(16.40 hodin)
Poslanec Jan Čižinský: Děkuji. Vážený pane ministře, já tady mám tedy to doporučení, které ale skutečně neříká to, co vaši úředníci v něm, pod ním, rozumějí. Já teď budu citovat z dneška předsedkyni Evropské komise Ursulu von der Leyen, která řekla, dneska řekla, cituji: Opakovaně jsme žádali evropské země, aby umožnily nesezdaným párům být znovu pohromadě. Polovina zemí Unie to přijala a jdou správným směrem. A já vás ujišťuji, že budu pokračovat ve svém úsilí přesvědčit ostatní vlády.
A já také tady stojím, abych přesvědčil tu naši vládu, že bránit setkání nesezdaných partnerů ve chvíli, kdy máme strašné počty, jedny z nejhorších, a bránit na základě usnesení, které má bránit zavlečení té choroby, je prostě totální nesmysl. Prosím, vyčleňte jednoho člověka, který změní to nařízení, aby ti lidé mohli přijet, protože jakmile přijedou, bude po problému. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan ministr chce odpovědět. Prosím, máte slovo.
Ministr zdravotnictví ČR Roman Prymula Tak z hlediska logiky věci na to není co říci. Pokusím se někoho vyčlenit, abychom to posunuli. (Poslanec Čižinský osobně děkuje ministrovi Prymulovi.)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Další v pořadí je poslankyně Věra Kovářová s interpelací na pana ministra zdravotnictví Romana Prymulu ve věci omezování dopravy. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, podobnou interpelaci jsem dávala i na pana premiéra. Týkala se omezování dopravy oproti zdraví cestujících. Při nouzovém stavu na jaře tohoto roku pan premiér opakovaně vyzýval objednavatele i dopravce, aby neredukovali počty spojů a aby nedocházelo ke shlukování obyvatel. V rámci pozitivní spolupráce objednavatelé dopravy, tedy obce a kraje, vládě vyhověli a rozsah veřejné dopravy v závazku veřejné služby byl omezován jen minimálně. Bylo však jasné, že dojde ke značnému úbytku cestujících, a tím pádem k radikálnímu propadu příjmu z prodeje jízdného. Na rozdíl od solidárních krajů a obcí nyní kritizujete Ministerstvo dopravy za to, že omezuje spoje v dálkové železniční dopravě, protože se cestující budou více shlukovat, což je z hlediska pandemie nebezpečné.
Mám tedy na vás následující otázky. Víte o tom, že pan ministr Havlíček a paní ministryně Schillerová odmítli kompenzovat krajům a obcím finanční ztráty z výpadku tržeb z jarního nouzového stavu, takže tato solidarita krajů a obcí byla jimi de facto odmítnuta? A co uděláte pro to, aby nyní Ministerstvo dopravy neškrtalo spoje veřejné dopravy proti vaší vůli, tedy proti vůli ministra zdravotnictví? Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana ministra o odpověď. Prosím, máte slovo.
Ministr zdravotnictví ČR Roman Prymula Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, ta problematika určitě není černobílá. Já samozřejmě vím o tom, že kompenzační mechanismy nebyly takové, jak se možná předpokládalo nebo uvažovalo. Ten názor na to je komplikovaný v tom, že obecně to opticky vypadá tak, že samozřejmě pokud nebudeme omezovat spoje, tak budeme mít menší riziko. V případě, že se podíváme na různá doprovodná opatření, tak logicky dochází k tomu, že se snižuje frekvence pohybu v městské hromadné dopravě kupříkladu. Na základě toho je možné v určitých dobách redukovat spoje, protože zájem je také překvapivě možná na tom, aby lidé v tuto chvíli využívali více dopravu individuální než dopravu hromadnou. To má ale limitace. A ta limitace je v tom, že ve špičkách, kdy se lidé dopravují do zaměstnání, tak tam ta redukce je opravdu nešťastná, protože pokud tady jezdí přeplněné autobusy, tak je to rizikem poměrně značným vzhledem k možné cirkulaci viru v takovémto dopravním prostředku a možnému dosahu na poměrně významný počet obyvatel, kteří se v tuto chvíli v tomto prostředku nacházejí.
