(15.10 hodin)
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další v pořadí je pan poslanec Vojtěch Munzar. Připraví se pan poslanec Jan Lipavský. Prosím, pane poslanče, máte slovo.
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Vážený pane premiére, chci se vás zeptat, jestli nenastal čas po 16 letech zvýšit limit pro povinnou registraci k DPH. Stávající limit 1 000 000 Kč obratu překračuje stále více i drobných živnostníků, protože kvůli inflaci jim sice stoupají příjmy, ale stoupají jim také na druhé straně výdaje. A například pro takového řemeslníka ve stavebnictví stačí jedna zakázka a limit překročí. Překročení této hranice a povinná registrace k DPH znamená skokové zvýšení daňové administrativy, nákladů a času, které musí podnikatelé vynaložit na daňovou evidenci, kontrolní hlášení a podobně. Takže se chci zeptat, jestli není čas ulehčit malým živnostníkům od této administrativy nákladů zejména v této těžké situaci.
Opakovaně jsem navrhoval zvýšení limitu na 2 000 000 Kč. Zatím to hnutí ANO vždy odmítlo. Ten návrh jsem opět podal, bude se o něm hlasovat v rámci daňového balíčku pravděpodobně příští týden. Uvedený návrh má podporu profesních svazů zastupujících podnikatele, například Hospodářské komory. Proto vás chci vyzvat a zároveň vás požádat o podporu tohoto návrhu.
Jen chci upozornit, že Ministerstvo financí ve svých stanoviscích rádo hledá důvody pro negativní stanovisko. Například neustále argumentuje společnou směrnicí Evropské unie, ta ovšem umožňuje i výjimky. Například Slovinsko v roce 2013 úspěšně požádalo o zdvojnásobení mezní hranice pro registraci k DPH. V roce 2013. A rozhodnutí o této výjimce je i řekněme možnost pro ostatní státy, nebo návod, jak požádat o výjimku do výše 100 000 eur. Závisí tedy v tomto opravdu na vůli a ochotě vlády to podpořit a vyjednat to.
Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Poprosím pana premiéra o odpověď. Prosím, máte slovo.
Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Děkuji za dotaz. Je pravda, že v poslední době došlo několikrát k podání pozměňovacích návrhů na zvýšení limitu pro registraci k DPH, a to například pan Jurečka k novele zákona o evidenci tržeb a zákona o dani z přidané hodnoty, nebo pan poslanec u sazbového balíčku, protikrizového balíčku, pan poslanec Hrnčíř a tak dále. Vždy se jednalo o zvýšení z 1 000 000 na 2 000 000, s výjimkou pozměňovacího návrhu pana poslance Hrnčíře, kde je navrhováno zvýšení z 1 000 000 na 1 200 000.
V rámci odůvodnění pozměňovacích návrhů se objevuje argumentace navýšení počtu registrovaných daňových subjektů z důvodu dosažení obratu 1 000 000 Kč ze 42 971 na 115 673 k 31. srpnu 2019 a navrhovatelé uvádějí, že jde o více než 2,5násobný nárůst počtu daňových subjektů zdůvodňovaný výší obratu za dobu platnosti současné výše jeho limitu, snížení byrokracie, jež znesnadňuje podnikání v České republice a také snížení nákladů podnikatelů při zpracování podkladů a pravidelným vyplňováním formulářů DPH kontrolní hlášení. Taky inspirace Slovinskem, kde došlo k navýšení limitu z 25 000 eur na 50 000 eur.
Vy jste mluvil o hnutí ANO, ale je to samozřejmě Ministerstvo financí, které má gesci rozpočtu. A ano, Ministerstvo financí dlouhodobě s tím nesouhlasí.
Směrnice o DPH je postavena na principu, že všechny podnikatelské subjekty jsou plátci daně, přičemž nastavení národního limitu představuje dobrovolnou výjimku v podobě režimu osvobození pro malé podniky. Tento režim je tak výjimkou ze základního pravidla, že všechny transakce podléhají dani z přidané hodnoty. V rámci osvobození do určitého limitu tedy vždy hraje roli vyvažování dvou rovin: zaprvé administrativní zátěže, která spočívá v tom, že subjekty vstoupivší do režimu daně z přidané hodnoty jsou povinovány určitými povinnostmi, a zadruhé distorze daného zvýšení, která spočívá v tom, že určitá skupina osob není daní z přidané hodnoty zatížena. Disproporce ve zdanění nevzniká pouze mezi velkými a malými daňovými subjekty, kde by byla určitá odůvodnitelnost s poukazem na relativně fixní náklady správy daně, ale též mezi skupinami malých poplatníků. Výhody v podobě nebýt součástí systému DPH, nebýt plátcem DPH si totiž reálně mohou dovolit jen ti z nich, kteří poskytují služby, zboží konečným spotřebitelům. Ti, kteří poskytují služby jiným plátcům DPH, jsou často okolnostmi nuceni k takzvané dobrovolné registraci DPH.
