(10.30 hodin)
(pokračuje Richterová)
Takže když to shrnu, od ledna 2021 do září 2021 nám přijde rozumné si říct, že plynulost vyplácení ošetřovného prostě nebude zaručena, že nebude stoprocentní, a že proto dává smysl, aby se to pro účely vyplácení dávek státní sociální podpory nezapočítávalo do příjmů. Takhle jednoduché nám to přišlo, a vlastně mě překvapuje ta míra odporu nebo... (Poslankyně si povzdechla.) Já budu samozřejmě ráda za odpověď, jestli skutečně to nejde řešit metodickým pokynem. Nám to přišlo, že nejde. Cíl je, aby rodiny buď nepřišly o to, na co mají nárok, na co, kdyby jim ošetřovné přišlo včas, by normálně nárok měly, nebo aby jim nebyla ta dávka snížena, aby nedostaly nižší výměru, že by byly brány jako nepracující. A znova zdůrazňuji: lidi, kteří se ničím neprovinili, neudělali nic špatně, jenom prostě úřad to vyplatil pozdě. To je celé. To je tedy ten návrh.
A potom si dovolím ještě jednu část vaší pozornosti zaměřit na to, co mě překvapilo u paní poslankyně Pastuchové. Protože pokud si všimneme, tak tady my všichni, vláda, celá země, se deset měsíců bavíme téměř jen o koronaviru, o pandemii. Veškeré činnosti, veškerá snaha je zaměřena na to, ji zmírnit. Vláda samozřejmě preferuje léčbu covidu, tak jak jsou nastavené úhrady a tak všechno je nastavené na to, aby se léčba vyplatila, aby to zdravotnická zařízení dělala, dochází k omezování elektivní péče. Celá země se prostě soustředí na tuto prioritu. A když jsme v této situaci, tak dává smysl hledat pozitivní motivace lidí pro žádoucí chování. Zajímalo by mě, jestli má někdo jiný názor. Ale za mě žádoucí chování je, když se cítím nemocný, nemocná, jít na test, a žádoucí chování je, když mi ten test vyjde pozitivně, tak opravdu důsledně zůstat v izolaci. A tahle dvě žádoucí chování, chodit do preventivních karantén, chodit na testy a zůstávat doma v izolaci, potřebujeme motivovat. Vážené kolegyně a kolegové, podle mě není žádným tajemstvím, že řada lidí si to prostě finančně nemůže dovolit, být nemocný, nechodit do práce, a že tu motivaci prostě nemají. Vyvažujete vždycky ve společnosti zájmy jednotlivce a zájmy celku. A tady je v zájmu celku, aby lidi, když se cítí nemocní, zůstali doma v posteli nebo prostě doma a pečlivě s rouškou, když si jdou nakoupit. A teď co chci zdůraznit. Jiné země si toho behaviorálního aspektu dobře všímají. Chování nás lidí je do nějaké míry předvídatelné, jsou to velká statistická čísla. Chceme-li velkou masu lidí motivovat k společensky žádoucímu chování, tak to opravdu v zájmu potlačení pandemie znamená, že se může přijmout opatření, které není úplně spravedlivé, ale dává smysl pro celou zemi.
A já bych vám nyní ráda představila tři možnosti takové pozitivní motivace, tři možnosti, jak změnit neblahý trend, že je velice málo hlášených kontaktů u lidí, kteří jsou prokázáni covid pozitivní, jak změnit to, že u nás dneska nemůže u lidí, kteří nemají úspory, u lidí, kteří mají nízké příjmy, převážit zájem celku, toho, aby nebyla šířena nemoc, oproti zájmu jednotlivce nějak to přechodit a dál chodit do práce. A ty tři možnosti, co vám nabízím, jsou možnosti trošku jiných, jaksi principiálních cest.
Jedna možnost je pozměňovací návrh 7286, návrh nazvaný Mimořádné nemocenské. Jde o to, že by pojištěnec podle zákona o nemocenském pojištění, který by v období jenom teď, od 25. ledna do 30. června 2021, byl uznán dočasně práce neschopným nebo mu byla nařízena izolace či karanténa v důsledku onemocnění COVID-1,9 měl nárok na mimořádné nemocenské. Bylo by to ve výši 80 % denního vyměřovacího základu hrazeno státem. Tato první principiální možnost samozřejmě znamená státní náklady. To já vůbec nezastírám. Ale je to čistě návrh, reagovat na úplně mimořádnou situaci mimořádným nemocenským. Znamenalo by to - řeknu vám zhruba ty náklady. Když si vezmete, že máme zhruba 8 000 lidí pozitivních denně, pro příklad řádového výpočtu: polovina je jich ekonomicky aktivních, průměrný výdělek zhruba 35 000 korun, tak výše nákladů čistě na lidi prokázaně covid pozitivní by byla něco přes jednu miliardu na měsíc. Je to řádový odhad, abyste věděli, že to nejsou jenom nějaké desítky milionů, to nejsou, to vůbec nezastírám. Ale z hlediska celkových nákladů té pandemie, toho, kolik stojí lockdown, kolik stojí další kompenzace a tak dále, je prostě dobré pracovat s tím, že jedna miliarda není zas tolik ve srovnání s těmi ostatními náklady naší země.
