(15.00 hodin)
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Paní ministryně bude ještě reagovat.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Tak já jenom, vy jste neposlouchal posledně, pane poslanče, když jsme měli balíček ve druhém čtení, nebo jste tady možná nebyl, abych vám nekřivdila.
Ne, potvrzuji, vy jste deklarovali veřejně, že podpoříte stravenkový paušál, já za to děkuji, já si toho vážím, já to ocením, každého, kdo podpoří stravenkový paušál. Je to asi 2,5 až 3 mld. za předpokladu, že tomu milionu zaměstnanců, co dneska nemá žádný benefit, by se všichni zaměstnavatelé rozhodli jim dát, což nepředpokládáme. Ale může se zase stát, že někdo to vymění za stravenky, uvidíme, to je jejich věc. Víte, jak přišli na těch dvacet? Já jsem to tady říkala na plénu a posílala jsem vám k tomu, paní předsedkyně rozpočtového výboru, myslím, že jsem posílala i materiál, kde přímo to rozporujeme. Těch 20 mld. ČMKOS vypočetl tak - oni se k tomu teda nehlásí, to jsem tady taky říkala, já jsem to otevřela na tripartitě, říkám, že to vysvětlím, ať o tom prostě vedeme debatu, a pan Středula řekl: to my jsme nepočítali, to počítala nějaká bývalá náměstkyně z Ministerstva financí. Nevím která, jestli myslel paní Hornochovou, nevím, nejmenoval ji, nebudu nikomu sahat do svědomí, možná to není pravda.
Těch 20 mld. vychází z toho, že všichni zaměstnanci, ať mají cokoliv, tak se vyjde z předpokladu, že přejdou na stravenkový paušál. Ten zaměstnavatel jim ukradne - to si dovolím tady použít - tu částku z výplaty, to znamená, sníží jim výplatu o hodnotu toho stravenkového paušálu, dneska může být hodnota stravenky asi 131 korun denně, to je maximální, pak může být samozřejmě méně, takže on mu řekne, já nevím, třeba 1 300, tak o to ti snižujeme výplatu. To prostě nejde. Je to dvoustranný právní úkon, museli by se na tom dohodnout. Prostě funguje nějaké kolektivní vyjednávání. A jakoby se vypočítává, že o to přijde stát, o sociální a zdravotní, takže nesmysl. Je to prostě nesmysl. A já verifikuji jenom čísla Ministerstva financí, za kterými si stojíme, a i ta jsou nadnesená, protože vycházejí z toho, že na to přejde milion zaměstnanců, kteří dneska nemají nic, což není úplně pravděpodobné, ale my děláme ty maximalistické verze.
Ten dotaz pana poslance Ferjenčíka - já se na to podívám. Já jsem psala teď hned náměstkovi, ať mi to... Ale říká paní předsedkyně rozpočtového výboru, že to rozpočtový výbor doporučil. Nedoporučil? Aha, dobře, tak se na to podívám. A snad jsem řekla všechno. Ještě jste se něco ptal, abych na něco nezapomněla, když jsem tak rozjetá? (Ne.) Dobře, děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Tak já děkuji. Nedovolil jsem si přerušit paní ministryni, nicméně bych chtěl sněmovnu volat k věci. Projednáváme přece jenom státní rozpočet v prvním čtení.
Nyní zde mám s faktickými poznámkami z místa pana poslance Martínka a poté pan poslanec Hrnčíř. Pan poslanec Martínek, jestli chce faktickou poznámku uplatnit. Pan poslanec Martínek dá přednost.
Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Ještě jednu, opravdu deset vteřin. Určitě pan prezident nemyslel - a za tím stojím a musím to tady říct, když jste to tady řekl do pléna - že by se měly zdaňovat důchody. To určitě ne. Vezměte si, že - tady se občas zapomíná a já občas slyším: v Německu jsou důchody takové, tady jsou takové. Ale u nás jsou nezdaněné, neplatí se z toho sociální a zdravotní, máme tady třeba na jízdné, máme tady různé slevy na léky atd. To jsou všechno věci, které když nasčítáte - v tom Německu ty důchody zdaňují - takže když tohle všechno nasčítáte, tak ono potom je to někdy porovnávání hrušek s jablky. A určitě toto pan prezident nemyslel.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec Martínek s faktickou poznámkou, poté pan poslanec Hrnčíř. Prosím.
Poslanec Tomáš Martínek: Já budu samozřejmě rád, když se konečně dovím, co pan prezident myslel, protože 250 mld. - mluvil o 250 mld. z 380 - tak samozřejmě těch 250 mld. se nějak dosáhnout musí a tam nějaké možnosti jsou dost omezené. Jednou z nich jsou právě ty důchody, tak jestli nemyslel důchody, tak myslel zrušení slevy na poplatníka nebo myslel zrušení přídavku na děti. Tak jako co konkrétně chtěl teda udělat? Sám se to rád dozvím a budu samozřejmě rád, pokud tu informaci máte, co konkrétně pan prezident myslel, když se to dozvím, protože jinak mi to přijde jenom jako taková manipulace lidí, kdy tady říkáme: máme zálohy, máme tady rezervy v daňových úlevách 250 mld. - ale přitom vlastně o co jde? Tak my vám sebereme slevu na poplatníka, my vám sebereme slevu na děti a podobně, a to jako mají být ty daňové úlevy, o kterých se bavíme? Protože to je naprostá většina toho, co ty daňové úlevy jsou.