Na tomto místě je třeba zmínit, že přidaná hodnota realizovaná zaměstnanci je taktéž daní z přidané hodnoty v konečném důsledku zatížena. Zaměstnavatelé ve většině případů přesahují limit 1 000 000 Kč, tudíž jsou plátci DPH. Přidaná hodnota realizovaná zaměstnancem, která je následně zpeněžena na výstupu zaměstnavatele, je tedy daní taktéž zatížena. Čím vyšší limit je stanoven, tím více se projevují výše uvedené rozdílnosti ve zdanění. To je důvod, proč evropská směrnice obsahuje pravidlo stanovující maximální výši pro toto administrativní osvobození.
K samotnému návrhu platí, že není vhodné a je principiálně špatně vytvářet česká legislativní pravidla, která jsou v rozporu s právem EU. (Upozornění na čas.) Správnou cestou je primárně v rámci evropských pravidel vytvořit prostor pro uplatnění této korekce -
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Pane premiére, váš čas vypršel. Poprosím pana poslance, aby vám dal doplňující otázku.
Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já jen dokončím větu. - a následně takovou změnu provést.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji.
Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane premiére, že jste na začátku zopakoval ty důvody, které my uvádíme v důvodových zprávách. Proč jsem mluvil o hnutí ANO? Protože se tady o návrhu hlasuje a hnutí ANO tento pozměňovací návrh nikdy nepodpořilo a ten návrh několikrát velmi těsně nebyl odsouhlasen Poslaneckou sněmovnou.
Víte, vy jste mi tady přečetl spoustu důvodů, které říká Ministerstvo financí k negativnímu stanovisku. Ale jsou opravdu namístě? Já si myslím, že nejsou. Proč bychom měli pořád čekat na to, co rozhodne Evropa, když máme šanci a můžeme požádat o výjimku. Stačí jenom chuť a vůle. Kdo chce, pane premiére, hledá způsoby. Kdo nechce, hledá důvody. Vždyť jsme to jako stát ani nezkusili a ten návrh se zabíjí hned tady ve Sněmovně hned na počátku. Takže vás chci znovu požádat, abyste to zvážili a ten návrh podpořili, a zvýšil se obrat k povinné registraci k DPH na 2 000 000 Kč. Děkuji za odpověď.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Pan premiér má zájem o odpověď. Prosím.
Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Takže já bych dokončil tu Evropskou unii. V únoru 2020 vyšla v Úředním věstníku Evropské unie směrnice, která završila úsilí Ministerstva financí, která se týká zvláštního režimu podpory malých a středních podniků. To znamená, že od roku 2025 bude možné zvýšit limit na cca 2 000 000 Kč, aniž by tento proces musel být realizován nějakým standardním postupem.
Takže samozřejmě já chápu, ODS vždycky něco navrhuje. Když je ve vládě, tak to nedělá. My jsme za vás zrušili tu daň z nabytí a teď jdeme odstranit ten podvod superhrubé mzdy. Takže ještě vždy, pane poslanče, je potřeba říct, to, co vy navrhujete, je 5 miliard veřejných rozpočtů. Jo? Minus. 3,4 miliardy na úrovni státního rozpočtu a 1,6 na úrovni místních rozpočtů. Takže ještě je potřeba občas říct i to B. Že odkud na to budeme mít.
Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Další v pořadí je pan poslanec Jan Lipavský. Připraví se paní poslankyně Richterová. Prosím, máte slovo.
Poslanec Jan Lipavský: Vážený pane premiére, vaše vláda se chystá rozhodnout o největší investici v dějinách této země za nejméně 160 miliard korun, a vstoupit tak do partnerství s dodavatelem jaderných technologií pravděpodobně na dalších 70 let. Důsledky tohoto rozhodnutí a důsledky podmínek dostavby Jaderné elektrárny Dukovany II tak ponesou vaše vnoučata a pravnoučata, a je tak na vás, jaké podmínky pro tak zásadní investici a partnerství budou. ***