Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

247.
Návrh poslanců Moniky Červíčkové, Jaroslava Faltýnka, Heleny Válkové
a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 358/1992 Sb.,
o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů,
a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 793/ - prvé čtení

Stanovisko vlády bylo doručeno jako sněmovní tisk 793/1. Děkuji paní poslankyni Monice Červíčkové, že zaujala místo u stolku zpravodajů, a požádám o totéž zpravodaje pro prvé čtení, pana poslance Stanislava Grospiče, aby se přesunul ke stolku zpravodajů. A nyní tedy myslím, že je dostatečný klid, paní kolegyně, abyste za navrhovatele tisk 793 uvedla. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Monika Červíčková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, dovolte mi představit poslanecký návrh, který je uveden pod číslem sněmovního tisku 793 a týká se novelizace notářského řádu. Předkládám tento návrh společně s dalšími kolegy z hnutí ANO, zástupci ČSSD, ODS a TOP 09. Věřím však, že najde podporu i u většiny z vás, neboť v případě jeho přijetí přinese řadě podnikatelů moderní a bezpečné nástroje využitelné pro některé oblasti podnikání.

Ústředním bodem této novely je digitalizace procesu založení obchodních společností, neboť umožní založit obchodní společnost jakéhokoliv druhu zcela on-line. Tímto distančním způsobem bude možné řešit i další potřebné úkony v průběhu jejich aktivního fungování. Nemusím asi zmiňovat, že jakékoliv rozšíření možnosti distančního řešení obdobných administrativních úkonů je zejména v této době velmi žádoucí.

Zcela jistě to velmi ocení také podnikatelé z řad našich hendikepovaných občanů, kterým tato forma digitalizace může jejich podnikání značně usnadnit. Zatímco dosavadní způsob stále vyžaduje fyzickou přítomnost žadatele v notářské kanceláři, náš návrh počítá s možností, že si notář potřebné údaje ověří u dotčených institucí, kterými jsou základní registry a informační systémy veřejné správy, zcela bez fyzické přítomnosti žadatele, se kterým vše vyřídí prostřednictvím zabezpečeného videopřenosu.

Posledním krokem je online zápis obchodní společnosti do obchodního rejstříku. Uvedený postup by se navíc uplatnil jak u zakládání společností s ručením omezeným, tak ale i u všech ostatních typů obchodních společností.

Notářský zápis vznikne za využití úředních průkazů vybavených čipem, které stejně podle evropské legislativy bude nutné v dohledné době pro nás pro všechny. Podle evropské legislativy je dále možno upravit elektronický podpis videokonferencí a NFC čtečky v mobilním telefonu. Detaily procesu můžete najít v důvodové zprávě, která je součástí tohoto tisku.

V případě dobré připravenosti všech potřebných podkladů a dokladů ze strany klienta bude možné založit například společnost s ručením omezeným v rámci jedné hodiny, a to bez fyzické přítomnosti. Za tímto účelem vytvořila Notářská komora vlastní zabezpečený on-line kanál pro možnost ověřování totožnosti klientů, díky kterému bude možné s větší mírou předcházet účelovým zakládáním subjektů. Navrhovaný systém klade důraz na právní jistotu, bezpečnou identifikaci a eliminuje možnost použití pozměněných či padělaných dokladů totožnosti. Tato část novelizace navíc naplňuje požadavky směrnice Evropského parlamentu o digitalizaci.

Další - a dle mého názoru neméně důležitá - část této novely je zaměřena na vyšší ochranu před krádežemi firem, což se bohužel stává hlavně díky poměrně snadnému zfalšování ověřovací doložky u plné moci. Proto touto novelou zavádíme evidenci ověřených podpisů v elektronické podobě. Na speciální webové stránce tak bude podle jména a data narození uvedených v ověřovací doložce podpisu možné zjistit, zda je plná moc pravá. Zvýší se tím nejenom bezpečnost převodů ve společnostech, ale také v katastru nemovitostí. Tato elektronická evidence bude funkční v rámci kanceláří notářů, v žádném případě však neomezuje jiné způsoby ověření podpisů, jako je například prostřednictvím České pošty, Czech POINTu apod., kde se elektronická evidence tímto nezavádí. Vyšší míru bezpečnosti pro ověření plné moci lze vnímat jako určitý nadstandard a je na každém občanovi, podnikateli, pro jaký typ ověření se rozhodne.

Třetí změna, kterou tato novela zavádí, se týká agendy apostil, konkrétně zlepšení jejich dostupnosti. V současné době lze k notářské listině získat apostilu, což je doložka veřejných listin prokazující podpis a otisk razítka notáře na listině za účelem jejich použití v zahraničí, pouze v Praze na Ministerstvu spravedlnosti. Tato agenda je vyřizována prezenčně v čase úředních hodin v budově ministerstva nebo je možné o ni zažádat korespondenčně, přičemž v takovém případě je k vyřízení platná lhůta jednoho měsíce. Řada firem tuto relativně obtížnou dostupnost řeší skrz zprostředkovatele, což je spojeno s poměrně vysokými finančními náklady. Novela oproti tomu počítá s vydáváním apostil regionálními notářskými komorami, což značně usnadní život podnikatelské veřejnosti, která tyto služby využívá. Bude tak významně přiblížena do všech regionů a dojde tak zcela jistě ke snížení nákladů spojených se získáním apostil.

V závěru bych ráda uvedla, že na tomto poslaneckém návrhu spolupracoval tým složený ze zástupců Notářské komory a Ministerstva spravedlnosti. Byl dále konzultován se zástupci Ministerstva průmyslu a obchodu, kteří novele rovněž vyjádřili svou podporu. Dále byl diskutován i s Ministerstvem spravedlnosti, se kterým připravujeme i pozměňovací návrh, který vyrovná připomínky, které uplatnili v rámci připomínkového řízení. Vláda tuto novelu projednala v dubnu tohoto roku a vyjádřila jí kladné stanovisko. Navrhovaná právní úprava má dopad na veřejné rozpočty pouze v části týkající se určení Notářské komory České republiky jako dalšího apostilního orgánu, konkrétně lze předpokládat dopad na státní rozpočet. Na ostatní veřejné rozpočty nebude mít navrhovaná právní úprava dopad.

V případě zřízení nové evidence ověřovaných podpisů a sbírky dokumentů, jakož i technické realizace sepsání notářského zápisu v elektronické podobě bez fyzické přítomnosti účastníků či dalších osob, legalizace elektronického podpisu a dalších úprav předjímaných tímto návrhem zákona, bude technická realizace provedena úpravou informačního systému Notářské komory, kterou bude sama v plné výši financovat ze svých vlastních zdrojů. Toto řešení bylo s Notářskou komorou projednáno a ta s ní souhlasí. V této části bude mít tedy navrhovaná právní úprava nulový dopad na veřejný rozpočet. Jak jsem již uvedla, detailní důvodová zpráva je vložena do systému a je vám samozřejmě plně k dispozici.

Věřím, že zjednodušení alespoň některých podnikatelských činností a rozšíření nástrojů ve vyšší bezpečnost v podnikání je zájmem nás všech. Vyšší stupeň digitalizace podnikatelské sféry je bezesporu velmi žádoucí. Proto si vás tímto dovolím požádat o podporu této novely a její propuštění do dalšího čtení. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Monice Červíčkové jako zástupkyni navrhovatelů. Požádám nyní pana poslance Stanislava Grospiče, který je zpravodajem pro prvé čtení, aby přednesl svou zpravodajskou zprávu. Prosím, pane zpravodaji, máte slovo.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Vážené kolegyně a kolegové, vážení členové vlády, rád bych se tedy ujal své zpravodajské zprávy a uvedl bych tedy, že skupinou poslanců je předkládán návrh zákona, kterým se mění zákon č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti, takzvaný notářský řád, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 634/2004 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

Předloženým zákonem se navrhuje zřídit novou evidenci ověřených popisů a sbírku dokumentů vedených Notářskou komorou ČR a tyto systémy budou obsahovat údaje o legalizacích provedených notáři, o notářských zápisech sepsaných s notáři. Z důvodu zvýšení právní jistoty se pak navrhuje zřízení veřejného dálkového přístupu k těmto systémům, kde bude možno ověřit pravost ověřovací doložky a notářského zápisu.

Dále se navrhuje možnost sepsání notářského zápisu v elektronické podobě společně s prokázáním totožnosti účastníků a dalších osob bez jejich fyzické přítomnosti s využitím prostředků pro vzdálenou identifikaci a autentizaci a možnosti legalizace elektronického podpisu notářem. Ve smyslu článku 6 Úmluvy o zrušení požadavku na ověření cizích veřejných listin ze dne 5. října 1961, publikované sdělením Ministerstva zahraničních věcí č. 45/1999 Sb., Úmluva o apostile, se Notářské komoře ČR svěřuje apostilační agenda veřejných listin, které vyhotovil, vydal nebo ověřil notář, takzvané notářské listiny.

Navrhuje se projednání (propojování?) údajů v rejstříku zástav, stávajících seznamů a evidencí, i nově zřizovaných, evidence ověřených podpisů a sbírky dokumentů se základními registry, a to prostřednictvím agendového informačního systému, který plánuje na své náklady vybudovat Notářská komora ČR. Pomocí tohoto agendového informačního systému budou moci také notáři využívat údaje z agendových informačních systémů, na které mají nárok podle § 9a až § 109f notářského řádu. Rozsah využívaných údajů je rozšířen tak, aby bylo možné realizovat procesy předpokládané návrhem zákona, například pro ztotožnění fyzické osoby bez její fyzické přítomnosti prostřednictvím videokonference. Dále je předkladatelem navrhována právní úprava nezbytná k zefektivnění notářské činnosti a přizpůsobení právní úpravy k potřebám praxe.

Pokud jde o navrhované změny v zákoně o správních poplatcích, navrhuje se zvýšení správního poplatku ze 100 korun na 300 korun za legalizaci justičních veřejných listin, včetně exekučních a notářských, určených k použití v cizině formou vyznačení apostilní doložky. Tento poplatek byl poprvé stanoven v roce 1998 a od toho roku nebyl upravován, a nereflektuje tak růst nákladů spojených s apostilní agendou a již neodráží reálnou výši nákladů, která je s tímto úkonem spojena.

Dále se navrhuje výslovné zakotvení poplatku pro ověření podpisu za účelem použití v cizině. Tím dojde ke zvýšení správního poplatku z 30 korun na 100 korun za ověření úředního podpisu nebo úředního otisku razítka na listině nebo na jejím stejnopisu za účelem jejího použití v cizině formou vyznačení legalizační doložky. Výše tohoto správního poplatku nebyla od svého zavedení v roce 1994 měněna a rovněž nereflektuje růst nákladů spojených s legalizační agendou a již neodráží reálnou výši nákladů, která je s tímto úkonem spojena.

A konečně se pak navrhuje také zvýšení konzulárního správního poplatku ze 100 korun na 300 korun za ověření otisku úředních razítek a úředních podpisů na českých dokladech nebo listinách formou vyznačení legalizační doložky včetně ověření českých veřejných listin určených k použití v cizině formou vyznačení apostilní doložky.

I v tomto případě je zvýšení zdůvodňováno růstem nákladů spojených s legalizační a apostilní agendou, protože již neodráží reálnou výši nákladů, se kterou jsou tyto úkony spojeny.

Celkové stanovisko coby zpravodaje: Chtěl bych říci, že u předloženého návrhu není zřejmé, proč musí k takové úpravě dojít. Důvodová zpráva to nijak blíže nerozvádí, nijak nevysvětluje, v čem je dosavadní praxe nedostačující a jaké důvody vlastně vedou k takové změně. Stejně tak není zřejmé, jaké důvody vedou k navýšení jedné z položek správního poplatku ze 100 korun na 300 korun. A ani tuto skutečnost důvodová zpráva nijak neobsahuje a nevysvětluje v dostatečné míře. Návrh také trpí značnými legislativně technickými nedostatky.

Vláda k předloženému návrhu zákona vyslovila souhlasné stanovisko. Ovšem podmínila ho tím, že doporučuje text návrhu zákona v rámci dalšího legislativního procesu dopracovat dle připomínek. Vláda také upozorňuje na to, že návrh umožňuje notáři vyhotovit veřejnou listinu v elektronické podobě s tím, že notář může ověřit totožnost klienta na dálku. To však považuje za rozpor se zákonem o některých opatřeních proti legalizaci a výnosům z trestné činnosti a financování terorismu podle zákona č. 253/2008 Sb., který v ustanovení § 10 stanoví, kdy je třeba za veřejnou listinu považovat i veřejnou listinu vyhotovenou notářem pro účely zprostředkování i identifikace. Dále vláda upozorňuje na nesoulad návrhu § 64 a) notářského řádu, který umožňuje prokázání totožnosti osob na dálku se zákonem o elektronické identifikaci a zákona č. 250/2017 Sb., který ve svém ustanovení § 2 stanoví, že vyžaduje-li právní předpis nebo výkon působnosti prokázání totožnosti, lze umožnit prokázání totožnosti s využitím elektronické identifikace pouze prostřednictvím kvalifikovaného systému elektronické identifikace. Vláda potom také konečně upozorňuje na nevyjasněný režim správních poplatků a upozorňuje i na nedostatky legislativně technického charakteru.

Přes tyto připomínky, byť jsem byl původně rozhodnut vystoupit potom v další rozpravě a navrhnout vrácení návrhu zákona k přepracování, bych doporučil, abychom umožnili průchod přes celkem osm zcela základních a zásadních výhrad vlády, které tlumočila k tomuto zákonu ve svém stanovisku, umožnili průchod tohoto zákona do prvého čtení. Nijak se ale nepřikláním k tomu, co tady možná padne v rozpravě, to je zkrácení lhůty k projednávání na 30 dní. Tolik má zpravodajská zpráva.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu zpravodaji a eviduji jeho přihlášku do rozpravy, kterou otevírám. S přednostním právem se jako první přihlásil pan předseda Jan Chvojka. Prosím, pane předsedo -

 

Poslanec Jan Chvojka: (Vstupuje do řeči). Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Já jsem se ani tak nehlásil s přednostním právem, ale když už jste mě zavolal, tak jsem tedy přišel. Omlouvám se kolegyni Válkové.

Já jsem také podepsal tento tisk. Za klub ČSSD můžeme říct, že samozřejmě podporujeme i tu významnou a důležitou novelu notářského řádu. V zásadě věcně už o tom tisku mluvila jak zástupkyně předkladatelů, tak pan kolega zpravodaj. To znamená: nebudu opakovat zase ty jednotlivosti, které daný tisk obnáší, je jenom potřeba říci a shrnout, že nejenom minulý rok - ale vypadá to, že i ten letošní bohužel bude úplně stejný - nám ukázal, že komunikace on-line je nyní v těchto časech bohužel naprosto nezbytná. Nikdo s určitostí nevíme, jak se bude pandemická situace vyvíjet. Je dobré to, co se nyní děje, ten lockdown, využít pro digitalizaci, pro snahu státní správy více se naučit komunikovat s občany prostřednictvím digitalizované formy, a nejenom abychom všude chodili s papíry a scházeli se na různých valných hromadách či někde jinde. Musím říct, že to je další krok a jedna z věcí, kde pandemie ukázala, že takovéto věci prostřednictvím elektronických platforem můžou zemi zmodernizovat a některé věci urychlit. Jsme v situaci, kdy naše ekonomika bohužel výrazně ztrácí, a touto novelou ji podle mě můžeme nějakým způsobem podpořit, podpořit rozvoj ekonomiky. Ulevíme tím podnikatelům a zjednodušíme tím také start podnikatelům novým.

Tudíž za nás to určitě bude mít jasnou podporu a těšíme se na projednávání v ústavně-právním výboru. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji poslanci Janu Chvojkovi. Nyní poslankyně Helena Válková a přihlášený Stanislav Grospič. Máte slovo.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, zazněly tady již informace, které vám představily tento tisk, tento návrh novely notářského řádu, jak z hlediska odborného, čehož se komplexně zhostila hlavní předkladatelka, paní kolegyně poslankyně Červíčková, a já jí chci za tu iniciativu i poděkovat, protože to byl už v podstatě takový volební úkol. Musím říct volební, protože jsme to slibovali už - pokud vím - v prvním volebním období, který přešel do druhého volebního období, a bylo třeba někoho, kdo by tento úkol zaktivizoval a v úzké spolupráci s Notářskou komorou a s Ministerstvem spravedlnosti posléze dovedl do podoby, která je nám předkládána.

Zazněly zde i informace politické povahy, jak v současné době uvítá tento tisk, pokud ho skutečně přetavíme do formy schválené novely, naše veřejnost. Takže se ve svém vystoupení omezím jenom na tři oblasti. První je doplnit to, co tady nezaznělo nebo to zaznělo tak nevýrazně, že jsem to nezachytila.

Je zde také novelizace § 14 notářského řádu, která umožňuje, aby byl pružnějším způsobem nahrazen notář, který byl odvolán nebo zemřel, kdy notářská komora ustanoví na tu dobu, kdy je notářský úřad uvolněný, takzvaného náhradníka. Samozřejmě se postupovalo i do současné doby způsobem, který nenechával úplně notářský úřad uvolněný v tom smyslu, že by se notářská činnost nevykonávala, ale někdy docházelo k průtahům. Teď je tady napevno stanoveno, jakým způsobem se bude postupovat. Nebudu vás s tím unavovat, je to v tisku, ale je to podle mého názoru důležitá organizační změna, která v takovýchhle případech, ke kterým bohužel také dostává odvolání - úmrtí notáře - zajistí, aby veřejnost měla přístup k těm činnostem, respektive k aktivitám, úkonům notáře, v kratší době, než je tomu dosud.

Potom ještě jednou chci podtrhnout, co tady už zaznělo. Je to velmi žádoucí změna v apostilační agendě, kdy tu apostilační službu, to znamená vlastně ověřování těch listin, které se mají potom využít v cizině, by bylo decentralizováno. A to je dost velký průlom v dosavadní centrálně vedené - a musím říci jako bývalá ministryně spravedlnosti - byrokratické agendě, kterou mělo na starosti Ministerstvo spravedlnosti se vší odpovědností, která k tomu náleží. A já věřím, že se konečně zařadíme mezi všechny ostatní sousední země, kde si s tím docela dobře poradí právě notářské úřady, pokud vím. Nevím, jestli všechny evropské, to tady nemůžu potvrdit, ale rozhodně řada z nich, a konečně tedy v rámci této novely bude moci notářská komora, příslušný notář ověřit tu listinu.

A myslím si, že dohled, který vykonává Notářská komora nad tím, jestli ověřovací agenda bude probíhat dobře nad jednotlivými notáři - a současně pochopitelně Ministerstvo spravedlnosti, které v určitých případech může také zasáhnout - je dostatečný. Navíc víme, že Notářská komora v minulosti nikdy nezklamala veřejnost tak, jak se to někdy stalo v jiných oblastech justice v širším smyslu slova. Takže nemáme důvod se domnívat, že by mohlo dojít k nějakému vývoji, který by nás mohl vést k tomu, že budeme litovat, že jsme tedy decentralizovali apostilační službu.

Takže to je, pokud jde o mě, jako doplnění. Jinak všechny ty nejpodstatnější věci tady zazněly jak z úst zpravodaje, který upozornil na to, na co jsem chtěla upozornit já také, že ve druhém čtení ještě budeme mít práci s touto novelou právě proto, že byť jsem spolupředkladatelka, tak se netajím s tím, že zatím jsem se na té práci nepodílela také tak do detailů, jak by asi bylo třeba. Takže vím, že v rámci ústavně-právního výboru je třeba ty změny, na které upozorňuje vláda, respektive Ministerstvo spravedlnosti, zapracovat a domluvit se i v některých směrech ještě s Notářskou komorou.

Takže práce na tom bude, ale rozhodně to není na vrácení. To si myslím, že skutečně bychom nároky u tohoto tisku stanovili příliš vysoko na rozdíl od jiných, kde by to na vrácení bylo, a pouštíme je do druhého čtení. A také sama za sebe tady u toho pultíku se přimlouvám, abychom do druhého čtení tento návrh novely poslali a tím splnili i svoje závazky z minulého období.

Ti, kteří z nás tady jsou, tak víte, že jsme slibovali veřejnosti, že i právě za pomoci elektronizace budeme moci v této oblasti postupovat rychleji, že jim příslušnou novelizaci předložíme, a stává se tedy až teď. Přitom ten tisk byl předložený zhruba před rokem. Tuším v březnu? Zhruba před rokem, 2020. Takže tady leží už hodně dlouho a je nejvyšší čas - aby prošel celým legislativním procesem - ho dneska schválit a posunout do druhého čtení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Heleně Válkové. Nyní s přednostním právem zpravodaj, potom paní navrhovatelka. (K pultíku přichází poslankyně Červíčková.) Paní poslankyně, já musím dodržovat jednací řád. Pokud vám pan zpravodaj dá přednost ve vašem vystoupení, tak... Ano? V tom případě paní Monika Červíčková za navrhovatele.

 

Poslankyně Monika Červíčková: Děkuji za vstřícnost. Já bych chtěla jenom ještě zopakovat, přestože jsem to už ve své důvodové zprávě v podstatě řekla, ale aby to tady ještě jednou zaznělo. My jsme si samozřejmě jako předkladatelé vědomi, že jsou tam určité, nechci říci přímo nedostatky, ale je tam prostor k dopracování, zejména vzhledem k připomínkám vlády. A protože vláda tento tisk projednala již v dubnu loňského roku, pracujeme na tom již poměrně dlouhou dobu a jsme opravdu připraveni předložit vypořádání a dopracování těchto připomínek tak, aby to bylo přijatelné pro všechny zmíněné resorty, a zejména i pro vás, pro poslance.

Takže jenom zopakuji, že jsme opravdu připraveni předložit kvalitní pozměňovací návrh, který vypořádá připomínky vlády. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Monice Červíčkové. Nyní pan zpravodaj ve svém vystoupení. Tedy ne jako zpravodaj, ale za své pozice poslance. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Stanislav Grospič: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, kolegové, vážení členové vlády, já bych chtěl tady spíš zmínit připomínky, které vláda situovala do svého stanoviska, že nebude tak úplně jednoduché se s tím tady vypořádat. Proto jsem tady hovořil, že se mi ta lhůta 30 dnů, která tady možná zazní na dobu zkrácení, zdá příliš - rozumím tomu, že je zájem, aby ten zákon prošel co nejrychleji - na druhou mi připadá příliš krátká.

Vláda tady upozorňuje za prvé na to, že sice s návrhem zákona obecně souhlasí, ale považuje jej sice za inovativní, ale nicméně upozorňuje, že v dalším legislativním procesu bude nutné vyjasnit vztah návrhu zákona k zákonu č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu, což považuji za velice závažnou záležitost.

Potom vláda dále upozorňuje, že návrhem nově doplňované ustanovení § 64a notářského řádu umožňující prokázání totožnosti osob na dálku je třeba dát do souladu s úpravou § 2 zákona č. 250/2017 Sb., o elektronické identifikaci, který stanoví, že vyžaduje-li právní předpis nebo výkon působnosti prokázání totožnosti, lze umožnit prokázání totožnosti s využitím této elektronické identifikace pouze prostřednictvím kvalifikovaného systému elektronické identifikace. Tam to potom dále rozvádí, že od 1. ledna 2021 je zákonem č. 49/2020 Sb. upravena identifikace prostředkem elektronické identifikace s vysokou úrovní záruky v rámci kvalifikovaného systému, ale nicméně zákon na to nereflektuje, protože má poměrně už relativně starší datum předlohy. On tady leží od března - někdy jsme se i bavili s paní předkladatelkou - loňského roku.

Za třetí, v předloženém návrhu absentuje posouzení souladu navrhované právní úpravy s právem Evropské unie. Důvodová zpráva k návrhu zákona postrádá zhodnocení slučitelnosti navrhované úpravy mimo jiné s nařízením Evropského parlamentu a Rady Evropské unie 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů.

Za čtvrté, navržená první věta v § 35a odst. 2 notářského řádu se jeví vládě jako nadbytečná, neboť jaké údaje lze využívat ze základních registrů, je již dnes upraveno v části desáté notářského řádu. Čili i s tím je potřeba se vypořádat, protože vláda tady navrhuje vypustit toto ustanovení, ale lze tak učinit jedině pozměňovacím návrhem.

Vláda také upozorňuje, že "místo pobytu" není institut, což je obecně známo, zvláště ve vztahu k tomu, který byl upraven v zákoně číslo č. 133/2000 Sb., o evidenci obyvatel, a to si myslím, že je podstatné, a rodných číslech. To je věc, s kterou by se měla vypořádat i tato novela notářského zákona, protože vhodnější by bylo asi uvádět například místo adresy trvalého pobytu nebo jiného pobytu na území České republiky například adresu bydliště mimo území České republiky.

Za šesté potom vláda vytýká, že by bylo dobré, aby byla zohledněna skutečnost, že některé údaje, které má notář podle navržené právní úpravy využívat ze základního registru, budou základní registry obsahovat až od 1. února 2022. Čili to je závažná skutečnost a jde o nově vkládané údaje do § 109a notářského řádu, čili tam by bylo potřeba také tyto věci sladit.

Za sedmé vláda potom v předloženém návrhu zákona - není podle názoru vlády zcela vyjasněn režim správních poplatků. Což se domnívám i já, protože tam není to odůvodnění dostatečné ani v důvodové zprávě. A upozorňoval jsem na to i ve své zpravodajské zprávě.

A konečně návrh zákona obsahuje i některé nedostatky legislativně technického charakteru a doporučuje se provést revizi jeho textu v uvedeném směru. To se týká zejména § 64a odst. 2 věty třetí o notářském zápisu, kde lze například doporučit použití standardního odkazu na nařízení Evropské unie takto, že podle přímo použitelného předpisu Evropské unie upravujícího elektronickou identifikaci v případě konkretizovaného v poznámce pod čarou celým názvem příslušného nařízení Evropské unie.

Takže jenom tolik jsem chtěl upozornit, že výtky vlády jsou vážného charakteru. Já je nepodceňuji a věřím, že v rámci druhého čtení budou napraveny a zohledněny tak, aby tento zákon mohl potom projít i do třetího čtení a mohl být přijat Poslaneckou sněmovnou bez závad, aniž by nám byl vrácen Senátem s tím, že jsme neakceptovali některé vážné nedostatky a výhrady, a skončil potom mimo, v propadlišti dějin, a nebyl vlastně nakonec vůbec třeba přijat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Stanislavu Grospičovi za jeho vystoupení. S faktickou poznámkou bude ještě reagovat paní poslankyně Helena Válková v rozpravě. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Válková: Děkuji, pane místopředsedo. Jenom velmi stručně. Teď před chvilkou jsme tady schválili u zákona, který je z hlediska potenciálních možností zásahu do základních práv a svobod občanů mnohem významnější a řekněme i rizikovější, na sedm dní zákon o Vojenském zpravodajství, a tady mluvíme o 30 dnech. To, co tady vypadá na první pohled jako velmi obsáhlý seznam nejvážnějších nebo zásadních nedostatků, ve skutečnosti - já se hlásím k té práci a docela ráda ji částečně odvedu, samozřejmě za součinnosti s dalšími kolegyněmi a kolegy - to není tak obtížné odstranit. Dokonce vláda už i říká, jak se má postupovat, a doporučuje ten postup. Takže pokud ho zvážíme a zvolíme ten postup - a v mezidobí také paní předkladatelka řekla, že pokračují konzultace, a legislativa je na to připravená i na Ministerstvu spravedlnosti - tak nám bude stačit těch 30 dní. Čili pokud těch 30 dní zazní, tak v zájmu toho, abychom ten tisk skutečně dovedli úspěšně - a u Senátu člověk nikdy neví, to jsem si včera sama zažila na vlastní kůži u relativně snadného tisku, novely zákona o soudním řádu správním, takže to není nikdy jistota, že vám to nevrátí nazpátek - tak i proto v závěru našeho volebního období, a už se pomalu do něj chýlíme, navrhuji také těch 30 dní. Nebo je navrhne předkladatelka sama. A jsem pro ně. Jsem pro ně u tohohle zákona. To se dá zvládnout. A myslím si, že už mám zkušenosti, kdy se to nedá zvládnout a kdy se to dá zvládnout.

