Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

(pokračuje Petr Fiala)

6.
Návrh zákona o prověřování zahraničních investic a o změně
souvisejících zákonů (zákon o prověřování zahraničních investic)
/sněmovní tisk 834/5/ - vrácený Senátem

Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy. Jeho usnesení bylo doručeno jako sněmovní tisk 834/6. Informace k pozměňovacím návrhům máme rozdány do naší pošty. Vítám mezi námi pana senátora Tomáše Goláně a prosím, aby za navrhovatele se k usnesení Senátu a předloženým pozměňovacím návrhům vyjádřil místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček. Prosím, máte slovo.

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Vážený pane předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Rád bych vám k opětovnému projednání předložil vládní návrh zákona o prověřování zahraničních investic, který do Sněmovny vrací Senát, a to s jedním pozměňovacím návrhem. Jak víte, tento zákon poskytne naší zemi potřebný nástroj k obraně před rizikovými investory ze třetích zemí, kteří by mohli ohrozit bezpečnost, veřejný či vnitřní pořádek naší země. Zároveň jím bude implementováno nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se v říjnu minulého roku zřídil takzvaný evropský mechanismus spolupráce a výměny informací v této oblasti.

Všeobecně je tento zákon považován za velmi významný a já jsem byl velmi rád, když jste v listopadu tento návrh zákona ve třetím čtení podpořili naprostou většinou hlasů napříč všemi politickými stranami, neboť jde o normu, která významně posílí bezpečnost naší země a její dlouhodobý rozvoj. Rád bych zopakoval, že návrh zákona bere odpovědně v potaz nejen naši národní bezpečnost, ale i zájmy nerizikových zahraničních investorů, českých firem, do kterých chce zahraniční investor případně vstoupit. Rovnováha těchto zájmů je v návrhu zákona zohledněna i na základě zkušeností ze zahraničí, kde se investice prověřují již několik desítek let.

Bohužel musím konstatovat, že senátní návrh významným způsobem narušuje z našeho pohledu velmi pečlivě vyváženou strukturu původního textu a mohl by z našeho pohledu velmi vážně poškodit celou naši ekonomiku, a to tím, že by ve své podstatě znemožnil velkou část zahraničních investic. A podotýkám, není to jenom názor Ministerstva průmyslu a obchodu. Tuto velmi vážnou obavu s námi sdílejí i ostatní instituce, které se budou na provádění zákona podílet. Zmíním NBÚ, Národní bezpečnostní úřad, Ministerstvo zahraničních věcí, Ministerstvo vnitra, dále zpravodajské služby a rovněž zástupce podnikání, mimo jiné Svaz průmyslu a dopravy a další. Dovolil bych si tedy tento senátní návrh krátce okomentovat.

Pokud by bylo skutečně schváleno senátní znění tohoto návrhu zákona, hrozí, že znemožníme velkou část zahraničních investic do nejdůležitějších sektorů naší ekonomiky a zároveň paralyzujeme právě vznikající prověřovací mechanismus. Senátní návrh totiž zavádí, a to je důležité zmínit a zdůraznit, novou povinnost zahraničního investora předkládat platný doklad o bezpečnostní způsobilosti vystavený Národním bezpečnostním úřadem. Nicméně podle platných zákonů Národní bezpečnostní úřad může tento doklad vydat pouze pro několik málo ekonomických činností, jako je například vývoz zbraní.

Kdybychom se chtěli podívat detailněji, tak jsou to činnosti vyplývající ještě z atomového zákona, zákona o hornické činnosti, zákona o zadávání veřejných zakázek, případně o dalších činnostech, aktivitách, nicméně nezapadá tam například vše, co je spojeno s bankovnictvím, finančním trhem, telekomunikace. Jinými slovy, nezvládli bychom třeba udělat společnost Vodafone, která tady investovala, protože mimo jiné je dneska z Velké Británie, už není z Evropské unie. Nezapadá do toho vše, co se týká zdravotního segmentu, a dokonce i části energetiky s výjimkou třeba té atomové.

Fakticky by potom nerizikový investor, který by chtěl investovat do významné české firmy, která se těmito specifickými činnostmi, které jsem před chviličkou jmenoval, nezabývá, třeba zrovna ta banka, není potom oprávněn o doklad o bezpečnostní způsobilosti zažádat, tedy jej ani nemůže od NBÚ fakticky získat. Takže uložili bychom zahraničnímu investorovi povinnost, kterou při nejlepší vůli nemůže splnit. Investice by nemohla být prověřena, nemohla by ani být schválena, a to i přesto, a to je ten paradox, že nebude představovat žádné bezpečnostní riziko. Nerizikové zahraniční investice, které jsou pro naši ekonomiku nepochybně žádoucí, které přispívají k růstu a tak dále, vytvářejí pracovní místa, by tímto nebylo možné realizovat z důvodu nesplnitelných administrativních požadavků. A dokážete si představit, jak by asi reagovali zahraniční investoři, kteří mají zájem u nás investovat a o které my máme rovněž zájem. Podotýkám, že se jedná a nepochybně by se jednalo o investory ze Spojených států, Japonska, Korey, Velké Británie a tak dále, čili nejenom z takzvaných rizikových zemí.

