Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

(pokračuje Vojtěch Filip)

52.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 359/1999 Sb.,
o sociálně-právní ochraně dětí, ve znění pozdějších předpisů,
a další související zákony
/sněmovní tisk 911/ - prvé čtení

Nyní tedy budeme jednat, jakmile se uklidní situace a diskuze o jiných tématech, než je sociálně-právní ochrana dětí, bude přenesena do předsálí. Kolegové a kolegyně, prosím o klid! Děkuji. Nyní z pověření vlády tento tisk 911 předloží paní ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Prosím, paní ministryně.

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající.

Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, ještě jednou dobrý den. Cílem této novely, tohoto návrhu zákona je pomoci dětem, které mají od začátku svého života v životě obrovskou smůlu. Cílem je zajistit jim kvalitní náhradní rodinnou péči, protože nemohou vyrůstat u svých rodičů a úlohou státu je se o tyto děti adekvátně postarat. Asi víte, že aktuálně je v České republice zhruba 8 000 dětí, které žijí v ústavech, z toho zhruba 1 500 je mladších tří let. Asi nemusíme diskutovat o tom, že následky ústavní péče si tyto děti často nesou do konce života a my to chceme změnit. Když jsme vyjednávali tuto novelu zákona, včera jsme ji představovali, se zástupci různých forem náhradní rodinné péče, tak jsem zmiňovala, že si nechci vybírat mezi jednotlivými formami náhradní rodinné péče, protože si myslím, že každá má svoji důležitou roli v celém tom systému a každá je důležitá. Nicméně teď bych se chtěla vyjádřit ke třem základním otázkám. Ta první je pěstounská péče. Jak sílící problém pěstounské péče je, ukazuje nedostatek pěstounů na přechodnou dobu, kteří jsou v podstatě připraveni převzít dítě do krátkodobé péče během dvaceti čtyř hodin.

Zatímco na konci roku 2017 poskytovalo přechodnou pěstounskou péči 651 rodin, předloni to bylo už jenom 631 rodin a na konci minulého roku, to znamená na konci roku 2020, to bylo již jen 593 rodin. Noví pěstouni se téměř nehlásí. Důvod bude finanční. Přechodní pěstouni mají nyní pouze 20 000 korun hrubého, odměny se jim daní bez ohledu na počet dětí, o které pečují.

Chtěla bych podotknout, že díky těmto lidem se daří vyřešit mnoho náročných krizových situací, a proto i když ve vládní verzi navrhujeme 22 000 hrubého, to znamená zvýšení o 2 000, myslím si, že adekvátní odměna pro přechodné pěstouny by byla 30 000 korun. Pozitivní změnou ale ve vládní předloze je, že pěstounům na přechodnou dobu bude nově přiznáván i jednorázový příspěvek při převzetí dítěte, a to ve výši 8 až 10 000 korun podle věku dítěte. To si myslím, že je velké pozitivum, které se nám podařilo na vládní úrovni vyjednat.

Dále máme samozřejmě logicky nedostatek profesionálních dlouhodobých pěstounů, zejména pro sourozenecké skupiny anebo pro děti s postižením. Navrhujeme proto navýšení odměny pro dlouhodobé pěstouny. Asi nemusím zmiňovat, že novela tohoto zákona nebyla osm let, proto i ty částky už jsou poměrně nevalorizované, tak jak je to bohužel u téměř všech cílových skupin a u dávkového systému obecně, který má na starosti MPSV, a ty částky se valorizují přes zákon. Otázkou je, zda by se to nemělo změnit. O tom se pobavíme později.

Dlouhodobí pěstouni, kteří pečují o sourozence nebo děti s postižením: při péči o dítě v prvním stupni závislosti navrhujeme navýšení z 12 na 18 000 měsíčně, při péči o dvě děti z 18 na 20 000 korun měsíčně. Po osmi letech si myslím, že to navýšení je adekvátní. Samozřejmě bych si přála, aby byla navýšena odměna všem profesionálním pěstounům. Nejlépe by bylo, tak jak už jsem zmiňovala, najít takový systém, který by byl transparentní a který by byl valorizován na pravidelné bázi, například přes koeficient odměny pěstouna, který by byl navázán na minimální mzdu, tak aby docházelo opravdu k pravidelné valorizaci a nemuselo to být vždy předmětem novely zákona. Pro tento návrh budu zejména v sociálním výboru hledat podporu, a to nejenom na základě diskuzí z posledních týdnů a měsíců.