Druhá možnost je zvýšení náhrady mzdy v době epidemie. Ještě dodám - slyším paní ministryni financí za sebou - tam jde o to, co já jsem říkala: náklady na osoby covid pozitivní, behaviorální aspekt, to, pokud by se více lidí hlásilo jako kontakty, v tom není započítané, to je pravda, ale pořád jsme řádově v nízkých jednotkách miliard. To, jak by se lidé skutečně chovali, by se ukázalo. To je pravda. Ale co chci zdůraznit: nebavíme se o desítkách miliard, to rozhodně ne.
Druhá principiální možnost: zvýšení náhrady mzdy v době epidemie. Tam jde o to, že potřebujeme kompenzovat zaměstnavatelům, aby takové případné zvýšení náhrady mzdy nehradili oni. Takže předkládáme za Piráty návrh 7287, který navrhuje právě i tu úhradu 80 % náhrady poskytnuté zaměstnavateli, zase zastropováno, zase jenom do června 2021. Takže to je možnost, která je administrativně náročnější, byla by o něco levnější pro stát a je to možnost prostě jiné principiální cesty zvýšení nemocenské dočasně kvůli koronaviru a zpětná kompenzace zaměstnavatelům ze strany státu.
A třetí možnost - já vám to říkám, že máme jako stát i nástroje a můžeme se rozhodnout, jakými cestami jít - třetí možnost už jenom velice stručně: jednorázový příspěvek. Jednorázový příspěvek za karanténu a izolaci. A ten jednorázový příspěvek, já vám jenom přečtu to důležité ustanovení, by měl být ve výši, která by samozřejmě nemotivovala, nebyla přehnaná, navrhujeme vyjít z výše 3 000 korun. Vycházíme z toho, že karanténa či izolace většinou trvá 10, někdy 14 dní a za tuto dobu je příspěvek 3 000 korun pro nízkopříjmové rodiny už citelný, už to jsou peníze, ale pro někoho středně- a vysokopříjmového to rozhodně není motivace chtít kvůli tomu být nemocný. Takže to pomůže těm, kteří jsou výrazně zasaženi ekonomicky v nemoci, a celkově ty náklady by byly výrazně nižší. Tohleto by znamenalo, počítáno na lidi covid plus, čili jenom ty pozitivní, zhruba 350 milionů korun na měsíc. Náleželo by to pouze osobě, která v době nařízení izolace nebo karantény, zdůrazňuji nařízení, čili na základě epidemiologického šetření ta případná karanténa, osobě, která by byla zaměstnancem v hlavním pracovním poměru, státním zaměstnancem nebo příslušníkem bezpečnostního sboru, osobou samostatně výdělečně činnou nebo společníkem společnosti s ručením omezeným splňujícím podmínky v zákoně o kompenzačním bonusu nebo osobou konající práci na základě dohody o práci konané mimo pracovní poměr, a v důsledku toho byla alespoň tři kalendářní měsíce účastna nemocenského pojištění jako zaměstnanec.
Ano, tady je opravdu obtížné to, že potom zase zůstane nějaká část lidí mimo tuto podporu, to zase zdůrazňuji. Ale prostě předkládám to jako návrh k diskusi, jako výkop, který nechci, aby byl kritizovaný tím, že by byl vyloženě pro lidi zcela mimo pracovní trh. A chci, aby nad tím bylo také přemýšleno, že to je zadministrovatelné, je to možné přes okresní správy sociálního zabezpečení, přes to, že informace o výsledku testů, o výsledku epidemiologických šetření náš stát má.
Když to tedy shrnu, vážené kolegyně, vážení kolegové, tak máme stále ještě pandemii, kterou potřebujeme alespoň dva, nejlépe tři až čtyři měsíce udržet pod kontrolou, dokud se nepodaří dobrovolná vakcinace. ***
