(20.20 hodin)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Vážené dámy a pánové, vláda nám tady předkládá návrh na změnu krizového zákona. Jenže nelze začínat od konce, jelikož tyto zákony ve své podstatě v uvozovkách porušují jak jiné běžné zákony, tak i Ústavu. A jejich princip vychází z principu zákona o krajní nouzi. Tu trestní zákon definuje takto: Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému trestním zákonem, není trestným činem." V našem konkrétním případě jde o to, že ústavní práva jde omezit v případě, kdy hrozí skutečné nebezpečí a škody nejen na životech značného rozsahu. V případě krajní nouze nejde o krajní nouzi, jestliže bylo možno toto nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak, anebo způsobilý následek je zřejmě stejně závažný, nebo ještě závažnější než ten, který hrozil, anebo byl ten, komu nebezpečí hrozilo, povinen je snášet.
Princip je doufám jasný. Pokud hrozí nebezpečí, nějaká škoda či újma, mohu na odvrácení takového nebezpečí použít prostředky, které by za normální situace byly protizákonné, to zásadní ovšem je, že škoda, kterou porušením zákona způsobím, musí být menší než ta, co hrozí, a dané nebezpečí musí být bezprostřední. To znamená, že nesmím způsobit víc nebo stejné škody jako užitku. Myslím, že tento princip přiměřenosti zcela logicky musí platit i v případě krize a stavu nouze. Věřím, že s uvedenými principy nelze nesouhlasit. Asi jen šílenec by řekl, že na prostředcích nezáleží. Pokud někdo hasí požár benzinem, tak ho omlouvá dobrý úmysl.
Dnes platí, že vláda může vyhlásit nouzový stav v případě živelních pohrom, ekologických nebo průmyslových havárií, nehod nebo jiného nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožují životy, zdraví nebo majetkové hodnoty anebo vnitřní pořádek a bezpečnost. Vir covid a panika kolem něj ukázaly, že nám tu chybí jak pevná definice epidemie, tak i to, co je nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožuje životy a zdraví.
Dovolte mi citovat z petice části lékařů určené české vládě. Cituji: "Tento typ koronaviru nepředstavuje pro zdravé občany v produktivním věku vážnou hrozbu, jestliže nejsou dlouhodobě vystaveni vysoké dávce viru. Pokud se tato skupina populace s virem setká, většinou nevykáže žádné, nebo jen mírné příznaky odpovídající běžnému chřipkovému onemocnění. Jistou hrozbu může virus představovat pro starší a chronicky nemocné občany, a to zhruba ve stejné míře jako jiné koronavirové, chřipkové a další virové infekce. Věříme, že naše zdravotnictví je na vysoké úrovni a je schopno se o ohroženou skupinu obyvatel postarat. Mnohem větší nebezpečí pro celkové zdraví lidu představuje mediálně vytvořený obraz nemoci covid. Nikdy v minulosti nebylo obyvatelstvo informováno o jedné konkrétní nemoci tak dlouho, tak detailně a všemi médii naráz. Veřejnost je následkem toho nebývalým způsobem vystrašena." Stále cituji z toho dopisu, který proběhl i médii.
"Existuje mnohem více a závažnějších onemocnění, než je COVID-19, a lidé jimi nejsou neustále všemi médii stresováni. Zaměřit pozornost veřejnosti na jeden konkrétní typ koronaviru je nebezpečný precedens vzbuzující strach a devastující psychiku lidí a jejich sociální vztahy, který může mít nedozírný ničivý dopad na ekonomiku a celkový život společnosti." Konec citátu z petice části lékařů určené české vládě.
Ano, citovaný apel je několik měsíců starý, a jak jsem říkal, proběhl i mainstreamovými médii. Ale statistiky dnes začínají ukazovat, že je pravdivý. Pravda, nemáme stále žádnou relevantní statistiku, kolik lidí doopravdy na covid zemřelo a kolik onemocnělo skutečně jen na covid, ale víme s jistotou, že se nám zvýšila oproti průměru úmrtí lidí, kteří nejsou, opakuji, vůbec nejsou jakkoliv zasaženi virem covid. Takže kromě ekonomických škod tu máme zcela průkazně doložitelné ztráty na životech vyvolané stresem, odkládáním zdravotní péče z důvodu jiných onemocnění, než je covid, a děsivým představením kolem covidu.