Musím zdůraznit, že původní návrh zákona ve verzi, kterou schválila tato Sněmovna, a ještě jednou za to děkuji, je kvalitní a velmi poctivě odvedenou legislativní předlohou, která má velmi širokou podporu, a to nejenom napříč politickým spektrem, ale i všemi zúčastněnými bezpečnostními institucemi: NBÚ, zpravodajské služby, resorty vnitra, obrany a tak dále. Proto jsem přesvědčen, že není v tuto chvíli žádoucí jej doplňovat o jakékoliv další atributy, byť, a to objektivně řekněme, mohou být dobře míněné, proti tomu nemáme nic. Ve hře je ovšem naše prosperita a budoucnost naší ekonomiky. A já si z těchto důvodů dovoluji vás požádat o odmítnutí senátní verze návrhu zákona a vyslovení stejné podpory návrhu zákona ve stejné verzi, kterou jsme schválili Poslaneckou sněmovnou, a za to vám děkuji.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Nyní prosím, aby se slova ujal pan senátor Tomáš Goláň. Prosím, pane senátore, máte slovo.

Senátor Tomáš Goláň: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, vážený pane ministře, vážené poslankyně, vážení poslanci, začnu odzadu. Ten zákon je skutečně dobrý, přichází sice pozdě, ale je dobrý. Zákony podobného typu měly v Evropské unii státy už třeba před rokem 2017. Nic proti tomu, ale to, co tady řekl pan ministr Havlíček, není vůbec pravda, protože my nechceme zabraňovat zahraničním investicím. Je nutno si říct, co je zahraniční investice. Je to investice, kterou realizuje zahraniční investor. Zahraniční investor je definován jako osoba, která je mimo Evropskou unii. Ale které zahraniční investice chceme prověřovat? Chceme prověřovat zbrojní průmysl, investice do jaderného průmyslu a investice do takzvané kritické infrastruktury. To je nutno říci, co je kritickou infrastrukturou. Kritickou infrastrukturou jsou takové investice, které mají prvek kritické infrastruktury, které mají průřezové kritérium, kdy je hledisko obětí s mezní hodnotou víc než 250 mrtvých nebo více než 2,5 tisíce osob s následnou hospitalizací po dobu delší než 24 hodin, nebo případně můžou mít ekonomický dopad s mezní hodnotou hospodářské ztráty státu vyšší než 0,5 % hrubého domácího produktu nebo dopad na veřejnost s mezní hodnotou rozsáhlého omezení poskytování nezbytných služeb nebo jiného závažného zásahu do každodenního života postihujícího více než 125 000 osob. Tyhle kritické infrastruktury jsou zcela zásadní. A nejsou to normální investice ani do bank, ani do průmyslu, ani to, co říkal tady pan ministr průmyslu a obchodu. Jsou to věci hodné zvláštního zřetele, které mohou zásadním způsobem ohrožovat bezpečnost našeho státu.

K zákonu o NBÚ, zákon 412. Tento zákon říká ve své první části, že se vztahuje na citlivou činnost. Oni se potom na tu citlivou činnost dívají tak, že musí být přímo definována v konkrétním zákoně. To znamená, že by měla být definována v zákoně o ochraně zahraničních investic. Nikoliv, stačí, když ta podmnožina do toho spadá. Atomový zákon nemá definovanou citlivou činnost, přesto se na něj vztahují prověrky NBÚ. A ty prověrky NBÚ se vztahují na všechno, co je citlivou činností. Citlivá činnost je definována jako zneužití, kdy by mohlo dojít k ohrožení zájmů České republiky. A my v prvním paragrafu předmětu právní úpravy zákona o ochraně nebo prověřování zahraničních investic máme, že tento zákon stanoví v návaznosti na přímo použitelný předpis pravidla prověřování některých zahraničních investic z důvodu ochrany bezpečnosti České republiky a vnitřního či veřejného pořádku. Tudíž to spadá do množiny citlivé činnosti, která by mohla dojít k ohrožení státu. Tam spadá skutečně pouze kritická infrastruktura, atomové investice a investice do zbrojního průmyslu. Žádné jiné zahraniční investice nebudou podléhat potřebě mít prověrku Národního bezpečnostního úřadu. Mít prověrku Národního bezpečnostního úřadu musí mít pouze ten, kdo je takzvaným skutečným majitelem.

