(12.50 hodin)
(pokračuje Žáček)
Stejně tak Bezpečnostní informační služba opakovaně ve svých veřejných částech výročních zpráv varuje před aktivním působením ruských a čínských zpravodajských služeb, což nesmíme brát v tomto kontextu na lehkou váhu, a proto považuji za potřebné jejich varování zmínit. Cituji z výroční zprávy BIS za rok 2019: "V roce 2019 se BIS zaměřovala ve zvýšené míře na rizikové aktivity týkající se několika strategických projektů, jejichž význam pro bezpečnost České republiky svojí šíří přesahoval rámec ochrany významných ekonomických zájmů. Patřily mezi ně zejména projekty z oblasti energetiky a informačních a komunikačních technologií. V podobném rozsahu jako v předchozích letech popisovala BIS rizika v oblasti zásahů do činnosti regulatorních a dohledových orgánů státu, které směřovaly proti nezávislému výkonu jejich funkce. BIS zaznamenala také řadu dalších případů nelegitimního lobbingu, klientelismu a korupce, které měly charakter srovnatelný s minulým obdobím. V roce 2019 stát a jím ovládané společnosti zahájily nebo pokračovaly v realizaci několika ekonomicky významných projektů, které zároveň měly silný vztah k bezpečnostním zájmům České republiky. Jejich příprava, uskutečnění i samotné dokončení přímo souvisely zejména s některými strategickými bezpečnostními zájmy, mezi které patří například zajištění energetické bezpečnosti, kybernetické bezpečnosti či posilování konkurenceschopnosti ekonomiky. Nepřímo však s ohledem na svůj ekonomický rozsah a míru, s jakou ovlivňovaly strategické bezpečnostní zájmy, měly vliv i na zajištění životních bezpečnostních zájmů, jako jsou politická nezávislost a suverenita České republiky.
Nejvýznačnějším rizikem, které bylo společné všem monitorovaným případům, byla možná účast problematických subjektů majících schopnost i motivaci zneužít svého postavení v projektu dosažení vlastních partikulárních zájmů nebo uskutečnění cílů třetí strany, například cizí moci, a to v rozporu se zájmy České republiky. K naplnění těchto rizik by v závislosti na charakteru projektu mohlo dojít zejména zneužitím přístupu k velkému objemu citlivých informací osobních, ekonomických, bezpečnostních či vytvořením závislosti na dodávkách od rizikového dodavatele a následným podmiňováním dokončení projektů ekonomickými, politickými nebo bezpečnostními požadavky. Hrozby mohou v těchto případech vznikat rovněž pokračováním závislosti na dodavateli i po dokončení projektů se všemi typickými důsledky vendor lock-in. Za problematické lze ve smyslu popsaných rizik považovat především subjekty pocházející ze zemí, kde má státní administrativa možnost prosazovat své zahraničněpolitické cíle bez ohledu na ekonomické zájmy tamních společností, a to i soukromých. S popsaným problémem pak úzce souvisí také téma rizikových zahraničních investic a mechanismů na vyhledávání s nimi souvisejících bezpečnostních hrozeb. Právě původ investora v zemi s autoritářskými rysy je totiž podobně jako u výše zmíněných projektů jedním z důležitých faktorů ovlivňujících hodnocení rizikovosti konkrétní investice. V obecnější rovině je možné odborný dohled uplatnit i na nedůvěryhodné české subjekty usilující o obchodní vztahy se státem. BIS zaznamenala případy, kdy společnosti s rizikovým profilem - krátká historie, chybějící reference, kriminální historie osob v pozadí a podobně - stavěly své obchodní investiční plány především na nepravdivé nebo zveličené prezentaci údajné podpory státu nebo jeho zástupců. Představitelé těchto společností dokázali obratným způsobem využít každého, byť zcela marginálního, setkání k získání podkladů pro další manipulativní a zkreslené vylepšení své reputace. Takové jednání pak v důsledku ohrožovalo dobrou pověst zúčastněných osob a zprostředkovaně i České republiky.
V některých odvětvích, zejména v energetice, zdravotnictví nebo telekomunikacích, BIS sledovala intenzivní snahu významných účastníků trhu nelegitimními metodami ovlivnit ve svůj prospěch legislativní proces a personální obsazení či fungování regulatorních orgánů. Typicky nedocházelo v těchto případech k nelegálním aktivitám, avšak pouhé způsoby prosazování zájmů v mnoha případech flagrantně překračovaly hranice běžného lobbingu. Mezi nejčastěji používané postupy patřilo zkreslování původu podkladů s cílem vytvořit zdání jejich objektivity, vyvolávání neodůvodněných obav z negativních důsledků provozující osoby nebo snaha promlouvat do personálního obsazení klíčových úřadů. Trvajícím jevem, který dlouhodobě závažným způsobem ohrožuje ekonomické zájmy státu, byly v některých oblastech kartelové dohody mezi dodavateli při zadávání zakázek státními institucemi nebo státem ovládanými společnostmi. Zadavatel měl přitom často jen omezené možnosti, jak i při povědomí o těchto dohodách negativní důsledky eliminovat. Jako problematická se v této souvislosti jevila především obtížná prokazatelnost kartelových dohod nebo závažné nedostatky v případě vyřazení klíčových dodavatelů, neboť kartelové dohody se často vztahovaly ke klíčovým státním aktivům, například strategické infrastruktuře. BIS informovala také o negativních důsledcích plynoucích ze starších zátěží v podobě nevýhodných obchodních vztahů státu se soukromými partnery. V souladu s trendem z předchozích období se tyto problémy týkaly především některých ICT projektů a pohledávek souvisejících se státní podporou exportu. BIS dále na konkrétních případech popsala řadu negativních jevů, které zaznamenávala již v předchozích letech, a to zejména selhání způsobená nedbalostí, korupcí či klientelismem. V jejich důsledku pak stát, nebo jím ovládané společnosti, čelil únikům citlivých interních informací, nákupu nepotřebných nebo předražených služeb a zboží, vysokým nákladům z pozastavené ekonomické činnosti a nevýhodným prodejům či pronájmům majetku. BIS například informovala o několika případech dlouhodobě budovaných vztahů mezi soukromými dodavateli a veřejným zadavatelem, který byl založen především na osobních přátelských vazbách rozhodujících osob. Jejich důsledkem pak bylo například předložení chyb dodavatele, neuplatňování sankcí nebo zvýhodňování poskytnutí neveřejných informací. Obvyklé přitom bylo, že motivací zástupců státu nebyla zjevná korupce, ale snaha zjednodušit si pracovní situaci a nevystavovat se například riziku potíží s novým, neosvědčeným dodavatelem. Pokud pak ze strany zástupců státu docházelo k přijetí korupčního plnění, byly přijímané materiální výhody často poměrně nevýznamné a zcela nesrovnatelné s objemem obchodního plnění, příjemcům však poskytovaly určitý pocit výlučnosti."
