(14.40 hodin)
(pokračuje Onderka)

Neopomenutelnou součástí státního rozpočtu České republiky jsou bezesporu dotace nestátním neziskovým organizacím. Na základě usnesení vlády ze dne 9. září 2019 číslo 639 bylo hlavními oblastmi státní dotační politiky vůči těmto organizacím pro rok 2021 ustanoveno celkem 18 oblastí, na které bylo v roce 2020 určeno 8 mld. 15 mil. korun z veřejných prostředků. Celkové neinvestiční transfery neziskovým a podobným organizacím byly podle finálního účtu státního rozpočtu na rok 2019 16,6 mld. korun. Za současné krizové situace považujeme za nesprávné, aby stát v tuto chvíli tyto prostředky nesoustředil na největší hrozbu. Rozhodující část prostředků určených neziskovým organizacím by po dobu pandemie dle našeho názoru měla být dočasně přesměrována na podporu zdravotní péče a ohrožených skupin na boj s pandemií, na pomoc nejvíce ekonomicky postižených kategorií obyvatel - seniory, matky samoživitelky, čerstvé nezaměstnané - na rozvoj tělesného a duševního zdraví populace, na sport, kulturu a na podporu vědy, zejména s přihlédnutím k inovacím v medicíně.

Proto jsme se rozhodli podat doprovodné usnesení ke státnímu rozpočtu na příští rok, ke kterému se následně přihlásím v podrobné rozpravě. Toto usnesení zní: "Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky vyzývá vládu České republiky, aby veškeré v tuto chvíli postradatelné dotační prostředky ze státního rozpočtu České republiky na rok 2021 směřovaly výhradně na podporu zdravotní, sociálně-ekonomické péče pro oběti pandemie a pro ohrožené cílové skupiny."

Sociální demokracie kromě jiného načetla do systému a podává několik pozměňovacích návrhů. Za moji osobu je to podpora živého umění a regionálních kulturních institucí, to znamená divadel v České republice, a to v navýšení na 300 mil. korun ke stávajícím 400. To znamená, celková výše by byla 700 mil. korun. Abychom získali těchto 300 mil., navrhujeme snížit výdaje kapitoly 398 ve specifickém ukazateli ostatní výdaje o částku 150 mil. korun, v té samé kapitole ve specifickém ukazateli odvody do rozpočtu Evropské unie o částku 80 mil. a výdaje kapitoly 398 opět ve specifickém ukazateli vládní rozpočtová rezerva o částku 70 mil. korun.

Je potřeba říci, že tento pozměňovací návrh spočívá v tom, abychom pomohli té oblasti, která to nejenom neměla jednoduché, ale která to měla absolutně nemožné z pohledu svého fungování v České republice v letošním roce, a můžeme očekávat, že i v roce příštím. Je potřeba si uvědomit, že regionální divadla, jak dneska v kultuře fungují, jsou živa buď z nějakých příspěvků, protože mohou být příspěvkovou organizací měst a obcí, a samozřejmě hlavně fungují z předplatného. Předplatné, které oni získávají, ale bohužel tito diváci nemohli uplatnit. Návštěvníci kulturních zařízení se do těchto divadel díky covidu a rozhodnutí vlády o opatřeních proti COVID-19 prostě na tato představení nedostali. Můžeme si říct, že tato divadla nehrála. Když se podíváme na situaci, jaká je v České republice, nebudou hrát do konce roku. Když se podíváme na to, jak by se rozvolňovalo v příštím roce, tak si můžeme říct, že leden, únor to moc nevidíme, v březnu možná. A v ten moment se dopracujeme k tomu, že z celé sezóny budou hrát možná dva, možná tři měsíce. A předplatné budou muset vracet.