V novele je také navržena vyšší podpora odborných služeb pro pěstounské rodiny. Ty jsou totiž klíčové i pro prevenci předčasného ukončení pěstounské péče. Dojde tedy ke zvýšení státního příspěvku na výkon pěstounské péče ze 48 na 54 000 korun ročně pro úřady a organizace, které s pěstounskými organizacemi pracují a nabízejí jim pomoc při zvládání náročné péče o svěřené děti. Zde je opět ze strany těch organizací zmiňován jako ideál 60 000 korun. Jsem ochotna v sociálním výboru a také se svými vládními kolegy o tom diskutovat tak, abychom skutečně v této velmi těžké době veškerým formám náhradní formě rodinné péče poskytli podporu.

Co se týká ZDVOPů, novela obsahuje úpravy týkající zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc, takzvané ZDVOPy. Jsou to krizová zařízení, která poskytují ochranu dětem, které se ocitly bez jakékoliv péče a potřebují rychle podat pomocnou ruku. Asi všichni známe srdceryvné příběhy dětí, kdy se po velmi složité rodinné situaci musí jednat velmi rychle. Novela navyšuje státní příspěvek z 22 800 na 30 000 korun měsíčně na jedno dítě. zvyšují V posledních letech se totiž zvyšují náklady, mzdy atd. Fond ohrožených dětí, jak jsem mluvila včera s paní ředitelkou, považuje za ideál 32 000 korun. Pokud se mi podaří vyjednat podporu jak s Ministerstvem financí, tak v rámci sociálního výboru, byla bych za navýšení tohoto příspěvku ráda o ty další 2 000 korun, protože si myslím, že to je skutečně nezbytné. V minulých letech toto dofinancovávání na roční bázi administrovalo Ministerstvo práce a sociálních věcí přes dotační titul, nicméně to je jak pro příjemce, tak pro ministerstvo extrémně administrativně náročné. Důležité je u ZDVOPů také zdůraznit, že dojde ke snížení jejich maximální kapacity ze současných 28 dětí na 20 dětí tak, aby se více přiblížila tato zařízení rodinnému prostředí, a myslím si, že to je velmi dobrý krok.

Co se týká kojeneckých ústavů, další významnou změnou je omezení možnosti umístit děti do tří let do bývalých kojeneckých ústavů, dnes dětských center. Ta jsou v gesci Ministerstva zdravotnictví. Péče o děti je zde nejvíce finančně nákladná: 44 500 korun stojí zhruba místo v ústavu, 20 000 korun v náhradní rodinné péči, 7 200 stojí terénní práce s rodinou. Z těch čísel je to velmi zřetelné. V novele proto zakazujeme umístění do dětských domovů pro děti do tří let ze sociálních důvodů. Myslím si, že to je krok správným směrem. Více Ministerstvo práce a sociálních věcí nemůže udělat z hlediska rozdělení kompetencí, nicméně já osobně se domnívám, že kojenecké ústavy jsou reliktem minulosti a měly být už dávno zrušeny. I proto podporuji návrh pana poslance Juchelky. Jedná se o sněmovní tisk 944. Je to novela zákona o zdravotních službách, kde se navrhuje zrušení kojeneckých ústavů. Já to osobně velmi podporuji a myslím si, že bychom měli udělat všechno pro to, abychom našli jiné, lepší řešení.

Poslední věc, ke které bych se ráda chtěla vyjádřit, je zaopatřovací příspěvek. To je novum, velmi důležitá věc, kterou jsme připravili na základě podnětů z terénu. Jedná se vlastně o podporu dospívajících dětí, které odcházejí z náhradní péče a v podstatě ze dne na den se ocitají, řeknu to lidově, na dlažbě. Myslím si, že by stát měl těmto dětem, které odcházejí zejména z dětských domovů, pomoci. Proto pro mladé dospělé po skončení ústavní či pěstounské péče, kteří chtějí studovat, to znamená pokračovat ve svém vzdělání, ve studiu, navrhujeme zavedení takzvaného zaopatřovacího příspěvku ve výši 15 000 korun měsíčně. Logicky podmínkou tohoto zaopatřovacího příspěvku - protože když tito mladí dospělí studují, nemají rodiče, kteří by se o ně starali, to znamená, že jsou odkázáni pouze sami na sebe - tak podmínkou je dodržování studia, také dodržování individuálního plánu ve spolupráci se sociálním kurátorem.

Dovolte, vážené paní poslankyně a páni poslanci, abych to shrnula. Pokud jde o finanční dopady návrhů novely, předpokládá se zvýšení výdajů státního rozpočtu ročně zhruba o 180 milionů korun. I vzhledem k tomu, kolik stojí stát náklady na dlouhodobě nevhodnou ústavní péči o děti, je investice do náhradní rodinné péče velmi správným krokem. Myslím si, že ohrožené děti, děti, které mají vlastně od začátku svého života obrovskou smůlu, si naši podporu zaslouží a měli bychom investovat do všech forem náhradní rodinné péče. Každá má v systému svoji roli a každá je potřebná. Důvodem podpory by ve vyspělé společnosti nemělo být jenom finanční nebo ekonomické hledisko, ale zejména to lidské. Myslím si, že se shodneme, že děti by neměly končit v ústavech, že rodinné prostředí je pro ně velmi zásadní. A také bych ráda zdůraznila, že musíme klást důraz na prevenci odebírání dětí z biologických rodin, a pokud to není možné tomuto drastickému kroku zabránit, tak musíme nastavit kvalitní a dostupný systém náhradní rodinné péče, protože pro nás musí být vždy zásadní zájem dítěte. O to tady jde. Vždy musí být zásadní zájem dítěte. Proto věřím, že při projednávání novely budeme všichni myslet především na děti a já jsem velmi připravena k těm debatám, které nás v příštích týdnech čekají, a velmi vás prosím o podporu tohoto zákona, respektive této novely. Děkuji.

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji ministryni práce a sociálních věcí Janě Maláčové. Nyní požádám zpravodaje pana poslance Marka Nováka, aby přednesl svoji zpravodajskou zprávu. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající, vážení členové vlády, vážené kolegyně, vážení kolegové, z pozice zpravodaje doplním vystoupení paní ministryně. Předně je potřeba říci, že před sebou nemáme žádnou zásadní a koncepční změnu v oblasti sociálně-právní ochrany dětí a náhradní rodinné péče. Spíše se jedná o souhrn opatření, kterými se narovnávají disproporce v dávkové oblasti. Za důležité považuji zmínit zejména zvýšení pěstounských dávek, respektive diskuzi o zvýšení pěstounských dávek a státního příspěvku pro zařízení pro děti vyžadující okamžitou pomoc.

Je také upravován zaopatřovací příspěvek pro mladé dospělé po skončení náhradní péče, a myslím si, že tady bude asi hodně plodná diskuse u toho bodu. Je snahou zmírnit nepříznivou sociální situaci po zániku péče, zejména u studujících do 26 let.

Návrh preferuje náhradní rodinnou péči zejména o děti se zdravotním znevýhodněním a sourozenecké skupiny. Podporuje svěřování ohrožených dětí do pěstounské péče na přechodnou dobu jako alternativy k jeho umístění do institucionální péče. Návrh dále zamezuje umísťování nejmladších dětí do náhradní pobytové péče právě ze sociálních důvodů. Konečně návrh jako takový představuje zefektivnění některých postupů a procesů na základě poznatků praxe, za to jsem velmi rád.

Technicky se jedná o novelizaci řady předpisů, které jsou spolu věcně propojeny. Jedná se o zákon o sociálně-právní ochraně dětí, zákon o pojistném na veřejném zdravotním pojištění, zákon o státní sociální podpoře, zákon o sociálních službách, zákon o pomoci v hmotné nouzi, zákon o zdravotních službách a zákon o zvláštních řízeních soudních. Těch norem, kterých se tato předložená změna týká, je vcelku hodně.

Rád bych tady ale také zmínil, že tento návrh byl do připomínkového řízení vložen dne 20. 12. 2019. Měli jsme vlastně rok výročí o Vánocích. Spolu s tímto však byly vloženy další tři normy, a vzhledem k tomu, že přicházel čas vánoční, čas uzávěrek, si spousta těch dotčených organizací, které se mohou vyjadřovat, stěžovala na to, že mají málo času právě kvůli tomu, že to bylo podáno do připomínkového řízení právě v tomto období. Já samozřejmě nikoho neobviňuji, že to bylo záměrně, nebo ne. Jenom to tady chci říci. Osobně věřím - právě i kvůli tomu v uvozovkách díky vánočnímu termínu zkrácenému připomínkovému řízení, ačkoli dle zákona proběhlo vše, jak mělo - věřím, že právě my tady toto napravíme a v řádných termínech projednáme tuto novelu.

Osobně chci také zmínit to, že je nutno se věnovat mimo výše zmíněné také takzvaným doprovázejícím organizacím, protože právě z terénu a konkrétně od konkrétních pěstounů máme zpětnou vazbu, že ne vždy tyto organizace vykonávají svou práci, jak mají. Ne vždy plní vše, co mají, a zde by bylo vhodné se nad tímto zamyslet. To je z mé strany vše. Moc vám děkuji za pozornost a těším se na další diskuze k tomuto tématu.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji a otevírám obecnou rozpravu. Do obecné rozpravy je jako první přihlášen pan poslanec Petr Dolínek. Připraví se paní poslankyně Válková. Prosím, máte slovo.

Poslanec Petr Dolínek: Děkuji. Chtěl bych poděkovat jak paní ministryni, tak panu zpravodaji, že nás poměrně detailně s tím seznámili i s časovou osou. A ta časová osa jasně ukazuje, že návrh této normy - nebo změny té normy - není nový a že poměrně každý měl čas si nejenom utvořit svůj názor, ale případně připravit i textaci návrhů, které by chtěl použít jako pozměňující. Proto bych zde chtěl navrhnout, abychom lhůtu na projednání zkrátili o 30 dnů, byť jsem si vědom, že sociální výbor dnešním dnem dostává dvě poměrně nelehké normy, a potom samozřejmě jsem si vědom, že kompetenční výbor má velkou agendu, ale přesto doufám, že tak, jak to paní ministryně popsala, ostatně i pan zpravodaj, jsme si vědomi, že ošetřujeme téma, které je velmi citlivé, obzvláště v tuto dobu složité, a každá výpomoc, která přijde od státu a přijde zavčas, bude užitečná a vlastně dvojnásobně užitečná, když ti lidé budou vědět, že o ně stojíme. Takže můj návrh je jednoduchý, zkrátit tedy o 30 dnů projednávání. Pevně věřím, že najdu podporu. Děkuji.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji, a nyní paní poslankyně Helena Válková.

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo, milé kolegyně, milí kolegové, za prvé jsem ráda, že konečně máme v prvním čtení tento návrh. Za druhé pan zpravodaj tedy otevřeně řekl věc, která mě také zaskočila. Na přelomu roku 2019-2020, respektive v roce 2019, protože jsme připomínkové místo, jako úřad vlády a zmocněnkyně pro lidská práva jsme měli málo času a museli jsem uplatnit řadu zásadních připomínek, ke kterým bylo přihlédnuto. Samozřejmě kritika, která by tady mohla zaznít, je, že je to málo komplexní novela a že by si to zasloužilo ještě daleko rozsáhlejší novely souvisejících právních předpisů.

Na druhé straně ty nejkřiklavější nedostatky, a nebudu to opakovat a zdržovat, tady byly vyjmenovány, jak pokud jde o rušení kojeneckých ústavů, tak pokud jde o pěstounskou péči, tak hlavně ty děti - ony jsou to pořád ještě děti, které z ústavních zařízení odcházejí - potřebují podporu, a tady to jsme jim dlužni. A pokud bychom toto nesplnili, tak jsem nesplnili alespoň, řekněme, ten nejenom resort, ale vláda a vlastně i my jako potom Poslanecká sněmovna úkol, který jsme si dali na začátku volebního období: zlepšit péči o děti, které jsou ohrožené nebo které, samozřejmě nikoli svojí vlastní vinou, potřebují naši pomoc.