A u toho stravenkového paušálu beru, ano, ty studie jsou různé, které odhadují ten dopad, Ministerstvo odhaduje nižší, některé jiné studie odhadují vyšší, ale pořád to je dopad, který snižuje ten příjem státního rozpočtu. Není to něco, co když se zavede, tak přinese peníze, ale právě naopak. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec Hrnčíř v tuto chvíli s poslední faktickou poznámkou. Prosím.
Poslanec Jan Hrnčíř: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já jenom v krátkosti se vyjádřím ještě k tomu, co zaznělo k rozpočtu. Tak je pravda, že stravenkový paušál rozšiřuje výjimky, to není, že by ubíral, je to další výjimka navíc, a neexistuje nástroj, tak jak je to navrženo, jak by se dalo zabránit optimalizaci mezd. To jenom tak jako technicky na okraj.
Ale já jsem chtěl mluvit o něčem jiném. Já jsem chtěl spíš se vyjádřit k tomu, co zaznělo k rozpočtu. Náš první československý ministr financí pan doktor Rašín měl takové heslo, kterého se celý život držel. Říkal: pracovat a šetřit. Naše vláda nešetří, ale pracuje. Pracuje usilovně na rozvratu veřejných financí a na bankrotu České republiky. Není možné, když se republika nachází v takové situaci, v jaké se nachází, aby se neustále generovaly schodky. Příští rok je splatných skoro 300 mld. dluhopisů, to bude potřeba zaplatit, a vláda si půjčuje, seká dluhy a nechce šetřit žádným způsobem. Neutěšeně rostou náklady na správu státu, roste počet státních zaměstnanců, a vláda se tváří, že se nic neděje. Já si myslím, že na tuto vládu budeme všichni hodně dlouho vzpomínat. Nebude to se slzou v oku, ale v slzách.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji, děkuji za dodržení času a nyní pan poslanec Grospič se dočkal v obecné rozpravě, připraví se pan poslanec Klaus. Prosím, máte slovo.
Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážení členové vlády, vážená paní ministryně, vážené kolegyně a kolegové, chtěl bych také říci pár slov k návrhu státního rozpočtu v prvém čtení, který zde dnes předjednáváme a který budí hodně emocí, a myslím si, že bude budit hodně emocí jak ve druhém, tak ve třetím čtení a bude mít svou dohru i celý příští rok, protože situace, která nastala nejen v České republice, v Evropě a v řadě zemí ve světě je velikou neznámou, jak se bude vyvíjet vůbec současná pandemická situace a jaký bude mít dopad na ekonomiku a co ovlivní a neovlivní v České republice. Takže z mého pohledu, osobního pohledu, je všechno velice nepřesný odhad nepřesně kvalifikovaných čísel, a kdybychom tady měli teď stát a sestavovat státní rozpočet s nějakou alespoň přesnou predikací, tak bychom museli jít do rozpočtového provizoria, sejít se někdy koncem února nebo v březnu a vyjít z pevných statistických dat, která budou za tento rok, a říci si, takto se vyvíjí nebo začíná vyvíjet i začátek následujícího roku. To by byl ten přesný nějaký kvalifikovaný odhad, na kterém by bylo možné stavět nějaké optimistické údaje, ale také třeba i reálně zvažovat, co lze a nelze považovat za investice, které mohou nebo nemohou být ohroženy nějakou epidemiologickou situací.
Bohužel řada občanů má úplně běžné starosti, které jsou také emotivně umocněny sdělovacími prostředky, které přinášejí velice rozporuplné informace o tom, co se vlastně děje s touto nákazou, s touto nemocí, v naší společnosti. Stačí si ráno zapnout Českou televizi nebo jiné médium a během dvou hodin získáte pět šest názorů zcela protichůdných od renomovaných osob, které cítí potřebu se k tomu kvalifikovaně vyjádřit. Běžný občan si z toho nemůže vzít nic pozitivního, než jenom mít strach a maximálně mít pocit, že bude-li dodržovat základní hygienická pravidla, tak se mu nemůže nic stát. A do toho my přicházíme tedy s tou velikou investigativní diskusí o státním rozpočtu a o schodku 320 mld. korun.
Vedle toho tady visí jak Damoklův meč daňový balíček, který bude projednáván až po prvém čtení státního rozpočtu, což z mého pohledu je špatně, a už jen samotný fakt, že k němu bylo předloženo, i k tomu daňovému balíčku, mnoho pozměňovacích návrhů - a jsou tam nejvýraznější návrhy, a to je velice kuriózní, pana předsedy vlády, premiéra Babiše, pana místopředsedy Havlíčka, pana místopředsedy vlády Hamáčka - a ve svém důsledku to samozřejmě bude znamenat různé schodky, které se budou promítat samozřejmě i do rozpočtového dění v České republice.***