenčíka řeknu faktickou, kterou chtěl zmínit, že v klubu Pirátů máme všichni staženou eRoušku. A nyní tedy se dostanu už k tomuto materiálu, který projednáváme.
Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážený pane ministře, my tuhle problematiku sledujeme už od minulého volebního období, kdy byla novela zákona o Vojenském zpravodajství poprvé předložena v roce 2016, aby následně kvůli vlně nevole spadla pod stůl. A v aktuálním volebním období se teď jedná už o pátou verzi, jestli správně počítám, protože ten návrh procházel i za našeho přispění neustálým vývojem, což je pozitivní.
Na úvod bych chtěl poděkovat řediteli Vojenského zpravodajství panu generálovi Berounovi a jeho kolegům za vstřícnou komunikaci a konstruktivní dialog. Sluší se také transparentně uvést, že Piráti tuto novelu konzultovali se zástupci Svazu průmyslu a dopravy, ICT unie, Sdružení pro internetový rozvoj, CZ.NIC, NIX.cz, IuRe, Brmlab, společnosti Seznam a dalšími nezávislými odborníky.
Pochopitelně je mrzuté, že stát často nedokáže využít nové možnosti, které nám internet nabízí, a stejně tak je znepokojivé, když se podceňují hrozby, které v kyberprostoru dostávají také zcela nové možnosti. Bohužel je čím dál víc vidět, že státy prostě nestíhají na dynamicky se vyvíjející technologické trendy reagovat. Je rozhodně žádoucí, aby se zpravodajská služba Ministerstva obrany neustále přizpůsobovala novým výzvám a mohla efektivně fungovat i v kyberprostoru. A je namístě, aby byl nastaven odpovídající legislativní rámec. Takže je určitě dobře, že to tady probíráme a že se to snad i posune po dnešku dál.
Chtěl bych jenom říct, že Armády České republiky i Vojenského zpravodajství si moc vážím, mají mou plnou důvěru a podle průzkumu veřejného mínění mají i důvěru veřejnosti. A je to tak správně. Nicméně každá zákonná úprava, která rozšiřuje pravomoci státu, natožpak zpravodajské služby, se musí důkladně a kriticky posoudit, zvlášť když se návrh potenciálně dotýká ústavních práv a svobod občanů. Jádro téhle novely totiž spočívá právě v rozšiřování pravomocí Vojenského zpravodajství. Proto jsme byli od začátku také tak obezřetní.
Původní verze z roku 2018 obsahovala skutečně nepřijatelná ustanovení, případně vágní formulace u poměrně závažných věcí. Návrh měl Vojenskému zpravodajství umožnit blíže nespecifikované sondy, takže nebylo jisté, zda by nemohly kromě internetového provozu číst také samotný obsah komunikace uživatelů na internetu, což by bylo skutečně zásadním narušením ústavních svobod. Nedostatečně bylo také v původním návrhu ošetřené zavádění těchto sond do komunikačních sítí a spolupráce s poskytovateli internetového připojení.
Zákon nově umožňuje takzvané aktivní zásahy, což je v mimořádných případech legitimní požadavek Vojenského zpravodajství, nicméně původní návrh aktivní zásahy umožňoval v poměrně extenzivní míře. Nebylo také jasné, zda by informace získané zpravodajskou činností nemohly být využívány v trestním řízení. K odstranění těchto nedostatků Piráti proaktivně zpracovali vlastní paragrafové znění těch inkriminovaných částí. Dále jsme se také zaměřili na posílení parlamentní kontroly skrze sněmovní komisi pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství, což by mělo jít ruku v ruce s rozšiřováním pravomocí Vojenského zpravodajství.
Své připomínky k návrhu jsme zaslali už během meziresortního připomínkového řízení v březnu loňského roku. Následně jsme Vojenskému zpravodajství i ministerstvu zaslali konkrétní návrhy v paragrafovém znění. V podobném duchu zaslaly své připomínky také Ministerstvo vnitra, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Český telekomunikační úřad, Hospodářská komora, Asociace malých a středních podniků, Úřad pro zahraniční styky a informace, Bezpečnostní informační služba, Národní úřad pro kybernetickou a informační bezpečnost. Další připomínky tam, myslím, mělo Ministerstvo financí, Česká advokátní komora, Úřad pro ochranu osobních údajů a tak dále.
Musím konstatovat, že Vojenské zpravodajství postupně zapracovávalo připomínky naše i těch ostatních subjektů, v některých pasážích se dokonce přímo inspirovalo našimi návrhy. Takže s mírným optimismem tady dnes musím konstatovat, že s každou další verzí jsme se posouvali správným směrem. Aktuální verze, což tedy není ta, co je v tomto sněmovním tisku obsažena, ale ta zhruba půl měsíce stará, tak ta už všechny ty zásadní výhrady reflektuje, i většinu těch dílčích připomínek, konkrétně jde o ty sondy. Ty se změnily, nyní se nazývají nástroje detekce, ale především je nyní explicitně uvedeno, že tato zařízení mohou číst pouze metadata, čímž se zajistí, že nástroje detekce budou moct sledovat provoz, ale nemohou číst obsah komunikace uživatelů. Ty nástroje detekce jsou nyní definovány jako pasivní zařízení, která by neměla ohrozit tu infrastrukturu poskytovatelů internetového připojení nebo narušit internetový provoz.
Aktivní zásahy v komunikačních sítích dostaly poměrně jasné mantinely, takže se minimalizuje riziko případného zneužití nebo neúmyslně přehnané reakce. Nakonec je lépe upravená spolupráce s poskytovateli internetového připojení, která nastavuje vcelku vyvážený vztah Vojenského zpravodajství a těch firem, takže nyní by měly být spíše v partnerském vztahu a měly by spolupracovat na zajištění obrany v kyberprostoru.
Dostali jsme se tedy teď do situace, kdy projednáváme sněmovní tisk, který odpovídá nikoliv nejaktuálnější verzi, nýbrž zastaralé verzi této novely z března 2020, která ještě zcela nevypořádává všechny ty zmíněné připomínky, ačkoliv ty připomínky samo Vojenské zpravodajství již akceptovalo. Proto jsme se na semináři v Poslanecké sněmovně v červenci letošního roku domluvili, že ve druhém čtení předložíme ideálně nějak napříč kluby komplexní pozměňovací návrh, čímž tuto předlohu aktualizujeme na nejnovější verzi, která je už přijatelná, myslím, pro většinu těch zúčastněných subjektů. Rádi bychom také tímto vyzvali Ministerstvo obrany, aby následně zvážilo zaujetí souhlasného stanoviska k tomu společnému pozměňovacímu návrhu. Předpokládám, že ještě nějaké třeba drobné pozměňováky budeme navrhovat z různých klubů, ale ty skutečně nejdůležitější věci, to znamená ta zařízení detekce, jak mají fungovat, aby tam bylo ošetřeno, že se nečte obsah komunikace, a nějaké nastavení mantinelů těm aktivním zásahům, tak to by měl obsahovat ten komplexní návrh.
Moc děkuji všem, kteří se zúčastnili toho kulatého stolu v červenci, a doufám, že tuto spolupráci dotáhneme úspěšně do konce a Sněmovna o tomto zákoně rozhodne. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí poslanec Ondřej Profant a připraví se jako poslední poslanec Leo Luzar. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Ondřej Profant: Vážení kolegové, vážená veřejnosti, v první řadě bych chtěl poděkovat Vojenskému zpravodajství, ministerstvu a panu ministrovi za spolupráci. Chápu, že musela být velmi obtížná úloha takovéto relativně veřejné projednávání a že zpravodajská služba na toto není stavěná. Nicméně tady je potřeba zdůraznit, že se jedná o plošné... že ta novela má zavést plošná opatření, která se dotýkají všech občanů, nikoliv konkrétních aktivit nebo konkrétního spisu, konkrétní akce vedené, ale prostě monitoring je plošný, a proto je potřeba o tom jednat v trochu jiném režimu než o jejich běžných operacích.
Vím, že proces přípravy tohoto zákona byl velmi náročný. Byl tu již v minulém volebním období. Teď už tu byl také velmi dlouho a velmi dlouho jsme to projednávali. Přípravu shrnul můj předřečník, ale já si dovolím říct, že tato obtížnost a zdlouhavost v projednávání se projevila na kvalitě.
Musím se pozastavit nad tou předlohou, která nám je předkládána. Tam bylo mnoho problémů. Definice metadat, aktivita versus pasivita sond, to znamená, jestli ty sondy třeba můžou zaměňovat obsah, nebo ne. Byla relativně invazivní vůči poskytovatelům připojení. Velkou pasáží byly aktivní zásahy, které nebyly moc definovány, a jestli k nim může být využíváno sond. Stejně tak pro nás velkou otázkou v prvních verzích byla kontrola, jak vnitřní, takže inspektor, tak parlamentní. A diskutovanou otázkou byla i náhrada škody.***