(19.30 hodin)
(pokračuje Schillerová)
Vím, že jste všichni dostali, myslím, že to posílaly odborové organizace ČMKOS, propočty daňového balíčku. Já jsem to viděla už na Twitteru a na sítích stokrát. Pošlu vám všem, zařídím to hned zítra, k tomu náš rozbor, že to vůbec nemá relevanci, všechna ta čísla, která tam jsou uvedená, protože určitě Ministerstvo financí má naprosto odborný tým, který to propočítává přesně.
Ale nejvíc, co je zábavné, je těch 20 mld. na stravenkovém paušálu. Víte, na čem to je postaveno, těch 20 mld.? Víte na čem? Na tom, že všichni, i ti, co už dneska mají stravenky, všichni zaměstnanci, že jim vlastně ten zaměstnavatel ukradne - jinak to nemohu říct - ukradne tu částku z výplaty. Takže on má nějakou výplatu, oni jim o ten stravenkový paušál sníží výplatu, aby jim vedle dali stravenkový paušál. No to je teda úplný vrchol! A na tom je postavených těch 20 mld. Když jsem to na tripartitě vysvětlovala, velmi věcně, v klidu, tak od toho ti odboráři dali ruce pryč. Pan Středula řekl: to počítala nějaká bývalá náměstkyně z Ministerstva financí, to my jsme nepočítali. Takže jenom abyste věděli, jakou váhu mají tato čísla. A počítejte, že váhu mají čísla, která prezentuje Ministerstvo financí.
Omlouvám se, že jsem věnovala takový čas stravenkovém paušálu. A to bych se o tom mohla bavit hodiny, o tom, že lidé, ta účelovost... Jestliže z toho uděláme pozměňovacím návrhem účelovost, že lidé dostanou ty peníze, budou muset dokládat nějakými účtenkami, že to utratili za jídlo... Proč? Z toho uděláme větší administrativu, než dnes znamenají stravenky. A proč? Podle Českého statistického úřadu utratí lidé mnohem více peněz za jídlo, než získají na stravenkách. Lidé nepřestanou svoji základní lidskou potřebu, jako je jídlo, uspokojovat jenom proto, že nedostali papírky. A to jsem ještě nemluvila o těch 150 mil., které každý rok propadnou, protože to lidé nestačí proměnit. A že tady máme ceninu, se kterou se obchoduje, která se v podstatě různě směňuje atd., to by bylo na dlouhé povídání. Takže my nikomu nic nebereme, nikoho o nic nepřipravujeme, o žádné jeho investice, my dáváme jenom svobodu volby těm firmám, těm podnikům a možnost pro milion zaměstnanců, aby získali nějaký příspěvek a benefit na stravování.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní zahajuji podrobnou rozpravu a připomínám, že pozměňovací a jiné návrhy přednesené v podrobné rozpravě musí být vždy odůvodněny. Jako první s přednostním právem paní poslankyně Věra Kovářová a připraví se pan poslanec Jiří Dolejš. Tak paní poslankyně, prosím.
Poslankyně Věra Kovářová: Vážené kolegyně, vážení kolegové, vážená paní ministryně, vzhledem k tomu, že obecná rozprava byla již ukončena a nemohli jsme reagovat na vaše záležitosti, které jste tady přednesla, tak než představím pozměňovací návrhy, tak musím konstatovat, že toto byl jeden z vašich nejlepších demagogických projevů, a budeme se, myslím, tomu věnovat na rozpočtovém výboru, abychom kolegy nezdržovali.
Přihlásím se nyní k pozměňovacím návrhům, které jsem odůvodnila v obecné rozpravě. První je veden pod sněmovním dokumentem 6623 a reaguje na pozměňovací návrh pana poslance Babiše a v podstatě kompenzuje obcím a krajům výpadky, které budou způsobeny právě zrušením zdanění superhrubé mzdy.
Druhý pozměňovací návrh pod sněmovním dokumentem 6624 odmítá další rozvolnění rozpočtových pravidel, také reaguje na pozměňovací návrh pana poslance Babiše.
Třetí pozměňovací návrh, to je sněmovní dokument 6639, reaguje na pozměňovací návrhy pana poslance Hamáčka a vyrovnává výpadky příjmů obcí právě změnou rozpočtového určení daní - viz procenta v onom pozměňovacím návrhu.
