(12.00 hodin)
(pokračuje Schillerová)
Já si myslím, že by se měla otočit rétorika. Že by se měla otočit v tom směru, že nejde o to, co komu stát dá, ale co mu nevezme. A tím tu ekonomiku podpoříme.
Chtěla bych vám říct, že toto je asi nejsledovanější zákon občany ČR. Určitě vám píší tak jako mně. Oni sledují, jak to dopadne.
Budou velmi pozorně sledovat, jak kdo hlasoval. Budou sledovat vaše názory. Budou sledovat názory Pirátské strany, která tady říká, že protože tam není jejich obrovská sleva, notabene počítaná každý rok jinak podle průměrné mzdy, ale taky je potřeba říct, že jste to měli ve vazbě s daní devatenáct a dvacet tři. Což znamená zvýšení daně OSVČ.
Budou sledovat, jak česká strana sociální, sociální demokracie, omlouvám se, sociální demokracie, která se prezentuje roky jako strana práce, jak bude hlasovat pro 4,5 milionu zaměstnanců.
Budou sledovat, jak bude hlasovat hnutí STAN. Protože v tom návrhu jsou kompenzace pro kraje, měst a obcí. Tepete mě tady tři čtvrtě roku kvůli kompenzacím. Máte je v RUD. Přinese to ten příští rok 22,7 miliardy, v dalších letech ještě o něco víc. To znamená, kompenzace se pohybuje plus minus kolem 80 %. To všechno budou sledovat.
Budou sledovat KDU-ČSL, jak bude hlasovat. Protože jsou tam slevy, jsou tam kompenzace, je tam bonus, o kterém mluvil pan předseda Jurečka.
To všechno budou občané sledovat. A je to tak dobře. Je to tak dobře, protože podle mě budou přesně vědět, jak kdo přemýšlí, co je pro něj priorita a jakým způsobem se bude chovat třeba v příštím volebním období.
Děkuji vám za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Dobré poledne všem. Nyní faktické poznámky. Jako první pan poslanec Dolejš, připraví se pan poslanec Ferjenčík. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Jiří Dolejš: Hezké poledne, no, rovné poledne. Neodpustím si drobnou glosu, která vás příliš nezdrží. Když jsem slyšel tu apoteózu tady selského rozumu a toho, že dobrý sedlák chápe, že méně peněz pro stát více štěstí pro lid, já si to úplně nemyslím, protože bohužel ale po roce 2021, který bude mimořádný, to si přiznejme, možná přifoukneme ten dluh o dalších půl bilionu, ale přijdou roky další. A ten průvan ve státní kase, ten penězotok, který dneska budujeme, ten bohužel je systémový, hned tak se nezruší a skutečně to není, méně státu není štěstí pro lid, pokud nebudou peníze na to, zaplatit důstojné důchody, udržet veřejně dostupné kvalitní zdravotnictví etc., etc. Je třeba dodržet i politický slib růstu platů ve školství. Tohle všechno může být ohroženo.
Já chápu, že máme za chvilku Ježíška, že se lidé těší na těch pár stovek k čisté mzdě. To samozřejmě chápu. Ale třeba časem lidem začne docházet, že dluhy se musí platit. A že to je to hlavní nebezpečí, které tady dneska řešíme. Kdyby tady byl systémový krok, neřeknu ani B. Protože svým způsobem to skutečně řeší tu situaci, ve které se momentálně nacházíme. Ale bohužel jak zákon o rozpočtovém určení daní, tak i zrušení superhrubé mzdy systémový krok je. A řekněme si rovnou, že politickou shodu v tomto parlamentu na reformu daní, která by předešla tomu daňovému klystýru, těžko vytvoříme. A že je otázka, jak to bude v období příštím. Proto je třeba na to upozorňovat, proto je třeba to lidem vysvětlovat, že skutečně méně státu není, opravdu není více štěstí pro lid.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Děkuji za dodržení času. Nyní pan poslanec Ferjenčík, připraví se pan poslanec Martínek k faktickým poznámkám. Prosím.
Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych chtěl stručně zareagovat na paní ministryni, protože uvedla některé věci, které se úplně nezakládají na realitě.
Za prvé, co se týče toho rovného příjmu, to my samozřejmě neprosazujeme. Ale tady se udělá dluh 100 miliard korun navíc, který se rovnoměrně rozloží mezi občany. A to je ten problém. Takže ta rodičovská dovolená, co se z toho platí, veřejné školství, co se z toho platí, to jsou všechno služby, které dostávají občané stejným dílem, a na ně ty peníze budou v menší míře v důsledku tohoto opatření. Z toho důvodu my si myslíme, a také vláda říká, že se má posílit spotřeba, že je lepší nástroj zvýšení slevy na poplatníka. To za prvé.
