Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Radek Vondráček)

504.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace

Na pořad 62. schůze Poslanecké sněmovny bylo předloženo celkem 33 odpovědí na vznesené interpelace, s nimiž poslanci nebyli spokojeni, a z toho důvodu požádali o zařazení na pořad schůze Poslanecké sněmovny. Pro dnešek nám zbývá projednat ještě 11 odpovědí na písemné interpelace.

Upozorňuji všechny poslance na ustanovení § 112 odst. 6 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, které zní: Není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná.

Tak ještě dodatečně dorazila omluva paní ministryně Marie Benešové do 11 hodin z pracovních důvodů.

Tak. A pojďme na jednotlivé interpelace. Předseda vlády Andrej Babiš odpověděl na interpelaci poslankyně Olgy Richterové ve věci slev na jízdném pro invalidní důchodce. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 707. Projednání této odpovědi bylo přerušeno do přítomnosti předsedy vlády Andreje Babiše. Jak jste před chvílí ode mě slyšeli, pan premiér se dostaví až na ústní interpelace, omlouvá se z pracovních důvodů, není možné tuto interpelaci projednat.

Další interpelací je opět interpelace poslankyně Olgy Richterové na předsedu vlády ve věci nezbytné legislativní úpravy pro obce realizující komplexní podporu bydlení. Interpelace se předkládá jako sněmovní tisk 709. Také tato interpelace byla přerušena do přítomnosti předsedy vlády. Není možné o ní dále jednat, podmínka nebyla splněna.

Předseda vlády Andrej Babiš odpověděl na interpelaci poslance Mikuláše Ferjenčíka ve věci dvou tisíc miliard peněz našich občanů z lithia. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 770. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno do přítomnosti předsedy vlády.

Pozor, změna. Místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová odpověděla na interpelaci poslance Jakuba Jandy ve věci skandální šikany podnikatele Finančním úřadem pro Moravskoslezský kraj. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 885. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno do přítomnosti místopředsedkyně vlády a ministryně financí Aleny Schillerové. Paní ministryně je přítomna, a my tedy můžeme pokračovat v rozpravě. Tak, a pohybem se hlásí pan poslanec Janda, kterému tímto dávám slovo.

 

Poslanec Jakub Janda: Dobrý den, děkuji za slovo. Já se omlouvám, já jsem trošku zadýchaný, jelikož jsem běžel z podvýboru, tak snad to tady rozdýchám. (Ministryně Schillerová: Jste sportovec, ne? Pobavení v sále.) No, sportovec, ale s rouškou, paní ministryně, s tím se hrozně těžko běhá.

Vážené dámy, vážení pánové, vážená paní ministryně, letos v dubnu se objevil případ šikany jednoho ostravského restauratéra ze strany Finančního úřadu Moravskoslezského kraje. Připomenu jen krátce. Kvůli potížím způsobeným koronavirem, žádal o odklad placení DPH. V reakci úřadu ale bylo nejen zamítnutí této žádosti, navíc mu obstavili majetek. Přitom šlo jen o 16 tisíc korun. Absurdní, neuvěřitelné, skandální.

Jsem rád, že se to nakonec vyřešilo. Paní ministryně financí Alena Schillerová v odpovědi na interpelaci, kterou jsem na ni kvůli tomuto případu adresoval, slíbila nápravu. V reakci na mé podněty to celé označila za nesprávné posouzení konkrétní situace. Ředitelům jednotlivých finančních úřadů prý vysvětlila, aby postupovali správně. Což si lze při jisté dávce optimismu vyložit i tak, že mají postupovat rozumně. Dotyční ze zmíněného případu sice dostali pouze výtku, ale lepší než nic. A na závěr uvedla větu, kterou musím citovat doslova: "Věřím, že se podobné případy již nebudou opakovat."

Nedělám si iluze o současné vládní garnituře, jako politik jsem zvyklý na cokoli, o všem zdravě pochybovat. Ale přeci jen chtěl jsem dát této snaze naději. Vydrželo to něco málo přes dva měsíce. Koncem června se v médiích objevila zpráva, nebo začala objevovat svědectví o dění na finančních úřadech ve Zlínském kraji, zvláště pak ve Valašském Meziříčí, a nejen tam. Nejde sice o nové případy, týká se to uplynulých let. Zodpovědní lidé ale zůstávají na svých místech a není vyloučeno, že podobné praktiky pokračují. Jen namátkou, o co šlo. Pobízení k vydávání zajišťovacích příkazů a konání dražeb v majetku dlužníků. Čím více, tím lepší hodnocení daného finančního úřadu. A ještě hůře, cílené vybírání zboží do dražby, aby se to hodilo spřízněným osobám, zvýhodňování vybraných dlužníků.

I tady bych rád věřil, že šlo jen o ojedinělé excesy, které jsou výsledkem pomýleného chování několika jedinců. Že i na finančních úřadech pracuje spousta odpovědných lidí, kterým to kazí pár škůdců, abych použil slovník, který je přinejmenším podporovatelům této vlády blízký. Jenže ono to vypadá trochu jinak. Z publikovaných reportáží a zveřejněných svědectví vyplývá, že zaklekávací postup mohl být i širšího rázu. Vždy se bráním přehnané paušalizaci či skandalizaci. Jak se ale ubránit dojmu, že šlo o systematický přístup, navíc vynucovaný nadřízenými? Jak jinak si vysvětlit formulaci, shora nařízenou, kterou například v jedné reportáži pronesla vedoucí vymáhacího oddělení úřadu ve Valašském Meziříčí? Vsetínské státní zastupitelství sice vyloučilo, že by šlo o zneužívání pravomoci, mě ale tyto případy znepokojují a nepochybně nejsem sám. Už jen proto, že se stále opakují, jakkoli u nás tu paní ministryně financí ujišťuje, že už se to opakovat nebude.

Rád bych tady opět, a nejen já, ale i hlavně ty tisíce poctivých živnostníků a podnikatelů, věděl, jaká opravdu účinná opatření Ministerstvo financí společně s Generálním finančním ředitelstvím zavede, aby se podobné excesy neopakovaly. Existovaly metodické pokyny k pobídkám v počtu zajišťovacích příkazů dražeb atd.? Existují takové pokyny do současnosti? Jak bude posílen systém kontroly? A ta poslední: Jaká opatření a proti kterým zodpovědným osobám budou podniknuta v nově zveřejněných případech ze Zlínského kraje?

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. A dávám slovo paní místopředsedkyni vlády a ministryni financí Aleně Schillerové.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážený pane poslanče, takže jestli tomu dobře rozumím, v podstatě ten případ v Moravskoslezském kraji teď v tuto chvíli už nechcete... nebo považujete za uzavřený. Já jsem za to velmi ráda. Jenom to velmi shrnu. Byla to skutečně velice nesprávná věc, nesprávný postup. Ale tak jak to paní ředitelka Richterová, generální ředitelka Finanční správy, prošetřila, tak nebylo to systémového selhání. Tam je nastavená metodika, jasná metodika, jak mají postupovat. Navíc ještě byla ta metodika velmi zmírněna v důsledku pandemie. To znamená, ještě jsou tam individuální přístupy v pandemii. Tam vůbec nemělo být přistoupeno ke zřízení zástavního práva.

Ten pracovník selhal. Bylo namístě, že s ním bylo zahájeno kárné řízení, které tedy vyústilo ve výtku. Paní ředitelka to probrala se zápisem na poradě ředitelů. Upozornila ředitele, že se toto nesmí opakovat. Upozornila jmenovitě ředitele Moravskoslezského kraje, že prostě toto je absolutně nepřijatelné, takovýto postup. A já jsem ještě si nechala ověřit od kolegů, že tam bylo vydáno tedy to konečné vyjádření Generálního finančního ředitelství. (Pokračuje čtením z písemného materiálu): Nad rámec výše uvedeného lze dodat, že zástupkyně daňového subjektu, daňová poradkyně Kateřina Treichelová, nebyla schopna konkrétně specifikovat další případy nezákonného postupu Finančního úřadu pro Moravskoslezský kraj i v jiných případech, které byly zmíněny v článku. - Ten článek, to bylo medializované a tam bylo napsáno, že byly další případy. A oni nějakým způsobem ji kontaktovali, a další případy specifikovány nebyly. Takže Finanční správa se omluvila, bylo to namístě, že se omluvila, to bylo nepřijatelné. A nevím o žádném jiném případu a nesmí to nastat. Ale chci vám říct, že je tam nastavená jasná metodika. Metodická činnost je v kompetenci Generálního finančního ředitelství a ta byla i v té době, kdy prostě ten pracovník nesprávně to vyhodnotil a nesprávně postupoval. Takže určitě ta omluva byla namístě.

Zlínský kraj. Bohužel nemám tady teď ty podklady, ale já to mám v hlavě. Doufám, že všechno vám řeknu. Ten případ těch medializovaných věcí ze Zlínského kraje. Bylo to nakonec i předmětem jednání tehdy veřejného slyšení v Senátu, kde jsem byla přítomna i s paní generální ředitelkou Richterovou, ona to tam velmi podrobně vysvětlovala. Správně jste řekl, že jsou to věci, které spadají někdy do let 2016, to znamená starého data. Od té doby Generální finanční ředitelství a Finanční správa, věřte, ušla velký kus cesty, ať už je to, co se týče metodiky v oblasti zajišťovacích příkazů, kdy naprosto ta metodika, která je tam už dejme tomu více než dva roky nastavená, tak naprosto zohledňuje, akceptuje konstantní judikaturu Nejvyššího správního soudu, posuny ve výkladu. Nakonec prezentovali jsme grafy, můžu vám je zaslat, když budete mít zájem, jak na půdě této Sněmovny, tak na rozpočtovém výboru, tak v Senátu, kde je jasně vidět, že ten počet zajišťovacích příkazů klesá. To neznamená, že se přestanou dělat, ale klesá a skutečně jsou plně akceptovány ty závěry, ke kterým dospěl ve své judikatuře Nejvyšší správní soud.

Ta problematika ve Zlínském kraji. Finanční správa a paní generální ředitelka to vysvětlovala naposledy v Senátu, ale už i v rozpočtovém výboru, kde jsme s tím byli před prázdninami, že ona hned po svém nástupu nastavila, nebo byla vlastně ta, která tlačila na vydání metodiky, která už teď také víc než dva roky vlastně, ona je ve funkci už víc než dva roky na Finanční správě. Dneska jsou dražby elektronizovány. To znamená, dneska se nemůže stát to, co se dělo ve Zlínském kraji, že si někdo tam vybíral něco. Dneska to je elektronizováno, anonymizováno. To běží v úplně jiném systému. To znamená, ty věci, které se tam děly, jsou dnes naprosto systémovými kroky Finanční správy vyloučeny. Ti klíčoví lidé odešli. Odešel už vlastně i do penze ředitel Finančního úřadu pro Zlínský kraj. To byl slušný člověk, já jsem ho znala osobně. A ono, víte, také nedohlédnete prostě úplně všude. Odešel ale, a to je asi dobře, i ten ředitel příslušného územního pracoviště. Samozřejmě jsou to všechno státní úředníci, takže oni se buď rozhodnou odejít sami, anebo s nimi vedete velice dlouhé kárné řízení.

Co se týče těch řadových zaměstnanců, tak kárné řízení tam probíhá. Já jsem o tom byla informovaná, ale to je věcí kárné komise, do které nemůže zasahovat ani generální ředitelka, ta je jmenovaná podle zákona o státní službě a nezávisle vyhodnocuje ty postupy. To znamená, to, aby se tyto věci, a znovu opakuji, je to rok 2016, aby se neděly, tam je celá řada systémových kroků, naprosto systémových opatření, elektronizace, tyto věci, a prostě klíčoví hráči z těch pozic odešli. No a co se týče těch řadových, tak tam probíhá, jestli teď je ukončeno, to vám úplně přesně neřeknu, to jsou vždycky dlouhé procesy, kárné řízení.

No, já bych ještě ráda tady řekla, ono to nesouvisí s tou vaší interpelací, ale ráda bych řekla, že Finanční správa určitě nepatří, já to tady říkám často, a nikdy patřit nebude mezi oblíbené orgány Finanční správy, ale vždycky tady byla, vždycky tady bude, v každé zemi, musí tady být, protože nechceme určitě, aby tady nám se daňové úniky množily jak houby po dešti. Myslím si, že odpracovala velký kus práce třeba v oblasti kontrolního hlášení, kde se po třech letech dosáhlo toho, že v podstatě nám zmizely karuselové podvody v této zemi.

Ale já bych chtěla připomenout i jinou věc, že dělá i spoustu ­- třeba v této pandemické době sehrává i velmi pozitivní roli. Byla to právě Finanční správa, která vyplatila a zprocesovala téměř milion žádostí o kompenzační bonus v hodnotě asi 23 miliard. V pondělí začne vyplácet druhou vlnu. Prostě pomáhali, vypláceli to rychle, nakonec i komise, kterou vedl váš pan předseda poslaneckého klubu Stanjura, vyhodnotila kompenzační bonus jako, pokud si vzpomínám, tak to tady hodnotil jako jednu z nejrychlejších a nejlépe fungujících vládních pomocí. A mimo jiné Finanční správa se velmi aktivně, a musím vám říct, že ti lidé jsou nadšení, dělají to s obrovským nadšením, zapojila do trasování. Dneska máme asi 237 berních úředníků zapojených do trasování po celé republice, pomáhají hygienickým stanicím. Ještě tedy připomenu, že dalších 70 je z Celní správy, ale teď se bavíme o Finanční správě. Takže já bych chtěla, abyste vnímali i trochu, pokud to je možné, i tu pozitivní stránku Finanční správy.

Vím, že jsem odbočila od toho, co jste tady otevřel, ale já vnímám ty výtky, vnímám tady tyto problémy, znovu opakuji, ten Zlínský kraj z roku 2016, udělal se velký kus práce, odpracovalo se to, prezentovali jsme to v červnu nebo v červenci na rozpočtovém výboru, byli jsme s tím v září v Senátu na veřejném slyšení a myslím si, že ty věci jsou tam dneska nastaveny naprosto systémově. A dělá Finanční správa i tyto věci, které tady musím připomínat, abychom vnímali, že sehrává i velice důležitou roli teď během pandemie. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Pan poslanec Munzar se hlásí do rozpravy.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně, já si dovolím zareagovat na to, jaký obraz jste vlastně nám tady teď vykreslila. Já bych chtěl jenom zdůraznit, že ty excesy, o kterých jste sama mluvila, a je dobře, že se konečně řeší, z mého pohledu byly způsobeny určitou setrvačností, která v té Finanční správě byla. Nesmíme zapomenout, že to bylo právě za ministrů financí za hnutí ANO, kdy pan generální ředitel Finanční správy Janeček začal zneužívat ty pravomoce a začal nadužívat zajišťovací příkazy, a bylo množství případů, kdy Ministerstvo financí a Finanční správa prohrály soudní spory a díky tomu, že prohrály soudní spory, tak teprve jste začali měnit ten přístup. A mě velmi mrzí, že jste nastavili tady atmosféru ještě před pandemií, která znamenala výraznou, až nadbytečnou přísnost vůči podnikatelskému sektoru. A bohužel ty případy, které se na Finanční správě dějí, jsou důsledkem tohoto přístupu.

A já bych se vás zeptal, a trochu, omlouvám se, také odbočím, stejně jako vy, přesto se to dotýká činnosti Ministerstva finanční a Finanční správy a pomoci podnikatelům. Chtěl jsem se zeptat v souvislosti s tímto na odklad DPH. Jestli vám přijde úplně správné, že v médiích říkáte podnikatelům, že jim odložíte splatnost DPH za čtvrtletí do konce roce, ale pokyn k tomu vyjde v den splatnosti DPH. Myslíte si, že skutečně ti podnikatelé díky tomu, jak je tady nastavený možná přísný postup vůči neplnění jejich povinností, tak zda skutečně čekají na poslední den splatnosti, aby si přečetli pokyn z Ministerstva financí? Anebo si myslíte, že jim to spíše nepomohlo, a nemělo by se to vydat daleko dříve, než je den splatnosti DPH? Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pane poslanče, v podstatě jste nám ukázkově předvedl, kdy by řídící měl vést vystupujícího k věci. To je typická ukázka, kdy jste se měl obrátit v ústních interpelacích na paní ministryni. Je nás tady, jsme tady v poklidné atmosféře. Jenom ať se to, prosím vás, neopakuje.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Tak já myslím, že k těm zajišťovacím příkazům jsem poslala tuny materiálu, podkladů, pošlu klidně znovu. Vidíte statistiky, nastavená metodika. Dokonce i Komora daňových poradců to uznala, že došlo k velkému systémovému posunu. Takže prosím, myslím si, že jsme si to skutečně, a hlavně Finanční správa, protože Ministerstvo financí nemůže zasahovat z povahy zákona, kompetenčního zákona o Finanční správě do jejich metodické činnosti, odpracovali.

Generální pokyn k DPH. Tak říká pan předsedající, že máte interpelovat, ale já odpovím. V den, kdy jsme zavedli restrikce, jsem to dala na vládu. A v ten den jsem na tiskové konferenci řekla, že to odkládáme. A druhý den to vyšlo. Takže já teď v tuto chvíli samozřejmě hned se podívám na ta data, nemám to teď u sebe, protože jsme úplně mimo téma, ale ten den, já si myslím, že tam nebylo vůbec žádné prodlení. Okamžitě jsme to oznámili, takže ti podnikatelé věděli, že to platit prostě nemusí. Jestli mluvíte o nějakém rozpracovaném pokynu Finanční správy, podstatné je to, že jsem podepsala generální pardon. A ten den, kdy byla restrikce, tak jsme vystoupili na tiskové konferenci, hned jsem to dala na vláda, hned jsem to podepisovala a vydávali jsme to. Takže dokonce si troufnu říct, že tam nebylo prodlení žádné. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. K věci ještě pan poslanec Ferjenčík se hlásil do rozpravy. Ale prosím, držme se tedy tématu těch excesů.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Je to velmi související. Já beru v potaz, že pokud se nemýlím, tak paní Schillerová je dnes jediná ministryně na písemných interpelacích, tak doufám, že nikomu ani nemůžeme pak vlézt do tématu. Věřím, že všechny ty tři interpelace se v klidu stihnou.

Chtěl jsem se zeptat na věc, co souvisí s tím postupem Finanční správy ve vztahu k daňovým subjektům. Chtěl jsem se zeptat, co budou dělat příští rok ti úředníci nabraní na kontrolu EET. A chtěl jsem poprosit, kolik je přesně ten počet, jsou to nějaké stovky určitě. Tak co ti lidé budou teď na Finanční správě dělat?

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Tato interpelace se nazývá ve věci skandální šikany podnikatele Finančním úřadem pro Moravskoslezský kraj. Já jsem ten oslí můstek vnímal, ale byl tedy hodně dlouhý.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Já chci odpovědět, pane předsedo. Mohu? Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Ale paní ministryně chce odpovědět a my máme prostor.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Tak, já chci. Pane poslanče Ferjenčíku, zatím pořád vyplácí kompenzační bonus. To jsou oni. Ti eeťáci dělají ten kompenzační bonus. Téměř milion žádostí za 23 miliard. Teď jedou v další tranši. A kromě toho trasují. Takže zatím je využíváme na tyto činnosti. A samozřejmě budeme to řešit. Uvidíme prostě, určitě je nenecháme sedět a určitě to budeme řešit. Ale EET je v podstatě odloženo na dva roky. Takže kompenzační bonus a trasují pro hygienické stanice.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Ptám se, zda ještě někdo má zájem v rozpravě. Pan poslanec Janda.

 

Poslanec Jakub Janda: Pane předsedo, já bych chtěl jenom navázat na pana kolegu Munzara, já si myslím, že to s tím souvisí, na to, co se ptal. Protože kdyby se na to nezeptal on, tak bych se na to zeptal já. Jelikož určitě se to týká šikany. A přesně jsem se chtěl zeptat na ten odklad DPH, aby k těmto případům už nedocházelo. Takže si myslím, že to s tématem souvisí. A já bych chtěl jenom tady poděkovat paní ministryni za odpověď a budu to bedlivě sledovat, jestli k něčemu takovému dojde, nebo ne. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Tak já využiji toho, že jste u pultíku. Budete navrhovat nějaké stanovisko, nebo nikoliv? (Nebude.) Tak děkuji za vstřícný přístup. My bychom pak museli hlasovat a kdo ví, jak by to dopadlo. Tuto interpelaci považuji za projednanou.

Další interpelací je interpelace na předsedu vlády Andreje Babiše, který odpověděl paní poslankyni Věře Kovářové ve věci nedostatečné kapacity základních a mateřských škol. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 897. Projednávání bylo přerušeno do přítomnosti premiéra, nemůžeme tedy pokračovat. Premiér tak vytvořil prostor na debatu s paní ministryní financí na různá témata.

První místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček odpověděl na interpelaci poslance Jana Lipavského ve věci nového bezpečnostního zákona v Hongkongu. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 1001. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno do přítomnosti prvního místopředsedy vlády a ministra vnitra Jana Hamáčka. V úvodu jsem četl jeho omluvu z dopoledního jednání. Není možné projednávat.

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová odpověděla na interpelaci poslance Leo Luzara ve věci poskytnutí podkladových materiálů vztahujících se ke společnosti OKD. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 1011. Projednání bylo přerušeno do přítomnosti místopředsedkyně vlády a ministryně financí, která je nyní přítomná, můžeme pokračovat v rozpravě. Ptám se, jestli z toho důvodu chce vystoupit interpelující poslanec. Poprosím tedy pana poslance Luzara. Poté už vidím, že se připravuje paní ministryně k odpovědi.

 

Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedo, vážená paní ministryně, dámy a pánové, mé otázky budou směřovat na paní ministryni financí. Ale potažmo to není až tak její rank práce, protože se týkají společnosti Prisko a OKD, které v rámci Ministerstva financí jakožto Prisko spadá, ale týkají se spíše problematiky průmyslu a následků, které byly činěny. Dovolím si tedy trošku širší úvod, a to se omlouvám, ale k pochopení té věci bude dostatečný.

V minulém období mezicovidovém neboli covidovém došlo v rámci činnosti společnosti OKD, která je jeden z největších zaměstnavatelů Moravskoslezského kraje a významný průmyslový podnik toho času plně ve vlastnictví státu, k závažným rozhodnutím. Tato rozhodnutí jsou směřována k urychlenému ukončení těžby černého uhlí.

Tady chci upozornit na rizika, která samozřejmě s tímto jsou spojená. A jenom krátký exkurz k tomu, že ohrožení stability dodávek černého uhlí může ohrozit především dodávky tepla pro občanský sektor, což znamená kritické ohrožení infrastruktury. Může ohrozit ekonomické, bezpečnostní a stabilní prostředí v Moravskoslezském kraji. Máme tady velký problém se skladováním případného dovozu uhlí, protože kraj nedisponuje prostory mimo elektrárnu Dětmarovice, kde by bylo možné skladovat z bezpečných důvodů takovéto obrovské množství uhlí, které je potřeba. Samozřejmě o ekologii se ani nezmiňuji. Moravskoslezský kraj taky nedisponuje dostatečnými kapacitami dopravními, aby mohl výpadek uhlí z OKD doplnit a dovézt například ze zahraničí. Je zde velký nedostatek vagonů, což je sice drobnost, dalo by se říci, ale na dovoz obrovského množství uhlí, které je potřeba, je nedostatečná kapacita i dopravní kapacity.

Samozřejmě jsou ohroženy i navazující průmysly, což se týká hlavně hutnictví a strojírenství v Moravskoslezském kraji, ale i širší republice, protože výrobky z Moravskoslezského kraje, z největších hutí a železáren, samozřejmě zásobují celou republiku a vývoz. Toto vše jsou následky možného rychlého a překotného útlumu společnosti OKD, které můžou nastat, pokud nebude přistupováno ke krokům omezujícím tuto těžbu v rozumném postupu.

Já si dovolím tady krátce jenom citovat materiál, který připravila Hospodářská komora Moravskoslezského kraje, který se týká přesně této situace: "Většina dodavatelských firem předpokládala postupné omezování těžby v horizontu deseti let, to je přibližně do roku 2030, jak v minulosti tvrdil pan premiér Babiš. Tento termín byl postupně upřesňován přes rok 2027 až po písemné vyjádření premiéra Babiše Svazu měst a obcí okresu Karviná, kde starostové jsou ujišťováni, že těžba bude nejdříve ukončena v roce 2024, nejspíše však bude pokračovat i za tento termín. Podnikatelé, dodavatelé služeb a zboží do OKD, stejně tak dotčené obce, věřili v tento termín a k tomuto datu se připravovali na ukončení poskytování svých služeb a zboží.

Překotné ukončení těžby významným způsobem překvapilo všechny dotčené subjekty. Podle dostupných informací je překotným ukončením těžby ohroženo přibližně 500 podnikatelských subjektů, z nichž mnohé zřejmě ukončí svou činnost úplně nebo ji omezí částečně. V každém případě dojde k propouštění výrazného počtu zaměstnanců, což vytvoří přímý dopad na nezaměstnanost v kraji, zejména v okresech Karviná, Ostrava, Frýdek-Místek. Například v samotném městě Karviné žijí tři tisíce lidí zaměstnaných v OKD. Propuštění zaměstnanci vytvoří okamžitě negativní dopad do trhu práce, dlouhodobý a mnohem závažnější dopad způsobí ztráta pracovních míst v počtu 15 až 20 tisíc." Tolik citace z analytického materiálu zpracovaného Hospodářskou komorou Moravskoslezského kraje, za což jí děkuji.

Nyní tedy se již vrátím k základnímu tématu své interpelace na paní ministryni. Celý tento vývoj a ta situace, která je popisovaná v té analytické části hospodářské komory, vznikl na popud vlastníka, potažmo společnosti Prisko, která je stoprocentně vlastněna Ministerstvem financí, a managementu OKD, který vypracoval Studii variantního postupu vývoje ve společnosti OKD s vlivem na světový trh uhlí a ostatní problémy spojené s krajem, v odběratelsko-dodavatelských vztazích a další. Tato studie, obsáhlá studie, má čtyři verze, které rozlišují různé varianty možného postupu. Tento materiál, který byl zpracován 21. 6. 2020, byl poskytnut i společnosti Prisko coby vlastníkovi OKD, a tento podnik připravil podkladový materiál pro jednání vlády.

Paní Schillerová, ministryně, mi odpověděla, že právě tento podkladový materiál je interním materiálem, který samozřejmě z toho titulu, že je interní, náleží společnosti OKD, a nemůže mi jej tedy poskytnout. Můj nesouhlas s touto odpovědí tkví v tom, že ano, tento materiál vznikl jako interní materiál OKD, potud v pořádku. Ale z tohoto interního materiálu byla citována a využita fakta, která zde byla uvedena, jako podkladový materiál pro jednání vlády, která rozhodla o urychleném - nebo urychleném - zrychleném ukončení těžby v OKD a následných krocích ve společnosti OKD. Z tohoto titulu tento podkladový materiál již ztrácí tu interní hodnotu a stává se materiálem, který byl rozhodující v rozhodnutích vlády. A z toho titulu můj požadavek na paní ministryni, aby mi bylo umožněno, pokud mi nemůže být poskytnuta kopie tohoto materiálu, aby mi bylo umožněno do tohoto materiálu nahlédnout a pořídit si z něj výpisky, protože mám vážné pochyby a vážné podezření, že společnost Prisko na požadavek vlády v rámci podkladových materiálů předložila opravdu seriózní a jasný materiál, který vyplývá z těchto podkladů.

