(12.10 hodin)
(pokračuje Rakušan)
Ono se totiž ukazuje, že v této těžké době pod slabým vedením mnohdy selhává i státní správa jako taková. Tady jeden na první pohled složitý graf (ukazuje), ale on je vytištěný celý, on se jinak dá rozklikávat po částech, který lidem ukazuje - opět práce ze soukromého sektoru, nikoliv vládních řad - jak se kdo má chovat v případě, že je nakažen, že se setkal s někým, kdo je nakažen, přesný postup, kdy ho vyrozumí hygiena a jak se prostě chovat zodpovědně. Pokud lidi vyzýváme k zodpovědnosti, tak jim přece musíme dát jasný návod, co to zodpovědné chování je. A to je úkol vlády. To je ta otevřená komunikace, ke které ji stále vyzýváme, a v odpovědích i na interpelace je nám řečeno, že vlastně nevědí vládní činitelé, co po nich chceme, a vlastně čím stále otravujeme.
Okolo nás venku, i když to možná nevidíme, ale určitě ve zdravotnických zařízeních fakticky nouzový stav je. Teď se nebavím o tom právním instrumentu, ale o reálném stavu věcí. Ano, naše zdravotnická zařízení jsou v reálném stavu nouze a my tomu jako poslanci musíme jít nějakým způsobem naproti. Tedy jsme připraveni se bavit o prodloužení nouzového stavu, ale samozřejmě v té chvíli, pokud omezujeme ústavní práva lidí, po vládě něco chceme. A já bych chtěl, aby vláda prostě byla schopna reagovat na celý ten segment nejrůznějších opatření, doporučení a otázek, které my jí tady dáváme. Byl bych velmi rád, kdyby mně třeba i pan ministr odpověděl, zda ty prognózy BISOPu se shodují s těmi vládními. Bohužel v důvodové zprávě jsme žádný graf, který by daný vývoj situace mapoval, neměli.
Proto prosím pojďme ukázat, že v této době spolu umíme komunikovat a rozhodnutí, která děláme, nejsou pocitová, opírají se o data, jsou to zodpovědná, kompetentní politická rozhodnutí. Potom můžeme opět získat ztracenou důvěru lidí v to, že rozhodujeme tak, jak se krizové době rozhodovat má. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy požádám o vystřídání předsedu Sněmovny.
Předseda PSP Radek Vondráček: Tak a jsem tu zas! Pane místopředsedo, máte slovo.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, dnes tady stojíme před žádostí vlády o prodloužení nouzového stavu o celý další měsíc. Na jaře letošního roku jsme velmi loajálně podpořili vše, co vláda žádala a navrhla. Nebyla data. Nikdo netušil, čemu čelíme, a shodli jsme se, že preventivní, jakkoliv tvrdá a plošná opatření byla lepší než nedělat nic a čekat. Nijak jsme nikdy nezpochybnili a dodnes nezpochybňujeme fakt, že nový vir tak jako vir chřipky a další infekce skutečně může zhoršit průběh některých chorob a je jednou z příčin předčasné smrti u tzv. polymorbidní lidí, a na jaře bylo i podezření, že může zabíjet sám o sobě.
Proto jsme žádali a od té doby kontinuálně žádáme vládu, aby analyzovala stav a vyhodnotila nebezpečí a rizika šíření viru SARS-CoV-2. A k našemu překvapení se stal opak. Pokud vláda nějaká čísla důležitá pro zvládání šíření infekce měla, pak je tajila, jako například data o tom, kde a v jakém procentu se infekce šíří. Proč? Protože by tato data narušila vládní návrhy na plošná opatření. Jenže data o skutečné, faktické nebezpečnosti viru jsou potřebná přece k tomu, abychom mohli odpovědně zvážit opatření tak, abychom nezpůsobovali více škody než užitku. Pokud tu bude nebezpečí, že tu začnou umírat tisíce lidí, je třeba přijmout jiná opatření, než pokud tu je vir, který zabíjí jen v relativně řídké kombinaci dalších onemocnění relativně malou část nemocných lidí. Pokud by tomu tak bylo, pak opatření nemohou přece bránit normálnímu životu drtivé většině občanů, která není nějak ohrožena.
Zdůrazňuji, že odmítám bagatelizaci, a dodávám, že to nejsme my, SPD, ale ani politici, kteří by tato rizika měli posuzovat, ale měli by to dělat na základě jasných, prokazatelných dat odborníci, a to se, bohužel, neděje.
