(10.30 hodin)
(pokračuje Martínek)

Je nepředstavitelné, že by Česká národní banka veřejně neinformovala o svých rozhodnutích ohledně konvenční měnové politiky, tedy zejména ohledně výše úrokových sazeb. Stejně tak by tedy měla být veřejná informace, jaké obchody a v jaké výši Česká národní banka na finančním trhu provádí. Evropská centrální banka provádí již od finanční krize v roce 2008 nestandardní operace na peněžním a kapitálovém trhu. Informace o programech kvantitativního uvolňování zveřejňuje již od června roku 2017 na úroveň detailu, v rámci kterého je uveden název emitenta, číslo ISIN a další informace o nakoupených dluhopisech. Informace jsou zveřejňovány a aktualizovány každý týden.

Například včera jsem navštívil internetovou stránku Evropské centrální banky a z uveřejněných informací je zřejmé, že k 5. březnu, tedy ke konci minulého pracovního týdne, drží ECB v rámci programu obchodování podnikových cenných papírů tato aktiva v hodnotě necelých 262 miliard eur. Dále je možné si rozkliknout seznam podnikových dluhopisů držených v rámci programu CSPP nebo PEPP ke konci minulého týdne. V tomto seznamu naleznete v rámci jednotlivých položek informaci o národní centrální bance, mezinárodní identifikační číslo cenného papíru, takzvaný ISIN, jméno emitenta cenného papíru, datum splatnosti cenného papíru a kuponovou sazbu, tedy roční výplatu úrokové sazby z dluhopisů. Uvedu příklad z aktuální tabulky na stránkách ECB. Belgická centrální banka disponuje k 5. březnu cenným papírem pod mezinárodním identifikačním číslem ISIN XS1024136282 emitovaným společností Heineken N. V. se splatností 30. 7. 2029 a kuponovou sazbou 3,5 %. V seznamu aktuálně čítajícím přes 1 600 položek, tedy cenných papírů, si každý může prolistovat a jednotlivé parametry porovnat. Vše je každý týden aktualizováno a transparentně zpřístupněno. Občan eurozóny má tak k dispozici informace o obchodech Evropské centrální banky, než má dle návrhu garantován občan České republiky, který takové informace k dispozici zatím nemá, a pokud to neschválíme jako součást zákona, tak ani takovou informaci mít nemusí.

Chci se tak zeptat pana guvernéra, zdali v rámci současné časově omezené pravomoci došlo již k nákupům takovýchto cenných papírů, a pokud ano, jak jsou dané informace zveřejňovány. Proto bych chtěl požádat o vrácení návrhu zákona do druhého čtení, kde bychom hledali shodu na pozměňovacím návrhu, který zajistí dostatečnou transparentnost operací kvantitativního uvolňování v souladu se zachováním bankovního tajemství. Obdobně věřím, že nalezneme shodu na pozměňovacím návrhu, který by umožnil jasně definovat, že běžné provozní smlouvy České národní banky budou součástí registru smluv, stejně jako je musí zveřejňovat každá jiná veřejná instituce. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobré dopoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Poznamenal jsem si ten návrh na vrácení do druhého čtení. Ještě než budeme pokračovat v rozpravě, a to faktickou poznámkou Vojtěcha Munzara, konstatuji omluvu došlou předsedovi Poslanecké sněmovny od ministra zemědělství Miroslava Tomana. Nyní Vojtěch Munzar s faktickou poznámkou. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Ano, děkuji, pane předsedající. Využiji této faktické poznámky. On pan kolega Martínek vaším prostřednictvím tady vznesl velmi důležitý dotaz, který jsem tady vlastně už také zmínil, a zmínili to další kolegové, jak vlastně Česká národní banka využívá teď těch nových pravomocí, které má dočasně svěřeny tím tiskem, který se tady projednal v rámci legislativní nouze. Myslím si, že těch otázek tady padlo více, a já znovu apeluji jak na pana guvernéra, tak na paní ministryni, aby nyní vystoupili v rozpravě a shrnuli důvody, proč vlastně tak tlačí tento návrh, proč se to musí přijmout dnes, proč jsou ty důvody, proč nám to vláda teď předkládá, proč se nepočká na vyhodnocení té předchozí novely.

A já bych vás o to skutečně požádal, protože můžeme mít rozdílné názory, můžeme mít rozdílné názory na potřebnost této novely, na potřebnost těchto pravomocí, ale přece jenom parlamentní diskuze je o diskuzi, není o mlčení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní vystoupí pan poslanec Jan Jakob, připraví se Vojtěch Munzar. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuji, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, já z té diskuze, která je jednostranná, jsem zatím trošičku zklamán, protože tady opravdu projednáváme naprosto klíčovou novelu, která poznamená nebo ovlivní - doufejme, že ve výsledku pozitivně - ekonomickou bilanci a vývoj téhle země. Takže já se připojuji ke kolegům a byl bych moc rád, aby paní ministryně, která tedy teď odchází, tak aby s námi tu diskuzi vedla. Jsme ve Sněmovně, v parlamentu, tedy v místě, kde se diskuze opravdu vést má.

Zároveň bych se připojil také k tomu, aby nás pan guvernér seznámil s tím, jak ta opatření doposud fungují. Považuji to za naprosto klíčové pro naše další rozhodování. Pokud by ta diskuze tady neprobíhala a nevedla se, tak se samozřejmě připojuji k návrhu, který tady zazněl, tedy vrátit projednání do druhého čtení.

Jak jsem již řekl, projednáváme tady opravdu klíčovou novelu. Kolegové předřečníci uvedli spoustu zásadních záležitostí, argumentů i dotazů. Já bych si dovolil k tomu ještě říct, že tady ta novela je předkládána primárně z důvodu změny v provádění měnové politiky zejména v Evropské unii a eurozóně. Jak je naším dobrým českým zvykem, tak kromě toho k tomu přidáváme spoustu dalších záležitostí navíc, a jak tady už padlo, jsou to zejména pravomoci České národní banky, zejména na hypotečním a úvěrovém trhu.

Já se to pokusím říct trochu jinými, asi ne tolik fundovanými slovy jako kolegové. V té novele je zaváděna celá řada úvěrových ukazatelů, opatření, omezení obchodů a úvěrových operací. Co je podstatou komerční banky? To je přece podnikatelský subjekt, který usiluje o nějaký zisk, a ten zisk nemá tvořit primárně z poplatků, což už tak ani není, a i v řadách tady kolegů z ANO jsou lidé, teď tady nevidím Patrika Nachera, kteří proti těmto nesmyslným poplatkům bojovali, ale komerční banka přece tvoří primárně zisk s tím, že si vyhodnocuje riziko, za které poskytuje úvěr, a to riziko si stanovuje ve výši úrokové sazby. To je ten základní princip a tahle novela zvyšuje pravomoci centrální banky natolik, že komerční banky jsou v tomto výrazně omezeny a vlastně centrální banka potom stanovuje a vyhodnocuje ta rizika za komerční banky. K čemu pak komerční banky mají mít svoje riziková oddělení, vyhodnocovat jednotlivé případy, stanovovat si míru rizika a podle toho si stanovit podmínky toho úvěru, který poskytnou, nebo neposkytnou? Ztrácí se smysl, pokud bychom schválili tyto navýšené pravomoci České národní bance, tenhle základní princip fungování komerčních bank je výrazně omezen a utlumen, což nepovažuji pro trh za správné. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP