(11.50 hodin)
(pokračuje Blažek)

My jsme hlasovali o normálním daňovém balíčku, o věci, o které říkáme dlouho, že je správná, a naším cílem - tady se bavíme o daních, ale daně jsou jenom jednou z ukázek politiky - naším cílem je zabrzdit nastupující socialismus. A ten spočívá v tom, že zkrátka a dobře lidé si u nás díky covidové krizi, ale i dění předtím začínají příliš mnoho zvykat na to, že vše vyřeší stát. Stát vše zaplatí, stát vše zařídí. A to nejhorší - může zakázat, co ho právě napadne. A jediná cesta, kterou máme v opozici v možnostech, je ta, že tomu státu nedáme tolik peněz na to, aby v takovéto politice mohl pokračovat.

Média se bohužel dostala - mně to připomíná smutně nějaká dvacátá léta, kdy se očekává zrození nějakého nového světa, všichni ti Švehlové, Stříbrní, Gajdové a nevím kdo strašně zapáchají, a teď přijde něco strašně nového a to staré, což už jste pro novináře, pane Babiši ne věkem, ale i vy, zavedené hnutí funguje osm let, musí za každou cenu pryč i s nějakými ODS, SPD, taky jsou tu dlouho, a teď musí nastoupit něco nového.

A já bych rád vzkázal všem, co tohle píšou, aby si dobře uvědomili, že si možná ještě jednou vzpomenou na to, jaké, ať byly jakékoli, byly časy posledních třicet let a že ta jejich touha po změně koho postihne jako první, budou oni. A jsou bohužel nepoučitelní a mě to mrzí. Proto poučení z krizového vývoje. Já jsem se poučil. A spousta těch věcí se prostě číst nedá a fascinuje mě, do jaké míry jsou neuvěřitelnosti komentátorů naprosto zaslepené tím Antibabišem.

Prosím vás Babiš tady je, on tady ještě bude, má velkou podporu. Naším cílem je, abychom tu podporu měli také. Ale nebezpečí demokracie není to, že já hlasuju s panem poslancem Hájkem, Faltýnkem a třeba s panem Žáčkem o nějaké dani. Nebezpečí demokracie vždycky bylo a bude to, čemu se říká tribalismus neboli kmenové myšlení. To vlastně znamená, buďto se porvou nějaké národy mezi sebou, anebo se to stranické myšlení tak strašně s prominutím vyhajcuje, až ta společnost se do sebe pustí. Přesně tohle dělají česká média, stupňují to a je potřeba, aby si uvědomila tuto svou odpovědnost, kterou zásadně neplní. Já prostě s panem Babišem se budu hádat, budu se s ním přít, ale to ještě neznamená, že nastává konec světa, že on je předseda vlády. No nenastává. Všechno jde dělat líp, a já doufám, že předsedou vlády nebude v příštím období. Ale nebudu podporovat ty nálady, aby se lidé, kteří ho volí, rvali v hospodách, kde je k tomu hajcují komentátoři. Je to obrovské selhání médií a mě to strašně mrzí a mám obavu, že v tom hodlají pokračovat. (Potlesk se středu sálu).

A poučení číslo tři. My jsme v tu noc upřeli státu nějaký příjem peněz. Koneckonců je to odpovědnost a právo a pravomoc Sněmovny, tak jsme to učinili. Co mně vadilo už tehdy, tak to bylo to, že jsme úplně stejným způsobem upřeli ze dne na den peníze jiným subjektům, a teď mám na mysli zejména samosprávu, ať již krajskou, nebo obecní. To byl krok, který nebyl úplně šťastný. My máme právo ty peníze samozřejmě určovat, ale udělat to ze dne na den, to znamená, kdy různí představitelé obcí zpracovávají dlouhodobě nějaké územní plány, stavební řízení a podobně, a teď se dozvědí ze dne na den, že to prostě nemohou dělat, protože se tak rozhodlo ve Sněmovně, byla věc, která mně vadila už tehdy, a proto jsem rád, že Senát přijal takovou variantu, jakou přijal, protože si myslím, že takovéto řešení je správné, samozřejmě není ideální, ale ideální nemusí být vůbec nic.

Závěrem snad jednu věc, jak je čeština krásný jazyk. Já jsem dnes viděl pana místopředsedu Hamáčka ráno v televizi, a teď to snad řeknu dobře, on řekl: Pokud se to dnes schválí, bude to stát stát tolik a tolik. - Tady krásně vidíte, jak ten stát i v té češtině, byť je to náhoda a vůbec to spolu jazykově nesouvisí, prostě hodlá pořád něco stát. A nám jde o to, a co je na tom proboha špatného, aby stál co nejméně, a fascinuje mě ta levicovost i takzvaných pravicových komentátorů, jak pláčou nad tím, že bude mít stát míň peněz. Čím víc peněz bude mít stát, tím bude mít větší moc samozřejmě a tím více si lidé zvyknou na to, že bez státu se nepohnou ani o krok. A my jsme tady budovali společnost třicet let k tomu, aby si každý zvykl, že se musí, pokud k tomu má schopnosti, zdraví atd., pokud možno postarat sám, a na to ostatní je stát. A tento svět končí a já bych byl rád, kdyby neskončil. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Tak a nyní vystoupí s přednostním právem paní ministryně Schillerová a připraví se pan poslanec Václav Klaus. Tak prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Tak děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já k těm citátům paní ekonomky Horské přidám ještě jeden. Ne že by to bylo až tak důležité, ale vy jste tady citovali jedni, druzí, tak já přidám ještě jeden. Ona podpořila i ten návrh tzv. důchodové reformy, to znamená obrovskou díru do výdajové strany státního rozpočtu, nezajištění příjmů, v podstatě jenom systém parametrických změn. Takže pak si vyberte, co kdo, co se komu hodí. A tím už končím, já si myslím, že to nestojí za debatu. Vývoj rozpočtové prognózy je věcí Národní rozpočtové rady, má mít minimálně sedm členů, měla jich deset, bude mít devět, já si myslím, že její činnost nebude nijak ohrožena.

Nebudu mluvit dlouze, nebudu opakovat všechny ty argumenty, mám tady celou řadu grafů, čísel, měla jsem je tu během celého legislativního procesu, kdykoliv kterýkoliv z nich mohu vzít, spočítány mzdy, jinak samozřejmě máme kalkulačku na stránkách Ministerstva financí, už jsme tam započetli i tu slevu, takže každý si může zadat svůj čistý příjem a vypadne mu, kolik uspoří. Já si myslím, že ta debata je ten střet. A já ho nebudu nazývat ideologickým, protože já budu souznít - nebudu říkat, že souzním s pravicí, a nesouzním s levicí, já řeknu, že souzním se zdravým selským rozumem, který tady zazněl. A tam, kde zazněl ten zdravý selský rozum, tam já s tím souzním. A ten střet je o filozofii mezi příjmovou a výdajovou stranou. To je to, o čem tady se vede debata.

Takže já když jsem poslouchala pana poslance Ferjenčíka nebo některé zástupce i sociální demokracie, tak pane poslanče Ferjenčíku, vy sníte o světě, kde mají všichni rovný příjem? Kde mají všichni rovný důchod? No já ne. Já o takovém světě tedy nesním a nechci v takovém světě žít. Protože jinak si neumím vysvětlit vaše slova, když říkáte, že to bude pro ty vysokopříjmové. Kdo je ten vysokopříjmový? Kdo? Pan předseda Stanjura tady měl příklady ozbrojených složek - ano, jsou to čísla, která má ze státního rozpočtu, a jsou pravdivá z těch jednotlivých kapitol. Ale já vám řeknu další příklady. Učitelé, všichni tady plédujete za učitele, to není středněpříjmová skupina? Zdravotníci, kterým tady všichni tleskáte a tleskáme, protože kdo je v dnešní době této zdravotní krize důležitější než zdravotníci? To není středněpříjmová skupina? Není? Když průměrný plat lékaře v nemocnicích je přes 80 tisíc. Není to středněpříjmová skupina? A proč vy říkáte, že ti na tom nejvíce vydělají? Přece taky řekněte, že ti lidé platí vyšší daně. O odvodech tady byla už řeč, že platí vyšší. Ale platí také vyšší daně. Takže logicky prostě z toho vyššího příjmu budou mít větší úsporu. Ale i ti tzv. nízkopříjmoví s tou minimální mzdou získají prostě v tom celoročním snížení a to, co jim zůstane, včetně i slevy, která tam teď bude započtena, získají tisíce. Prostě je to adekvátní tomu příjmu a tomu, kolik přispívají do systému daňového. A já si myslím, že tak je to v pořádku. A takový svět je naprosto v pořádku.

Takže teď ten střet je o tom, že prostě ten stát si méně nechá v době takovéto těžké krize. Dá ty peníze - nebavme se o tom, o kolik přijde státní rozpočet, ale že těch 70 miliard na tom snížení daní zůstane lidem v peněženkách. A bylo tady už řečeno, a to je pro mě ten zdravý selský rozum, že oni nejlépe vědí, jak se těmi penězi naložit. A jestli je neutratí, jestli si je nechají a uspoří na důchod část těch peněz nebo si něco pořídí, copak to je špatně? A co to tady prosím vytahujete? Jaké apartmány v zahraničí? Prostě že ti lidé - já vidím, jakým způsobem nám stouplo pořízení nemovitostí meziročně, a to jsme v těžké krizi, o 6 %. Podpořili jsme to určitě i tím, že jsme zrušili, a já za to děkuji všem, kteří v této Sněmovně zvedli pro to ruku, že jsme zrušili daň z nabytí nemovitostí. A to jsou ty stimuly, které doporučují renomovaná světová evropská pracoviště. To jsou ty stimuly do ekonomiky. A o to tady dnes běží. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP