(12.20 hodin)
(pokračuje Okamura)
Jenže smrtnost v České republice sledovat nelze. Protože namísto toho, abychom zveřejňovali a sledovali čísla skutečně nemocných, tak jako se to vždy u každé epidemie dělalo v minulosti, zcela nelogicky a poprvé v dějinách sledujeme počty infikovaných, které jsou samozřejmě zdánlivě vysoké. Zdánlivě proto, že pokud bychom testovali přítomnost jiných virů, například chřipky, došli bychom ke stejným, možná vyšším číslům. A stejné by to bylo u mnohých onkologických virů.
Na přelomu roku 2018 až 2019 prokazatelně onemocnělo chřipkou přes 960 tisíc lidí u nás v ČR. A to jsou jen čísla, u kterých nemoc prokazatelně diagnostikoval lékař. Bez lidí, kteří leželi v horečce u čaje doma, aniž šli k lékaři. A prokazatelně, skutečně prokazatelně ten rok 2018 umřelo více lidí než jiné roky předtím a více samozřejmě i než letos. Byla to skutečná epidemie, která skutečně masivně zabíjela a způsobila zřejmě dřívější smrt zhruba 2 tisícům lidí. Virus přitom měli bezpochyby v těle řádově miliony lidí. Navzdory tomu nikdo nelikvidoval ekonomiku ani masivně a plošně neomezoval svobody lidí.
To, co říkám, není zlehčování viru COVID-19, to zdůrazňuji. Je ale naprosto nutné dát každé riziko do kontextu jiných rizik a pak vybírat to nejmenší zlo. Plošná opatření a panika totiž následně skutečně ohrožují už všechny z nás. Zahlcují se nemocnice, a naopak jsme zablokovali část zdravotníků, a tím ochromujeme schopnost zdravotnictví adekvátně reagovat na veškeré nemoci a úrazy a ohrožujeme nejen nemocné s covidem, ale všechny nemocné a ohrožené lidi v zemi. Pokud dnes máme problém, tak za ním nestojí jen covid, ale také zmatek a panika, kterou jsou následně skutečně lidé ohroženi.
Dovolil bych si citovat imunology, kteří říkají, že podstatné je odlišit infekci koronavirem SARS-CoV-2, kterou nakonec prodělá většina z nás, od onemocnění COVID-19 s klinickými projevy a potřebnou lékařskou péčí. Tyto případy je potřeba minimalizovat. Ohroženou skupinou jsou pacienti s COVID-19, nikoli většinová populace. Další významně ohroženou skupinou, která může infekci šířit, jsou zdravotníci. A poslední rizikovou skupinou jsou senioři nad 60 let, a to hlavně z důvodu řady jiných chronických onemocnění. Současná data hovoří jasně, že u maximálně 20 % pacientů s COVID-19, nikoli těch s pozitivním testem, ale s klinickými projevy, má nemoc vážný průběh.
Vážené dámy a pánové, chraňme ohrožené a neohrožujme neohrožené. To by měla být první premisa veškerého konání vlády. Pod pláštěm epidemiologických opatření jsou omezovány Ústavou dané občanské svobody i ekonomika. A otázka zní, nakolik jsou potřebná k tomu, aby chránila ohrožené a naopak neohrožovala ty, kterým žádné problémy nehrozí. Což je skutečně drtivá většina obyvatel naší země. Tím myslím žádné značné problémy.
Vážené dámy a pánové, dovolte mi, abych tady jménem rodičů řekl ještě jednu základní, jednu zásadní premisu, a to že děti patří do škol. Opatření vyhlašovaná Ministerstvem zdravotnictví, vyhlašovaná v souvislosti s COVID-19, negativně dopadají na české školy již od března 2020. V novém školním roce pak byla jejich práce ztížena už i tím, že žáci měli dohnat učivo z loňského školního roku. Zavřením škol jsme minulé ztráty ještě prohloubili.
Dovolím si ocitovat z dopisu panu ministrovi zdravotnictví od jedné paní ředitelky školy. Cituji. Ten citát bude trošku delší.
"Vážený pane ministře. Opatření nastavená Ministerstvem zdravotnictví ohrožují zdraví žáků a významně komplikují vzdělávání v základní škole. Česká obchodní inspekce je schopná rychlým šetřením zjistit, jaký je skutečný stav ve školách, kolik je nakažených žáků a učitelů a jaký byl zdroj nákazy. Přijímat plošná opatření bez skutečných dat považuji za velice nesprávný krok. Jakmile se žáci ze sociálně slabých rodin nemohou učit ve škole, neučí se v převážné většině vůbec. A nic na tom nemění povinnost distančně se vzdělávat.
Buďte prosím tak velice laskav, vážený pane ministře, nechte si zjistit skutečná data a nutná opatření realizujte místně, nikoliv plošně. Zároveň si vás dovoluji požádat, abyste vyslyšel hlasy odborníků, lékařů, kteří upozorňují na škodlivost nošení roušek ve školách, a tato opatření v nejkratší možné době zrušil."
Stále cituji z dopisu jedné ředitelky základní školy panu ministru zdravotnictví. Budu pokračovat v tom citátu:
"V naší škole je 746 žáků. K 1. říjnu byly pozitivně testovány tři děti. Všechny se nakazily na rodinných oslavách, ale byly bezpříznakové. Kvůli nim šlo do karantény 75 dětí, s nimiž museli rodiče zůstat doma. Ani jedno z těchto testovaných dětí nebylo pozitivní na COVID-19. Tři pozitivní žáci byli bezpříznakoví. Nemocná byla i jedna paní učitelka, u které měla nemoc lehký průběh. Kolegyně, které jsou s ní v kabinetě, se od ní nenakazily, byly na testech. Zdroj nákazy také nebyl ve škole. Z dosavadních zkušeností vyplývá, že škola není místem, kde by docházelo k masivnímu šíření viru. Zavírání celých tříd u dětí, které jsou naprosto zdravé, považuji za komplikaci zejména pro jejich rodiče, kteří přicházejí o část platu." Konec citace z dopisu ředitelky základní školy.
Vážené kolegyně a kolegové, sociální izolace, kterou uvalujeme na dospělé i děti, má podle psychologických studií velmi negativní dopad na duševní stav člověka. Sociální izolace u dospívající mládeže může vést k poklesu nálady, depresím a úzkostným stavům. To potvrzují i statistiky Linky bezpečí, na kterou se na jaře po uzavření škol obrátilo v průměru o třetinu více dětí a mladistvých kvůli psychickým obtížím. O více než polovinu se za březen zvýšil počet těch, kteří se na Linku bezpečí obrací kvůli kyberkriminalitě na internetu. Výrazně narostlo riziko rozvinutí závislosti například na telefonu nebo počítači.
Učitelé, rodiče a my také žádáme, aby se zveřejnila kritéria, za kterých se rozhoduje o zavírání či otevírání škol. Je to pomoc nejen školám, ale celé ekonomice. V porovnání s restauracemi jsou totiž při uzavírání škol dopady ještě dlouhodobější. V ekonomii je několik výzkumů, které potvrzují, že i několikatýdenní či měsíční absence rozevírá nůžky mezi žáky z vyšších a nižších sociálních sfér. Někteří rodiče pomáhají, jiní ne. Pokud nebudou pomáhat měsíce, je to problém a dopady jsou vidět desítky let do budoucnosti na kariérách a pracovních trzích. Čísla, která unikla, přitom hovoří jasně. Přenosy infekce ve školách byly v řádu jednotek procent.
Vážené dámy a pánové, mohl bych mluvit ještě dlouho. Ale myslím, že i na základě výše uvedeného jsem dostatečně osvětlil důvody, proč hnutí SPD nepodpoří prodloužení nouzového stavu na délku 30 dní, tak jak navrhuje vláda. Jsem si zároveň vědom, že návrh na třicetidenní prodloužení má tady ve Sněmovně zřejmě u jiných stran většinovou podporu. Proto hnutí SPD předkládá k hlasování alternativní návrh na prodloužení pouze o 10 dní s tím, že budeme společně situaci odpovědně každodenně vyhodnocovat a můžeme následně dobu kdykoliv upravit. Jsem rád, že mi dal před chvílí za pravdu i sám nový ministr zdravotnictví Jan Blatný, který tady před chvílí znovu potvrdil, že na vyhodnocení opatření stačí 10 dní. Takže pak je otázkou, o jakém návrhu tady vlastně máme následně hlasovat.
Takže já znovu říkám, my předkládáme k hlasování alternativní návrh na prodloužení pouze 10 dní s tím, že budeme společně situaci každodenně vyhodnocovat a můžeme následně dobu kdykoliv upravit. Protože občané naší republiky se dostávají do obrovských finančních a sociálních potíží. A myslím, že by si občané zasloužili, ti slušní občané by si zasloužili, aby politici skutečně poctivě zvažovali každý den omezení či neomezení navíc na základě aktuálních informací a tvrdých dat, a to nejen ze zdravotního hlediska, ale i z ekonomického a sociálního.
A říkám, že poslanecký klub SPD je připraven tady být v uvozovkách nonstop, abychom mohli hlasovat, abychom mohli projednávat skutečně citlivě den po dni ty vládní návrhy opatření, aby byť jenom jeden den nebyl zbytečně navíc, abychom byť o jeden den, o vteřinu navíc zbytečně neomezili sociální, ekonomický a finanční život a finanční situaci našich občanů, a to právě při posuzování i toho zdravotního hlediska. ***