Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Tomio Okamura)

350.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech,
soudcích, přísedících a státní správě soudů
a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích),
ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony
/sněmovní tisk 630/ - třetí čtení

Prosím, aby místo u stolku zpravodajů zaujala za navrhovatele ministryně spravedlnosti Marie Benešová a zpravodaj garančního výboru, což je ústavně-právní výbor, poslanec Jan Farský. (Ministryně Benešová od stolku zpravodajů: Farský není.) Takže zpravodajem místo nepřítomného poslance Jana Farského bude tedy předseda ústavně-právního výboru Marek Benda. Tak, posaďte se. Pozměňovací návrhy jsou uvedeny ve sněmovním tisku 630/3, který byl doručen dne 10. prosince 2020. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 630/4.

Nyní se táži navrhovatelky, tedy paní ministryně Marie Benešové, zda má zájem vystoupit před otevřením rozpravy. Máte zájem? Krátce? Tak, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Nechci zdržovat. Zákon zde byl mockrát už představen a chtěla bych jenom zdůraznit, že tento zákon reaguje na doporučení skupiny států proti korupci GRECO, a je to tedy velmi ostře sledovaný zákon. Jeho hlavním cílem je zavedení jednotného a transparentního výběru soudců, soudních funkcionářů a další v oblasti výběru soudců, sjednocuje se tam příprava uchazečů o soudcovskou funkci. Pokud jde o soudní funkcionáře, jejich výběr bude probíhat nově prostřednictvím výběrových řízení. Tento zákon rovněž zavádí zákaz jejich opakovaného jmenování a povinné manažerské vzdělávání, jakož i další, tedy moderní prvky, kdy reagujeme na to, co tedy se odehrává ve světě. V rámci novely zákona o soudech a soudcích se také omezuje podíl přísedících na rozhodováních v trestněprávních řízeních. Bylo to provázeno celou řadou kulatých stolů, kde jsme diskutovali s předními odborníky, se soudci, a v podstatě se dá říct, že bylo dosaženo docela dobrého konsenzu a prošlo to celkem dobře zde všemi procedurami. Naposled tedy, pokud vím, byl projednán ústavně-právním výborem jako garančním v lednu 2021.

Prosím o podporu tohoto zákona a k pozměňovacím návrhům se samozřejmě vyjádřím. Vesměs mé stanovisko bude kladné.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy otevírám rozpravu, do které mám přihlášené dva poslance, takže jako první předseda klubu ČSSD Jan Chvojka a připraví se paní poslankyně Kateřina Valachová. Tak, pane předsedo, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Chvojka: Děkuji, děkuji za slovo. Pane místopředsedo, hezké poledne, kolegyně, kolegové, tak já jako člen, respektive místopředseda ústavně-právního výboru souhlasím s původním návrhem, jak ho předložilo Ministerstvo spravedlnosti. Myslím si, že co se týče prostého občana, nebo standardního obyčejného občana, nepřináší takové změny, které by se ho měly nějak zásadně dotknout. Je to spíše věc, která se týká organizace soudnictví jako takového.

Nicméně mám problém s jedním pozměňovacím návrhem, který bohužel získal podporu ústavně-právního výboru i kvůli poslancům koaličním z hnutí ANO. Já doufám, že tento pozměňovací návrh dnes na plénu nepodpoří. Je to pozměňovací návrh, který předložil pan kolega poslanec Feri z TOP 09, který chce tímto návrhem zcela a bez náhrady zrušit přísedící v pracovněprávních sporech. Takový návrh považuji za velmi špatný a krátce se budu snažit odůvodnit, proč mám takový návrh za špatný.

Co jsou to vlastně přísedící? Přísedící jsou ti, kteří tvoří takzvaný laický prvek nejenom v našem soudnictví. Účast osob, které nejsou profesionálními soudci, na rozhodování soudů je využívána standardně v celé Evropě a Česká republika v tomto případě není žádnou výjimkou. Mluvím tedy o civilních věcech. Výjimkou by Česká republika byla, kdyby se předmětný pozměňovací návrh pana kolegy Feriho setkal s vaším pozitivním přístupem. S přísedícími se počítá v našem právním řádu při rozhodování v trestních věcech v prvním stupni a potom také při rozhodování o pracovněprávních sporech v prvním stupni. Co se týče pracovněprávních sporů, je to okresní soud. Podle práva se přísedícím může stát občan, každý občan starý alespoň třicet let, plně svéprávný, bezúhonný, s negativním lustračním osvědčením, jehož zkušenosti a morální vlastnosti dávají záruku řádného výkonu této funkce. A je potřeba také říci, že do funkce přísedícího, konkrétně v pracovněprávních sporech, se volí na období čtyř let. Člověka do funkce volí obecní zastupitelstvo nebo obecní zastupitelstva v oboru soudu, kde by měl přísedící působit.

Proč vlastně máme přísedící nebo proč existuje institut přísedících? Ten má několik cílů. Umožňuje lépe naplnit ustanovení Ústavy a Listiny základních práv a svobod, která říkají, že se občané mohou podílet na výkonu všech tří složek státní moci, to znamená na moci zákonodárné, výkonné a soudní. Přísedící znamenají demokratizaci soudnictví a ostatně jeden z požadavků americké revoluce z roku 1776 byl, že občan má být souzen pouze sobě rovným občanem. Požadavkem revoluce na našem území v roce 1848 byl mimo jiné požadavek na zřízení soudních porot.

Podle mého názoru také existence přísedících zajišťuje ochranu proti zapouzdření soudní moci. Soudci stojí fakticky díky rozsáhlým zárukám své nezávislosti do značné míry mimo běžnou společenskou zkušenost ostatních lidí. To není kritika, to je standardní popis situace. Ony záruky zahrnují v běžných případech například neodvolatelnost soudce do věku 70 let, myslím si, že nadstandardní plat a absenci nadřízeného v tom smyslu, tak jak ho zná každý zaměstnanec. Ačkoliv soudci přirozeně nestojí zcela mimo život ostatních lidí, tak řadu zkušeností prostě ve svém pracovněprávním životě neudělají, ve svém pracovním poměru. A právě proto vidím roli přísedících v pracovněprávních věcech jako klíčovou. Právě přísedící tady mohou v tomto případě v pracovněprávních sporech do rozhodování soudů vnést svou osobní a životní zkušenost, ale také určitou specifickou znalost konkrétního prostředí či konkrétní profese. Tak to ostatně uvádí odborná literatura nejenom předválečná, ale i současná. Protože co si budeme povídat, život se ubírá různými cestami, nejsou jenom ty, které jsou předepsány zákonem. Přitom, abychom se nemýlili, přísedící nemusí pomáhat svým pohledem jenom zaměstnanci, ale naopak může to být také jinak, právě proto, že z pozice své zkušenosti, ať už vedoucího pracovníka, nebo podřízeného ví, jak věci v praxi chodí.

Jestliže TOP 09 či někteří kolegové z ústavně-právního výboru říkají, že je role přísedících již dávno překonána, tak zásadně nesouhlasím. Naopak. Mám za to, že by mohla být v civilních věcech možná i posílena, například v rodinných právních sporech. Ale to je věc na širší diskuzi. Myslím si, že není správné řešení, když máme problém s přísedícími takový, že jich je málo, že díky nim některá soudní řízení, jak se říká, stojí nebo jsou přerušována, protože přísedící nepřijde. Nemyslím si, že je správné řešení institut přísedících, a teď - opakuji, mluvím o pracovněprávních sporech - rušit. Myslím si, že lepší řešení by bylo, kdyby přísedící dostali o něco větší a důstojnější odměnu, než je nynějších 150 korun za den. Myslím, že té věci by to pomohlo. Možná se zeptám paní ministryně, to je můj jediný dotaz na ni, jestli se plánuje do budoucna nějaké navýšení, protože mám za to, že těch 150 korun za den není úplně důstojná náhrada.

Doufám tedy, že přísedící v pracovněprávních sporech přežijí i tento týden, že přežijí i to dnešní hlasování, a prosím kolegy o podporu mého návrhu, a to znamená nepodporovat pozměňovací návrh pana kolegy poslance Feriho. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní s faktickou poznámkou poslanec Marek Výborný. Prosím, máte slovo, dvě minutky, prosím.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Vážená paní ministryně. K panu kolegovi Chvojkovi. Děkuji, v jedné věci s ním určitě souhlasím, a to je prosba vůči paní ministryni. Říkal jsem to už panu ministru Kněžínkovi před třemi lety, že by bylo potřeba něco udělat s odměnami přísedícím. Je to skutečně nehorázná částka 150 korun, takže naprostý souhlas.

Děkuji také za velmi jasný a pregnantní výklad role přísedících v soudním procesu. Nicméně, to byl popsán ideální stav. A je potřeba si také říci, že ideální stav fakticky nikdy neexistoval, neexistuje a bohužel ani existovat nebude. Většina přísedících, teď z hlavy nevím průměrný věk, myslím, že na ústavně-právním výboru to taky zaznělo, je takový, že skutečně realita je taková, že potom to prodlužuje to soudní řízení, protože vy jste to tady, pane místopředsedo, říkal: přísedící často nepřijdou k nařízeným jednáním z různých důvodů, nemoci a podobně, a potom se to celé zbytečně zdržuje. Jsem přesvědčen o tom, že právo není zabetonováno v nějaké historické podobě, ale že je potřeba reagovat na trošku - teď řeknu - tep doby a že skutečně institut přísedících, jak říkají odborníci z praxe, hlavně v civilním procesu, už se prostě přežil. A proto bych poprosil o opačnou věc, podpořme to, co prošlo ústavně-právním výborem, to znamená pozměňovací návrh kolegy Dominika Feriho. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní požádám o vystoupení poslankyni Kateřinu Valachovou. Zatím poslední přihláška. Paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Děkuji. Vážený pane předsedající, kolegové, kolegyně, vážená paní ministryně, chtěla bych vás požádat o podporu svého pozměňovacího návrhu, který je označen v hlasování pod písmenem C. Týká se to změn v případě obstavení účtu.

Příkaz k obstavení účtu je upraven nařízením Evropského parlamentu, kterým se zavádí řízení o evropském příkazu k obstavení účtu k usnadnění vymáhání přeshraničních pohledávek v občanských a obchodních věcech. Touto navrhovanou úpravou místní příslušnosti dojde ke specializaci obvodního soudu pro Prahu 1 na věci týkající se evropského příkazu k obstavení účtu. Důvodem pro zavedení specializace je složitost právní úpravy o evropském příkazu k obstavení účtu a dále též krátké lhůty, které unijní nařízení o evropském příkazu k obstavení účtu stanoví pro jednotlivé úkony. Vzhledem k tomu, že v aktuální právní úpravě je agenda rozprostřena mezi jednotlivé soudy v České republice, což vzhledem k malému počtu věcí vede k tomu, že se soudci s touto problematikou setkávají jen velmi ojediněle, je pro soudy obtížné dodržet stanovené lhůty a předmětnou právní úpravu aplikovat.

Zavedení specializace má zajistit, aby nedocházelo k problémům při aplikaci předmětné právní úpravy a bylo možné dodržet stanovené lhůty. Příslušnost se stanovuje u Obvodního soudu pro Prahu 1, a to zejména z důvodu, že v jeho obvodu sídlí většina bank v České republice, které mají v případě výkonu rozhodnutí poskytovat součinnost. Z hlediska dopadu na fungování Obvodního soudu pro Prahu 1 se žádné zásadní změny neočekávají, neboť počet řízení podle nařízení o evropském příkazu k obstavení účtu za rok nepřesahuje řády jednotek. Zároveň bude díky změně možné řádně splnit požadavek článku 14 a s tím související notifikační povinnost, týkající se evropského příkazu obstavení účtu. Dosud totiž panovaly pochybnosti o tom, který orgán je určený jako příslušný pro získávání informací o účtu podle právě citovaného článku. Napříště tedy bude k úkonům při získávání informací příslušný Obvodní soud pro Prahu 1.

Co se týká přechodných ustanovení, která také pozměňovací návrh upravuje a pamatuje na ně, řízení ve věcech evropského příkazu k obstavení účtu, která již byla zahájena před nabytím účinnosti, budou dokončena podle dosavadních předpisů, a specializace se tedy aplikuje toliko vůči řízením, zahájeným po nabytí účinnosti tohoto zákona. To platí obdobně pro situace ve věcech evropského příkazu k obstavení účtu tak, jak jsem to popsala už v obecném odůvodnění, co pozměňovací návrh obsahuje. Tolik tedy prosba a odůvodnění toho, proč je dobře podpořit pozměňovací návrh, který také podpořil ústavně-právní výbor jako garanční a je označen pod písmenem C.

Druhou věcí, o kterou bych vás chtěla požádat, kolegové, kolegyně, a podpořit, a vím, že zpravodaj tohoto tisku se k tomu chystá, je úprava účinnosti při třetím čtení. Ten důvod je následující. Novela zákona o soudech a soudcích upravuje nově výběr soudců včetně stanovení zásady, že každý soudce může být jmenován pouze po úspěšném absolvování výběrového řízení upraveného zákonem ve znění nyní přijímané novely. Přechodná ustanovení neobsahují úpravu, která by umožňovala po určitou dobu po nabytí účinnosti novely zákona postupovat při jmenování soudců dle dosavadních předpisů, to je jmenovat soudce, kteří prošli stávajícím výběrem. Po nabytí účinnosti novely zákona tedy již nebude možné jmenovat soudce, kteří neprošli výběrovým řízením dle zákona v novém znění. Je přitom zřejmé, že příprava uspořádání výběrových řízení vyžaduje nejméně několik měsíců po nabytí účinnosti námi projednávaného tisku.

Výběrové řízení na funkci soudce ve znění námi projednávaného tisku v třetím čtení se skládá z písemné ústní části, a pokud uchazeč neabsolvoval dříve psychologické vyšetření, povinnou součástí výběrového řízení je také toto vyšetření. Organizačně bude pro uspořádání výběrového řízení nutno připravit jeho písemnou a ústní část.

Podrobnosti má stanovit vyhláška, kterou bude nutno v tomto směru významně dopracovat. To je však možné učinit až se znalostí finálního textu námi projednávané novely, a tedy i průběhu výběru soudců, přičemž, kolegyně, kolegové, teprve nyní budeme hlasovat o finálním znění a je uplatněno několik pozměňovacích návrhů. Nejdéle bude trvat zřízení psychologického pracoviště Justiční akademie, které napříště bude jako jediné oprávněno provádět psychologické vyšetření pro účely výběrového řízení na funkci soudce. Výše uvedené úkony a činnosti si vyžadují určitý čas nejméně v řádu měsíců, a to i při nejvyšší míře urychlení.

V lednu 2021 jsme projednávali tento tisk v rámci garančního výboru. Je tam načtena a doporučena garančním výborem úprava účinnosti, nicméně s ohledem na věci, které jsme vám popsala, se velmi přimlouvám, aby účinnost byla opravena, a to tak, aby byla změněna na 1. leden 2021 (správně: 2022). Nečiním procedurální návrh, pouze podporuji tímto způsobem nejenom stanovisko odborné Soudcovské unie, ale především procedurální návrh, který, jak mám informaci, padne ze strany pana zpravodaje. A zároveň vím, že s touto úpravou účinnosti předběžně vyslovuje souhlas paní ministryně spravedlnosti, čímž bych jí chtěla poděkovat za tento její přístup. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní má zájem vystoupit zpravodaj Marek Benda. Prosím.

 

Poslanec Marek Benda: Děkuji. Vážený pane místopředsedo, vážená paní ministryně, vážené dámy, vážení pánové, nejprve tedy formálně podám návrh podle § 95 odst. 2 nového znění jednacího řádu, tak jak ho máme platný necelé dva roky, ve kterém je možné ve třetím čtení podat návrh na změnu účinnosti. Formálně navrhuji i za pana zpravodaje, který je dnes omluven, tak jsem to tedy musel vzít já, aby účinnost byla 1. 1. 2022.

Víme dobře, bylo to tady i do jisté míry zdůvodněno, že je dobré, aby tady existovalo nějaké legisvakanční období. Máme před sebou ještě část legislativního procesu, která nemusí být úplně triviální, a zdaleka si nejsem jist, že Senát nám to schválí přesně v podobě, v jaké to tam pošleme. Pak by bylo opravdu dobře, abychom měli nějaký čas.

Nyní mi jen velmi ve stručnosti dovolte stanovisko spíše jako zpravodaje poslaneckého klubu ODS, proč nebudeme hlasovat pro návrh zákona jako celek. Říkal jsem to tady i v prvním čtení, vidím tam dva problémy.

Prvním je ono výběrové řízení, které si myslím, že je zbytečně zcentralizované, a říkal jsem to opakovaně, že snaha všechno řídit z Vyšehradské pro mě není úplně ideálním modelem, i když tam došlo k dohodě s většinou soudních funkcionářů a představitelů o tom, že ve výběrové komisi existuje soudcovská většina. Přesto si ale myslím, že zásahy Ministerstva spravedlnosti do výběrových řízení jsou příliš zásadního charakteru na to, že pak stejně ještě ministr je ten, kdo to nese prezidentu republiky, a že nakonec rozhoduje ministr a prezident republiky. To je první poznámka.

Druhá ale, kterou pokládám za mnohem zásadnější, s největší pravděpodobností projde touto Sněmovnou tak, jak jsou usnesení ústavně-právního výboru, a jak vidím většinu, projde ono manažerské řízení soudu. To znamená, že předseda soudu, který přichází, už to nebude s indickými pohřby, jak byl původní návrh ministerstva - to znamená: v okamžiku, kdy skončil předseda, končí všichni místopředsedové - ale je tam vytvořeno tříměsíční období. Přesto s výměnou předsedy dochází k výměně všech místopředsedů. Já tento model nepokládám za šťastný. Já jsem soudní funkcionáře viděl jako na sobě vzájemně nezávislé a v tomto směru se doplňující. Že to není jen ten předseda, který všechno řídí a který si vybírá k ruce, koho bude jmenovat. Z tohoto důvodu nepodpořím návrh, který vzešel z ústavně-právního výboru. Naopak podpořím návrh Dominika Feriho, abychom funkci místopředsedů neřešili a nechali ji ve stejném režimu, jako je doposud. To znamená, že to jsou nezávislí funkcionáři. A pokud takový návrh projde, tak nebudu hlasovat a nedoporučím ani svému klubu hlasovat pro návrh zákona jako celek, protože si myslím, že toto není správné pojetí soudní soustavy.

Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ano. Nyní ještě s přednostním právem předseda klubu Pirátů Jakub Michálek. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jakub Michálek: Vážený pane místopředsedo, vážené kolegyně, vážení kolegové, rád bych začal tím, že bych poděkoval paní ministryni a i pracovníkům Ministerstva spravedlnosti za práci na tomto zákoně, protože si myslím, že je to důležitý zákon a že celkově, tak jak byl i upraven v rámci ústavně-právního výboru, je to krok správným směrem. A je to také krok, který nám doporučuje mezinárodní protikorupční organizace GRECO.

Myslím si, že přínosy jsou zejména v oblasti výběrových řízení. Tady nesouhlasím se svým předřečníkem. My obecně podporujeme výběrová řízení, pokud jsou samozřejmě dělána pořádně, a myslím si dokonce, že i ta centralizace je něco, co je v tomto případě správné, a to z toho důvodu, že si lidé i soudci často stěžují na to, že právo se uplatňuje na takzvaně krajském principu. Protože dominantní roli v naší soudní soustavě mají kraje, a pokud budou mít vliv i na obsazování jednotlivých soudců příliš velký, tak to skutečně může prohlubovat tento problém. Takže určitá míra sjednocování v rámci výběru je podle mého názoru žádoucí. Byl bych třeba příznivcem i toho, aby tam byla nějaká komise pro výběr soudců, tak jako to mají v některých západních státech, která je stálá a má za ten výběr zodpovědnost. Ale i řešení, které připravovalo ministerstvo, je podle mého názoru kvalitní.

Pokud jde o způsob řízení soudu nebo soudní správy, tam si myslím, že společný model, kdy společně přicházejí a společně odcházejí, je vhodnější, a to z důvodu, že je jednoznačně definovaná odpovědnost za správu soudu, za fungování soudu, zatímco pokud dochází k postupné obměně, tak se šéf soudu může vymlouvat na místopředsedu, místopředseda na předsedu soudu, a potom je velmi těžké posuzovat, jestli ten člověk, který tam vykonával nějakou roli, odvedl dobrou práci, či nikoliv. Zatímco když je to u předsedy soudu jasně definováno, tak to potom může být zohledněno i v jeho kariérním postupu. Ostatně když dochází k nominacím do vedení vyšších soudů, jsou předkládány informace o tom, jak si ten člověk vedl v předchozí roli předsedy nebo místopředsedy soudu, a myslím si, že tímto způsobem budeme mít reprezentativnější data, abychom do čela soudů skutečně vybírali osoby, které se osvědčily v jiných funkcích v rámci justice. Myslím si, že dochází i k zpřehlednění systému výběru kandidátů, justičních kandidátů, tak, že je zachována možnost osob zvnějšku soudnictví, čili z dalších právních profesí, být nominováni na post soudce, ucházet se o tuto roli.

A chtěl jsem vás poprosit, abyste podpořili pozměňovací návrh kolegyně Malé, který my podporujeme, který umožňuje Ministerstvu spravedlnosti stanovit parametry toho, v jaké podobě mají být zveřejňována soudní rozhodnutí. Pokud by neprošel tento návrh, tak si dovolím poprosit o podporu svého návrhu v téže věci, který je poněkud podrobnější a už tam stanoví nějaké základní mantinely. Ten závazek, který jako Česká republika máme, vyplývá z Open government partnership, kde jsme se zavázali k tomu, že v rámci ztransparentnění justice zajistíme zveřejňování soudních rozhodnutí. Je to věc, která se osvědčila na Nejvyšším soudu, Nejvyšším správním soudu, Ústavním soudu, a myslím si, že v těch záležitostech, kde samozřejmě nepřevládá ochrana osobních údajů a další podobné záležitosti, kde by to opravdu nemělo smysl zveřejňovat, tak bychom to měli rozšířit i na soudy nižšího stupně.

Také bych chtěl podpořit ten kompromis, který tady zazněl ohledně účinnosti návrhu zákona, což je rozumné řešení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Rozhlédnu se, zdali ještě někdo další má zájem vystoupit v rozpravě. Nikoho nevidím, takže rozpravu končím. Táži se, zdali je zájem o závěrečná slova. Paní ministryně ano. Pan zpravodaj taky? Pan zpravodaj asi ne. Paní ministryně, prosím.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Chci jen krátce reagovat na dotazy poslance Chvojky. Předně tedy děkuji, že podporuje plán zachovat v pracovněprávních sporech přísedící. Já jsem od počátku, když jsem přišla na ministerstvo, byla také pro tuto verzi, protože mám obrovské zkušenosti z pracovněprávních sporů z advokacie a vím, co se dnes v těchto sporech děje a že zaměstnavatelé někdy skutečně překračují mez, kdy to hraničí s mobbingem, bossingem, a někteří zaměstnanci jsou v nevýhodném postavení. Tady to není ani o obrovské praxi a znalostech, ale o lidských vztazích, a přísedící tomu skutečně dodávají patřičný lidský rozměr a jsou tam co platní. Takže já jsem rovněž pro to a pléduji pro to.

Pokud jde o peníze, které dneska přísedící mají, je to skutečně směšná částka. Plánovali jsme to zvýšit, ale kdyby do toho nepřišla zdravotní krize, tak už se to stalo. Máme to v plánu tento rok a vyjednávala jsem intenzivně s paní kolegyní Schillerovou právě na toto téma, takže se snad bude blýskat na lepší časy.

Pokud jde o úpravu účinnosti, s tím nemám vůbec problém, j jsem pro. Budeme na to mít více času, i když jsme byli skutečně připraveni na to, pokud jde o původní účinnost, i to bychom zvládli a určitě by také nebyl problém. Ale takto bude větší klid a větší možnost přípravy.

Pokud jde o otázku výběrových řízení, to je samozřejmě věc názoru, tady rozhodne Sněmovna jako suverén, ale já s tím mám ty nejlepší zkušenosti. Letos, když jsme pořádali celou řadu výběrových řízení, myslím, že výběrová řízení dopadla dobře. Byla transparentní, hlásila se nám celá řada kandidátů a všichni byli spokojení. Nezaznamenala jsem jedinou stížnost.

