(14.00 hodin)
(pokračuje Havlíček)
Stojí ještě za to připomenout, co z tohoto rozpočtu jde na investice a co nejde na investice, čili zejména na opravy. Na investiční výdaje jde z té částky 127,5 miliardy korun 83 miliard korun a na neinvestiční výdaje 44,5 miliardy korun. V průběhu roku 2021, 2022 se předpokládá potom postupné dočerpání prostředků z OPD, které byly až do roku 2020. Rozhodujícím faktorem pro rozpočet je stejně jako v letech předcházejících zjevná nutnost v maximální možné míře respektovat požadavky na mandatorní výdaje, a to jak na opravy, údržbu a správu sítě, tak přípravu akcí, zajištění, financování atd. Vše v souladu s dopravní politikou.
Pokud se podíváme na výhled rozpočtu střednědobého výhledu, tak ten reaguje na trend nárůstu připravenosti zásadních staveb. Opět se tedy musíme odrážet od zlomového roku 2020, kdy jsme to zásadně navýšili, tím pádem ty stavby jsou rozpracovány a je jasné, že už tento trend bychom měli udržet. Drtivá většina jde pochopitelně do dvou klíčových investičních společností, nebo investorů, a to je Správa železnic a Ředitelství silnic a dálnic. Je to přibližně půl na půl. S ohledem i na toto pokračuje SFDI v zavádění nových způsobů financování. Tady bych zmínil to, že se nám podařilo v tomto roce dohrát PPP projekt na Strakonické silnici. Je to těch 32 kilometrů. Koncesionář v tuto chvíli je vybrán, a pokud nenastane nic mimořádného, a já věřím, že ve Sněmovně projde ten návrh, tak můžeme na jaře začít stavět.
Děkuji za vyslechnutí a vážené paní poslankyně a vážení páni poslanci, dovoluji si požádat o schválení rozpočtu SFDI.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Tento sněmovní tisk projednal hospodářský výbor, jehož usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 1071/1. Prosím, aby se slova ujal zpravodaj hospodářského výboru poslanec Martin Kolovratník, informoval nás o jednání výboru a přednesl návrh usnesení Poslanecké sněmovny. Prosím.
Poslanec Martin Kolovratník: Já děkuji za slovo. Co se týká obsahu toho materiálu, tak vše už představil pan ministr. Hospodářský výbor materiál návrh rozpočtu projednal dne 18. listopadu. V té rozpravě zazněly informace, které jste před malou chvílí slyšeli, tedy oněch 127,5 miliardy jako návrh rozpočtu SFDI na příští rok. Bylo tam projednáno také to, že je ta částka zatížena malinkou mírou nejistoty ve vztahu k evropskému rozpočtování, protože v tom návrhu je použita částka 15 miliard z evropského fondu Recovery, o kterém zatím není detailně přesně rozhodnuto, a bude se výše a přesné použití této částky dopřesňovat v zimních měsících příštího roku.
Jinak mohu konstatovat, že navržená částka, ten navržený rozpočet pokrývá všechny požadavky resortu Ministerstva dopravy, všech dopravních módů, ať jsou to mandatorní výdaje na opravu, údržbu, správu sítě, výdaje na přípravu akcí, je to tzv. globální položka na přípravu všech akcí, stejně tak zajištění financování již rozestavěných akcí. A jsou tam pokryty i akce, které Ministerstvo dopravy předpokládá u jednotlivých investorů zahájit během roku 2021. To, co zaznělo na hospodářském výboru, je také, že poprvé nově už v návrhu tohoto rozpočtu v tuto chvíli jsou navrženy 4 miliardy korun na silnice II. a III. třídy pro kraje.
Hospodářský výbor jak jsem řekl, tisk 1071 projednal 18. listopadu a zde je usnesení, které k této věci přijal: Za prvé hospodářský výbor po vyslechnutí výkladu ministra dopravy Karla Havlíčka a zpravodajské zprávy Martina Kolovratníka, po obecné a podrobné rozpravě 1. doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu projednat a schválit sněmovní tisk 1071 - Rozpočet SFDI na rok 2021 a střednědobý výhled na roky 2022 a 2023 v předloženém znění; 2. pověřuje předsedu výboru, aby předložil usnesení předsedy Poslanecké sněmovny; 3. zmocňuje zpravodaje výboru, aby na schůzi Sněmovny přednesl zprávu o výsledcích projednávání rozpočtu SFDI v hospodářském výboru.
Děkuji za slovo.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a zahajuji všeobecnou rozpravu, do kterého mám přihlášeného pana poslance Polanského. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Ondřej Polanský: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, milá vládo, předstupuji před vás jako tradičně každoročně s návrhem doprovodného usnesení při schvalování rozpočtu Státního fondu dopravní infrastruktury. O struktuře fondu a jeho fungování jsme podrobně hovořili na výboru. Zde bych si vás dovolil o vaši pozornost poprosit k tématu nedávného rozhodnutí vlády České republiky o splavnění řeky Odry v úseku Bohumín - Ostrava, respektive státní hranice - Bohumín - Ostrava. Toto rozhodnutí vyvolalo vlnu kritiky v odborné i široké veřejnosti. Hlavní argument, se kterým se ostatně ztotožňuji, je ten, že z dopravního hlediska pro potřeby průmyslu na Ostravsku splavnění Odry potřeba není. Není potřeba ani k dopravě surových materiálů a uhlí do regionu a není potřeba ani k dopravě hotových nadrozměrných výrobků ven do světa.
Bývala doba, kdy ostravské hutě a strojírny dodávaly svou produkci do celého světa, ať už hovoříme o nádraží v Teheránu, nebo i slavný Harbour Bridge v Sydney. To vše jsou stavby, ve kterých lze najít ocelové součásti z Ostravy. V novější době se v Ostravě vyráběly například obrovské, několik pater velké zalomené hřídele pro oceánské lodi. Ale ani v té době, kdy Vítkovické železárny zaměstnávaly přes 40 tisíc lidí a měly i vlastní podnikovou leteckou flotilu, obešlo se celé průmyslové Ostravsko bez vodní cesty. Proč ji tedy potřebujeme dnes? Které firmy ji potřebují pro převážení jakého typu nadrozměrných nákladů? Kolik těch nadrozměrných nákladů ročně bude? Anebo ji potřebujeme pro transport uhlí? Kam? I kdyby to vše probíhalo bez problémů, Odra nebude splavněna dříve než v roce 2035, a Česká republika přece nejpozději v roce 2038 podle nedávného rozhodnutí uhelné komise od uhlí ve využití uhlí v energetice a v průmyslu ustoupí. A osobně reálně bych si tipl, že díky zvyšující se ceně emisních povolenek to bude daleko dříve.
Pokud chceme ostravskému regionu pomoct, myslím si, že by bylo mnohem lepší těch 15 miliard korun využít v některém z dopravních módů, po kterém bude reálná poptávka, a nejen dnes, ale dlouhodobě. Už jsem tady o tom několikrát hovořil, průměrný nákladní vlak cestuje mezi Prahou a Ostravou zhruba 20 hodin. Tato skutečnost, si myslím, podvazuje ekonomický rozvoj regionu daleko více než chybějící vodní cesta, napojení na vodní cestu. Nebo si můžeme dovolit stavět oba tyto velké projekty?
Zamítavé reakce zastupitelstev Ostravy i Moravskoslezského kraje asi nejlépe vypovídají o tom, jak toto rozhodnutí je založeno na konsenzu. Z těchto důvodů si dovoluji Sněmovně předložit návrh doprovodného usnesení následujícího znění: "Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby zrušila rozhodnutí z 5. 10. 2020 o splavnění Odry v úseku Ostrava - Bohumín - státní hranice." Usnesení načtu i v podrobné rozpravě.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Ptám se, jestli se do všeobecné rozpravy ještě někdo hlásí. Nikoho nevidím, všeobecnou rozpravu tedy končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova po všeobecné rozpravě. Není tomu tak. Nyní tedy přistoupíme k rozpravě podrobné, do které je přihlášen pan poslanec Polanský.
Poslanec Ondřej Polanský: Děkuji za slovo, pane předsedající. Jak jsem avizoval v rozpravě obecné, hlásím se k doprovodnému usnesení následujícího znění: "Poslanecká sněmovna žádá vládu, aby zrušila rozhodnutí z 5. 10. o splavnění Odry v úseku Ostrava - Bohumín - státní hranice." Děkuji vám.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Poprosím, abyste toto usnesení písemně předal zpravodaji.
Ano, a nyní se ptám, jestli se ještě někdo další hlásí do podrobné rozpravy. Nikoho nevidím, podrobnou rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova. Není tomu tak, takže nyní přistoupíme k hlasování. Já svolám kolegy do sálu.
Prosím pana zpravodaje, aby nás provedl hlasováním. Myslím, že proceduru o tom, že nejdříve budeme hlasovat o návrhu výboru a poté o navrženém doprovodném usnesení, není potřeba schvalovat. Tam je ještě více pozměňovacích návrhů? V tom případě požádám o návrh procedury. ***