Novela zavádí hledání skutečného investora a skutečné fyzické osoby, která odpovídá za zahraniční investici. Taková osoba, pokud není z EU nebo nemá podobnou prověrku z NATO, to znamená, Spojené státy samozřejmě prověrku z NATO mají, si může o tuto prověrku zažádat buď český Národní bezpečnostní úřad, nebo obdobné úřady v rámci EU a případně NATO. Takže žádné běžné investice, tak jak tady bylo řečeno, nemůže ten pozměňovací návrh, který přišel ze Senátu, ohrozit.

Takže já vás proto prosím, abyste skutečně dbali na bezpečnost tohoto státu - pan ministr Havlíček má pravdu, je to klíčový zákon - a ten pozměňovací návrh podpořili. Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, pane senátore. A ptám se také zpravodaje garančního výboru, což byl hospodářský výbor, pana poslance Pavla Juříčka, který je pak přihlášen do rozpravy, zda chce vystoupit před otevřením rozpravy. Ne, není potřeba, takže vystoupí potom v rozpravě. Otevírám rozpravu. Do rozpravy je první přihlášena paní poslankyně Helena Langšádlová a po ní pan poslanec Pavel Juříček. Prosím, máte slovo.

Poslankyně Helena Langšádlová: Dobrý den. Děkuji za slovo. Já považuji předlohu, která byla projednána na půdě Poslanecké sněmovny, za dobrou a považuji to za jeden z nejvýznamnějších legislativních návrhů minulého roku. Opravdu si myslím, že stejně jako ostatní evropské země, většina ostatních evropských zemí, jsme tuto právní úpravu potřebovali, a i proto jsme na půdě Poslanecké sněmovny tento návrh podpořili. My jsme samozřejmě velmi zkoumali i ten návrh, který tady představuje pan senátor. Já bych na první pohled, a kdybych to brala vyloženě politicky, mohla říct: podpoříme senátní návrh, týká se i jádra. A jak víte, nám velmi záleží na tom, aby z dostavby jaderných zdrojů byly vyloučeny Rusko a Čína.

Přes to přese všechno tento návrh podpořit nemůžeme, protože v tomto případě se shoduji s tím, co tady říkal pan ministr Havlíček. Je tady mnoho rizik v senátním návrhu. Já jsem přesvědčena, že by schválení senátního návrhu vedlo k paralýze systému prověření investic, k poškození naší ekonomiky. My bychom poškodili i investory ze zemí, jako je Jižní Korea, Tchaj-wan, Japonsko, Izrael, a opravdu, přestože věřím, že návrh Senátu byl veden dobrými úmysly, nepodpoříme tento návrh a podpoříme návrh, který byl schválen v Poslanecké sněmovně, protože ho považujeme za velmi důležitý právě pro ochranu investic. Děkuji.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan poslanec Pavel Juříček, připraví se pan poslanec Jan Lipavský. Prosím, máte slovo.

Poslanec Pavel Juříček: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, prostřednictvím předsedajícího děkuji Helence Langšádlové za stanovisko, protože my jsme opravdu otevřená ekonomika a ten zákon, který jsme připravovali - jehož já jsem byl v Poslanecké sněmovně zpravodaj - s Martinou Tauberovou, náměstkyní ministra průmyslu a obchodu, a s panem ministrem Havlíčkem byl zpracován velmi kvalitně.

Musíme si uvědomit, že jsme skutečně otevřená ekonomika, a ten senátní návrh, který je směrován možná právě tím, abychom dodatečně prověřovali čínské a ruské investice, nicméně bude mít dopad na všechno ostatní. To je nutné si uvědomit, že dikce senátního návrhu není tak úplně jednoznačná, jak hovořil tady pan senátor, ale skutečně by znamenala, že bychom mohli ovlivňovat následně ještě investice, které jsou z Asie, Japonska, Indonésie, Jižní Koreje, jak říkala paní kolegyně, stejně tak ze Spojených států, ať už Severní Ameriky, nebo Jižní Ameriky. Skutečně buďme hrdi na to, že jsme tady velmi konsenzuálně zákon v té formě poslanecké schválili naprosto drtivou většinou, a diskutovali jsme ho poměrně významně. Na jednu stranu zůstaňme otevřenou ekonomikou, na druhou stranu dejme - a to jsme si tam dali - všechny možnosti, které Ministerstvo průmyslu a obchodu bude mít, právě na ověřování investic, včetně logických lhůt a jejich případného prodlužování. Protože pan senátor má v jedné věci pravdu. Ano, my se musíme dostat až na toho konečného investora, ale to poslanecká verze zákona umožňuje.

Takže prosím vás, z mé strany je to zásadní nesouhlas k senátní verzi. Víte, že jsem český podnikatel a že významně podporuji, aby čeští podnikatelé tady čím dál více a více dominovali, v uvozovkách, ale neznamená to, abychom omezovali zahraniční investice v některých oblastech, ve kterých český investor nemá šanci. Jsou odvětví, která jsou nadnárodní a která potřebujeme pro to, aby ekonomika rostla a naše budoucnost byla zajištěna i v té finanční úrovni. Takže prosím vás, přijměme poslaneckou variantu, byť říkám, že Senát možná měl dobrý záměr. Ale nicméně mohlo by to být opravdu jenom ke snížení budoucí prosperity České republiky.

Děkuji vám za pozornost.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji a nyní vystoupí pan poslanec Jan Lipavský, v tuto chvíli poslední přihlášený do rozpravy. Prosím, máte slovo.

Poslanec Jan Lipavský: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, dovolte mi, abych vás velice stručně seznámil se stanoviskem našeho klubu. My podpoříme obě verze, pokud neprojde senátní verze. Důvod, proč stojíme za verzí Senátu, je ten, že se domníváme, že filozoficky jde správným směrem, a právní debata o tom, jaké by to mělo důsledky, je skutečně debatou právní a je to do velké míry i otázkou, řekněme, vůle a interpretace stávajících zákonů tak, jak existují. To znamená, ty důsledky by jednoznačně nemusely být natolik, řekněme, drastické, tak jak zde byly prezentovány panem vicepremiérem Havlíčkem. Nicméně stále platí to, co zde zaznělo při předchozím projednávání toho zákona především ve třetím čtení, kdy my jsme jednoznačně řekli, že za tou normou stojíme, že souhlasíme s principem prověřování zahraničních investic. Debata o geopolitice je zde ve Sněmovně do velké míry kontinuální a platí, že toto je, a vnímáme to jako pozitivní příspěvek k bezpečnosti České republiky.

Takže myslím, že jsem velice stručně nastínil, jak budeme hlasovat. Děkuji za pozornost.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Hlásí se, prosím, ještě někdo do rozpravy? Do rozpravy se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Zájem o závěrečná slova nemá ani pan ministr, ani pan senátor. Aha, omlouvám se. Pan senátor vystoupí se závěrečným slovem. Prosím, pane senátore.

Senátor Tomáš Goláň: Děkuji za slovo. Co způsobí prověrka NBÚ? Prověrka NBÚ maximálně posune rozjezd investice o 75 dnů. To znamená, pokud je to bezpečný investor, tak prověrku NBÚ dostane. Pokud tento investor nesplňuje kritéria zákona 412, tak tuto prověrku prostě nedostane. A to je vše. Když se řeší kritická infrastruktura anebo další tyhle investice, to nejsou prodeje rohlíků na krámě, že přijdu, dám peníze a odnesu, to jsou věci, které se dlouhodobě připravují. Pokud k té dlouhodobé přípravě mám 75 dnů na prověrku z NBÚ, tak těch 75 dnů přece oproti bezpečnosti, kterou to má zabezpečit, je poměrně krátká doba. Děkuji.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Pan ministr nemá zájem o závěrečné slovo, takže budeme hlasovat. Přistoupíme k hlasování podle § 97 odstavce 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.

Návrh usnesení zní takto: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona o prověřování zahraničních investic a o změně souvisejících zákonů (zákon o prověřování zahraničních investic), podle sněmovního tisku 834/5, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 834/6."

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 26. Přihlášeno 172 poslanců, pro 24, proti 85. To znamená, že jsme návrh zákona ve znění schváleném Senátem nepřijali.

Nyní tedy budeme hlasovat znovu, a to podle § 97 odstavce 5 jednacího řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí tohoto usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, a tedy souhlasu 101 poslance. Potřebný počet hlasů máme nastavený.

Usnesení zní nyní takto: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona o prověřování zahraničních investic a o změně souvisejících zákonů (zákon o prověřování zahraničních investic), ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu, podle sněmovního tisku 834/5."

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 27. Přihlášeno 173 poslanců, pro 164, proti nikdo. Konstatuji, že jsme návrh zákona přijali.

Děkuji panu senátorovi, děkuji panu ministrovi a končím projednávání tohoto bodu.

Nyní se budeme věnovat bodu číslo

Aktualizováno 5. 3. 2021 v 14:43.