Čili chtěl bych tady paní ministryni, která trošičku nedává pozor, omlouvám se, upozornit na to, že tento materiál, který společnost OKD zpracovala pro společnost Prisko, byl dle mého názoru buď špatně interpretován na jednání vlády, popřípadě byly z něho vytrženy, z kontextu, určité údaje, které sloužily jako podklad vlády, a vláda tudíž rozhodla - a ty důsledky toho rozhodnutí ponese Moravskoslezský kraj a společnost OKD - rozhodla na základě neúplných a nekoncepčních materiálů, které byly připraveny na základě této studie společnosti OKD. Proto bych rád, aby tato studie byla poskytnuta Ministerstvem financí coby vlastníkem společnosti Prisko, aby mohla být provedena kontrola podkladových materiálů k jednání vlády. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji a slovo předávám paní ministryni financí.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Vážený pane poslanče, já se omlouvám, ale víte, já jako žena zvládám prostě obojí.

Úvodem bych chtěla upřesnit, že vláda dosud nerozhodla o útlumu či ukončení těžby ve společnosti OKD, ačkoliv se tou situací intenzivně vzhledem ke kritické ekonomické situaci ve společnosti zabývá. Materiál, který zmiňujete, vypracovalo vedení OKD v návaznosti na vývoj a souběh více mimořádných nepředvídatelných událostí, a to zejména - s tou rouškou máte pravdu, pane poslanče Jando - a to zejména k prudkému poklesu světových cen uhlí v závěru roku 2019 a k letošní koronavirové krizi. Vzhledem k tomu, že se jedná o interní dokument OKD, znovu opakuji, že není možné vám jej poskytnout ani k nahlédnutí. Nicméně si dovoluji zdůraznit, že některé části materiálu byly zohledněny ve vládním materiálu ve věci zvýšení základního kapitálu společnosti Prisko, akciová společnost, v rámci kterého jsou uvažované varianty řešení také popsány. Celý tento vládní materiál vám byl poskytnut v odpovědi, jak jste vy sám řekl, na písemnou interpelaci číslo 1396.

Dovolte mi tedy, abych vás o dění ohledně OKD informovala a shrnula vývoj posledních měsíců v této společnosti. OKD požádala v dubnu letošního roku v důsledku dopadu krize pandemie COVID-19 svého jediného akcionáře, společnost Prisko, o poskytnutí peněžních prostředků k překlenutí nedostatku hotovosti na refinancování nákladů na útlum dolů vynaložených ze strany OKD v období let 2016 až 2020, a to ve výši 1,2 mld. Kč. Poskytnutím peněžních prostředků ze strany Prisko měl být odvrácen hrozící konkurz OKD. Dne 7. července 2020 však OKD v důsledku aktuálního dění požádala Prisko o poskytnutí dalších finančních prostředků ve výši 673 milionů Kč pro překlenutí nedostatku finančních prostředků způsobeného úplným přerušením provozu OKD po dobu šesti týdnů, a to z důvodu vyhrocení epidemiologické situace v OKD. Ve svém důsledku tedy v červenci 2020 požadovala po svém akcionáři Prisko zdroje ve výši miliarda 873 milionů Kč. Tomuto požadavku OKD bylo na základě vyhodnocení situace a vyjádření akcionáře Prisko vyhověno usnesením vlády České republiky číslo 768 ve věci zvýšení základního kapitálu Prisko. Bylo tak odsouhlaseno a následně zrealizováno zvýšení základního kapitálu společnosti Prisko o 1,273 mld. Kč. Tímto usnesením bylo zároveň uloženo místopředsedovi vlády, ministru průmyslu a obchodu a dopravy ve spolupráci s místopředsedkyní vlády, tedy mnou, předložit vládě materiál s Návrhem postupu státu ve věci zahájení převodu utlumovaných dolů a dobývacích prostorů OKD do majetku státního podniku Diamo a vyčíslit požadavky této transakce na státní rozpočet. Do konce roku 2020 je tedy financování OKD zajištěno prostřednictvím akcionáře Prisko. V následujících obdobích již však nelze bez dalšího do ztrátového chodu černouhelných dolů OKD poskytovat další prostředky ze státního rozpočtu, aniž by byl vyhlášen plán jejich postupného útlumu.

Taková je tedy současná situace. Nyní musí být vládou projednán výše uvedený materiál s Návrhem postupu státu ve věci zahájení převodu utlumovaných dolů a dobývacích prostorů OKD do majetku státního podniku Diamo a vyčíslení dopadů této transakce na státní rozpočet. V návaznosti na usnesení vlády v této věci budou známy další kroky, o kterých vás budeme informovat. Materiál by měl být projednán na nejbližším jednání vlády.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. O slovo se hlásí pan poslanec Luzar.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za odpověď. Paní ministryně, jistě chápete, že mě nemůže uspokojit, a zkusím říct ty důvody a možná je lépe objasnit.

Vláda v materiálu Zvýšení základního kapitálu společnosti Prisko, který jste mi zaslala, vychází z nějakých podkladů - tyto podklady zpracovala společnost Prisko pro vládu - týkajících se faktické situace ve společnosti OKD. Ona vycházela z materiálu, o který mi jde, to znamená té analýzy, kterou vedení společnosti OKD zpracovalo pro svého vlastníka, společnost Prisko. Já mám vážné pochyby o správnosti tohoto materiálu, popřípadě o správných závěrech, které společnost Prisko vyvodila z tohoto materiálu a předložila vládě. To je ta věc, proč bych chtěl tu původní verzi toho materiálu, kterou zpracovalo vedení OKD, získat k nahlédnutí, abych mohl porovnat údaje tam uvedené s materiálem, který dostala vláda ke svému rozhodnutí.

Já toto považuji za určitý kontrolní prvek parlamentu vůči rozhodnutí vlády, abych se mohl dopátrat toho, na základě čeho vlastně vláda rozhodla, jestli měla veškeré argumenty ke svému rozhodnutí, popřípadě jestli nebyla úmyslně nebo neúmyslně uvedena v omyl. To je můj požadavek, který směřuji k Ministerstvu financí jakožto zřizovateli společnosti Prisko, aby tento materiál, který je analytický, poskytla poslanci, aby se na toto mohl v tomto duchu podívat. O nic víc, o nic míň samozřejmě nejde. Upozorňuji na to, že tento materiál vznikl také již asi před tři čtvrtě rokem v jiné situaci a údaje tam uvedené již dávno pozbyly nějaké aktuálnosti, popřípadě nejsou již dle mého názoru v nějaké ochranné možnosti poškození této společnosti, protože ta společnost už se vyvíjí, sama jste hovořila, že bude restrukturalizována, převedena pod jiného vlastníka, jak rozhodla vláda.

Čili vracím se na začátek. Já nemůžu souhlasit s vaší odpovědí, že tento materiál mi nemůžete poskytnout, protože mám vážné pochyby právě o interpretaci tohoto materiálu v rámci usnesení vlády, a tím uvedení vlády v omyl. Proto navrhuji, aby s dovolením vaše odpověď byla odmítnuta a aby Sněmovna hlasovala o odmítnutí odpovědi. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Paní ministryně už nebude reagovat. Ptám se pana poslance, zda navrhuje nějaké stanovisko k této interpelaci. Do rozpravy pan poslanec Černohorský.

 

Poslanec Lukáš Černohorský: Já jenom takovou rychlou otázku. Ono kdyby OKD souhlasilo s tím, že to poskytne, tak byste to v tu chvíli mohla poskytnout i vy. Tak mě napadlo, jestli jste se vůbec zeptali představenstva společnosti OKD, zdali panu poslanci Luzarovi můžete ten materiál poskytnout.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Pan poslanec Luzar se hlásí do rozpravy.

 

Poslanec Leo Luzar: Omlouvám se. Zkusím kolegovi odpovědět, protože samozřejmě než jsem využil této možnosti interpelace, jsem zkusil získat tento materiál jak od společnosti, od vedení společnosti OKD, kde jsem měl možnost do něj částečně nahlédnout. Oni z něj čerpali údaje, které mi sdělovali. Ale odkázali mě, že musím mít souhlas společnosti Prisko, pro které tento materiál vypracovali. Já jsem se obrátil na společnost Prisko. Ta mi odpověděla, že mi nic poskytnout nemůže, protože se jedná o interní materiál. A až následně jsem se obrátil na Ministerstvo financí coby zřizovatele společnosti Prisko, které bylo předkladatelem materiálu, který šel na vládu, abych mohl do tohoto materiálu nahlédnout a zkontrolovat ty údaje, které jsou uvedeny, jestli odpovídají té realitě, vůči které potom vláda rozhodovala. To je celá anabáze tohoto problému, který vnímám.

Možná je to opravdu bouře ve sklenici vody. Ale já z údajů, které mám v rámci Hospodářské komory, v rámci situace, kterou osobně znám, plus možnosti, kterou jsem měl v diskusích s pracovníky OKD, nabývám dojmu, že společnost Prisko neuvedla úplně všechny podklady a materiály k projednání vlády, a vláda tudíž ve svém rozhodnutí neměla veškeré podklady, které k takovémuto závažnému rozhodnutí pro Moravskoslezský kraj je mít zapotřebí. To je moje výhrada vůči tomuto materiálu.

A v rámci odmítnutí interpelace bych požadoval, aby tento materiál byl zpřístupněn minimálně kontrolnímu výboru Sněmovny, pokud je v nějakém režimu, který nutí projednání tohoto materiálu v utajení, to nevím, jak je klasifikován v rámci struktury ministerstva, popřípadě aby tento materiál mi byl poskytnut. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Tak snad už je to vše k rozpravě. Končím projednání této interpelace.

Další interpelací je: První místopředseda vlády a ministr vnitra Jan Hamáček odpověděl na interpelaci paní poslankyně Věry Kovářové ve věci informovanost samospráv. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 1014. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno do přítomnosti prvního místopředsedy vlády a ministra vnitra Jana Hamáčka, který je omluven. Není možné pokračovat.

(K předsedajícímu přistupuje poslanec Luzar s žádostí o hlasování o zamítnutí, jak požadoval na svou interpelaci.)

Aha. Tak já jsem se právě ještě ptal a já jsem tu odpověď v tom neslyšel. Tak se vracím zpět. Samozřejmě přivolám kolegy. (Zní gong. Na tabuli svítí 56 přihlášených.) V případě, že se ustanoví potřebné kvorum, budeme hlasovat o nesouhlasném stanovisku k interpelaci paní ministryně. (Hluk v sále. Čeká se na další poslance.) Tak místo aby přítomných přibývalo, tak dokonce ubylo. (Na tabuli svítí 55 přihlášených.) Když jsme měli minule problém s hlasovacím kvorem, vyřešilo se to tak, že jsme hlasování nechali až na konec bloku. Akorát tam došlo k tomu nedorozumění, že bylo hlasováno o všech najednou. Já tedy navrhuji opět stejný postup, že se vrátíme k hlasování na konci projednání písemných interpelací. Takže přerušuji tento bod (interpelaci) až do okamžiku, kdy budou projednány ostatní.

Interpelaci paní poslankyně Kovářové na vicepremiéra Hamáčka není možné projednat.

Další interpelací je interpelace na předsedu vlády, který odpověděl na interpelaci paní poslankyně Věry Kovářové ve věci informovanost samospráv. To je obdobné téma. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 1015. Také toto projednání bylo přerušeno do přítomnosti předsedy vlády.

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová odpověděla na interpelaci paní poslankyně Věry Kovářové ve věci kompenzace krajům. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 1016. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno do přítomnosti místopředsedkyně vlády a ministryně financí Aleny Schillerové, která je přítomna. Můžeme pokračovat v rozpravě. Poprosím paní interpelující poslankyni, aby se ujala slova.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně, interpelovala jsem vás ve věci výpadků z příjmů pro kraje způsobené kompenzačním bonusem. Krajům nebyla kompenzace přiznána, na rozdíl od obcí. Konstatovala jsem ve své interpelaci, že jste také přislíbili, že budou poskytnuty finance na opravy krajských silnic. A dle informací hejtmanů tuto částku poskytujete každoročně. Kraje ovšem také budou mít celou řadu dalších ztrát, týká se to například dopravní obslužnosti. Kraje omezily určitým způsobem rozsah spojů autobusových i vlakových, ale přece jen to nejde úplně uzavřít. A samozřejmě jim budou růst náklady a významně sníží příjmy z jízdného.

Můj dotaz zněl, zda každoročně slibované finance na krajské komunikace považujete za to deklarované systémové řešení financování krajských silnic, a pokud ne, tak jak by ten systém měl vypadat. A ptám se také ve své interpelaci, zda bude kompenzován krajům výpadek vzniklý sníženými příjmy z výběru jízdného a zda pro kraje plánujete i jiné příspěvky. Vyjádřila jsem nesouhlas s vaší odpovědí a toto bych ráda okomentovala.

Ve své odpovědi, paní ministryně, jste popsala částku, kterou jste dali krajům jakoby navíc. Jednak bych ráda okomentovala tyto jednotlivé částky. Ve své odpovědi píšete, že kraje obdrží jako kompenzační opatření finanční prostředky na opravu silnic druhých a třetích tříd, a to ve výši 6 miliard. Tu částku je třeba rozdělit, protože 2 miliardy budou v rámci IROPu, tak to je tak trochu mimo, a potom 4 miliardy, ale to už je něco, co jste jim slíbili a co jim dáváte každý rok.

A opakuje se každý rok stejná situace. Při projednávání rozpočtu většinou krajům slíbíte, že jim dáte na komunikace a silnice druhých a třetích tříd. Pak se na to trochu pozapomene, v únoru či březnu začne vyjednávání mezi Asociací krajů a vládou, hejtmani samozřejmě leští kliky a říkají, kolik potřebují, vy říkáte, kolik jim dáte, nebo nedáte, a peníze dostanou kolem prázdnin nebo po prázdninách a mají je utratit do konce roku. To je ale problém, protože všichni víme, že od listopadu může být špatné počasí a to má velký vliv i na kvalitu prací, pokud se tyto práce provádějí za špatného počasí, nehledě na to, že je kraj musí vyčerpat do konce roku.

Slíbili jste jim peníze. Ale co jste jim také slíbili, a to v programovém prohlášení vlády, kdy konstatujete, že přijmete pravidla pro dofinancování krajské dopravní infrastruktury, což jsou silnice druhých a třetích tříd, prostřednictvím rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury s cílem zajistit pro ně finanční prostředky ve výši 4 miliardy korun ročně. Dokonce, jak píšete ve své odpovědi na moji interpelaci, na to máte usnesení vlády z 30. dubna 2018, a to číslo 276, kdy Ministerstvu dopravy ve spolupráci s Ministerstvem financí bylo uloženo předložit návrh právě na zajištění systémového financování silnic druhých a třetích tříd prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury. Jak píšete ve své odpovědi, je to stěžejní iniciativa Ministerstva dopravy, a to, jak konstatujete, ještě žádný takový návrh nepředložilo.

A já se tedy ptám: usnesení vlády je také cár papíru? Nehledě na to, že vy a pan ministr Havlíček jste vicepremiéry této vlády, a není tedy možné, když máte takovýto úkol uložený, Ministerstvo financí je v tom usnesení vlády také jmenováno, že byste trošku ponoukla pana vicepremiéra Havlíčka, aby takový návrh připravil? Anebo zase budete čekat před koncem volebního období a pak to dáte nějakým pozměňovacím návrhem do nějakého zákona? Musím konstatovat, že Liberecký kraj, Zlínský a Pardubický připravily takový návrh, který by zajistil systémově financování pro kraje na silnice druhých a třetích tříd. Ten jsme tady již projednávali. A jak to dopadlo? Dopadlo to tak, že se to nestihlo projednat, protože vy jste obstruovala svým projevem. Takže se ptám, proč tedy nevezmete tento návrh, když nejste schopni vytvořit jiný návrh, a nezačnete se o něm bavit. Tak to by byly peníze na silnice.

Pak uvádíte, že na podporu sociálních služeb jste krajům dali částku 5,2 miliardy korun. Tak jak víme, když se převáděla sociální zařízení a sociální služby na kraje, tak se stát zavázal, že toto bude spolufinancovat, a tyto peníze posíláte každoročně prostřednictvím dotací z Ministerstva práce a sociálních věcí. A nejedná se jenom o krajská zařízení, ale jsou to zařízení jako domovy důchodců městské i soukromá zařízení. A další problém. Rozhodne-li vláda o navýšení platů v sociálních službách, tak to není jenom na státní úrovni, ale to je také v organizacích, které nejsou státní. To znamená, že to navýšení souvisí s vaším rozhodnutím, a je jasné, že ty částky se potom navyšují. Zkrátka a dobře ta částka, o které hovoříte, tam se jedná o standardní financování sociální péče.

Za další uvádíte, že jste dali krajům peníze na ochranné prostředky ve výši 1,8 miliardy korun. A tady si dovolím citovat jednoho nejmenovaného hejtmana, a myslím, že mluvil i za ostatní, a promiňte mi trošku, skutečně budu citovat doslovně: Máte-li na mysli ty čínské - promiňte - šmejdy, co nakoupili, tedy stát, pak by měli raději mlčet. - A k tomu, myslím, není co dodat.

Další částka se týká odměn záchranářů. Samozřejmě že všichni víme, v jakém nasazení byli záchranáři. A částka 1,2 miliardy... Ano, ale vy jste jim to slíbili a kraje to rozhodně neměly ve svých rozpočtech, takže je jasné - je jasné, že to těm krajům musíte dát.

Za páté, mám tady napsáno, že i to, co platí pro odměny záchranářů, platí pro odměny pracovníků krajských nemocnic v lůžkové péči.

A tak jak mohu konstatovat, když sečteme tyto částky, tak je to takové spíš připomínající - když pejsek a kočička vařili dort. Zkrátka a dobře je to důsledek vládní politiky. A teď já nezpochybňuji to, že ty peníze někam musely jít a oprávněně. Ale vy rozhodnete něco na centrální úrovni a vůbec neznáte, jak to v těch krajích funguje.

Takže toť k vyjádření, které se týkalo, kolik peněz dáváte krajům navíc a jak jim kompenzujete ty výpadky.