Za druhé, ta sleva na poplatníka navázaná na průměrnou mzdu byl návrh, který byl podán zcela samostatně. Takže není pravda, co jste tvrdila o 19 procentech. Tento návrh byl podán zcela samostatně, pomáhá stejně zaměstnancům i živnostníkům. Vy jste ho o něco osekali v Senátu. Je to jediné snížení daní živnostníkům, které prošlo. Tak tady netvrďte, že jsme chtěli zvednout daně živnostníkům. To, o čem mluvíte, jsme dávali jako protinávrh k návrhu pana Babiše, ale to je úplně jiný pozměňovací návrh, než který byl přijat. Tady žádná vazba na 19 procent nebyla.
Poslední věc. Ještě jednou zopakuji důležitou věc, podle které by se podle mě také měli lidé rozhodovat. V důsledku tohoto zákona a v důsledku nižšího růstu hrubých mezd v Čechách porostou důchody pomaleji. Z podstatné části tuto vaši daňovou reformu zaplatí důchodci.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Bude pokračovat pan poslanec Martínek, poté pan poslanec Veselý. Prosím, pane poslanče.
Poslanec Tomáš Martínek: Děkuji. Vážené dámy a vážení pánové, vystupovat jsem nechtěl, ale po populismu paní ministryně musím trošku reagovat. Protože tady se předkládá návrh, který má lidem pracujícím za minimální mzdu přidat pár set korun ročně, zatímco průměrný poslanec ušetří 70 tisíc. To vážně teď poslanci doopravdy nutně potřebují? Proboha proč?
My tady předkládáme něco, co doporučuje většina ekonomů, je to zvýšení slevy na poplatníka, které právě pomůže rozhýbat českou ekonomiku v době krize, zvýšit spotřebu, protože ti lidé to doopravdy utratí. A vy to kritizujete. Vy říkáte, že se musí snižovat sazba, která prostě nemá smysl. Tady když jsme si teď dělali analýzu, jaké jiné země, jak přistupují k této podpoře v rámci krize a jestli hýbou nějak se sazbami, tak de facto jedinou zemí v EU, která to činí, je nyní Švédsko, a ta jde právě pirátskou cestou zvýšení slevy na poplatníka, protože ví, že právě tohle pomáhá nízko- a středněpříjmovým a vůbec celé ekonomice to rozhýbat. Nepomáhá to k tomu, aby tady si lidé uspořili na to, že si koupí další barák a zvýšili kvůli tomu potom ceny nemovitostí všem těm středně- a nízkopříjmovým. To prostě je věc, na kterou všichni doplatí. Sto miliard navíc, v dalším roce 130 mld. navíc k již tak obrovským schodkům 300miliardovým, to je neskutečné tempo zadlužování.
Uvědomme si, že dluhového stropu můžeme dosáhnout za nějakých pět let. A pak kolik bude úrok, za který si budeme půjčovat? Šest, sedm procent? To budeme platit ročně desítky, stovky miliard jenom za správu dluhů. To už nebudeme mít vůbec na nic. Vždyť tady budeme pak muset, budou muset přijít obří škrty nebo extrémní zvyšování daní. Na to doplatí všichni občané. Chovejme se trochu rozumně, trošku odpovědně a nepřinášejme tady předvolební populismus prostě jenom na pár, na rok snížit daně, na to, aby na tom potom všichni za pět let extrémně byli biti. Buďme trošku rozumní. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Jsou zde další přihlášky, pan poslanec Foldyna se hlásí s faktickou poznámkou. Teď nemá, teď není... Já se jenom ujišťuji, že je to faktická poznámka. Ano, dobře, děkuji. Nejdřív tedy k faktické poznámce, ke které se přihlásil dříve, pan poslanec Veselý, pan poslanec Skopeček, poté pan poslanec Foldyna. Prosím.
Poslanec Ondřej Veselý: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já si také dovolím zareagovat na paní ministryni. I mně píšou lidé. A píšou: To přece nemůžete dopustit. Vždyť jste kdysi zabránil rovné dani ODS, která by nás všechny poškodila, a teď ji ODS váš koaliční partner nese na zlatém podnose. S tím musíte něco udělat. Vždyť z čeho ten stát bude všechno platit? - To mi píšou lidé. To mi píšou lidé.
To znamená, že není pravda, že se všichni těší. Ti, co o tom uvažují a znají a dívali se do historie, tak vědí, co to pro ně znamená. Že nebude skoro na nic a že si budou muset všechno zaplatit. V této pokřivené pravicové logice by znamenalo, že ideální by bylo, kdyby lidé neplatili daně vůbec. Super. Necháme jim všechno, co si vydělají. Ale všechno si také zaplatí. To znamená, že ti, co mají nízké příjmy, tak jim dáme dva tisíce, v nemocnici zaplatí deset, v lékárně pět a na vysokých školách dvacet. Kde na to vezmou? Zůstane to jenom pro bohaté. ***