To, že tu stále dokola vláda vydává covid pozitivní za nemocné, je nejen lež, ale je to skutečně závažné šíření poplašné zprávy, která v důsledku skutečně ničí zdraví a lidské životy. Ochrana zdraví před jakýmkoliv nebezpečím, před jakoukoli nebezpečnou infekcí je vždy namístě včetně krajních opatření, jako je stav nouze a krizová opatření. Ale abychom takové stavy mohli vyhlašovat, je třeba nastavit zcela jasná pravidla pro to, co je skutečná epidemie a co je nebezpečí, které ve značném rozsahu ohrožuje životy. Z pohledu epidemiologů to až donedávna bylo strašně jednoduché. Počítal se počet nemocných, tedy skutečně nemocných s teplotou a dalšími obtížemi, kteří u lékaře dostali neschopenku, na počet obyvatel v daném kraji. Pokud tento počet překročil 3 tisíce, později už jen 1 500, vyhlašovaly kraje a krajské hygieny protiepidemická opatření.
Vládou navrhovaný zákon, který tady teď projednáváme, ještě více než dosud zasahuje do práv a svobod občanů zaručených Ústavou a v případě skutečného nebezpečí se s nimi (s tím?) zřejmě většina z nás smíří. Problém je, že tu skutečně nemáme jasné mantinely, kdy je nebo není možné tyto zákony použít, a veřejnost je tak oprávněně znejistěna. Tady bych chtěl zdůraznit, že teď já tady nemluvím vůbec o covidu ani tak, já mluvím celkově o ukotvení toho zákona, o tom rozsahu a o tom, že nejsou stanoveny mantinely pro to, jak ho použít nebo ne. Dávám jenom ty konkrétní příklady, které se týkají současné situace, ale nehovořím teď o tom covidu jako takovém, to už jsme probrali v předešlém bodě. A aby to bylo jasnější, podle dlouhodobých sledování je např. každoročně nakaženo virem chřipky zhruba 33 % obyvatel a z tohoto celkového počtu nakažených 26 % onemocní, z toho je 1 % hospitalizováno, a z celkového počtu hospitalizovaných v důsledku chřipky, to znamená její komplikace, nebo na základě existujícího onemocnění, zemře zhruba 8 %.
Jde o dlouhodobé průměry, nicméně jde v praxi o čísla v České republice v řádu milionu nemocných a tisíců úmrtí. Znamená to, že pokud se smíříme s nouzovými stavy kvůli covidu, pak i kdyby zmizel, a jako že nezmizí, stále tu budeme mít dokola se opakující vlny skutečných, zdůrazňuji skutečných epidemií, kdy onemocnění miliony a více lidí, opakuji nemocní, nikoliv že budou jen pozitivní. Například v roce 2018 tu bylo přes 950 tisíc občanů skutečně nemocných chřipkou, nemocných, kteří leželi s horečkou. To ostatně platí i dnes. Ovšem pokud někdo má chřipku a je současně covid pozitivní, je to bonus pro covid, aniž by kdokoli zkoumal ohrožení chřipkou. Letošní rok byl šílený precedens. A je teď na vládě, zda společnost doslova vymknutou z kloubů vrátí do původního stavu, nebo v tom šílenství zabředneme navždy.
Takže když shrnu náš postoj vůči tomuto vládnímu návrhu, a znova říkám, teď nemluvím už o té zdravotní stránce, já mluvím o tom, že nejsou nastaveny mantinely na použití těch krizových zákonů, a vidíme to právě i teď v této situaci, že to není úplně jasné, proto se právě mezi tím potácí i vláda v podstatě. Tak já říkám, když to shrnu, ten náš názor na ten váš návrh, nastavte jasná pravidla, kdy ta vaše opatření mohou platit, a můžeme o tom vést diskuzi. Neříkám, že jsme pro nebo proti, prostě diskuzi. Ale ještě víc utahovat šrouby a omezovat občanská práva a likvidovat zemi, aniž by byla jasná pravidla proč - a znovu říkám, aby tady nesklouzla ta diskuze teď jenom prostě k tomu covidu, já mluvím o tom nastavení těch mantinelů v tomto zákoně - aniž by byla jasná pravidla proč, je skutečně ne nesmysl, ale připadá mi to, že je to opravdu i protiústavní. A já myslím, že by si občané zasloužili, aby jasně bylo zřetelné, kdy a jak takovéto zákony, které zásadně omezují práva občanů, aby to bylo zřetelně jasné nebo více upřesněné, jakým způsobem je používat a za jakých situací.
Děkuji za pozornost. ***