Čtvrtek 22. dubna 2021, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

Předcházející část projednávání bodu pořadu schůze

 

(pokračuje Radek Vondráček)

527.
Ústní interpelace

určené předsedovi vlády České republiky, vládě České republiky a ostatním členům vlády. Dnes bylo za účasti ověřovatele vylosováno pořadí poslanců, v němž budou vystupovat a podávat ústní interpelace, nejprve na předsedu vlády Andreje Babiše či na vládu České republiky, poté na ostatní členy vlády.

Seznamy poslanců podle vylosovaného pořadí vám byly rozdány do lavic. Upozorňuji interpelující poslance i interpelované členy vlády, že ihned po skončení interpelací na omluveného předsedu vlády budou následovat interpelace na členy vlády.

Jako prvnímu dávám slovo poslanci Stanislavu Blahovi, který byl vylosován na prvním místě, aby přednesl ústní interpelaci na předsedu vlády České republiky Andreje Babiše, připraví se poslankyně Karla Maříková.

 

Poslanec Stanislav Blaha: Vážený nepřítomný pane premiére, moje interpelace se týká výbuchu ve Vrběticích. Shrňme si fakta. Na našem území operovali špičkově vycvičení tajní agenti ruské služby GRU. Do naší země přicestovali pod falešnými identitami jako obchodníci se sportovní výživou Tádžikistánu a Moldávie.

Navzdory tomu už o pár dní později požádali o povolení vstupu do muničních skladů ve Vrběticích, a to pod novou falešnou identitou, tentokrát jako obchodníci se zbraněmi. Sklady si v té době podle všeho pronajímala soukromá společnost Imex Group. Do skladu jim bylo vydáno povolení ke vstupu, a to na celých pět dní od 13. do 17. října. Do skladu podle všeho vstoupili za jediným účelem, nastražit zde rozbušku a zasáhnout tak do obchodování se zbraněmi, které na našem území probíhalo.

Pane premiére, to jsou velmi, ale velmi závažné informace, které už několik dní hýbou životem v této zemi. Jak je možné, že když už stát pronajímá muniční sklady, si podle všeho absolutně není schopný pohlídat jejich bezpečnost? A jak je možné, že se u nás takto tajně a ilegálně obchoduje se zbraněmi? Víte, Vrbětice jsou u nás ve Zlínském kraji. Lidé mi psali, že když začaly sklady vybuchovat, praskaly jim tabulky v oknech, viděli dým, oheň, slyšeli výbuchy. Tlaková vlna srazila na zem jejich děti, které si hrály venku. Nevěděli, co se děje, a v panice prchali ze svých domovů.

To jsou velmi silné příběhy, a mě proto zajímá: Kolik je v Česku takových muničních skladů, které stát pronajímá? Máte vůbec přehled o tom, co se v nich skladuje a kdo je navštěvuje? Prověřuje se identita těchto lidí? Jak jsou sklady zabezpečené a pracujete na zvýšení jejich bezpečnosti?

Celá věc má ještě jednu rovinu. Lidé z Vrbětic a okolí nikdy nebyli odškodněni za to, že roky nemohli na své pozemky, které stát čistil od rozprášené munice. Tato akce nás všechny daňové poplatníky stála navíc více jak 250 milionů korun. Odškodníte tyto lidi? A budete chtít po ruském státu finanční kompenzaci? (Předsedající: Váš čas.) Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Odpověď obdržíte písemně do 30 dnů. Prosím paní poslankyni Karlu Maříkovou, připraví se pan poslanec Martínek.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážený pane nepřítomný premiére, já budu velmi stručná, a doufám, že o to vyčerpávající bude vaše písemná odpověď. V souvislosti s kauzou Vrbětice by mě zajímalo, zda je v naší zemi možné legální skladování a obchodování se zbraněmi pro cizí státní příslušníky. Pokud ano, kdo má za povinnost zajišťovat ostrahu takového objektu, kdo k tomu dává povolení a kdo nese zodpovědnost za případné výjimečné události v případě exploze takových skladů.