Takže to jsou drobné poznámky k těm otázkám, co zde byly vyřčeny. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ještě jednou se zeptám, jestli pan zpravodaj má zájem vystoupit se závěrečným slovem. Nemáte. Takže přikročíme k hlasování o pozměňovacích návrzích a prosím zpravodaje garančního výboru Marka Bendu, aby nás seznámil s procedurou hlasování, poté přednášel jednotlivé pozměňovací návrhy a před hlasováním k nim sdělil stanovisko. Prosím.

 

Poslanec Marek Benda: Přemýšlím, jestli jsem tady přihlášen, spíš ne. Tak oznamuji, abych nespáchal nějaký zločin proti jednacímu řádu, že osobu, která je zde přihlášena, odhlašuji zmáčknutím a přihlašuji se já.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ano, jsme svědky, že jste se k tomu přiznal.

 

Poslanec Marek Benda: Jenom jsem chtěl, aby to celá sněmovna věděla. Děkuji.

Nyní k proceduře. Proceduru máte před sebou, usnesení 245 ústavně-právního výboru. Je poměrně jednoduchá. Nevím, jestli ji musím číst. Předpokládám, že ji všichni před sebou mají. Je tam jediná změna nebo jediné, co vyplývá ze třetího čtení, kde jako první bod jsou návrhy technických úprav podaných podle § 95 odst. 2 ve třetím čtení. Tato úprava byla podána jediná, nebyla to legislativně technická, ale úprava účinnosti, která by byla k 1. 1. 2022. A upozorňuji, že pokud by tato úprava účinnosti prošla, kterou jsem navrhl já jako zpravodaj, tak pak jsou nehlasovatelné návrhy D6, pokud by k nim náhodou došlo, který se také týká účinnosti, a návrh E, který se také týká účinnosti. Jakmile rozhodneme jednou o účinnosti, pak ty další návrhy by byly nehlasovatelné.

Ptám se, jestli s tímto doplněním procedury nemá nikdo problém. A jestli ji máte všichni před sebou, tak myslím, pane předsedající, že o ní můžete nechat dát hlasovat.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nechám hlasovat o návrhu procedury, svolám poslance do sálu. Po hlasování poznáme, zdali někdo má s tímto vaším návrhem problémy, nebo ne. Jsme tady asi všichni.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro tu proceduru? Kdo je proti?

Hlasování číslo 115, přihlášeno 99 poslanců, pro 94, proti žádný. Procedura byla přijata. Tak prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec Marek Benda: Děkuji. Takže nejprve bychom hlasovali návrh podaný ve třetím čtení, a to účinnost k 1. 1. 2022. Upozorňuji, že stanovisko garančního výboru samozřejmě k tomu nemůže být známo, protože mu to nebylo známo. Paní ministryně? (Ministryně Benešová: Souhlasné.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 116, přihlášeno 99 poslanců, pro 94, proti žádný. Návrh byl přijat. Prosím.

 

Poslanec Marek Benda: Přijetím tohoto návrhu se staly nehlasovatelné návrhy D6 a E.

Další návrh, který budeme hlasovat, je návrh F3 pana poslance Dominika Feriho, což je návrat k původní koncepci postavení místopředsedů na soudech. Ústavně-právní výbor tento návrh nedoporučil.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Ministryně Benešová: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 117, přihlášeno 99 poslanců, pro 19, proti 41. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Marek Benda: Návrh F3 přijat nebyl, tím pádem podle procedury můžeme hlasovat návrhy A1, A3, A4, A6 až A9. A6 je tím pádem hlasovatelný. To jsou návrhy, které se týkají vypuštění indických pohřbů, zjednodušeně řešeno, to znamená okamžitého odchodu a vytvoření prostoru tří měsíců na další fungování místopředsedů a definice právnického vzdělání. Ústavně-právní výbor tyto návrhy doporučuje.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministryně? (Ministryně Benešová: Souhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 118, přihlášeno 99 poslanců, pro 75, proti 1. Návrh byl přijat. Prosím.

 

Poslanec Marek Benda: Dalším hlasováním bychom se vypořádali s bodem AII, což je usnesení ústavně-právního výboru. Jedná se o onu otázku přísedících u civilního řízení, to znamená v pracovněprávních věcech. Stanovisko ústavně-právního výboru je doporučující.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Ministryně Benešová: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 119, přihlášeno 99 poslanců, pro 35, proti 25. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Marek Benda: Tento návrh nebyl přijat. Nyní můžeme hlasovat zbývající body A, to jsou body A2, A5, A10 až A14 a AIII. Jedná se o ostatní změny doporučené ústavně-právním výborem v jeho původním usnesení, které se týkají zejména zrovnoprávnění právnických profesí, úprav ve výběrových komisích a některá legislativně technická opatření. Ústavně-právní výbor tyto návrhy doporučuje.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministra? (Ministryně Benešová: Souhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 120, přihlášeno 100 poslanců, pro 96, proti žádný. Návrh byl přijat. Prosím.

 

Poslanec Marek Benda: Nyní se dostáváme k bodům, které se týkají zveřejňování rozsudků. Jsou tady dva konkurenční návrhy. Jeden pod písmenem B, který by se hlasoval první, to je návrh paní poslankyně Taťány Malé, který přenáší na ministerstvo pravomoc postupně zavést zveřejňování rozsudků i nižších soudů. Druhý je návrh pana poslance Michálka pod písmenem D, který tak činí přímo ze zákona. Bude-li schválen návrh paní poslankyně Malé pod písmenem B, pak je návrh pana poslance Michálka nehlasovatelný. K bodu B ústavně-právní výbor přijal doporučující stanovisko.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministryně? (Ministryně Benešová: Neutrální.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 121, přihlášeno 100 poslanců, pro 78, proti žádný. Návrh byl přijat.

 

Poslanec Marek Benda: Schválením tohoto pozměňovacího návrhu se stal nehlasovatelným návrh pana poslance Michálka pod písmenem D a můžeme přejít k návrhu pod písmenem C paní poslankyně Valachové, což je centralizace jednoho typu provádění evropských příkazů v případě směnek, jestli se nepletu, na Obvodní soud na Praze 1. Ústavně-právní výbor k tomuto přijal doporučující stanovisko.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministryně? (Ministryně Benešová: Souhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 122, přihlášeno 100 poslanců, pro 96, proti žádný. Návrh byl přijat. Prosím.

 

Poslanec Marek Benda: Další návrh jsme měli pod písmenem E, ale vzhledem k přijetí legislativně technické úpravy účinnosti tento návrh se stává nehlasovatelným. Takže jdeme k návrhu pod písmenem F1, což je pozměňovací návrh pana poslance Feriho a jedná se o oprávnění Justiční akademie poskytovat soudcům psychologická a jiná školení. Ústavně-právní výbor zaujal nedoporučující stanovisko.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministryně? (Ministryně Benešová: Nesouhlasné.)

Já zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 123, přihlášeno 100 poslanců, pro 14, proti 30. Návrh byl zamítnut. Prosím.

 

Poslanec Marek Benda: Posledním návrhem, s kterým bychom se měli vypořádat, je návrh pod písmenem F2, zase návrh pana poslance Feriho, týká se možnosti jednou za čas studijního volna pro soudce. Ústavně-právní výbor zaujal nedoporučující stanovisko.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Stanovisko ministryně? (Ministryně Benešová: Nesouhlasné.)

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 124, přihlášeno 100 poslanců, pro 7, proti 45. Návrh byl zamítnut.

 

Poslanec Marek Benda: A nyní, pane předsedající, můžete nechat hlasovat o návrhu zákona jako o celku, ke kterému ústavně-právní výbor přijal doporučující stanovisko pro Poslaneckou sněmovnu.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Takže přikročíme k hlasování o celém návrhu zákona.

 

Přednesu návrh usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s vládním návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 6/2002 Sb., o soudech, soudcích, přísedících a státní správě soudů a o změně některých dalších zákonů (zákon o soudech a soudcích), ve znění pozdějších předpisů, a další související zákony, podle sněmovního tisku 630 ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 125, přihlášeno 100 poslanců, pro 76, proti žádný. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas. (Ministryně u stolku zpravodajů současně hovoří do mikrofonu se dvěma poslankyněmi u stolku zpravodajů.)

 

Paní ministryně, vypněte si mikrofon, prosím. Takže byl vysloven souhlas a já děkuji zpravodaji i navrhovateli.

 

Přistoupíme k dalšímu bodu. Jedná se o

Aktualizováno 5. 3. 2021 v 14:43.