Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Radek Vondráček)

22.
Vládní návrh zákona, kterým se mění zákon č. 289/2005 Sb.,
o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony
/sněmovní tisk 800/ - druhé čtení

Vzhledem k tomu, že pan ministr obrany je omluven ze zdravotních důvodů, což jsem asi zapomněl přečíst... Takže já teď využiji tu chviličku, abych přečetl omluvy. Omlouvá se paní ministryně Jana Maláčová - pracovní důvody, Lubomír Metnar - zdravotní důvody, Tomáš Petříček - zdravotní důvody, Robert Plaga - pracovní důvody.

Z pověření vlády nyní vystoupí paní ministryně spravedlnosti Marie Benešová. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně spravedlnosti ČR Marie Benešová Dobré jitro. Vážený pane předsedající, dámy a pánové, v substituci vládního kolegy pana Metnara si vám dovoluji znovu předložit tento zákon o Vojenském zpravodajství, který prochází druhým čtením.

Jedná se o vládní návrh, kterým se mění zákon o Vojenském zpravodajství. Byl projednáván ve výborech Poslanecké sněmovny a výsledné řešení v podobě pozměňovacích návrhů je v podstatě vyústěním společné práce všech zúčastněných stran, tedy jak Ministerstva obrany a Vojenského zpravodajství, tak i jednotlivých představitelů napříč politickým spektrem i odborné veřejnosti a soukromého sektoru.

Významným posunem je zohlednění postavení soukromého sektoru jako partnera při řešení krizových situací. Vojenské zpravodajství bude spolupracovat přímo se subjekty, které se na ochraně českého kybernetického prostoru již aktivně podílejí. Samotné odhalování útoků bude prováděno výlučně cíleně, na základě předem definovaných ukazatelů a koordinované spolupráce s ostatními bezpečnostními složkami a soukromým sektorem. Případný zásah vůči kybernetickým útokům bude Vojenskému zpravodajství umožněn jen jako krajní řešení národní sebeobrany, když budou ohroženy životy lidí, například z důvodu vyřazení IT systému nemocnice nebo elektrárny, navíc když to nepůjde řešit jinou cestou a bude nutné konat co nejrychleji. Vždy se bude jednat o koordinovaný postup s ostatními prvky systému národní bezpečnosti.

Nové činnosti Vojenského zpravodajství budou podléhat kontrolním mechanismům zaručujícím dodržování zákonných mantinelů, například povinnost vedení auditních záznamů a provozu nástrojů detekce, jež budou plně přístupné kontrolním orgánům. Kromě vnitřní kontroly bude na tuto činnost dopadat systém takzvané trojstupňové kontroly, konkrétně ze strany vlády, Parlamentu a orgánů nezávislé kontroly. Nad rámec výše uvedeného bude pro účely kontroly nakládání s daty výraznou novinkou i funkce inspektora kybernetické obrany. Jmenován bude vládou na návrh ministra obrany, a to vždy po projednání ve výboru pro obranu Poslanecké sněmovny. Tato osoba bude při výkonu své funkce nezávislá a při svém rozhodování vázaná pouze právním řádem. Jeho primárním úkolem bude dozorovat nad ochranou dat a informací zpracovávaných Vojenským zpravodajstvím a souvisejících postupů při výkonu kybernetické obrany, a to včetně dodržování základních práv a svobod.

Hlavním cílem návrhu je, abychom byli připraveni na moderní hrozby a předcházeli možným negativním následkům, respektive abychom byli schopni adekvátně reagovat na ohrožení, která jsou v dnešní době bohužel víc než reálná.

To je asi na úvod všechno. Děkuji vám za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní ministryně. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro obranu jako výboru garančnímu, dále byl tisk přikázán stálé komisi Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství a ústavně-právnímu výboru. Usnesení výborů a komise byla doručena jako sněmovní tisky 800/1 až 4. Já poprosím pana poslance Ratiborského, který se v druhém čtení ujme role zpravodaje, aby nám odůvodnil případné pozměňovací návrhy a informoval nás o projednání návrhu. Máte slovo.

 

Poslanec Michal Ratiborský: Děkuji za slovo. Pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte, abych vás seznámil s projednáním předloženého návrhu zákona ve výboru pro obranu jako výboru garančním.

Výbor pro obranu návrh zákona projednal na své schůzi dne 11. listopadu a doporučuje Poslanecké sněmovně, aby vládní návrh zákona, kterým se mění zákon číslo 289/2005 Sb., o Vojenském zpravodajství, ve znění pozdějších předpisů a některých dalších zákonů, schválila ve znění pozměňovacího návrhu poslanců Jany Černochové, Josefa Bělici, Marka Bendy, Roberta Králíčka, Jana Lipavského, Ondřeje Profanta a Františka Kopřivy, který výbor pro obranu k návrhu zákona přijal a který byl uveřejněn pod sněmovním tiskem číslo 800/2. Jedná se v podstatě o jeden komplexní pozměňovací návrh. Protože je tento pozměňovací návrh obsáhlý a jedná se o významnou novelu zákona, dovolím si s ním Poslaneckou sněmovnu seznámit podrobněji.

V první řadě je jádrem pozměňovacího návrhu zakomponování dvou méně invazivních variant k provádění detekce, než je původně navrhované umísťování vlastních zdrojů detekce ze strany Vojenského zpravodajství.

Jako první variantu v tomto ohledu pozměňovací návrh přináší možnost dobrovolné dohody s operátory, čili využívání jejich schopností a technických možností v návaznosti na informace, kterými Vojenské zpravodajství disponuje ze své zpravodajské činnosti a ze spolupráce s partnery. Zakotvení této možnosti získávání informací o možném kybernetickém útoku či hrozbě dochází k naplnění potřebné vzájemné spolupráce a kooperace státu a soukromého sektoru.

Dalším doplněním obsaženým v pozměňovacím návrhu je možnost Vojenského zpravodajství operativně vyžadovat součinnost v konkrétním případu, když by bylo nutné reagovat neprodleně, znovu s využitím nástrojů a opatření povinných osob. Jedná se o možnost vyžadovat součinnost v případech, kdy s danými operátory není účelné dlouhodobě uzavírat dohodu, a tím je administrativně i odpovědnostně zatěžovat, ale s ohledem na aktuální hrozbu je nutné, aby stát využil jimi prováděné bezpečnostní opatření. Vojenské zpravodajství tak díky tomu bude moct velice efektivně a adekvátně rychle reagovat na aktuální hrozby a trendy.

V návaznosti na výše uvedené dva nové nástroje se také upravují podmínky provozování vlastních nástrojů detekce Vojenským zpravodajstvím. Jako zásadní se jevilo do návrhu zakomponovat kritérium, že nasazování vlastních nástrojů detekce je krajní možností až v případě, že není možné zajišťovat detekci na základě dohody o spolupráci, případně uzavření takové dohody v daném případě ani nebylo možné dosáhnout, a to vždy za podmínky, vyžaduje-li to důležitý zájem obrany státu. To znamená, že dané umístění musí být pro zajištění obrany státu zásadní. Splnění těchto podmínek bude součástí odůvodnění správního rozhodnutí o umístění nástroje detekce, a tedy bude i předmětem případného rozkladu. Soudní přezkum ve správním soudnictví má být dostatečným nástrojem pro kontrolu proti zneužívání tohoto institutu.

Do textu novely se pozměňovacím návrhem také doplňuje, že nástroje detekce nemohou být použity k aktivnímu zásahu. V případě nasazení nástrojů detekce ze strany Vojenského zpravodajství se tudíž musí jednat striktně jen o pasivní zařízení, která mohou pouze zaznamenávat zákonem stanovený rozsah metadat. Daný rozsah je v tomto návrhu oproti původní verzi podrobněji specifikován, kdy se klade důraz na skutečnost, že nástroje Vojenského zpravodajství mohou zaznamenávat pouze metadata o zachycených kybernetických útocích či hrozbách na základě předem nakonfigurovaných ukazatelů. Nejedná se tak o plošný sběr metadat, ale o cílené a jasně kontrolovatelné vyhledávání předem známých jevů a škodlivostí.

Pozměňovací návrh také zohledňuje významné postavení národního CERT. Tento bezpečnostní tým je vykonávaný dle veřejnoprávní smlouvy uzavřené s Národním úřadem pro kybernetickou a informační bezpečnost a jeho primárním úkolem je řešení a koordinace řešení bezpečnostních incidentů. To umožní Vojenskému zpravodajství předávat své poznatky a vydávat varování soukromým subjektům o možných hrozbách a chystaných kybernetických útocích na jejich sítě tak, aby jim bylo předejito a byly ochráněny jak firmy, tak nemocnice, banky, úřady, ale v konečném důsledku všichni obyvatelé České republiky.

Pozměňovací návrh také reflektuje požadavky na koncepční změnu výběru osoby inspektora kybernetické obrany, když se nově má jednat o osobu jmenovanou z odborníků mimo struktury Vojenského zpravodajství, než jak navrhuje vládní návrh zákona. Dává se tím prostor k výběru erudované osoby, která má renomé v rámci odborné veřejnosti a bude moci lépe naplnit záměr v provádění kontroly ze strany nezávislé důvěryhodné osoby. V návaznosti na to se stanovuje, že činnost inspektora kybernetické obrany může být vykonávána jak v rámci vojenského služebního, tak i zaměstnaneckého poměru, kdy však bude příslušníkem Vojenského zpravodajství. Tato skutečnost je zásadní pro záměr vykonávání vnitřní kontroly a doplnění tak externích nezávislých kontrolních mechanismů.