Takže bych se velmi přimlouval za to, pokud bychom měli nějakým způsobem tyto prostředky redukovat, abychom je redukovali v dobách, které nejsou peakové, ale tam, kde to vyžaduje opravdu poměrně masivní přesuny obyvatel, aby tam ta redukce tak velká nebyla s vědomím toho, že kompenzační mechanismy nejsou vždy úplně dokonalé. A tady samozřejmě se mohu přimlouvat, ale toto dominantně není zodpovědností Ministerstva zdravotnictví. Ale uznávám, že tady by nějaké kompenzační mechanismy býti mohly, byť řada těch procesů už je na úrovni krajů.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Paní poslankyně má zájem o doplňující otázku, kterou položí. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Věra Kovářová: Děkuji za odpověď, pane ministře. V té první vlně, v tom prvním nouzovém stavu v podstatě se kraje snažily dlouhou dobu právě ty spoje držet na té úrovni tak, jak bylo doporučováno. Pak samozřejmě musely přistoupit k redukci, protože bylo jasné, jakým způsobem se ty finanční prostředky krátí, respektive ty výpadky tržeb jsou významné. Takže děkuji za to, pokud tam bude nějaká komunikace v rámci Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva dopravy, za to, že by mohly být nějakým způsobem kompenzovány tyto výpadky, i když je to v kompetenci samospráv. Na druhou stranu nouzový stav kompetenci samospráv není, nebyl, ale ty důsledky pak na ně dopadají finančně. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další interpelací je interpelace poslance Vojtěcha Munzara na nepřítomnou omluvenou ministryni Janu Maláčovou ve věci přísnost, nebo pomoc. Prosím, máte slovo.
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Vážená paní ministryně. 6. října 2020 jsme se na výboru pro podnikatelské prostředí zabývali programem Antivirus a zejména tím, že jsou žadatelům kráceny prostředky nebo je musí vracet v celé výši, a to i za drobná administrativní pochybení. Tato strohost a přísnost pravidel programu Antivirus bez možnosti opravného prostředku a dovolání popírá základní cíl podpory, a tím je rychlá pomoc firmám v době restriktivních opatření. Zpětné vracení podpor by mohlo vést až ke krachu takových firem.
Proto jsme ve výboru pro podnikatelské prostředí na vás apelovali, abyste byla tolerantnější při administrativním pochybení na straně žadatelů a ministerstvo hledalo nástroje, jak netrestat žadatele právě za administrativní pochybení. Často se jedná o žadatele, kteří neměli dosud zkušenosti se státními programy a jejich administrací, a stresové období může logicky vést k tomu, že žadatel udělá nějakou chybu a něco přehlédne. Vysoké procento pochybení z provedených kontrol to jen potvrzuje.
Takže se vás chci, paní ministryně, zeptat, jak toto řešíte, jak jste na naši výzvu podvýboru pro podnikatelské prostředí reagovali a jaké nástroje jste na ministerstvu našli. Chci zdůraznit, že to není pouze o tom, že firmy něco přehlédly. Je to i o tom, že jim podpora byla krácena třeba v následujících situacích, kdy jim bez avíza přišla podpora dříve, takže poslaly odvody státu až po jejím obdržení. Nebo jim byla podpora krácena proto, že ač vše vyúčtovaly v termínech, tak si jejich zaměstnanec přišel pro výplatu, která byla provedena v hotovosti, až později. Nebo že poslaly v zákonném termínu odvody, ale na účet státu byly připsány až následující den, nebo jim prostě onemocněla účetní a z toho důvodu poslali odvody o den později.
Paní ministryně, to je pak taková pomoc k ničemu, když na základě takovýchto příkladů je krácena pomoc. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Na interpelaci bude odpovězeno písemně.
Další interpelací je interpelace poslance Jana Pošváře na pana ministra Karla Havlíčka ve věci scénáře konce uhlí v České republice. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Pošvář: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře, z médií se dozvídáme, že uhelná komise, poradní orgán vlády, má navrhnout termín konce využívání uhlí v České republice již 20. listopadu 2020, tedy méně než za jeden měsíc. Protože komise i vaše ministerstvo zcela rezignují na průběžné a transparentní informování například formou zveřejňování podkladových materiálů a zápisů z jednání uhelné komise, nezbývá mi, než k zodpovězení důležitých otázek, které s činností uhelné komise souvisejí, využít dnešních interpelací.
Proto se ptám - zaprvé. Je pravda, že všechny tři navržené scénáře počítají až do roku 2029 shodně s tím, že vývoj instalovaného výkonu uhelných elektráren bude odpovídat scénáři business as usual sestaveného na základě dotazníkového šetření mezi provozovateli uhelných elektráren, tedy že stát nepočítá s jakoukoliv regulací uhelných elektráren před rokem 2030, shodou okolností přesně tak, jak si to ve svých stanoviscích přeje Svaz průmyslu a dopravy? Proč?***