(16.30 hodin)
(pokračuje Růžička)
K bodu 2. Jedná se o pouze o legislativně technickou změnu úvodní věty novelizačního bodu s ohledem na vložení poznámky pod čarou číslo 20.
K bodu číslo 3. Předmětná novela zákona zavádí institut jesle, původně tedy dětská skupina. Z hlediska požární ochrany nelze nalézt speciální pravidla provázaná s tímto institutem. To má za důsledek, že v některých případech například nelze vykonávat státní požární dozor a nevede se žádné řízení z hlediska stavebního práva. Je tedy nezbytné, aby se v případě, kdy se má jednat o oficiální doklad, právně vymezily jeho náležitosti co do rozsahu nebo obsahu, respektive aby bylo možné interpretačně dovodit, jaký doklad je na základě § 16 odst. 4 písm. b) návrhu po adresátech této normy požadován. Technické podmínky požární ochrany bude nutné v dokladu primárně vyhodnotit osobou, které byla udělena autorizace pro požární bezpečnost staveb.
Určitě všichni chceme své ratolesti dávat do zařízení, která jsou bezpečná. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Nyní vystoupí paní poslankyně Markéta Pekarová a připraví se paní poslankyně Hana Aulická. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, myslím, že tady probíhá ta debata už dosti dlouho na to, abychom věděli, že v tomto návrhu zákona se nachází celá řada minel, které je potřeba odstranit. Začalo to, ta geneze tady toho zákona je daná tím, že potřebujeme financovat dlouhodobě, udržitelně služby dětských skupin, potřebujeme, aby nezmizely jako nabídka rodičům na možnost skloubení rodinného a profesního života a celé řady dalších efektů, které splňují v dalších letech, takže z toho důvodu vznikla tato novela, aspoň na začátku. Tento bohulibý záměr, jak už to někdy bývá, se bohužel zvrtl do určité podoby takových řekněme změn, které už se samotným cílem mají pramálo společného. To je to, co tady zprava, zleva slyšíme a chceme my poslanci svými pozměňovacími návrhy napravit. Zkrátka aby nedošlo k tomu, že s vaničkou vylijeme i dítě, že tím, abychom vyřešili jeden problém, nepřiděláme další problémy jiné. A teď je nechci ani kvantifikovat, protože jich vyvstává celá řada. To je celé. O ničem jiném tady ta debata není, protože si všichni, jak tady jsme, nebo alespoň naprostá většina z nás uvědomujeme, že tuto službu potřebujeme, ať už se bude jmenovat tak, nebo onak, tak ji zkrátka potřebujeme, potřebují ji děti, potřebují ji jejich rodiče. A je potřeba se prostě snažit, aby byly financovány, aby byly dostupné, ať už tedy finančně, tak také regionálně.
Pozměňovací návrhy, které spolu s některými kolegyněmi Kovářovou, Richterovou předkládám, mají řešit právě to, abychom s vaničkou nevylili i dítě, to znamená, abychom se věnovali jak věkové hranici, to už tady zaznělo také od mnoha kolegů a kolegyň mnohokrát, tak to nebudu příliš opakovat, ale také té kvalifikaci na personál. Reagují na požadavky praxe. Reagují na to, aby služby zkrátka byly nadále kvalitní a dostupné. A to je celé. Víc tím nesledujeme, žádný další cíl. Pro nás je důležité, aby tato služba pokračovala v té šíři, v jaké ji máme, aby se ještě navíc rozvíjela, aby skupin vznikalo víc a víc a byla to možnost, jakým způsobem u nás mohou rodiče řešit nějakou konkrétní svoji potřebu, když to dítě v určitém věku mají.
Ještě bych jenom na závěr podpořila i celou řadu pozměňovacích návrhů, které tady předkládají kolegové a kolegyně z jiných stran. Myslím si, že to množství ukazuje na chybnost celé řady předpokladů, které v návrhu, který přichází z vlády, jsou. Takže chci podpořit i to, abychom neřešili změnu názvu, nebo alespoň dali volnost v tom, že je možné i nadále používat název, který se tady roky začal zaužívávat, lidé si jej začali spojovat s tou službou, a teď najednou bychom zase měli jít někam zpátky. Už jsem to říkala paní ministryni, když celá ta debata o tomhle návrhu vznikala, ještě dříve než byl vůbec podán do Sněmovny, a považuju tohle jenom za takovou určitou snahu, která mi tedy vůbec není libá, a ve své podstatě mi to přijde až jako zbytečné, aby si tady paní ministryně prostě udělala nějaký pomníček, o kterém bude moci říkat, že tady prostě je: zavedla jsem jesle. Ve skutečnosti je to přejmenování a ve skutečnosti je to zkomplikování situace pro všechny, kteří je už poskytují. Takže myslím, že by tady měla do pozadí ustoupit tahle snaha si ten pomníček udělat, měla by se na to dívat střízlivě očima právě zase z pohledu z praxe, že to zas tolik dobrého nepřinese, na rozdíl od toho, kolik to přinese neužitku a kolik to přinese špatného.