V interpelaci jsem minulého pana ministra zdravotnictví žádal o informaci, zda se provádějí pitvy u zemřelých, u kterých se uvádí úmrtí s covidem, a zda máme ověřená data, kolik lidí umírá na covid a kolik lidí umírá na jiné choroby nebo úrazy a pouze jsou covid pozitivní. Dodnes jsme tato čísla neobdrželi. Ministerstvo zareagovalo pouze alibistickým prohlášením, cituji, že statistika zahrnuje úmrtí všech lidí, kteří byli pozitivně testováni na COVID-19, bez ohledu na to, jaké byly příčin jejich úmrtí. Konec citátu. Jinými, ale přesnějším slovy statistika zveřejňovaná Ministerstvem zdravotnictví denně přebíraná médii neříká, že zemřelí zemřeli na covid, ale že ti zemřelí byli pozitivně testováni.
Přednedávnem jsem hovořil o tom, že z informací, které jsou v médiích o skutečně provedených pitvách, například z výpovědí dvou patoložek z pražské nemocnice Na Bulovce, víme, že u zemřelých uvedených ve statistice jako zemřelí na covid, kteří byli pitváni, prokazatelně nešlo o úmrtí na samotný COVID-19, ale dokonce ze tří pitvaných dva tento virus ani v těle neměli. Podařilo se nám dohledat zprávu Národní referenční laboratoře pro chřipku a nechřipková respirační virová onemocnění na stránkách Ústavu zdravotnických informací a statistiky, ÚZIS, a uvádí toto - cituji: "Vyšetřování pitevního materiálu na SARS-CoV-2 do konce září byly pozitivní záchyty SARS-CoV-2 sporadické. V srpnu bylo vyšetřeno 17 materiálů, vždy s negativním výsledkem. V září 9 pitevních materiálů bez záchytu SARS-CoV-2. Dva materiály pozitivní. V říjnu 9 materiálů negativních, 6 pozitivních. V jednom případě pozitivita detekována pouze v myokardu. Materiály z DCD a krev byly na přítomnost viru negativní." Konec citátu.
Výše uvedená čísla pitev jsou, pravda, marginální. Potřebovali bychom mít pitevní zprávy nejlépe od všech 2 000 zemřelých s covidem, abychom mohli pravdivě říct, jak na tom doopravdy jsme, ale není naší vinou, že zcela úmyslně se takový výzkum nedělá. Ale uvedená data svědčí o dvojím. Jednak o tom, že Ministerstvo zdravotnictví nijak neusiluje o nějaké plošné informace o příčinách úmrtí, a dále o tom, že alespoň tam, kde se pitvalo, úmrtí buď nemají souvislost COVIDEM-19, nebo jen vzdálenou, tak jako viry chřipky a další infekce. Tento fakt potvrdil na odborné konferenci s názvem Co víme a nevíme o COVID-19 pořádané Univerzitou Karlovou ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky, ÚZIS, Ladislav Dušek, který odhaduje, že 60 % lidí, jejichž úmrtí jsou v koronavirových statistikách v Česku, nezemřelo primárně na COVID-19. Většinou měli i jiné chronické nemoci, často i více než jednu. Šárka Daňková z ÚZIS upozornila i na případ, kdy lékař určil jako hlavní příčinu úmrtí COVID-19, zároveň ale do listu také uvedl, že dotyčný zemřel po pádu, utrpěl mnohačetné zlomeniny žeber a selhalo mu srdce.
Ve skutečnosti z veřejně dostupných zdrojů neznáme ani jeden případ, kdy by v České republice člověk podlehl prokazatelně jen infekci viru SARS-CoV-2. Média v polovině dubna informovala úmrtí čtyřiačtyřicetiletého muže s COVID-19, jehož příčinou smrti měl být samotný COVID-19. Podle lékaře kliniky anestezie, resuscitace a intenzivní péče 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze Martina Balíka se později u něj podařilo odhalit zhoubný karcinom levé ledviny.
Ústav zdravotnických informací a statistiky zpracoval data o zemřelých pacientech pozitivně testovaných na COVID-19 k 1. květnu podle věku a jejich chronických chorob. Mezi lidmi nad 60 let mělo více než 70 % kardiovaskulární onemocnění, jako například vysoký tlak, u osmdesátníků to bylo přes 80 %.
A jak je tomu ve světě? Podle nejaktuálnějších čísel americké CDC, což je federální agentura Spojených států pod Ministerstvem zdravotnictví a humanitních služeb, je smrtnost, tedy podíl úmrtí v poměru k počtu infikovaných, následující: ve věku 0 až 19 let je to 0,00003, ve věku 20 až 49 let je to 0,0002, ve věku 50 až 69 let je to 0,005 a ve věku 70+ je to 0,054. Tato čísla z USA přitom ovlivňuje fakt, že dostupnost lékařské péče je pro většinu lidí daleko horší než v České republice a smrtnost tu je určitě vyšší než u nás. ***