(10.00 hodin)
Poslanec Jan Čižinský: Děkuji za slovo. Já bych rád poděkoval předřečníkovi kolegovi Kupkovi. On tady položil velmi správnou otázku, kde je ta jistota. Já bych se možná zeptal paní ministryně, kde je aspoň nějaká slušná pravděpodobnost, protože z dosavadního projednávání jednoznačně plyne přesvědčení předkladatelů, že teď je to nejhorší, jak může být, a horší to nemůže být, to znamená můžeme udělat cokoliv a ono to bude lepší. Ale já jsem si jist, že to je velmi špatný předpoklad. Kdybychom chtěli mít alespoň slušnou pravděpodobnost, tak by to znění, které je preferováno, mělo skutečně v takto zásadní věci být posláno do připomínkového řízení, opřipomínkováno všemi ministerstvy, a pak by byla alespoň nějaká slušná pravděpodobnost, že to dopadne dobře. Před mnoha lety podobným způsobem vznikl zákon o exekucích, doteď jsme se z toho nevyhrabali. Teď riskujeme úplně totéž a riskujeme zase více než deset let, než bude nějaká šance se ze situace, kterou tady zhoršíme, vyhrabat.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Hezké dopoledne, vážené paní poslankyně, páni poslanci, to byla faktická poznámka kolegy Čižinského, nyní s přednostním právem zpravodaj kolega Kolovratník, připraví se pan poslanec Polanský. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Martin Kolovratník: Moc děkuji za slovo. Dobré dopoledne, kolegyně, kolegové. Využiji možnosti pro zpravodaje se rychle přihlásit a reagovat a vezmu to odzadu, na pana kolegu Čižinského. Ale ono to proběhlo, to meziresortní připomínkové řízení. Připomenu, a teď se vrátím minus rok a kousek, paní ministryně mě kdyžtak dopřesní, to znamená někdy do zimy 2020, kdy tedy došlo k nějaké dohodě nebo politickému rozhodnutí nakonec ten vládní návrh podat v té, řekněme, hybridní formě nebo v té kombinaci, ale to původní, k čemu jsme se vlastně vrátili komplexním pozměňovacím návrhem hospodářského výboru, to znamená čistá stavební správa, to byl prapůvodní návrh, který proběhl, prošel meziresortním připomínkovým řízením, byl vypořádáván, a dokonce k němu Legislativní rada vlády původně dala kladné stanovisko, ale vracím se o více než rok zpátky. To je rychlá reakce k tomu.
A možná ještě doplním jednu informaci, jak to vnímám já jako zpravodaj - to dění posledních týdnů, března i zimy. Já jsem to říkal dneska dopoledne na tiskové konferenci a rád to povím tady, že vám, kolegům z opozice, za to chci poděkovat a vůbec to nenesu úkorně, ale naopak pozitivně, že jsme se už na konci loňského roku dohodli na lhůtě 100 dnů mezi prvním a druhým čtením, teď že jsme se dohodli na začátku března, je to skoro měsíc, na relativně dlouhém přerušení druhého čtení, protože jsme měly obě strany dost času připravovat další pozměňovací návrhy. V tuhle chvíli jich u tisku 1008, teď jsem to před malou chvílí počítal, možná ještě nějaké přibudou, je 71 a nějakých 50, 55 u tisku 1009. Samozřejmě nejsme schopni teď reagovat na ty, které se v systému objevily dneska ráno nebo včera v noci, ale ty, které se tam objevují během března, tak my jim, a teď mi, prosím, odpusťte ten výraz, je to zjednodušení, opravdu věnujeme takový jakoby mikrooperativní režim právě toho meziresortu, kde o každém jak z našich, tak i z vašich pozměňovacích návrhů dennodenně diskutujeme a poměrně široce jak s kolegy z Ministerstva pro místní rozvoj, tak se všemi dalšími dotčenými resorty, s životním prostředím, s vnitrem, s průmyslem i s dopravou. A já třeba u sebe jako zpravodaj v malém expertním týmu, v pracovní skupině, mám zástupce jak Legislativní rady vlády, pana doktora Korbela, tak zástupce Nejvyššího správního soudu, pana doktora Vomáčku, a s nimi se na každý ten návrh díváme a dáváme si k němu nějaké stanovisko. Takže tímhle i odpovídám trochu na Martina Kupku. Já si prostě nemyslím, že to tady děláme nebo tlačíme, vládní koalice, nějakou silou, že se spěchá, kvaltuje, řekl jsem to před chvílí, ty lhůty byly velmi dlouhé jak v zimě, tak i v tuto chvíli, udělat si názor a každý z těch návrhů prodiskutovat.
Vzal jsem to odzadu a teď rychlá reakce na pana předsedu Bartoše, k té digitalizaci. Bylo to řečeno vůči paní ministryni na začátku, tohle je věc, na které se shodneme. A jasně, ty prvky tam jsou, objevují se ve jak ve vašich návrzích, tak v tom vládním nebo v tom z hospodářského výboru. A tohle je věc, o které už snad ani není potřeba diskutovat. Elektronický deník - tuším, že u prvního návrhu v dopravě jsem se dokonce Pirátům spolupodepisoval pod ten návrh - tohle podporujeme. Ale připomenu, že metody jako BIM, programování v digitálním prostředí, už začíná prakticky být realitou, bude dokonce v tom velkém stavitelství povinné. Když jsme tady dělali novelu liniového zákona, čtyřistašestnáctky, zavedli jsme do toho práva Národní geoportál územního plánování. Tohle všechno je digitální. Například v jednom z pozměňovacích návrhů teď tady ve druhém čtení exaktně dáváme projektantům, těm, kteří tvoří územní plány, povinnost odevzdávat je v jednotném standardu, respektive opačně, říkáme, pokud neodevzdají, bude to bráno jako přestupek.