Další citace z této zprávy, kterou je nutno uvést i do našich záznamů, je tato: "Bezpečnostní informační služba se v rámci zákonné působnosti v roce 2019 věnovala všem zpravodajským službám působícím na našem území proti zájmům České republiky. V souladu se stanovenými prioritami, mírou ohrožení zájmů České republiky a vlastními kapacitami a možnostmi BIS byly v roce 2019 prioritními cíli zpravodajského rozpracování aktivity ruské a čínské státní moci ohrožující bezpečnost a další klíčové zájmy státu. Navzdory častějšímu uplatňování nekonvenčních konceptů v prosazování ruských zájmů zastávají zpravodajské služby v ruských operacích a aktivitách nadále důležitou roli. Dohled a kontrolu ruských zpravodajských důstojníků lze totiž vysledovat nebo dovozovat i v případech, kdy nepřátelskou činnost samotnou vykonávají nestátní entity. Intenzita čínských zpravodajských a vývojových aktivit nikterak nezaostává za ruskými. Klíčový rozdíl je však v tom, že Rusko usiluje o destabilizaci a rozklad svých protihráčů, zatímco čínským cílem je vybudovat sinocentrickou globální komunitu, kde ostatní národy uznají legitimitu čínských zájmů a přiznají Číně respekt, který jí dle čínského mínění náleží. Česká republika byla předmětem zájmu pro aktéry s vazbou na ruskou a čínskou státní moc i v kyberprostoru. V tomto kontextu zaznamenala BIS i v roce 2019 další bezpečnostní incidenty spojené s aktivitami státních či státem podporovaných kyberšpionážních skupin, jako je Turla, Zevros, APT 28 nebo APT 15. V roce 2019 byly na území Česka přítomni a vyvíjeli zpravodajskou činnost příslušníci a spolupracovníci všech ruských zpravodajských služeb: civilní rozvědky SVR, vojenské rozvědky GRU, vnitřní bezpečnostní služby FSB a Federální služby ochrany. Aktivity ruských zpravodajských důstojníků pracujících pod diplomatickým krytím v rámci ruské diplomatické mise se v ČR přirozeně zaměřovaly na prosazování ruských zahraničněpolitických zájmů, na zajišťování pozitivního obrazu Ruska v ČR, na propagaci názorů a postojů Kremlu. Počty příslušníků ruských zpravodajských služeb s diplomatickým krytím zůstávají v České republice již několik let relativně stabilní" - a také velmi vysoké, nutno dodat, já se k tomu vrátím na konci. "Účinné omezení jejich činnosti bylo ale nadále mimořádně obtížné z důvodu dlouhodobé disproporce ve velikosti diplomatických misí České republiky a Ruska. V předchozích letech BIS dlouhodobě registrovala zájem ruského ministerstva zahraničních věcí a důstojníků ruské civilní rozvědky SVR o ovládnutí dění v ruskojazyčné komunitě v Česku, a to zejména skrze podporu prokremelské části diaspory. V roce 2019 ruská státní moc na tomto poli utlumila činnost a podle dostupných poznatků neřídila ani medializovanou agresivní kampaň prokremelské části ruské komunity proti zástupkyni ruské menšiny v Radě vlády pro národnostní menšiny. Přechod od státem kontrolovaných či řízených aktivit k živelné nátlakové činnosti zapadá do vzorců ruských nekonvenčních praktik, představitel ruské státní moci dá najevo, co si přeje, což může být posíleno souběžnými manipulativními akcemi v informačním prostoru, a proxy aktéři mimo struktury ruské státní moci následně z vlastní iniciativy vykonají aktivity v souladu s předpokládanou vůlí či přáním ruské státní moci. Zásadním psychologickým prvkem je v těchto situacích kolektivní přesvědčení proxy aktérů, že je třeba něco dělat. Scénář, kdy státní moc neprovádí vlastní činnost, zůstává v pozadí a různými cestami - PR, návodná prohlášení, propaganda a tak podobně - volně inspiruje samostatné aktéry k možné akci, považuje BIS za rizikový, a to zvláště pokud by se počet takových iniciativních aktérů jak z řad ruskojazyčné komunity, tak z řad českých občanů v budoucnosti zvyšoval." ***
