(15.30 hodin)
(pokračuje Bauer)
Návrh zavádí jiný režim pro přestupky spočívající v tolerování a podpoře záškoláctví dětí a jiný režim pro ostatní přestupky proti veřejnému pořádku, majetku a občanskému soužití a doplňuje některé technické záležitosti, například promlčecí doby. Pokud se týče tolerování a podpory záškoláctví, návrh ponechává stávající režim pro možnost strhávání pokut z dávek, zavádí princip jednou a dost. Vychází se z toho, že neposílání dětí do škol je vůbec nejvážnější z přestupků, kterých se návrh má týkat. Pro ostatní přestupky má platit známé pravidlo třikrát a dost, jak jsme ho pracovně pojmenovali, tedy pokuty budou strhávány z dávek až při třetím a dalším přestupku s výjimkou, která je v zákoně přesně podmíněna.
Druhý pozměňovací návrh, ke kterému se taktéž v podrobné rozpravě přihlásím, je spíše opravdu technický. Jedná se o přestupky opět na základě doporučení Ministerstva práce a sociálních věcí. Jsou to přestupky spočívající v porušení povinnosti stanovené obecně závaznou vyhláškou obce pro pořádání, průběh a ukončení veřejně přístupných sportovních, kulturních podniků, včetně tanečních zábav a diskoték.
Takže tolik k představení mých dvou pozměňovacích návrhů, které jsou v systému načteny jako čtyři, protože oba dva pozměňovací návrhy načítám jak k tomu původnímu návrhu, tak k tomu komplexnímu pozměňovacímu návrhu.
Možná úplně na závěr, myslím si, že to je důležité. Víte, já jsem měl i se svými kolegy v podstatě dvě možnosti poté, co jsme se všichni mnohokrát dostali a navštívili jsme vyloučené lokality v České republice, ať už to je Moravskoslezský kraj, Ústecký kraj nebo Karlovarský, ale i další jiné. Opravdu těch schůzek byly desítky. Přiznám se, já jsem nepatřil mezi ty, kteří se tam jezdili fotit nebo se tam někde nechávali ubytovávat. Já jsem se snažil se svými kolegy opravdu ty starosty, ale i pracovníky na sociálních odborech vyslechnout. Slíbili jsme, že s tím něco uděláme. A možnosti byly dvě. Buď tady křičet, nadávat, lamentovat - a to prakticky nikam nevede. A druhá možnost je připravit krátkou novelu, která alespoň něčemu může té situaci v těchto lokalitách přispět. My jsme k tomu přistoupili tou druhou cestou, to znamená, že přicházíme s tímto drobným návrhem. A chtěl bych již v této chvíli poděkovat hlavně kolegům z výboru pro sociální politiku, kteří mi v tom byli nápomocní.
Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji panu poslanci Bauerovi jako navrhovateli za úvodní slovo. Návrh jsme v prvém čtení přikázali k projednání výboru pro sociální politiku jako výboru garančnímu. Usnesení výboru nám byla doručena jako sněmovní tisky 290/2 až 290/4. Prosím, aby se slova ujala zpravodajka výboru pro sociální politiku paní poslankyně Jana Pastuchová, informovala nás o projednání ve výboru a případné pozměňovací návrhy odůvodnila. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, nebudu představovat samotný návrh, ten představil sám pan navrhovatel podrobně. Garanční výbor pro sociální politiku projednal návrh tohoto zákona a vydal 10. 9. 2020 usnesení doručení poslancům, jak řekl pan předsedající, jako tisk 290/4, se kterým vás teď seznámím.
Usnesení výboru pro sociální politiku z 55. schůze dne 9. září 2020 k návrhu poslanců Jana Bauera, Petra Fialy, Zbyňka Stanjury, Jany Černochové a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, jako sněmovní tisk 290. Po úvodním slově poslance Jana Bauera, zástupce skupiny předkladatelů, zpravodajské zprávě poslankyně Jany Pastuchové a po rozpravě výbor pro sociální politiku Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky za prvé doporučuje Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky, aby vyslovila souhlas s návrhem poslanců Jana Bauera, Petra Fialy, Zbyňka Stanjury, Jany Černochové a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, sněmovní tisk 290, ve znění přijatého komplexního pozměňovacího návrhu - který si dovolím zde celý tedy nečíst, který je v usnesení. A za druhé zmocňuje zpravodajku výboru, aby se stanoviskem výboru seznámila schůzi Poslanecké sněmovny a ve spolupráci s legislativním odborem Kanceláře Poslanecké sněmovny provedla příslušné legislativně technické úpravy.
To je za zpravodajku. Já se pak přihlásím ještě samostatně. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Ano. Otevírám obecnou rozpravu, do které je přihlášena paní poslankyně Richterová, paní poslankyně Gajdůšková, paní poslankyně Aulická. Nicméně máme zde s přednostním právem přihlášku pana poslance Černohorského. A samozřejmě připomenu, že potom je potřeba se k návrhům v každém případě přihlásit v podrobné rozpravě. Pan poslanec Černohorský. Prosím.
Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. Obvykle se k sociálním tématům nevyjadřuji, ale v tomto případě se mi dostal do rukou i dopis veřejného ochránce práv pana doktora Stanislava Křečka, který v tomto případě sděluje stanovisko k tomuto sněmovnímu tisku, konkrétně ke sněmovnímu tisku 290. Dovolil bych si vám ho přečíst:
Vážená paní poslankyně, vážený pane poslanče, obracím se na vás v souvislosti s projednáváním návrhu poslanců Jana Bauera a dalších na vydání zákona, kterým se mění zákon č. 111/2006 Sb., o pomoci v hmotné nouzi, ve znění pozdějších předpisů, a tak dále. Vzhledem k tomu, že se jedná o poslanecký návrh, ke kterému jsem neměl možnost se vyjádřit ve standardním připomínkovém řízení, dovoluji si vám k němu zaslat svoje stanovisko touto cestou. Protože původní návrh v průběhu jeho projednávání doznal řady změn, vyjadřuji se k němu ve znění komplexního pozměňovacího návrhu pana poslance Jana Bauera.
Na úvod bych rád vyjádřil své znepokojení nad tím, že k zavedení postihu na dávkách pomoci v hmotné nouzi za opakované spáchání některých přestupků, v případě záškoláctví postačí i jeden, dochází v době pandemie koronaviru. Lze očekávat, že sociální důsledky pandemie pocítí nejvíce právě ti nejchudší. Ještě větší obavy mám o možné dopady návrhu na rodiny s nezaopatřenými dětmi. Jakkoli chápu závažnost přestupku týkajícího se povinné školní docházky, zejména u rodičů samoživitelů může být při uplatnění navrhované právní úpravy fakticky dojít k tomu, že rodina bude po dobu několika měsíců žít pouze z částek životního minima nezaopatřených dětí. Kumulované dopady současné a navrhované právní úpravy na situaci rodin s nezaopatřenými dětmi tedy mohou být v podstatě likvidační. Riziko prohlubování chudoby a sociálního vyloučení u rodin s nezaopatřenými dětmi vnímám jako značné a možná negativa podle mě převyšují možné přínosy odstrašujícího charakteru sankcí, které zamýšlel předkladatel návrhu.
Podrobněji se nyní pan doktor vyjadřuje k článku 1 pozměňovacího návrhu pana poslance Bauera, srážky z příspěvku na živobytí a doplatku na bydlení na úhradu pokut za přestupky: ***