A poslední záležitost, se kterou nemohu souhlasit, je financování a podpora výpadku tržeb pro kraje. Problém je v tom, že financování v dopravní obslužnosti na krajské úrovni je velmi složité. Dochází tam k tomu, že část platí kraje, část platí obce. Samozřejmě ty smlouvy, které se uzavírají s dopravci, jsou dlouhodobé. A pokud dojde k nějakému vládnímu opatření, které omezuje a jehož důsledek je to, že dojde k poklesu cestujících, tak není možné právě kvůli těm dlouhodobým smlouvám, aby kraje dopravu omezily, nehledě na to, že byly kraje vyzývány, aby naopak navyšovaly spoje, aby se lidé nekumulovali v dopravních prostředcích.

Co kraje mrzí, je jedna věc - že vláda rozhodne o tom, že v rámci dopravní obslužnosti podpoří pouze jednu skupinu dopravců, a to jsou soukromí dopravci, ale pro kraje, obce a pro dopravce, protože to jsou ti tři, kteří to pak platí, tak na ty peníze nemá. Nehledě na to, že je to závazek veřejné služby. Dopravní obslužnost a veřejná hromadná doprava je prostě zásadní složkou pro podporu pracovní mobility. A tam tedy mě zaráží, že ten přístup není rovný pro všechny dopravce, ale jenom pro jednu skupinu. Nehledě na to, že to není jenom pro dopravce týkající se té krajské veřejné dopravy, ale je to i pro kraje, protože to také financují.

Tak tolik několik mých poznámek k vaší odpovědi.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Tak děkuji paní poslankyni a slovo předávám paní ministryni financí.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážená paní poslankyně, dovolte, abych reagovala na vaše podněty. Reakci na otázky obsažené v interpelaci číslo 1357 ve věci kompenzace krajům jsem již uvedla ve své písemné interpelaci, vy se na ni i odkazujete, kterou máte k dispozici v rámci sněmovního tisku číslo 1016.

Úvodem si dovolím potvrdit, že celkový negativní dopad z titulu daňového bonusu, který byl vyplácen na základě zákona, v podstatě nebyl zdaleka tak velký, jak jsme počítali v těch odhadech. Můžete to kritizovat, či nikoliv, ale v podstatě se těžko to dalo přesně predikovat, kolik lidí si o kompenzační bonus požádá. Takže ono to nakonec bylo zhruba něco do 7 mld. u obcí a 2,7, říkala jsem to i včera, v rámci rozpočtu, 2,7 pro kraje, a to už počítám i tu částku, kterou odhadujeme teď na podzim. To je dopad důsledku kompenzačního bonusu. A to, že to nešlo nijak udělat, to už myslím, že jste tady všichni nějakým způsobem akceptovali a že už nekritizujete ani to, že skutečně pokud jsme měli pomoci účinně živnostníkům, osobám samostatně výdělečně činným, jednatelům malých eseróček, dohodářům, tak jsme to museli udělat přes Finanční správu a vzít to ze sdílených daní. A protože bonus na děti se bere ze závislé činnosti, tak to šlo ze závislé činnosti. Takže je to 2,7 pro kraje. Dopad kompenzačního bonusu.

A proti tomu stojí, a já vím, že vy to tady zpochybňujete, ale prostě ty peníze jsou jasně dané, proti tomu stojí 21,6 mld., na kterých se dohodl pan premiér Andrej Babiš s úřadujícím šéfem Asociace krajů panem, nevím jestli už bývalým hejtmanem, Běhounkem, a prostě dohodli se na tom, že se to bude takto kompenzovat. Že se to bude kompenzovat těmito penězi. A víte, někdy v roce 2016 Andrej Babiš coby ministr financí se s kraji dohodl, že bude pomáhat dofinancovávat silnice II. a III. tříd, a stalo se z toho pravidlo. Na ty silnice II. a III. tříd, když se převáděly na kraje, tak se vyčlenily peníze v RUDu, já jsem to tu říkala několikrát, když se projednával návrh Libereckého kraje, akorát se na to zapomnělo. Protože ty peníze nemají mašličky. Ale dokonce jsem si nechala namodelovat od svých kolegů, jestli všechny kraje bezezbytku ten podíl z RUDu, který byl tehdy vyčleněn na peníze na silnice II. a III. tříd, využívají - a nevyužívají to všechny. Přesně ten podíl. Protože ony nemají mašličky. Andrej Babiš začal s tím, pak se z toho, byla konjunktura, chtělo se pomáhat a už se z toho stalo pravidlo. To nám přece každý rok dáváte! Ale v tom RUDu to ty kraje dostaly. Dostaly to tam. Je to popsané, tady jsem to měla, když se tady probíral návrh Libereckého kraje, tak jsem to tu přesně četla. Citovala jsem z předkládací zprávy, z důvodové zprávy.

Takže polemika, která se neustále vede, tak já chci ještě připomenout, že v letech 2015 až 2019 ty prostředky činily navíc, nad rámec RUDu, ze SFDI 18,82. A tuto podporu je prosím potřeba chápat jako mimořádnou pomoc regionům ze strany státu, a nikoliv jako všední záležitost. Prostě v RUDu dostaly kraje kdysi peníze, když se to na ně převádělo. Pak se rozhodla vláda minulá i tato - a nechceme to vyčítat, je to skutečně mimořádná pomoc - pomáhat každý rok. Pomáhali jsme i teď v té krizi. Na úkor schodků, pro které vy jste notabene ani nehlasovala, aby se mohlo právě pomáhat i těm krajům. A teď se z toho stalo jakési pravidlo. A najednou se volá zase po RUDu, takže opět se dá RUD a zase se na to zapomene. Prostě to takhle není možné. Ten RUD prostě nemá mašličky. Takže ty peníze, i když na to byly vyčleněny, tak prostě je celá řada krajů, které je tam v plném rozsahu nedávají. A zase jsou kraje, které ano, takže to je potřeba si takto říct, že tam ty peníze byly alokovány.

Ve dvou fázích reformy veřejné správy, znovu to připomínám, byly na kraje převedeny nejen kompetence, ale i v rámci rozpočtového určení daní adekvátní celkové finanční zdroje ve výši 39,6 mld., tehdy, vyjádřeno ve výchozí úrovni roku 2005, čímž došlo k vymezení daňových podílů na příslušných daňových výnosech tak, aby mohly kraje převedené kompetence vykonávat samostatně. Uvedené se odehrálo na úkor podílu státního rozpočtu. Smyslem reformy veřejné správy tak rozhodně nebylo vytvořit dvojkolejné financování, a z uvedeného je zřejmé, že systém financování krajských silnic v rámci RUD již tak byl nastaven v minulosti. Takže to jenom připomínám, na co se prostě zapomnělo, a je to doložitelné, měla jsem to tady, vy si na to vzpomínáte, tady jsem to přímo citovala, citovala jsem pasáže z příslušných legislativních textů, které s tím tehdy souvisely.

Já tady nechci vyčítat a nechci se hrdlit o to, že jsme tady dali lidem do sociálních služeb, záchranářům, zdravotníkům. Dali. Dali jsme to z toho navýšeného schodku. Dali jsme to proto, že jsme cítili, že to jsou teď v tuto chvíli nejpodstatnější a nejvýznamnější lidé a hrdinové dnešní covidové pandemie. Nechtěli jsme lišit, jestli pracují v krajské nemocnici nebo v krajském sociálním zařízení, nebo ve státním. Těch státních je samozřejmě méně, kdybych třeba vzala systém sociálních služeb. Dali jsme to všem a nerozlišovali jsme. Takže by bylo třeba i moudré nebo možná i velkorysé z vaší strany, kdybyste to uznali, že jsme to všechno brali jako vstřícný krok táhnutí za jeden provaz, a snažili se do té vlády se neustále takto netrefovat.

Já připomínám tento graf, připravili mi ho kolegové. (Ukazuje.) Je do roku 2020, protože 2021 by byla zatím jenom spekulace. Červená trajektorie jsou zůstatky jenom kraje, teď prosím, jenom kraje, na účtech. Modrá je zadlužení. Kraje na tom nejsou vůbec špatně. Na účtech mají teď ke konci roku 2020 asi 51 mld. a zadlužení v podstatě je také velmi nízké. Takže nejsou v takové krizi. I proto jsem - já jsem nehlasovala - ale nepodpořila jsem senátní vratku, protože my teď ty peníze potřebujeme skutečně pro lidi a pro firmy.

A máme už omezenou alokaci na vládní rozpočtové rezervě. Nevím, co se ještě může během pár týdnů všechno stát. Mohu hospodařit jenom s tím, co je na vládní rozpočtové rezervě. Není to žádná velká částka. To není o tom, že schodek státního rozpočtu třeba byl teď kolem 300 mld. To je vztah příjmů a výdajů. To je o tom, kolik je na vládní rozpočtové rezervě. Víc utratit nemůžeme. A v tuto chvíli prostě ty 3 mld., které by to stálo, by skutečně mohly chybět lidem nebo firmám. Říkala jsem vám, že v pondělí jsme schvalovali mimořádnou alokaci navýšení prostředků pro Ministerstvo práce a sociálních věcí na ošetřovné, na nemocenské, to jsou všechno věci, které se nedaly úplně predikovat. Tam ty položky rostou, bylo to 8 mld. Takže skutečně je to teď o těch prioritách. A priority jsou tady. Takže je to 21,6 mld., zpochybněte si to, jak chcete.

Ochranné pomůcky, co tady citujete nějakého hejtmana, když už jste ho citovala, měla jste ho jmenovat. Pokud byste ho jmenovala, bylo by to fér. Já bych to hned přednesla, pokud bude zítra vláda, nebo v pondělí, hned bych to přednesla panu vicepremiérovi Hamáčkovi. Požádala bych ho, aby to vyšetřil na Ústředním krizovém štábu případně, aby se k tomu vyjádřil. Takže já si myslím, že takové nějaké jedna paní povídala, nejmenovaný hejtman, jmenovaný. Jmenujte ho, řekněte, kde má problém. Ty ochranné pomůcky stály 1,8 mld., a budeme to řešit. Jsem připravena. Ale že nás to stálo 1,8 mld., že jsme to projednávali, že jsem podepsala to rozpočtové opatření, o tom prostě není pochyb. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Hezké dopoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, paní vicepremiérko. Děkuji za vaše vystoupení. Paní kolegyně Kovářová se hlásí ještě v rozpravě. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážená paní ministryně, něco mně to připomnělo, to vaše "jmenujte ho". Ještě jste zapomněla dodat "nebuďte slušná". Takže nebudu jmenovat a budu slušná.

Vezmeme to od počátku. Samozřejmě děkuji za odpověď. Začínala jste odpověď kompenzačním bonusem a opět jste nám podsouvala, že zpochybňujeme to, jakým způsobem to bylo vypořádáno. Prostě je jasné, že to už dnes nikdo nezpochybňuje. Tam spíš šlo o to, jakým způsobem se to kompenzuje krajům. Obcím se to vykompenzovalo. Je škoda, že projednávání zákona, kde jsme mohli reagovat ke kompenzačnímu bonusu, který byl nastaven, a byly tam v návrhu zákona uvedeny částky výpadků pro obce a pro kraje pouze na jeden měsíc, a to ještě předtím, než vláda vyhlásila tvrdá opatření, jsme to chtěli vrátit poté do druhého čtení a měli jsme připraven pozměňovací návrh, který ty kompenzace obcím a krajům dával s trochou zpoždění, ale podle skutečného čerpání kompenzačního bonusu. Možná že by to stálo za úvahu, pokud by ten nouzový stav a ta tvrdá opatření trvala i v příštím roce, kompenzovat to tímto způsobem.

Co se týče silnic a financování, silnice byly převedeny na kraje, ale byly převedeny s obrovským vnitřním dluhem a bylo jasné, že ty kraje to zkrátka a dobře z rozpočtového určení nemohou financovat. A to, jak jste říkala, že v rozpočtovém určení daní ty peníze na silnice jako by byly skryty, tak to není pravda. Bohužel, například pro obce - RUD má určitá kritéria, která jasně říkají, kolik obce mohou dostat a podle čeho na školství, na neinvestiční náklady a podobně. A ten náš návrh rozpočtového určení daní se změnou pro kraje má skutečně zajistit a dává kritéria tak, aby bylo jasné, kolik který kraj má komunikací, kolik jich musí opravit. Zkrátka a dobře by stálo za úvahu, jestli by se to nedalo přece jenom po těch dvaceti letech, jak se tomu stalo u obcí, kdy se tam zavedla nová kritéria, nějakým způsobem upravit.

Potom jste hovořila o financování krajských komunikací, že stát jim dává peníze každoročně, že je to tak trochu navíc. A já se tedy ptám, proč máte ve vládním prohlášení, že uděláte systémové řešení prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury, aby bylo zajištěno každoroční financování ve výši 4 mld. korun. To znamená, že vládní prohlášení je z června roku 2018, takže asi tam byla úvaha, že by se to zajistilo každoročně, pravidelně a systémově. Takže se ptám, tam jsem nedostala odpověď, jak je to vlastně s tím usnesením vlády, kdy Ministerstvo dopravy společně s Ministerstvem financí dostalo úkol připravit právě takovýto návrh.

Co se týče odměn pro zdravotníky a záchranáře, tam to nikdo nezpochybnil. Nikdo nezpochybnil jejich odměny. Já jsem zpochybňovala pouze to, jakým způsobem jste odpověděla a strukturovala, kolik peněz jste pro kraje dali. To byla ta moje otázka, nikoliv to, že záchranáři a zdravotníci dostali odměny. Vyzvala jste, abychom už toto uznali a abychom se nestrefovali do vlády, ale já musím říct, že v tomhle případě se do vlády nestrefuji, já jsem se strefovala do vaší odpovědi.

A pak máme společný evergreen, a to je, kolik kraje mají peněz na svých účtech. Ano, a znovu opakuji, proč mají peníze na účtech, a samozřejmě i obce. Protože obce a kraje mají své strategické plány a podle těch strategických plánů si říkají a dopředu plánují ne na čtyři roky, ale třeba na patnáct let, jaké investice budou provádět. A vzhledem k tomu, že často jde o vysoké investice do občanské vybavenosti, tedy do infrastruktury, třeba vodohospodářské, je potřeba, aby ty peníze měly připravené, a samozřejmě jsou ty investice tak vysoké, že musí čerpat i dotace, protože jinak by se tyto investice zkrátka a dobře nemohly uskutečnit. A kraje si šetří právě na to spolufinancování. Kraje si šetří a hospodaří dobře, mají nějaké dluhy, ale není to nic dramatického. A to je ten rozdíl mezi státem, kraji a obcemi. Ano, myslí na budoucnost, šetří na rozdíl od vlády. Takže to je, myslím, absolutně nefér argument, že mají peníze. A vy říkáte: my potřebujeme peníze pro lidi a pro firmy. A je to tedy špatně, že kraje mají peníze na svých účtech a že se chystají investovat, pokud budou moci? Protože kdo bude vykonávat tu práci? To budou vykonávat ty firmy a v nich ti lidé. Takže budou-li mít kraje a budou dobře hospodařit a budou moci investovat, tak to bude právě pro ty lidi a pro ty firmy.

Takže bych vás poprosila, zda byste ještě nemohla přece jen okomentovat usnesení vlády č. 276 o tom, že jste měli za úkol vypracovat systémové řešení financování krajských silnic ve výši 4 mld. prostřednictvím Státního fondu dopravní infrastruktury. A pak bych ještě poprosila o odpověď, proč se bráníte tomu, abyste krajům kompenzovali ztráty ve veřejné dopravě tak, jako jste to udělali v podobě sedačkovného pro soukromé dopravce. Na rozdíl od soukromých dopravců tady financují veřejnou dopravu kraje, obce a města. Takže bych poprosila o odpověď. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní Kovářové. Ptám se, jestli má paní místopředsedkyně vlády zájem ještě svou odpověď doplnit. Je tomu tak.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo. Já jsem velmi ráda, že kraje a obce mají zůstatky na účtech, velmi ráda, protože ony si to díky skvělému výběru daní v posledních letech, kdy třetina v rámci rozpočtového určení daní jde právě do rozpočtů obcí a krajů, v podstatě mohly nahospodařit. To je velmi dobře. Někdy k 30. 6., co se týče financování, byly v přebytky sice polovičním, myslím teď celkem municipality, než v předcházejícím roce, ale pořád v přebytku. Bylo to přes nějakých 20 mld. a to je velmi dobře. Víte proč to je, paní poslankyně? To je právě polštář, který se vytváří na ty zlé časy, které teď přišly. A to je ten polštář, který teď musí využít.

A stát je v trošku jiné pozici, já jsem to včera vysvětlovala, nevím, jestli jste tady byla, ve své závěrečné řeči. Říkala jsem, že státní rozpočet má mimo jiné i takzvanou redistribuční roli, táhne většinu, přes 90 %, sociálních výdajů, a proto mu rostou mandatorní výdaje. Vyzývala jsem tady opozici, a určitě to povedeme ještě, aby tedy ukázali - byli to tedy poslanci ODS, to jste nebyla zrovna vy, abych byla spravedlivá - vyzývala jsem, ať ukážou, které ty mandatorní výdaje bychom tedy měli snížit, jestli důchody, a aby už konečně byli konkrétní, aby přišli před tenhle mikrofon a pořád tady neházeli procenty a řekli - tak které my bychom snížili. To, a budu zase vyzývat. A budu vyzývat a budu chtít, aby byla opozice konkrétní, když prostě se strefuje třeba do mandatorních výdajů.

A teď tedy vrátím se k vám, abych vám z toho neutekla, to určitě ještě povedeme, tuto rétoriku. To je ten polštář, který se vytvořil skvělým výběrem daní a teď se má čerpat. Takto to je to, aby měly na investice. Jinak úplně ekonomicky, ono těch peněz na těch účtech v podstatě je poměrně hodně, a když by se vzal jednoduchý ekonomický propočet tak, že při nízkých úrokových sazbách, teď jsou velmi extrémně nízké úrokové sazby, tak v podstatě... a relativně vyšší inflaci, než byla v předcházejících letech, není nijak dramatická, ale vyšší, a prudkému nárůstu cen stavebních prací a materiálu, se prodražuje šetření na tyto investice. Takže to je to, co třeba když se bavím se starosty, objížděla jsem republiku, tak jsem říkala, když mi řekl starosta, byla jsem v obcích různých a ptám se, vždycky se ptám, kolik máte na účtech, jaké máte příjmy, jakou máte míru zadlužení. Dost často slyším třeba, že je nulové zadlužení. To taky není úplně dobře, prostě čekat na to, až si našetříte, při těchto nízkých úrokových sazbách.