Takže tyhle všechny kroky tam jsou promítnuty, dělají se a určitě se na nich shodneme, ale to, co chci říct, co je pointa tohohle mého vystoupení: opravdu, přátelé, není to samonosné, a tohle je moment, na kterém se bohužel neshodneme, ale je potřeba to říct. Jsme prostě přesvědčeni, že pouze digitalizace, pouze zdigitalizování těch procesů tomu systému nepomůže a nezajistí nám vymahatelnost těch lhůt a toho, že to všechno stihneme tak, jak chceme.
A teď se, s prominutím, jak se říká, oslím můstkem dostávám k reakci na vystoupení Martina Kupky. Nechci používat slova, že my jsme se zamilovali do jednoho systému - mohl bych to vracet, že kolegové z opozice se zamilovali do nějakého jiného. Zkrátka jeden názorový proud tady říká: Pojďme evolucí, ne revolucí, my říkáme: Těch evolučních pokusů už bohužel bylo mnoho, musíme mít politickou odvahu a zkusit tu takzvanou revoluci, udělat to celé od základu znovu, a digitalizace musí být součást toho všeho, protože pak vám bude fungovat sjednocování metodických postupů, bude vám fungovat možnost vzájemné zastupitelnosti, ale ne v tom smyslu, že se úředníci budou odněkud někam přesouvat, ale organizačně uvnitř jednotné instituce si přehodnotí nebo přerozdělí práci.
Tady povím, že jeden z pozměňovacích návrhů, který jsem podával včera večer společně s rekonstrukcí státu, má silné protransparentní prvky. Tak věřím, že i když nebude třeba shoda na tom výsledku jako celku, tak že někteří kolegové z opozice se najdou v jednotlivých pozměňovacích návrzích, a zrovna tady ten silně protransparentní prvek, který říká, že ta instituce, ten nejvyšší stavební úř včetně krajských úřadů, bude mít veřejně zpřístupněný deník práce nebo plán práce, kde bude pod kontrolou přes elektronický vzdálený přístup vidět, kde která kauza je komu přidělena, který úředník na ní pracuje a jak je daleko, aby se nemohly účelově někam přesouvat, že to bude prvek, na kterém určitě nalezneme maximální shodu.
A poslední rychlá reakce. Bylo řečeno, že Svaz měst a obcí má odpor, ze samospráv že je odpor. Ale, prosím, buďme v té debatě korektní. Není to úplná pravda, není to stanovisko SMOČRu tady v tom jednotné, Komora statutárních měst to prostě vidí jinak než většinoví představitelé Svazu měst a obcí a vydala i jakési v uvozovkách jiné oponentní stanovisko. A tady zase připomenu ty už diskutované čtyři městské artikuly, požadavky velkých měst jsme pomocí pozměňovacích návrhů do systému, do toho komplexního pozměňovacího návrhu zapracovali.
Co se týká návrhu na městské stavební předpisy pro velká města, už je právě v komplexním tisku 1008/7 z mého pohledu to, co i já jako městský zastupitel v Pardubicích vidím jako klíčové - a za to se budu bít - a vidím to opravdu jako velký pilíř dalších úprav, které jsou teď během té dlouhé doby dělány, je exaktní stanovení práva tvorby územního plánování čistě plně v samostatné působnosti, a to jak u obcí, u těch nejmenších, tak u měst až po ta největší statutární, tak i u krajů. A i tohle si myslím, že je prvek, který, když si vzpomenu na jedno z prvních vystoupení paní ministryně, kde použila větu "územní plány a tu tvorbu vlastního území ať si dělají obce, ať si lidé v místě řeknou a rozhodnou, co chtějí, jak chtějí a kdy to chtějí, to nechme jim, a pak to technické vydání, ten technický proces vydání toho povolení, toho integrovaného povolení nechme oddělený jakoby odříznutý", právě tímhle pozměňovacím návrhem naplňujeme prakticky na 100 %.
A teď už to je ode mě poslední věta. V debatě na začátku března jsem také uváděl příklad ze svého Pardubického kraje od pana starosty Brýdla z Litomyšle, který mi popisoval, jak si Litomyšl vlastně takovým trošku ohýbáním praxe zajišťuje svoje právo v jednotlivých stavebních řízeních na svém území, že má historicky nakoupeny proužky různých pozemků a částí obce, aby vždy byla sousedem, tím účastníkem, tak i tady můžu říct, je to vlastně čtvrtý z těch městských artikulů, který doplňuje procesní postavení obcí jako dotčeného orgánu ve stavebním řádu. Toto podával - pokud už to má podáno, myslím že ano - Petr Dolínek, a je to tedy v tuto chvíli také připraveno k tomu, abychom to podrobili diskuzi. A já budu optimista v tom smyslu, že toto by mohlo být nakonec kladně Sněmovnou odsouhlaseno. ***