Tady sama za sebe jako právník říkám, že za těch 30 dní se to zvládnout, upravit dá bez velkých obtíží. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, eviduji a pan zpravodaj také návrh na zkrácení lhůty k projednání. Paní zástupkyně navrhovatelů, prosím.

 

Poslankyně Monika Červíčková: Děkuji. Já bych právě velmi ráda si dovolila navrhnout zkrácenou lhůtu 30 dní na projednání, protože jsem si opravdu - nechci říct jista, ale skoro jista, že uspokojíme veškeré požadavky na uspokojení těch připomínek. Ale zejména jsem naprosto přesvědčená, že potřebujeme digitalizovat a potřebujeme usnadnit život našim podnikatelům. Takže moc prosím za podporu zkrácení lhůty na 30 dní. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji. Ptám se, kdo další do rozpravy, protože už neeviduji žádnou další přihlášku do rozpravy. Pokud nikdo, rozpravu končím. Ptám se, jestli je zájem o závěrečná slova - paní navrhovatelka, pan zpravodaj? Není tomu tak. Návrh na vrácení ani zamítnutí nebyl předložen. Pane zpravodaji, je tomu tak? (Zpravodaj souhlasí.) Můžeme tedy postupovat přikázáním výborům k projednání. Nejprve garanční výbor. Organizační výbor navrhl přikázat předložený návrh k projednání ústavně-právnímu výboru jako výboru garančnímu. Má někdo jiný návrh na garanční výbor? Není tomu tak. Já tedy ještě zagonguji, aby kolegové a kolegyně měli šanci se účastnit hlasování v této věci.

 

O přikázání garančnímu ústavně-právnímu výboru rozhodneme v hlasování číslo 256, které zahájím.

Ptám se, kdo je pro přikázání ústavně-právnímu výboru jako výboru garančnímu? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 256, 89 přítomných, pro 75, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Organizační výbor nenavrhl přikázat tento návrh dalšímu výboru. Je návrh na přikázání jinému výboru než ústavně-právnímu? Není tomu tak.

 

V tom případě v rozpravě padl návrh na zkrácení lhůty k projednání o 30 dnů.

Rozhodneme v hlasování číslo 257, které jsem zahájil, a ptám se... (Poslankyně Válková mimo mikrofon: Na 30 dnů.) To je stejné. O 30 dnů, tedy na 30 dnů oproti zákonné 60denní lhůtě. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 257, z přítomných 89 pro 64, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Konstatuji, že tento návrh byl přikázán ústavně-právnímu výboru jako výboru garančnímu a lhůta k projednání byla zkrácena na 30 dnů. Děkuji zástupci navrhovatelů, děkuji zpravodaji a končím bod číslo 247.

 

Budeme pokračovat v prvních čteních, a to bodem číslo

Aktualizováno 5. 3. 2021 v 14:43.