Jinak tady mám investiční aktivitu krajů. Výdaje bez dotací, s dotacemi, investice celkem, je to od roku 2013 po rok 2020. Takže u krajů jsou od 0,4 % do 1 %, inflace 3,3, to mám tady jenom čísla ještě od kolegů.

Takže je to dobře, že mají finanční polštář, ale je potřeba ho teď čerpat. Prostě představa, že budou ty příjmy růst teď po nějakou dobu, než se z toho dostaneme, stejně jako rostly v letech konjunktury, prostě jsou liché. A vysvětlovala jsem to v Senátu před čtrnácti dny, třemi týdny, tam na nějaké diskusi s jedním senátorem, že stát nemůže se zavázat k tomu, že bude kompenzovat propady příjmů v době recese. Podle čeho? Podle konjunktury? A budeme mít tedy schodek bilion? Takže budete kritizovat schodek, nezvednete pro něj ruku, ale všechno budete chtít kompenzovat. V době, kdy máte přebytky na účtech a nízkou míru zadlužení. Takže je prosím potřeba tyto věci trochu vnímat v těch ekonomických kategoriích.

No, usnesení vlády, ptala jste se na systémové řešení. To je poměrně složité ho najít. Přiznávám, že teď doba pandemie odsunula tento úkol, protože řešíme celou řadu věcí. My jsme jenom na financích napsali téměř, teď už je to kolem 40 % asi, protože zase se jinak ty poměry změnily, do 40 % covidových zákonů, takže jsme řešili celou řadu věcí, které byly i nad rámec programového prohlášení vlády, ale v podstatě jsme ten závazek nezkrátili. My jsme každý rok dali na ty silnice druhých a třetích tříd. Dali jsme minimálně to, co je v programovém prohlášení vlády, ne-li teď na ty dva roky i víc.

A ještě jste se ptala... Veřejná doprava, to sedačkovné? (Hlas z pléna.) Jestli budeme kompenzovat. V tuto chvíli nic takového v plánu není, nejsem o tom zpravena. A já jenom upozorňuji, že v podstatě máme vládní rozpočtovou rezervu, která má nějaké omezené možnosti čerpání.

A k těm odměnám už se nechci ani vyjadřovat, v podstatě já jsem i řekla, že jste nezpochybnili kompenzační bonus, to jsem řekla, když jsem před chvílí reagovala, takže tady vůbec nejsme ve sporu. Já jsem ráda, že jste prostě pochopili, že to byla jediná správná cesta a nedalo se to jinak udělat. Obcím jsme to kompenzovali částkou 13,4 miliardy, co vlastně je něco kolem něco víc než dvojnásobku toho, o co přišli tím kompenzačním bonusem, a krajům, říkám, jsme to kompenzovali tímto jiným způsobem. A já jsem nevolala po žádné dehonestaci nějakého hejtmana, prosím, to bylo trošku nekorektní od vás. Já jsem jenom chtěla, pokud má nějaký problém, že prostě jsem připravena to otevřít na vládě a řešit s panem vicepremiérem Hamáčkem nebo s dalšími kolegy, ale nic víc, nic míň. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní vicepremiérce a ministryni financí Aleně Schillerové. Paní kolegyně Kovářová se ještě dál hlásí do rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za odpověď. Zaujalo mě, paní ministryně, že kraje mají přebytky nebo mají peníze na svých účtech díky skvělému výběru daní, a tak si mohly našetřit. To je hezké, že to říkáte. A že si vytvořily polštář na zlé časy. Já myslím, že celá řada ekonomů to říkala i vládě, aby tak učinila v dobách dobrých, tedy i vám. Jsem ráda, že to aspoň říkáte a vyslovujete, že je třeba si šetřit na zlé časy. A včera jste to tady odůvodňovala a zmiňovala jste ty peníze na účtech Fondu národního majetku, nebo jak bych to nazvala, kdy jste řekla, že bylo potřeba, bylo potřeba těch 18 miliard v podstatě ročně nenechat tam ležet, protože původně to bylo určeno, tyto peníze byly určeny pro případ, paní ministryně, pro případ, že by důchodový účet nebo systém byl v minusu, a ty peníze aby se tam mohly přesunout. A vy jste říkala, že to je zbytečné, a to z toho důvodu, že důchodový - tak jste to řekla - důchodový účet byl v přebytku a je lepší ty peníze v podstatě dát do státního rozpočtu a utratit. Já v této souvislosti jenom říkám, to je právě ten polštář na horší časy. A kdybyste ten polštář měli aspoň tady v podobě těch cca 18 miliard ročně, tak jste ho dnes mohli krásně využít a ten schodek by nemusel být tak vysoký.

Co se týče toho, že kraje mají ty peníze na účtech, že se šetření nevyplatí, mohou si půjčit. Myslím, že to platí i... že to říkáte i o obcích, ale pořád tam máme nějaká pravidla, která omezují kraje, možná obce, aby si nemohly tolik půjčit, protože jinak by mohly porušit pravidla rozpočtové odpovědnosti.

Také jste zmínila, že usnesení vlády, na to jste neměli čas, protože přišel koronavirus. Tak jenom připomínám, že to usnesení je z 30. dubna 2018. A nemůžete to nahradit tím, že řeknete no, my jsme jim každý rok dali, takže jsme to vlastně tak jako splnili, to programové prohlášení a to usnesení. No, ale ono to je trošku jinak. Bylo to míněno takovým způsobem, že připravíte pravidla, tak jak to máte i v programovém prohlášení vlády, že přijmete pravidla pro dofinancování krajské dopravní infrastruktury s cílem zajistit každoročně 4 miliardy korun. Takže to, co děláte, jsou pravidla? Nejsou to pravidla. A já se ptám, jestli se tedy ještě nepokusíte přece jenom dát něco podobného dohromady jako jsme udělali my, tady mám ty návrhy. Mám tady návrhy Libereckého, Zlínského a Pardubického kraje, jak by bylo možné zajistit právě v rámci rozpočtového určení daní financování krajských silnic druhých a třetích tříd, a to každým rokem, pravidelně, aniž by hejtmani museli leštit kliky, aby si mohli dobře ty stavby naplánovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Kovářové. Kdo dál do rozpravy? Pokud se nikdo nehlásí, tak rozpravu končím. A protože nepadl návrh na zamítnutí odpovědi, jestli jsem to správně sledoval, tak ani nemáme o čem hlasovat. Kvorum nemáme, abychom mohli hlasovat o tom jednom přerušeném bodu, takže můžeme ukončit i bod písemných interpelací, protože pan předseda vlády Andrej Babiš, který by odpovídal na interpelaci paní kolegyně Kovářové, tady není a přijde až na ústní interpelace ve 14.30 hodin. Ten tisk 1017 je rozhodnutý projednávání této věci přerušit do přítomnosti předsedy vlády, čili není k hlasování, takže i tento bod je už odhlasován.

Tím jsme vyčerpali odpovědi na písemné interpelace poslanců, které byly zařazeny na toto jednání, a mohu bod číslo 504 ukončit.

Jestli jsem správně informován, tak po dohodě poslaneckých klubů nebudeme pokračovat v 11 hodin, ale hned po skončení písemných interpelací a já tak učiním. Máme před sebou pořad schůze, který byl schválen pro dnešní dopolední jednání, kdy po skončení písemných interpelací do polední přestávky jsou pevně zařazeny body s tím, že teď otevírám rozpravu k pořadu schůze a první, který se ohlásil k pořadu schůze, je pan kolega Mikuláš Ferjenčík.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych chtěl navrhnout jako první bod toho jednání, rovnou tedy v 10.30 hodin, sněmovní tisk 978 - novela zákona o platu představitelů státní moci předložený Piráty, STAN a KDU-ČSL, aby se mohlo odehrát druhé čtení tak, abychom to stihli ještě do konce roku schválit. Děkuji za podporu tohoto návrhu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji. Čili jde o to, že máme před sebou pevně zařazené body 42, 513, 514 a 515, a kolega Mikuláš Ferjenčík navrhuje, aby před tyto body, pevně zařazené na jednání, byl zařazen bod, který byl včera neprojednán vzhledem k uplynutí doby pro jednání, a to jsou platy ústavních činitelů, když to zkrátím. O tom rozhodneme hned, jak dosáhneme potřebného kvora. Já zagonguji a počkám, až se kolegové vrátí z předsálí. Ještě se neustálil počet přihlášených, i když kvorum máme. (Po chvíli.) Budeme hlasovat o návrhu pana kolegy Ferjenčíka, aby před bod 42, 513, 514 a 515 byl zařazen tisk - (Upozornění, že v sále není dostatečný počet přítomných poslanců.) Já posečkám. - 978. Ještě chvilku posečkáme.

 

Máme 67 poslanců přítomných v sále, můžeme tedy o změně pořadu schůze, tedy o předřazení tisku 978, rozhodnout v hlasování číslo 282, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro. Kdo je proti? Děkuji vám.

V hlasování číslo 282 ze 74 přítomných pro 61 poslanců, proti 1. Návrh byl přijat.

 

Já požádám o příslušný tisk. Jde o bod číslo 517. Prosím o klid sněmovnu! Jde o

Aktualizováno 9. 12. 2020 v 10:07.