Myslím, že pokud se všichni shodneme na tom, že tady ty cíle, aby ty dětské skupiny v míře, ve které jsou, anebo ještě větší byly, a byly dostupné a kvalitní pro péči o malé děti, tak se můžeme směle posunout dál, protože toho máme před sebou ještě poměrně velké množství.
Takže vás prosím o podporu rozumných pozměňovacích návrhů, kterých tady je celá řada, abychom zkrátka ten systém spíše vylepšovali, než se vraceli o několik kroků zpátky. Děkuji.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí paní poslankyně Hana Aulická a připraví se pan poslanec Jan Čižinský. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.
Poslankyně Hana Aulická Jírovcová: Děkuji, pane předsedající. Teď už budu krátká, protože musím říci, že v předešlé diskusi jsem už řekla vlastně to gros, protože kolegové a kolegyně mě k tomu vyprovokovali.
Každopádně bych chtěla říct, že za KSČM podporujeme tuto novelu o dětských skupinách. Jsme rádi za některé úpravy, ke kterým došlo ještě v předchozím jednání, než přišla na půdu Poslanecké sněmovny. Ale nebráníme se, jak už jsem řekla, ani některým pozměňovacím návrhům, které jsou tady prostě předložené a které si myslíme, že mají hlavu a patu.
Chtěla bych ale podotknout, jak tady někteří kolegové reagovali i na ostatní ministerstva, jako Ministerstvo zdravotnictví a Ministerstvo školství, že mají pravdu, ale já si nemyslím, že tady to gros hraje dneska Ministerstvo zdravotnictví. Myslím si, že to gros tady v této problematice hraje teď Ministerstvo školství. Vůbec nechci polemizovat, jaká je diskuse na vládě mezi resorty MPSV a MŠMT.
Každopádně i ta možnost udělat podmínky pro zřízení mateřské školy obecně, jak jsou dneska nastaveny a jak jsou legislativně dány, tak i my právě při tom projednání této novely, kdy vlastně jsme říkali, že by mohlo docházet u dětských skupin k takzvané transformaci na tu část dětské skupiny, nebo jesle, a na tu část mateřské školy podle zákona o školství, tak jsme říkali i o těch podmínkách, hovořili jsme o tom, že asi je potřeba se zamyslet nad tím, jaké jsou tam dneska dány parametry a jestli třeba není potřeba s nimi pracovat.
Druhá věc je i to, že nevidíme třeba snahu Ministerstva školství, i když mají připravené podklady, mají připravené požadavky, ale především ze strany pana ministra nevidíme mezi požadavky třeba to, aby se daly nové parametry a nové limity na úhradu za jídlo, protože mateřské školy prostě dlouhodobě jedou v těch číslech. A samozřejmě všichni víme, že ceny neustále stoupají.
A i to umožnění právě rozvíjení mateřských škol ve spolupráci, ať už to budou dětské skupiny, nebo jesle, vnímáme jako výbornou alternativu a to další slaďování a zamezení toho, že by děti pak přicházely do objektů nebo do míst, která by pro ně byla neznámá, naopak by to slaďování došlo k daleko lepšímu systémovému nastavení.
A co bych také chtěla zdůraznit, proč jsme chtěly s paní Pastuchovou, aby tam byl ten člověk se zdravotním vzděláním. My vnímáme situaci. Jsme realisté. Víme, jaká je situace, že nedostatek zdravotníků nebo zdravotních sester, nebo dětských už vůbec, je v České republice obrovský nedostatek v samotném zdravotnictví, to znamená, určitě jsme nechtěli jít tou cestou, že bychom někomu nakazovali, že by tam byly zdravotní sestry, ale chtěli jsme prostě určité certifikované kvalitní vzdělání. Ale zároveň pokud by se podařilo právě získat pro dětskou skupinu nebo pro jesle, ať už tady projde cokoli, ten zdravotní personál, umožnilo by se to rozvíjení i třeba právě pro tu mateřskou školu, aby se otevřely možnosti přijímat děti, které mají nějaké zásadní zdravotní problémy a musejí mít třeba nějakou speciální stravu, nebo jim budou podávány léky a tak dále, a víceméně ta práce s nimi teď v mateřské škole není umožněna z důvodu toho, že tam prostě není sladěna možnost zdravotního personálu a toho, kdo by vlastně mohl poskytovat tyto záležitosti. To jsme viděli jako skvělou alternativu a další rozvíjení této oblasti, protože bohužel těch dětí a těch rodičů nám neustále přibývá.
Takže za nás určitě budeme podporovat dětské skupiny i ve třetím čtení, budeme podporovat některé pozměňovací návrhy a myslím si, že se asi už teď budeme blížit k těm dalším návrhům. Děkuji. ***