Pozměňovací návrh v neposlední řadě zohledňuje i dílčí připomínky, kterým je vyjasnění procesních podmínek umisťování nástrojů detekce, především pro příklady prodlužování lhůty, kde bylo dodáno, že před každým takovým rozhodnutím musí dojít k opětovnému posouzení důvodnosti naplnění podmínek takového kroku. Všechny tyto výše uvedené změny vznikly v rámci diskuzí a připomínek odborné veřejnosti k návrhu zákona.

Nad rámec toho pak pozměňovací návrh přináší také změnu v úpravě orgánů nezávislé kontroly zpravodajských služeb České republiky. Současná právní úprava totiž obsahuje požadavek, že vláda musí vždy Poslanecké sněmovně navrhnout nejméně dvojnásobný počet osob, než je počet obsazovaných míst v orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb. Při první volbě by se tedy mělo jednat o nejméně deset kandidátů. Orgán nezávislé kontroly zpravodajských služeb však do dnešního dne nezahájil svou činnost. Základním důvodem této skutečnosti je pravděpodobně nízký počet osob, jež by splňovaly zákonem vymezená kritéria. Navrhuje se proto, aby zákon neobsahoval povinnost vlády navrhovat minimálně dvojnásobný počet kandidátů do orgánů nezávislé kontroly zpravodajských služeb, než je počet obsazovaných míst. Zásadní skutečností je, že Poslanecká sněmovna není návrhy vlády vázána. Může je odmítnout a nikoho z kandidátů členem orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb nezvolit. Za takové konstelace je požadavek na nutnost dvojnásobného počtu kandidátů především při první volbě nejenže nadbytečný, ale přímo kontraproduktivní.

Co se týká požadavků na členství v orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb, tak stávající úprava obsahuje dávno nepřiměřený kvalifikační předpoklad v podobě nutnosti dosažení právního vzdělání. Úkolem orgánu nezávislé kontroly je sice kontrola zákonnosti činnosti zpravodajských služeb včetně kontroly dodržování základních práv a svobod, ale i s ohledem na obsah vládní novely, který rozšiřuje kompetence na podílení se na zajišťování obrany v kybernetickém prostoru, je zřejmě, že pro řádný výkon kontroly mohou být zásadním přínosem mnohem více znalosti z jiných oborů. Nejen, že dané kritérium může být ve svém důsledku další překážkou pro výběr vhodných kandidátů, ale bylo by i vhodnější, aby v rámci tohoto orgánu působily osoby se znalostmi nejen z právní oblasti, ale i z oblasti bezpečnostní, kybernetické, zpravodajské či ochrany osobních údajů. V neposlední řadě pak pozměňovací návrh přichází s doplněním opomíjené oblasti, která je pro zdárné naplnění obrany kyberprostoru stěžejní. A tím je postavení jednotlivých příslušníků, kteří mají činnost kybernetické obrany v rámci Vojenského zpravodajství vykonávat.

Pozměňovací návrh doplňuje zavedení povinnosti absolvovat vyšetření na polygrafu jakožto nástroje vnitřní kontroly. A dále přichází s ustanoveními, která reflektují specifické postavení Vojenského zpravodajství jakožto zpravodajské služby, která se stává v případě nových kompetencí oproti běžné službě vojáka z povolání ještě výraznější. Návrh tedy doplňuje vládní novelu o jeden konkrétní bod rozšiřující mechanismy kontroly a o soubor výjimek reflektujících specifické postavení osob, které mohou vykonávat nové kompetence v natolik specifických činnostech spojených s obranou státu v kybernetickém prostoru. Zejména ve výjimečných případech, kdy to vyžaduje důležitý zájem služby, povolat občana do služebního poměru, nebo zařadit příslušníka Vojenského zpravodajství na příslušné místo, i když nesplňují kvalifikační předpoklady nebo podmínky zdravotní způsobilosti stanovené pro dané služební místo ve Vojenském zpravodajství.

Dále tento návrh zákona projednával ústavně-právní výbor, a to celkem dvakrát: dne 4. 11. 2020, kdy projednávání přerušil, příslušné usnesení naleznete pod číslem tisku 800/1, a poté dne 18. 11. 2020 doporučil přijetí zákona Sněmovně usnesením pod číslem tisku 800/4. Návrhem zákona se zabývala i Stálá komise pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství, která návrh projednala dne 5. 11. 2020 a doporučila Sněmovně přijetí tohoto návrhu usnesením pod číslem tisku 800/3.

Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane zpravodaji. Přečtu ještě jednou dodatečnou omluvu. Omlouvá se pan ministr Jan Blatný z dnešního celého jednacího dne z pracovních důvodů.

Teď poprosím, aby se postupně ujal slova někdo ze stálé komise Poslanecké sněmovny pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství - jestli je zde pan poslanec Lipavský? Není. Paní poslankyně Černochová, prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Jana Černochová: Ano, pane předsedo, já jsem místopředsedkyně této ctěné komise, takže si dovolím zastoupit pana kolegu poslance Lipavského a sdělit Sněmovně, že stálá komise pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství, tisk 800, novelu zákona o Vojenském zpravodajství projednala dne 5. listopadu 2020 a doporučila Sněmovně tuto novelu schválit ve znění pozměňovacích návrhů, které jsou totožné s pozměňovacími návrhy přijatými výborem pro obranu, které zde zdůvodnil pan zpravodaj, poslanec Ratiborský.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Dále bych poprosil, aby se slova ujal ještě někdo za ústavně-právní výbor. Pana předsedu nevidím, ale paní poslankyně Válková, prosím.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji. Takže já v tom případě nevyužiji své přihlášky, protože ústavně-právní výbor se opakovaně zabýval - projednával tento tisk. Nakonec k němu zaujal souhlasné stanovisko. My jsme nejvíce diskutovali dvě věci.

První se týká toho, co zde již bylo řečeno, že když má nějaká instituce - a oprávněně, protože jsme slyšeli od paní ministryně, v jakém světě žijeme a jak ta kybernetická bezpečnost je důležitá - tak rozsáhlá oprávnění a může v podstatě sledovat i v pohybu aktivity osob, které by mohly být nepřátelské naší zemi, tak musí zde být - jinak je to polovičatý zákon, jak jsme opakovaně i optikou ústavně-právní o tom jednali na ústavně-právním výboru - tak je to instituce, která musí být dobře kontrolovaná. A parlamentní kontrola, víme, že má své limity. Logicky. A je to tak i správně. Obzvlášť v této oblasti.

Nicméně tam se předvídá zřízení kontrolního orgánu. Vládu z toho v tomto ohledu těžko vinit, protože původní kritéria byla nastavena tak přísně, že je v podstatě není možné splnit. Takže pokud vím, tak tam bylo navrženo asi pět nebo sedm lidí. Je třeba, jak už tady bylo řečeno, mnohem více, aby bylo z čeho vybírat. Čili se zdá, že je to nesplnitelný úkol. A já věřím, že si to uvědomuje i vedení Vojenského zpravodajství, že v tomto ohledu je to věc, a tu jsme projednávali na ÚPV spolu s dalšími, řekněme technicko-bezpečnostními aspekty, kdo kam a za jakých podmínek může nainstalovat krabičku, která samozřejmě bude zachycovat příslušné informace, zda by to měl být operátor, nebo zda samotní pracovníci. A tady musím říci, že došlo ke kompromisu, se kterým můžeme takzvaně žít, takže ústavně-právní výbor nakonec řekl ano.

Nicméně převládá tam stálé znepokojení z toho, že nemáme kontrolní instituci, a proto samozřejmě budeme podporovat pozměňovací návrhy, které v tomto ohledu změkčují pravidla tak, abychom ji vůbec mohli zřídit, aby vláda mohla jmenovat do té kontrolní instituce lidi, kteří jsou kompetentní. Aby to nedopadlo tak, že tady budeme mít několik let velmi mocnou instituci, která ale nebude nikým kontrolovaná v odborné oblasti, řekněme odborně technologické. V té parlamentní jistě, jak už tady moje předřečnice paní poslankyně Černochová vaším prostřednictvím, pane předsedo, zmínila, to jistě funguje.

Takže za ústavně-právní výbor ano.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Omlouvá se pan ministr Miroslav Toman, a to z celého dnešního jednání z pracovních důvodů. Já otevírám obecnou rozpravu. Jako první je do ní přihlášen pan poslanec Kopřiva.

 

Poslanec František Kopřiva: Děkuji za slovo, pane předsedající.

Vážené ministryně, vážení ministři, vážené kolegyně, vážení kolegové, já budu s dovolením trochu delší, ale doufám, že to vadit nebude. Jen krátce okomentuji vývoj, protože přece jenom ten tisk tady s námi je už dlouho, myslím, že od loňského března, a ta materie dokonce od začátku volebního období, ale doznalo to veskrze pozitivních změn, nicméně pak ještě nějaké další změny budeme za Piráty navrhovat a budu rád, pokud si je přečtete a případně je podpoříte. Budu i k dispozici třeba pro další informace.

Co se týče společného komplexního pozměňovacího návrhu, který přijal výbor pro obranu, jak už tady říkal pan zpravodaj, tak si myslíme, že ten to vylepšuje poměrně značně, plně se s ním ztotožňujeme a podpoříme ho. A stejně tak požádám o podporu vás, milé kolegyně, milí kolegové, prostřednictvím pana předsedajícího.

Jako nejzásadnější problémy z našeho pohledu tam bylo to, co nástroje detekce mají vykonávat, aby nemohly číst obsah internetové komunikace. Teď už v společném pozměňovacím návrhu je jasně vydefinováno, že se sledují pouze metadata, nikoliv obsah, čili net flow internetu je to, co Vojenské zpravodajství potřebuje, takže to je velký krok k lepšímu. A potom stejně tak lepší nastavení spolupráce s velkými operátory, že instalovat nástroje detekce bude nutné pouze v krajním případě a jinak to bude o nějaké partnerské spolupráci mezi Vojenským zpravodajstvím a operátory, stejně tak, jak už říkal pan zpravodaj, takže nástroje detekce nemohou být aktivní v zařízení, že budou pouze sledovat.

Co tam zůstává trochu diskutabilní a sporné, jsou ty samotné aktivní zásahy. To je koneckonců gros toho návrhu. A my chápeme, že Vojenské zpravodajství nemůže nám jako poslancům říkat o těch operacích dopodrobna, jak fungují. Já chápu, že tuto pravomoc potřebují, a rozhodně jsem si vědom hrozeb v kyberprostoru, které nám hrozí, a potřeby Vojenského zpravodajství, aby bylo operativní a akceschopné. Nicméně stále to zůstává diskutabilní. V tomhle bodě bych chtěl poděkovat Vojenskému zpravodajství za konstruktivní dialog s námi jako s poslanci.

Trochu mě mrzí, že tady není pan ministr, byť chápu, že je indisponován, ale bohužel pan ministr nebyl moc aktivní ani předtím, třeba se nezúčastnil semináře loni v létě v Poslanecké sněmovně. A u takovéhoto bodu, který ještě v předchozí verzi v meziresortním připomínkovém řízení byl bombardován ze všech možných připomínkových míst, třeba z Úřadu pro ochranu osobních údajů a tak dále, že se tam musí důsledně vážit proporcionalita aktivních zásahů, si myslím, že za to by měl pan ministr převzít politickou odpovědnost a být aktivnější ve vysvětlování jak nám jako Sněmovně, tak veřejnosti. Tak doufám, že se zúčastní aspoň třetího čtení a převezme za něj politickou zodpovědnost. Přece jenom není práce Vojenského zpravodajství to tady obhajovat před poslanci.

Takže to jen stručně k tomu komplexnímu pozměňovacímu návrhu, k pozitivním změnám, k tomu, co tam třeba ještě zůstává problematické. A co se nevešlo do společného pozměňovacího návrhu, nahrál jsem do systému - pět pozměňovacích návrhů.

Jako asi nejzásadnější vnímám pozměňovací návrh 7255, a to jest spolupráce s Policií České republiky. Já s dovolením načtu i plné odůvodnění, protože tento zákon, byť není úplně nějak výrazně mediálně propíraný, vnímám jako skutečně důležitou materii z pohledu občanských svobod a soukromí a jedná se skutečně o poměrně velký precedent pro tak mocnou instituci, jako je Vojenské zpravodajství.

Systematickým výkladem navrhovaného ustanovení § 16f odst. 6) lze dospět k závěru, že "poskytnutím součinnosti" je provádění aktivních zásahů na žádost Policie České republiky. Navrhujeme vyškrtnout z návrhu změny zákona tu možnost, aby Vojenské zpravodajství v souvislosti s činnostmi a opatřeními v kybernetickém prostoru mohlo poskytovat součinnost na žádost Policie České republiky.

V § 16b odst. 1) předkládaného návrhu změny zákona je uvedeno, že při provádění činností a opatření vykonávaných v souvislosti se zajišťováním obrany státu v kybernetickém prostoru spolupracuje Vojenské zpravodajství s bezpečnostními sbory, kam spadá také Policie České republiky. Z toho plyne, že spolupráce a součinnost na předávání informací mezi Vojenským zpravodajstvím a Policií České republiky by vyškrtnutím uvedeného ustanovení zůstala nedotčena. Vojenské zpravodajství tak může využívat informace od Policie České republiky pro zajišťování obrany České republiky a využít je k rozhodování o nutnosti aktivního zásahu standardním způsobem.

V zákoně o Policii České republiky, pak nejsou účely zajišťování bezpečnosti České republiky v kybernetickém prostoru Policí České republiky stanoveny. V závěrečné zprávě z hodnocení dopadů regulace je uvedeno, že pravomoci Policie České republiky v oblasti kybernetických hrozeb je boj proti kyberkriminalitě a kyberterorismu s odkazem na celou řadu trestných činů. Jediným smysluplným výkladem navrhovaného ustanovení v § 16f odst. 6) pak je oprávnění k provádění aktivních zásahů Vojenským zpravodajstvím při předcházení trestné činnosti Policií České republiky.

Pravomoc provádět aktivní zásahy na žádost Policie České republiky je podle nás nepřijatelná a prolamuje zásady vedení trestního řízení. Policie České republiky by po schválení navrhované úpravy mohla pro boj s kriminalitou úkolovat Vojenské zpravodajství, což je nežádoucí stav. Trestní řízení je obecně vedeno tím, že jednotlivé úkony, které zasahují do práv občanů, jsou závislé na soudním přezkumu. Na rozdíl od toho jsou pravomoci Vojenského zpravodajství v navrhované právní úpravě v kompetenci výkonné moci a nepodléhají předchozímu soudnímu přezkumu. Výsledkem schválení navrhované právní úpravy by bylo oprávnění, které by bylo potenciálně zneužitelné s možnými dalekosáhlými důsledky. Takže my navrhujeme explicitně vyškrtnout aktivní zásahy na žádost Policie České republiky. Pozměňovacím návrhem 7256 rozšiřujeme kontrolu Vojenského zpravodajství.

Silný mechanismus kontroly a dohledu je zásadní součástí odpovědného fungování zpravodajských služeb. Intenzita dohledu kontrolních orgánů by proto měla odpovídat pravomocem, které jsou Vojenskému zpravodajství svěřeny. To je také jeden ze závěrů zprávy Agentury Evropské unie pro základní práva. Zmíněná zpráva porovnala činnosti a zákonné ukotvení zpravodajských služeb ve státech Evropské unie. Stanovisko 3 zprávy uvádí: "Členské státy EU by měly zřídit spolehlivý rámec dohledu odpovídající pravomocem a kapacitám zpravodajských služeb. Členské státy by orgánům dohledu měly rovněž poskytnout pravomoc zahajovat vlastní vyšetřování, jakož i trvalý, úplný a přímý přístup k informacím a dokumentům nezbytným k plnění jejich role."

Z důvodu naplnění dostatečné kontroly Vojenského zpravodajství na úseku kybernetické obrany by měl být výčet v odst. 1) § 16l, který vyjmenovává informace poskytované bez vyzvání Vojenským zpravodajstvím během prováděné kontroly, doplněn o zprávy o činnostech Vojenského zpravodajství, jimiž se podílí na zajišťování obrany státu v kybernetickém prostoru podle § 16i. Dále původní znění návrhu změny zákona vyžaduje jmenovité označení kontrolního orgánu Poslanecké sněmovny namísto pouhého a neurčitého označení "Poslanecká sněmovna". Znění zákona navíc vyžaduje specifikovat výčet informací podléhajících kontrole jak paragrafem, tak jejich legislativním označením.

V původním znění návrhu nového § 16l odst. 2) byly vyjmenovány informace, o které by mohly kontrolní orgány při kontrole požádat, ale současně nestanovil povinnost Vojenského zpravodajství tyto informace poskytnout. Mohlo by dojít k situaci, že Vojenské zpravodajství by bylo kontrolním orgánem o informace požádáno, ale Vojenské zpravodajství by odmítlo požadované informace vydat, přičemž by byla dodržena litera zákona. Je nezbytné znění zákona změnit tak, že Vojenské zpravodajství je povinno informace na požádání také vydat.

Dále navrhujeme, aby § 16l odst. 2), který stanovuje informace vydávané Vojenským zpravodajstvím na požádání kontrolujících orgánů, byl doplněn o další dokumenty. Jedná se o zprávy o nedostatcích v oblasti zajišťování ochrany dat a informací, které zpracovává inspektor pro kybernetickou obranu, a dohody o spolupráci mezi Vojenským zpravodajstvím a provozovateli sítě podle § 16b odst. 2). Především zařazení dohody o spolupráci mezi Vojenským zpravodajstvím a provozovatelem sítě podle § 16b odst. 2) je žádoucí, protože se jedná o veřejnoprávní subordinační smlouvu, která nahrazuje rozhodnutí o umístění nástroje detekce podle § 16e, které již podle původního návrhu je zařazeno mezi dokumenty podléhající kontrole.

Je žádoucí, aby možnost provádění kontroly Vojenského zpravodajství měl nejen orgán nezávislé kontroly, ale také Stálá komise pro kontrolu činností Vojenského zpravodajství Poslanecké sněmovny. Za kontrolní orgány Vojenského zpravodajství, které jsou nezávislé na výkonné moci, lze považovat dva orgány: kontrolní orgán Poslanecké sněmovny a dále orgán nezávislé kontroly zpravodajských služeb České republiky.

Podle původně navrhovaného znění by pravomoc provádět kontrolu na základě podnětu provozovatele sítě měl jen orgán nezávislé kontroly zpravodajských služeb, ale neměl by ji orgán Poslanecké sněmovny. Tento stav je nežádoucí z důvodu faktické neexistence orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb a nejistoty, zda bude v blízké době ustaven, také pokud by došlo ke změnám na základě návrhů změn zákona, tudíž hrozí, že by uvedenou kontrolu nikdo nevykonával.

V pozměňovacím návrhu 7257 se opět rozšiřují zprávy sněmovní komise. Je žádoucí, aby zpráva o činnostech a opatřeních Vojenského zpravodajství, jimiž se podílí na zajišťování obrany státu v kybernetickém prostoru, obsahovala minimální povinný rozsah informací. Do § 16i odst. 1) navrhujeme proto druhou větu, která obsahuje výčet minimálního povinného rozsahu informací. Výčet informací zahrnuje základní činnosti a opatření, které Vojenské zpravodajství při obraně státu v kybernetickém prostoru vykonává. Tento minimální povinný rozsah informací vytvoří pro kontrolní orgány indikátory, na základě kterých může hodnotit změny v průběhu jednotlivých let. Pomůže to nejen lépe kontrolovat Vojenské zpravodajství v rozsahu jeho pravomocí, ale také rozpoznat do budoucna potřebu posílit úsek kybernetické obrany.

V pozměňovacím návrhu 7258 - ten se také týká kontroly přes sněmovní kontroly. Silný mechanismus kontroly a dohledu je zásadní součástí odpovědného fungování zpravodajských služeb. Intenzita dohledu kontrolních orgánů by proto měla odpovídat pravomocem, které jsou Vojenskému zpravodajství svěřeny. To je také jeden ze závěrů zprávy Agentury Evropské unie pro základní práva, jak už jsem zmiňoval. Zmíněná zpráva porovnávala činnosti napříč státy, jak už jsem říkal. Důležité je, že jednou ze základních zásad v demokratickém právním státě je princip brzd a protivah, který představuje mechanismus dělby moci ve státě. Moc zákonodárná vykonává kontrolní činnost moci výkonné, což je princip, který by se měl promítnout také do předkládaného návrhu. V § 16l odst. 3) je řešeno vyslovení závěru na základě skutečností, které zjistí inspektor pro kybernetickou obranu. Je žádoucí, aby jedním z orgánů, který svůj závěr k prošetření vysloví, bude vedle institucí moci výkonné také orgán moci zákonodárné.

Z tohoto důvodu navrhujeme, aby bylo ustanovení doplněno o stálou komisi pro kontrolu činnosti Vojenského zpravodajství Poslanecké sněmovny. Je žádoucí, aby možnost vyslovit svůj závěr měl nejen orgán nezávislé kontroly, ale také stálá komise pro kontrolu činností Vojenského zpravodajství Poslanecké sněmovny. Jak už jsem říkal u předchozího odůvodnění, jde o to, že ten orgán nezávislé kontroly ještě není funkční, a tudíž by stejnou možnost měla mít sněmovní komise.

A dostávám se k poslednímu pozměňovacímu návrhu, děkuji vám tímto za trpělivost. To se týká, jak už tady zmiňoval i pan zpravodaj i paní vládní zmocněnkyně pro lidská práva, orgánu nezávislé kontroly, který už je ustavený, ale je problém ho obsadit. A já kvituji, že ve společném pozměňovacím návrhu se to řeší. Nicméně v zájmu toho, aby byl skutečně obsazený, jsme se rozhodli jít ještě o trochu dále a zjednodušit řekněme podmínky pro jeho obsazování.

Rozsah a způsob kontroly zpravodajských služeb stanoví primárně zákon o zpravodajských službách České republiky. Činnost zpravodajských služeb podléhá kontrole vlády, Poslanecké sněmovny a orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb České republiky. Orgán nezávislé kontroly do dnešního dne nezahájil svoji činnost, neboť vláda Poslanecké sněmovně kandidáty na volbu za dobu více než dvou let účinnosti této úpravy ani nenavrhla. Základním důvodem této skutečnosti je pravděpodobně nízký počet osob, jež by splňovaly zákonem vymezená kritéria. V návrhu změn zákonů, která je v současnosti v Poslanecké sněmovně, je navrhována změna zákona o zpravodajských službách České republiky tak, aby byla snížena vymezená kritéria pro výběr členů orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb. Tento návrh vyškrtává kritérium nutnosti nominace dvojnásobného počtu členů, než je počet obsazovaných míst členů orgánu nezávislé kontroly, a dále nutnost vysokoškolského vzdělání v oboru právo. Jedná se o krok správným směrem, ale není jisté, zda bude pro obsazení orgánu nezávislé kontroly dostatečný. Je nutné, aby orgán nezávislé kontroly fungoval a pro jeho ustavení nebyly kladeny v praxi obtížně splnitelné podmínky a výkon funkce byl dostatečně odměňován.

Navrhujeme proto návrh změny zákona doplnit o další změny v § 12e a § 12h tak, aby ustanovení umožnilo obsazení orgánu nezávislé kontroly zpravodajských služeb. Navrhujeme snížit věkovou hranici pro člena ze 40 let na 30 let. Navrhujeme snížit počet let, kdy člen orgánu nezávislé kontroly nebyl příslušníkem nebo zaměstnancem bezpečnostního sboru České republiky, vojákem z povolání nebo zaměstnancem ozbrojených sil České republiky ze tří na jeden rok. A konečně navrhujeme zvýšit finanční ohodnocení za výkon funkce člena orgánu nezávislé kontroly. Je potřeba dostatečného finančního zajištění členů orgánu nezávislé kontroly, aby byl výkon funkce dostatečně motivující k omezením života, která funkce přináší. Lepší finanční zajištění by navíc také zvýšilo prestiž funkce a snížilo riziko úplatnosti člena. Pro rok 2020 - tak to už není aktuální - by člen orgánu nezávislé kontroly dostával za výkon funkce 25 300 Kč měsíčně, což odpovídá současnému platovému koeficientu 0,25. Navrhujeme zvýšit platový koeficient na 0,75 - odpovídající 75 700 Kč měsíčně, což by současně nepředstavovalo významné navýšení státního rozpočtu.

Ještě doplním: já jsem tento poslední pozměňovací návrh ještě aktualizoval. Původně jsme navrhovali, že by se vyškrtla neslučitelnost, že by v tom orgánu nezávislé kontroly mohli zasedat senátoři a soudci, ale nakonec po úvaze jsme změnili názor a myslíme si, že by to skutečně mělo být neslučitelné a neměli by tam zasedat senátoři či soudci, takže jsme pozměňovací návrh zkrátili.

Každopádně doufám, že se orgán nezávislé kontroly podaří naplnit, aby začal fungovat. A poprosím vás o podporu pozměňovacích návrhů rozšiřujících naši sněmovní pravomoc kontrolovat zpravodajskou službu, která má moc a kompetence, což je správně, aby zajišťovala kybernetickou obranu státu. Ale v demokratickém právním státě by měla být vyvážená dostatečnou kontrolou. A také poprosím o podporu pozměňovacího návrhu, aby nemohlo Vojenské zpravodajství explicitně provádět aktivní zásahy na žádost Policie České republiky v nějakých trestních věcech domácích, protože Vojenské zpravodajství má zajišťovat jen a pouze obranu státu.

Děkuji vám za pozornost. Před třetím čtením budu rád, pokud se budeme moct ještě případně pobavit o našich pozměňovacích návrzích, jestli jsou pro vás přijatelné. A ještě jednou děkuji všem, kteří dopomohli k tomu, že jsme společně mohli předložit komplexní pozměňovací návrh, který tu materii značně vylepšuje. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane poslanče, za vyčerpávající předložení odůvodnění. Svítí mi tu faktická poznámka paní poslankyně Válkové. Tak prosím.

 

Poslankyně Helena Válková: Už to jenom doplním, protože jsem na to nebyla připravená vystoupit jako zpravodaj za ústavně-právní výbor. A doplňuji tedy, že to usnesení je z 18. listopadu 2020, kterým doporučujeme Poslanecké sněmovně, aby návrh schválila. Současně tam doporučujeme ty změny a doplňky, o kterých jsem hovořila, zejména v souvislosti s detekcí a se spoluprací Vojenského zpravodajství. Bylo to obsaženo a máte podrobné znění toho usnesení ve sněmovním tisku 800/4. A zdůrazňuji tady ještě, že jsme se ztotožnili na ústavně-právním výboru i s pozměňovací návrhy obsaženými v usnesení výboru pro obranu, tisk 800/2. To by tady mělo pro úplnost za ústavně-právní výbor ještě zaznít. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Ptám se, zda ještě někdo má zájem o vystoupení v obecné rozpravě. Jestliže nikoho nevidím, obecnou rozpravu končím. Je zájem o závěrečná slova po obecné rozpravě? Není tomu tak. Otevírám rozpravu podrobnou. Pan poslanec Kopřiva je přihlášen do podrobné rozpravy.

 

Poslanec František Kopřiva: Děkuji, teď už budu o mnoho stručnější. Já se hlásím k pozměňovacím návrhům 7255, 7256, 7257, 7258 a 7315, které jsem odůvodnil v obecné rozpravě.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan poslanec Králíček do podrobné rozpravy.

 

Poslanec Robert Králíček: Dobrý den, vážený pane předsedo, kolegyně, kolegové. Já bych chtěl navrhnout zkrácení lhůty na sedm dní. Garanční výbor projedná pozměňovací návrhy teď ve středu 3. února, takže bychom potom mohli projednávat co nejdříve i třetí čtení. Takže navrhuji zkrácení lhůty na sedm dní. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Ptám se, zda je ještě někdo v podrobné rozpravě. Nikoho nevidím, podrobnou rozpravu končím. Nezazněl návrh na vrácení, ale zazněl návrh na zkrácení lhůty ve třetím čtení. Já jsem tedy zavolal kolegy z předsálí. (Poslanci přicházejí do sálu.)

 

Pro čerstvě příchozí zopakuji, že budeme hlasovat podle § 95 odst. 1 jednacího řádu návrh na zkrácení lhůty pro třetí čtení na sedm dnů.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování číslo 253, přihlášeno je 94 poslanců, pro 62, proti 17. Tento návrh byl přijat.

 

A já tímto končím druhé čtení tohoto návrhu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré dopoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Budeme pokračovat tak, jak jsme ráno upravili pořad schůze.

 

Dalším bodem je bod

Aktualizováno 5. 3. 2021 v 14:43.