Takže jednoznačně ano, pro. S ohledem na to, že to má řadu souvislostí, budu tedy navrhovat jako jeden z výborů i ústavně-právní výbor, protože aniž bych chtěla zdržovat projednávání tohoto tisku, stále jsou tam ještě věci, které by se měly v rámci druhého čtení upravit, takže bych byla ráda, abyste to chápali i jako snahu o nápravu, nikoli zbytečnou obstrukci. Pokud to neprojde a bude to jenom sociální výbor, také s tím budu umět žít.

Kromě toho jsem chtěla ještě zdůraznit jednu věc, že ten zmiňovaný zákon, který následuje, novela zákona o zdravotních službách, v některých oblastech ještě dotahuje to, co tady bylo řečeno, takže určitě o tom budeme za chvilku hovořit. Mně se líbí, že se to podařilo zařadit za sebe a že ten, kdo o tuto problematiku má zájem, uvidí, že je to systémový krok. Přes tu kritiku, kterou jsem tady trochu zmínila, také děkuji paní ministryni, že se jí to podařilo do tohoto stadia dovést, a záleží teď už jenom na nás. Děkuji.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuji. Paní poslankyně Hana Aulická Jírovcová přihlášená do rozpravy nyní vystoupí. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, kolegové, musím říci, že jsem k této novele zákona čekala větší diskuzi, ale možná se to gros odehraje na výboru pro sociální politiku. Každopádně není nic nového, že tato novela je velmi očekávanou novelou, a víceméně paní ministryně ji slibuje už téměř rok. Tak je možná velice smutné, že se na jednání dostává až teď, ale každopádně si myslím - děkuji za nápovědu, paní ministryně - myslím si, že jsou tam věci, které je opravdu důležité projednat.

Včera jsem hovořila pro Českou televizi a vyjadřovala jsem se k této oblasti. Musím říci - vlastně bylo to po brífinku paní ministryně ve dvě hodiny - a musím říci, že jsem docela zklamána, že paní ministryně vyjádřila politováníhodné stanovisko, že v tomto návrhu se nebavíme o zrušení ústavní péče pro nejmenší děti, to znamená do tří let, takzvané kojenecké ústavy nebo dětská centra, jak o nich hovoříme.

A paní redaktorka mi říká, že jsme vlastně rarita v České republice. Já vím, že na mě jsou různé názory, že jsem pro ústavní péči a jsem proti pěstounům a tak dále. Musím říci, že to tak není a že bych si přála, aby se konečně tyto dva tábory přestaly proti sobě popuzovat. Víceméně jsem přesvědčená, že v České republice mají místo, když to řeknu, obě dvě péče. Říkám to proto, že argumenty, které se nesou v rámci ústavní péče, jsou velmi dávány z toho, že je tam neznalost péče, jak se vlastně pečuje o ty děti, co je jim všechno poskytováno a za jakých okolností se tam ty děti dostávají, versus takzvaní přechodní pěstouni, kteří - a bylo tou myšlenkou, aby se starali právě o nejmenší děti. Ale nikdo už neříká ani v praxi, že třeba my v Ústeckém kraji, když potom se děti musejí odebrat z rodiny a tak dále, že ve velké míře se nebavíme jenom o jednom dítěti nebo o dvou, ale my máme sourozenecké skupiny, kde se bavíme i o třech, o čtyřech, o pěti nebo o šesti, a není výjimkou ani osmičlenná sourozenecká skupina. Ano, samozřejmě jsou to i starší děti, ale ve velké míře můžou třeba z těch několika sourozenců být i právě děti do tří, potažmo čtyř let věku, a potom se řeší, jak budou umísťovány. Když jsem se jednou ptala na výboru pro sociální politiku přechodných pěstounů, jestli jsou schopni se postarat o dva a více těchto dětí, které je potřeba z nějakých důvodů umístit, tak mi nikdo z nich neodpověděl.

Vím také z praxe - a hovořila jsem s dlouhodobými pěstouny - že snaha některých přechodných pěstounů už je, aby se třeba mohli postarat alespoň o dvě děti, ale musím říci, že se k tomu takzvaně nehrnou. A to je to, proč říkám, že ústavní péče by stále v České republice měla být součástí, a také proto, že v ústavní péči jsou především děti, které mají závažné zdravotní problémy a které my bychom tímto odsoudili, aby ležely celou dobu v nemocnicích, kam prostě - asi si všichni uvědomíme, že tam ty děti nepatří. A i ti rodiče, kteří velmi často děti i navštěvují, protože doma se prostě o ně nemůžou z nějakých důvodů starat, a nejsou to jen odložené děti, tak si myslím, že i pro ně by to byla velká frustrace, aby tyto děti ležely v nemocničním prostředí.

Proto říkám, že bych byla velmi nerada, abychom se díky tomuto návrhu dostali i do této diskuze, že chceme zrušit ústavní péči pro nejmenší děti v České republice, protože má své místo. A já, pokud tady budeme mít bohužel tyto závažně zdravotně postižené děti, ať už to je fyzicky, anebo další, tak budu stát za tím, že je potřeba mít i tuto péči.

Také mě velice zaráží samotné financování. My jsme chtěli a moc jsme o to stáli, aby zařízení vyžadující okamžitou péči bylo financováno paušálně a bez toho, aby byly kráceny ty části o takzvané deniny, to znamená o tuto část, kdy dítě není z nějakého důvodu v rámci tohoto zařízení. Bohužel se to nestalo. Sice došlo k navýšení návrhu na 30 000, ale každopádně si myslíme, že i ta částka by mohla být třeba 28 000, ale když bude zajištěno, že to bude paušální částka, tak pro ta zařízení, a je jedno, jestli je to Klokánek, protože to zřizuje samozřejmě někdo jiný, anebo jestli to jsou opravdu zařízení vyžadující okamžitou péči, třeba při dětských domovech, anebo další subjekty, tak to zařízení by mělo jistotu, že dostane tuto částku samozřejmě i na to lůžko. To se bohužel nestalo, to znamená, že to bude asi i jeden z našich návrhů, které budeme předkládat. Říkám to z toho důvodu, že jsme to opravdu propočítávali s lidmi na kraji, kteří se tomu věnují. Ze samotného propočítávání denin jsou úplně nešťastní. Je to vlastně jenom taková v uvozovkách zbytečná práce, kterou musejí... a zabírá jim čas a musejí to neustále počítat. A samozřejmě i ty organizace to musejí hlásit a jsou to nemalé částky, o které potom přicházejí.

Nám by se třeba líbilo, kdyby aspoň o tyto 2 000 se zvedly příjmy u dlouhodobých pěstounů, protože trend v České republice, a teď díky covidu mám pocit, že se téměř všechno tady zastavilo, tak je nutné o tom zase mluvit, že ta podpora dlouhodobých pěstounů - a já bych se nebála říci, že bych byla radši, kdybychom se vrátili k adopcím, protože i dlouhodobý pěstoun má efekt pro dítě do 18 let, potažmo do 26, pokud začne studovat, ale adopce, to je to, když prostě to dítě chcete mít a chcete se o něj starat a chcete ho mít za své. A tam už pomoc státu žádná není. Adoptujete si dítě, musíte projít strašným kolečkem, musíte prokázat už téměř vše, ale víceméně už nemáte nárok na další, ať už finanční, nebo jakoukoli jinou pomoc, třeba tak, jak to teď mají i ti pěstouni. A to si myslím, že je chyba. Měl by tam být aspoň nějaký nárok, protože s těmi problémy, se kterými se potýkají dlouhodobí pěstouni, třeba u dětí, které přijdou do pubertálního věku, tak stejně se s tím určitě potýkají i rodiče, kteří adoptovali dítě. Zde si myslím, že ten návrh ze strany Ministerstva práce u dlouhodobých pěstounů je nedostačující a měli bychom se o něm bavit.

Co mě tedy dostalo, byl návrh na financování doprovázejících organizací, to znamená jejich finanční odměna. Můžu vám říct, že u nás na kraji hovořili: tak v tom případě pokládám funkci a jdu dělat doprovázející organizaci, protože to mě uživí a úplně bez problémů na tom budu velice dobře. Je mi až trapné, že se vůbec bavíme o takovém navýšení, a dokonce jsem viděla dopis, kdy samotné doprovázející organizace chtěly částku daleko vyšší. Pro mě je to neadekvátní. A já se nebojím i tuto částku, která je navržena v tomto návrhu, snížit a opět to zase dát mezi pěstouny, protože za mě si myslím, že to, co poskytují za péči samotným pěstounům, to bychom možná měli udělat kulatý stůl a pozvat pěstouny, aby nám řekli z vlastní zkušenosti, jak bohužel některé doprovázející organizace doslova kšeftují se samotnými pěstouny a nabízejí jim třeba určité částky za to, že přijdou k nim jenom proto, že na ně budou právě dostávat tuto finanční podporu. A jaká je potom v důsledku ta samotná péče, to bychom si asi mohli říci.

Jsem velmi hrdá na to, že náš Ústecký kraj nepouští tyto věci mezi neziskové organizace a snaží se, aby opravdu i to doprovázení fungovalo v rámci obcí nebo samospráv trojkových obcí a kraje. A musím říci, že možná ano; některým se nelíbí, že naše kritéria jsou velmi drsná, ale nám jde především o ty děti, takže za nimi budu vždycky stát. A jsem velmi ráda, že jdou touto cestou. Víme o některých krajích, že to nepustili, nebo že to naopak pustili, a pak máme třeba i hrůzné příběhy, co se všechno odehrává. A já bych zde asi neměla zmiňovat. Myslím si, že to bude asi všechno na výboru pro sociální politiku.

Za nás si myslím, že představíme několik pozměňovacích návrhů, o některých jsem zde hovořila, a těším se na projednávání ve výboru pro sociální politiku. Ale otevřeně říkám, že KSČM nebude pro zkracování lhůt, protože je to tak ožehavé téma, že si zaslouží, aby to bylo projednáno řádně, protože se budeme bavit především o zásadních změnách, které by mohly dojít v rámci projednávání.

Děkuju.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Děkuju. Hlásí se ještě někdo do rozpravy? Do rozpravy se nikdo nehlásí, tedy končím obecnou rozpravu. Zájem o závěrečná slova není. Nezazněl návrh na vrácení ani zamítnutí, takže se budeme zabývat návrhem na přikázání výborům k projednání.

Nejprve rozhodneme o přikázání garančnímu výboru. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Je prosím nějaký jiný návrh na garanční výbor? Není. Budeme tedy hlasovat o přikázání výboru pro sociální politiku jako garančnímu výboru.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 205, přihlášeno 89 poslanců, pro 78, proti nikdo. Návrh byl přijat.

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Zazněl nicméně v rozpravě návrh paní poslankyně Válkové na přikázání ústavně-právnímu výboru, ona ještě zopakuje ten návrh, ať je to formálně v pořádku.

Poslankyně Helena Válková: Ano, vy jste to řekl, pane místopředsedo, takže já jenom potvrzuji, co jste řekl, že navrhuji přikázat ještě jako dalšímu výboru, nikoli garančnímu, ústavně-právnímu výboru.

Místopředseda PSP Petr Fiala: Ano, navrhuje prosím ještě někdo přikázání nějakému dalšímu, jinému výboru? Ne.

Budeme tedy hlasovat o přikázání ústavně-právnímu výboru.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 206, přihlášeno 92 poslanců, pro 75, proti nikdo. Konstatuji, že návrh jsme přikázali k projednání ústavně-právnímu výboru a výbor pro sociální politiku bude výbor garanční.

Poslední věc, s kterou se vyrovnáme hlasováním, je návrh pana poslance Dolínka, abychom zkrátili lhůtu o 30 dní.

Zahajuji hlasování. Kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 207, přihlášeno 93 poslanců, pro 56, proti 6. Návrh byl přijat a lhůta byla zkrácena.

Děkuji paní ministryni, děkuji panu zpravodaji a končím projednávání tohoto bodu.

Nyní je před námi bod číslo

Aktualizováno 5. 3. 2021 v 14:43.