Čtvrtý pozměňovací návrh je veden pod sněmovním dokumentem 6638 a jeho podstatou je, aby zaměstnavatel mohl náklady spojené s očkováním zaměstnance uplatnit do svých nákladů.
A poslední pozměňovací návrh je veden pod sněmovním dokumentem č. 6630, je to pozměňovací návrh Jany Krutákové a Věry Kovářové a ten jsem také odůvodnila v obecné rozpravě. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak nyní požádám o vystoupení pana poslance Jiřího Dolejše a připraví se pan poslanec Jan Řehounek. Pane poslanče, prosím, máte slovo.
Poslanec Jiří Dolejš: Děkuji vám za slovo a přeji všem příjemný večer. Přihlásil jsem se do podrobné rozpravy, protože si myslím, že lapidární vyjádření je někdy účinnější, ale přesto, když jsem poslouchal tu podrobnou rozpravu, tak mi to tak trochu potvrdilo, že i když v tom daňovém balíčku je celá spousta problémů, tak ho určitě nějakým způsobem dovedeme do zdárného konce, tedy do toho hlasovacího, a možná že i zvládneme taková ta úskalí, jako je debata, do jaké míry stravovací paušály jsou prostorem pro daňovou optimalizaci a do jaké míry umožňují lidem se dobře najíst. Prostě se to nějak zvládne.
Hlavní problém, který v tom návrhu je diskutován a do budoucna nepochybně má asi největší váhu, se narodil včera po obědě, když byl do systému vložen návrh pana premiéra, a k němu také míří můj pozměňovací návrh, který, abych učinil formalitám za dost, tak si dovolím přihlásit k pozměňovacímu návrhu číslo 6627. A i když v tom elektronickém či papírovém znění je zhruba desetiřádkové zdůvodnění, které si pozorný čtenář může přečíst, tak si dovolím k tomu tématu říci čtyři myšlenky. Protože my jsme se opravdu trošičku dneska na klubu, nechci říct zapotili, ale prostě museli jsme si lámat hlavu, kudy na ten problém, a ono to skutečně není jednoduché, protože tady jde o komplex problémů, který, ať sáhnete na to z té, či oné strany, vyvoláte nějaký efekt a ten může být velice rozporný.
Hlavní problém souvisí s tím, že ten zásah je velmi dramatický, a přitom v době epidemické a současně ekonomické krize. Čili jestliže vláda původně v programovém prohlášení pracovala s 19procentní sazbou, všichni jsme věděli, že to nějaký dopad na rozpočet mít může, ale v mezích únosnosti, navíc ekonomika v té době, ještě když se psalo to programové prohlášení, šlapala. Což už samozřejmě dneska není a jak vláda, pan premiér a před chviličkou i paní ministryně připomněli, tak motivem tohoto razantnějšího zásahu je vyřešit plošně mzdovou situaci všech lidí, tzn. přispět do domácnosti nějakou tou korunou navíc s ohledem na vyšší čisté příjmy. Ale nedá se to jinak udělat, protože samozřejmě jsou to spojené nádoby, než když není daňový výnos, no tak si samozřejmě musíme na pokrytí nějak nastavených rozpočtových potřeb půjčit, a samozřejmě že ta dluhová záležitost, pokud je v rovině podmínění hlasování o této věci vypnutím dluhové brzdy, no tak pochopitelně že ta debata se směrem k rozpočtu a k způsobu vedení dluhové politiky nutně musí přisunout. Čili to je tato věc.
Další věc souvisí s tím, že jsme si všichni vědomi, že v krizi se mohou dělat a také dělají mimořádná opatření, opatření, která mají krizový, dočasný, dokonce jednorázový charakter, a že u takových opatření se s tím prostě smíříme, protože to není nic, co bude v tom systému navěky nebo hodně dlouho, a tudíž to ten systém nějakým způsobem nedevastuje. Je hezké, že si na Hradě na toto téma řekli, že by bylo rozumné tento odtok financí z rozpočtu nějak řešit a že zkrátka to bude nutné řešit v nějakých hezkých časech, které nepochybně přijdou po volbách v roce 2021. Problém je, že to slovíčko v důvodové zprávě k tomuto pozměňováku, že se to bude řešit v roce 2022 podle aktuální politické situace, je prostě jenom slovo. My jsme superhrubou mzdu kdysi v tom roce 2008 zavedli také dočasně. No vidíte, je dvanáct let poté, a stále to řešíme. ***