Některá divadla mají to štěstí, že upoutala pozornost sponzorů a tito sponzoři jim věnují nemalé částky na fungování, protože si váží jejich činnosti. Ale je potřeba říci, že každý sponzorský dar je podmíněn samozřejmě i jeho plněním, to znamená například tím, že vystaví název firmy či nějaký její propagační materiál třeba ve foyer po období, a teď řeknu namátkově, třeba sedmi nebo dvanácti premiér a deseti klasických představení a podobně. Ty podmínky jsou samozřejmě různé. A ani toto nemohla ta divadla naplnit, protože žádné premiéry prostě nebyly. Tato divadla byla normálně zavřená. A já si myslím, že kromě toho, že lidé potřebují vždy to zásadní, to jest střechu nad hlavou, mít práci, aby vydělali peníze, aby měli na jídlo, potřebují i vyžití volného času. Potřebují i tu kulturní složku, která nám dává to důležité, obohacuje naše osobnosti na jedné straně a na druhé nám připomíná to dobré, ale i to špatné, co jsme historicky v minulosti udělali, abychom se z toho poučili.

To je jeden z pozměňovacích návrhů, který jsem podal. A přihlásím se opět v rozpravě podrobné.

Poslední věc, ke které chci mluvit, je pozměňovací návrh, který podal kolega Václav Votava. Jedeme na 50 procent v Poslanecké sněmovně, je na účast, to znamená, není přítomen. Přihlašuji se, budu se přihlašovat k tomuto pozměňovacímu návrhu za něj. Tento pozměňovací návrh se bude dotýkat vládního návrhu zákona o rozpočtu České republiky na příští rok, a to v tom smyslu, že bere částku 3 mil. korun Českému svazu bojovníků za svobodu a přidává 2 mil. korun legionářům a 1 mil. korun Československému ústavu zahraničnímu.

Přiznám se, asi většina z nás, nebo dokonce si troufnu říct, že všichni velice dobře známe Československou obec legionářskou. A myslím si, že zde není nikdo, který by si její činnosti beze sporu nevážil. Na druhou stranu nejsem úplně přesvědčený o tom, že všichni víme, co to je Československý ústav zahraniční. A tady bych chtěl vás, vážené kolegyně, vážení kolegové, jenom upozornit, že posláním Československého ústavu zahraničního je péče o zahraniční krajany, podpora a usnadnění jejich národních a kulturních styků se starou vlastí, udržování národního povědomí, podpora ekonomické spolupráce a pomoc při návratu do vlasti. Ústav byl založen po dlouhých přípravách dne 20. prosince 1928 v rámci oslav 10. výročí Československé republiky. Myšlenka na jeho ustavení pochází od prvního prezidenta republiky Tomáše Garigua Masaryka. A já si myslím, že touto podporou bychom se měli k tomuto odkazu přihlásit.

Může znít dotaz, proč vzít ty 3 mil. Českému svazu bojovníků za svobodu. Víte, Český svaz bojovníků za svobodu má připomínat hrdiny národního odboje za osvobození ve druhé světové válce. Působení tohoto svazu se bohužel v posledních letech stalo více než kontroverzním, a to především pod správou současného vedení a hlavně předsedy. Současná činnost spolku se výrazně odchýlila od jeho původního poslání a mnohdy až popírá hodnoty, na kterých byl spolek vybudován. Nejsou to jen některé veřejné skandály, ale také netransparentnost hospodaření svazu. Již v roce 2016 kontrolní výbor Sněmovny poukazoval na neúčelové a nehospodárné nakládání s poskytnutými dotacemi z veřejných rozpočtů. Finanční správa se hospodařením Českého svazu bojovníků za svobodu zabývala na základě podnětu od Ministerstva financí a podle kontroly ČSBS věrohodně nedoložil některé provozní výdaje na organizaci pietních a provozních akcí. Nemyslím si, že bychom tomuto svazu měli vzít všechny finanční prostředky a podporu, protože tento svaz není jen o předsedovi, o vedení. Je tam mnoho opravdu dobrých a schopných lidí, kteří ten odkaz na druhou světovou válku berou opravdu velice vážně a řídí se tím, proč tento svaz vznikl. Ale myslím si, že zdvihnutý prst od Poslanecké sněmovny v rámci převodu těch finančních prostředků, jak jsem zmínil, by v tomto případě měl být namístě.

Děkuji za pozornost, dámy a pánové, a přeji pěkný den.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak to bylo stanovisko klubu ČSSD, pan poslanec Onderka. A nyní tedy s přednostním právem požádám o vystoupení místopředsedu Sněmovny a předsedu ODS Petra Fialu. A připraví se s přednostním právem předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová. Prosím, pane místopředsedo. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP