(18.50 hodin)
(pokračuje Válek)
Já si myslím, že všech normálních, svéprávných lidí se tento svět netýká a nežijí v něm. Nemám s nimi problém, nevadí mi, a mám je rád. Ale chtěl bych, aby tito všichni se dostali k tomu očkování včas, aby také měli tuto výhodu, že nebudou muset být v karanténě. Oni o to budou žádat. Proto jsem přesvědčený, když víme, kolik je počet, jaký je počet očkovacích látek - a to je můj první dotaz. Víme, že to, jestli je EMA schválí, nebo neschválí, je jenom formální záležitost, ona je schválí. Schválí je druhý, třetí, čtvrtý týden v lednu, a v lednu je schválí v určité fázi. Víme, že v té chvíli už budeme mít dvouměsíční zkušenost z Anglie, jak očkování probíhá, jak to organizují, kde byla slabá místa, silná místa. A já se domnívám, že každý, kdo ví, jak Angličani mají rádi svoji královnu, která se očkovat nechá, tak nevěřím tomu, že by ji obětovali jenom proto, aby Soros vydělal. Takže budeme mít i daleko větší jistotu, že všechno funguje, tak jak má.
Tak předpokládám, že ten den D, z mého pohledu je to den D, kdy tedy EMA řekne "tak teď", tak odstartuje jeden z našich plánů, podle toho, která ta vakcína tou EMA projde, a ten plán že proběhne během dvou, tří, čtyř dnů a nastane očkování. A že ministr zdravotnictví jenom vytáhne ten šanon toho plánu, té konkrétní vakcíny, a spustí ten systém. Je jedno, která z těch pěti vakcín, nebo kolik jich bude, to bude. Možná to budou dvě, nebo možná to budou tři. O to víc mě pak zmátlo ovšem vystoupení prostřednictvím pana předsedajícího pana poslance Janulíka dneska v rozhlase, který tvrdil, že v podstatě očkovat budou obvodní lékaři, že to není problém, že je to běžné očkování, tak já nevím, co s tím dělají všichni potíže. Jestli toto je ten plán, tak potěš pánbůh. Já pevně věřím, že se teď dozvíme o tom, kolik dnů poté, co EMA schválí očkovací látku, jsme připraveni spustit očkování v České republice. Za den, za dva, za tři. Bez ohledu na to, jaká očkovací látka to bude. Musíme mít variantní plány.
Druhá věc, na kterou jsem nenašel na těch webových stránkách odpověď a která mě velmi trápí. Já jsem se vždycky na škole učil, a předpokládám, že pan ministr také, prostřednictvím pana předsedajícího všichni kolegové poslanci lékaři též, že očkovat by se neměl člověk, který tu nemoc má. Pokud mám chřipku, neočkují mě proti chřipce. Tak by mě zajímalo, jestli v tomto případě člověk, který bude mít bezpříznakový průběh onemocnění, tedy bude mít covid, nebude mít potíže, může být, nebo nemůže být očkován. Chtěl bych na to jasnou odpověď. A myslím, že ta odpověď musí zaznít co nejdřív. Protože pokud není jisté, jestli může být očkován člověk, který má bezpříznakové onemocnění, tak všechny ty pacienty před očkováním budeme muset testovat. Já to nevím, jestli to tak bude, nebo nebude, ale chtěl bych jasnou odpověď na tuto druhou otázku, kterou dostávám od kolegů.
A pak je třetí věc a třetí bod, který se týká toho nešťastného nouzového stavu. Pokud by tady zaznělo to, co jsem četl dneska na sociálních sítích, že nouzový stav - říkal to ministr Blatný, aspoň to tam je tak citováno - skončí, když budeme mít denně 500 nových pozitivních případů, tak je to konečně informace, po které dlouho voláme. Protože když tady poprvé zazněl v představení, předtím jsme se vůbec nemohli bavit o tom, kdy skončí nouzový stav, to se s námi nikdo bavit nechtěl, ale teď byl představen PES a pro mě bylo obrovským zklamáním, že ten vůbec nepočítal s tím, že nějaký nouzový stav někdy skončí, protože i ve stupni jedna, když to je nula až dvacet nebo kolik bodů, tak stejně je potřeba nouzový stav, aby ten stupeň jedna mohl fungovat. Proto jsme dělali alternativní obsah, abychom dokázali, že ve stupni jedna a dvě nemusí fungovat nouzový PES, a proto jsme toho "psa" doplnili o stav nula, který vůbec nepotřebuje jaksi nic. Protože stav nula musí někdy nastat.
Pokud nouzový stav tedy skončí, když budeme mít 500 pacientů pozitivních denně, dva dny po sobě, tři dny po sobě, tak má národ nějakou vizi, nějakou naději, může kontrolovat, kolik je těch pozitivních, může vědět, jestli se k nim blíží ten kýžený okamžik skončení nouzového stavu. To není žádná mantra, ale je to něco, o čem se tady nesmyslně bavíme. Všichni, co jste tady, víte, že jde o to, jestli návrh vlády na prodloužení nouzového stavu bude mít většinu, nebo nebude mít většinu. Jestli to schválíme na čtrnáct dnů, na týden, je úplně jedno, protože 24., 22., 18. bude úplně stejná situace jako denně. Budeme mít o něco víc nakažených, o něco méně nakažených, o něco víc pacientů v nemocnicích, o něco méně. Ale nic se nezmění z hlediska toho, že je potřeba zase nouzový stav.
Stejná situace bude v lednu. A tak jak řekl pan premiér, já to znovu zopakuji: Všichni víme, že jediným finálním řešením je vakcína. Tak za mě, dokud nebudeme mít proočkovaný dostatek populace, tak prostě furt bude nouzový stav. Ale tak to řekněme na férovku. To je to, co chci slyšet. Ano, nedá se nic jiného dělat, musíme mít do té doby, než budeme proočkovaní, nouzový stav. Pak chci slyšet B. A musím poděkovat zatím, že malinký kousek z toho B zazněl. My chceme ten nouzový stav proto, abychom mohli využívat armádu a policii. Tomu rozumím. Je to korektní, legitimní, jsem připraven to podpořit. Nebudeme v rámci nouzového stavu nasazovat studenty do zdravotnických zařízení. A velmi by se mi líbilo, aby pokud o to budou hejtmani žádat, tak to musí být po dohodě třeba s ministrem školství. Nebudeme chtít některé věci jako plošné zavírání obchodů, a pokud ano, budeme to široce diskutovat. Prostě my chceme - a tedy já chci, mluvím teď sám za sebe. Já, doktor Válek, chci mít ujištění, že prostě nebude hrozit jakékoliv zneužívání nouzového stavu.
Já rozumím, že legislativní situace v České republice, rozumím, že to, jak jsou pravidla nastavena z pohledu vlády, vyžaduje nouzový stav. Ale nechci jí dávat bianko šek na to, aby studenti pořád a pořád byli v nemocnicích. Nechci jí dávat bianko šek, aby tu byly zavřené, tu otevřené obchody. Chci jí dávat bianko šek na přesně vymezené činnosti. Já nemůžu za to, že nouzový stav s touto situací nepočítal. Já nemůžu za to, že nouzový stav počítal s tím, že se nasadí na pár dnů někam nějaká skupina lidí a bude zachraňovat situaci a že nikoho nenapadlo, že by nouzový stav mohl trvat půl roku. Ale tak to prostě je. A na to, že tento problém je, my dlouhodobě upozorňujeme.
To znamená, shrnu a skončím. Za prvé. Líbí se mně, že vím a četl jsem, že existuje nějaká vidina ukončení nouzové stavu, 500 pacientů denně. Prosím o potvrzení, jestli to tak opravdu je, a dokud bude více než 500 pacientů denně, není šance na nouzový stav. Je možné, že na tom seznamu dnes ta citace nebyla pravdivá, tam to bylo z nějakého vystoupení mediálního.
Druhý dotaz mám: Jak to bude s pacienty, kteří tedy budou covid pozitivní, nevědí to, jsou bezpříznakoví? Budou moci být očkováni, nebudou? A když nebudou, budou před očkováním testováni, což by znamenalo, že budou v podstatě muset být testováni všichni?
Třetí dotaz mám: Kolik dnů poté, co proběhne den D, to znamená EMA schválí některou z těch vakcín, je jedno jakou, jsme schopni spustit očkování? Den, dva, tři, týden, měsíc, dva měsíce, za jak dlouho poté?
No a čtvrtý dotaz mám: Jsem občan ČR, nejsem riziková skupina, nejsem zdravotník, nebudu aktivně oslovován tak jako zdravotníci, ve Fakultní nemocnici Brno jsme začali být oslovováni, dneska mi přišel mail jako zaměstnanci, jestli mám, nebo nemám zájem být očkován, hned jsem odpověděl, že mám. Předpokládám, že řada nemocnic postupuje podobně. To znamená, normální občan ČR, který má obavy, strach a chce být očkován, kdy se tento občan bude moci registrovat někde, u praktického lékaře, u pana ministra, já nevím u koho, a říct, já mám zájem o očkování. Moje maminka se na očkování na chřipku registruje většinou půl roku dopředu nebo i déle. Tak kdy se budu moct registrovat na očkování proti covidu? A rozumím tomu, že pak budu čekat třeba měsíc, dva, tři, čtyři, než mě pozvou. Ale chci být v tom seznamu těch, co mě pozvou.
Tak tyto čtyři dotazy mám a budu velmi vděčný za jejich odpovědi.
A na závěr bych chtěl říct ano, já si velmi vážím zdravotníků, vážím si velmi zdravotníků, kteří pracují. Já jak skončíme, odjedu do Brna, ráno nastupuji. První termoablaci mám pacientku s tumorem ledviny, druhou, metastázy v játrech. A myslím, že řada z nás, co jsme tady lékaři a poslanci, tak hned ráno nastoupíme a budeme pracovat. Je to prostě něco, co je naše povolání, něco, co nás baví, něco, co je poslání. Rádi pracujeme jako poslanci, je to důležitá práce. Ale pro naše pacienty jsme ochotni dělat všechno. Já jsem pouhý radiolog, já jsem fotograf. Moji kolegové klinici, ti pro ně dělají daleko víc. Moje kolegyně sestry, ty tam spí v té nemocnici. A nejsou to jenom oni. Jsou to pracovníci center informatiky, jsou to personalisté, jsou to všichni ti, co v těch nemocnicích pořád jsou. A právě kvůli nim, bychom měli dávat jasná, predikovatelná data a informace tak, aby věděli, co je čeká za týden, za měsíc, za dva měsíce. Pokud dokážeme předpovědět s takovou přesností počet nově nakažených, měli bychom být schopni ta data dát. Zaslouží si to. Děkuji. ***