Jak je možné, že sklady se zbraněmi nemají zabezpečení jako například elektrárny nebo strategické podniky, které mají řešení obrany proti možným teroristickým útokům? Proč ne tedy sklady se zbraněmi? Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní poslankyně. Další interpelaci na předsedu vlády přednese pan poslanec Tomáš Martínek, připraví se paní poslankyně Věra Kovářová.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Vážený pane nepřítomný premiére, Česká republika je nadále členem Mezinárodní investiční banky - MIB, která byla v roce 1970 založena vládami členských států Rady vzájemné hospodářské pomoci - RVHP. Česká republika je také členem Mezinárodní banky hospodářské spolupráce - MBHS, založené vládami RVHP v roce 1963. V období 2007 až 2011 se banka připravovala na sloučení s MIB do jedné regionální rozvojové banky. Po ukončení neúspěšného procesu transformace bylo rozhodnuto, že se obě instituce budou reorganizovat samostatně. V roce 2015 se jednalo o možné likvidaci MBHS, k čemuž měla mandát i Česká republika. Akcionáři se však nakonec dohodli, že banka bude zachována a budou vytyčeny nové strategické cíle. Majoritním akcionářem banky je s necelými 52 % Ruská federace.

Ministerstvo financí v roce 2014 vypracovalo analýzu o přínosu členství pro Českou republiku v obou institucích. Z analýzy vyplývá doporučení v Mezinárodní investiční bance setrvat a z Mezinárodní banky hospodářské spolupráce vystoupit. Senátní bezpečnostní výbor ve svém usnesení ze dne 18. září 2019 vyzval vládu, aby při jednání v Mezinárodní investiční bance - MIB odmítla další navyšování jejího kapitálu, připravila kroky v souladu s českým mezinárodním právem nezbytné pro vystoupení ČR z MIB, v souladu s vládní politikou dokončila kroky vedoucí k vystoupení ČR z Mezinárodní banky pro hospodářskou spolupráci - MBHS a vyjednala dohodu o vypořádání závazků plynoucích ze členství v této instituci.

S ohledem na uvedené a vztahy s Ruskou federací se vás, pane premiére, ptám: Jak postupuje Ministerstvo financí ve svých krocích k ukončení členství ČR Mezinárodní bance hospodářské spolupráce? Jedná vláda s ohledem na usnesení senátního bezpečnostního výboru? Jaké výhody má ČR z členství (Předsedající: Váš čas, pane poslanče.) v těchto organizacích? Zvažuje ČR také ukončení z členství v Mezinárodní investiční bance? Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Odpověď obdržíte písemně do 30 dnů. Poprosím paní poslankyni Věru Kovářovou, aby přednesla svou interpelaci, připraví se pan poslanec Leo Luzar.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane premiére, máme ještě vládu? A mohli bychom její členy vidět v Poslanecké sněmovně v průběhu čtvrtka, kdy probíhají interpelace? Myslím, že skandální míra účasti nebo spíše neúčasti vás a členů vaší vlády na interpelacích zklamala všechny, kdo k vám ještě stále chovají větší než nulová očekávání.

Někteří mí kolegové to zde aktivně kritizovali již dopoledne při svých vystoupeních. Já vám chci dát ale ještě šanci, ačkoliv ex post a písemně, a vysvětlit, zdali má prázdnotou zející vládní lavice nějaké přijatelné vysvětlení. Opravdu má v současné chvíli celá vláda, do jednoho ministra, tak důležité pracovní úkoly, které nejenže nesnesou odkladu, ale ani jste o nich nevěděli dříve, abyste nás informovali? Přece víte, celá léta, že interpelace se konají ve čtvrtek, a můžete tomu tedy program přizpůsobit.

Interpelace jsou nepostradatelným právem poslance klást veřejně otázky členům vlády a obdržet na ně odpověď. A vy nás svou dlouhodobou absencí na tomto právu poškozujete a uměle protahujete dobu, po kterou musíme čekat na odpovědi. Na odpovědi, které leckdy míří na aktuální problémy, jež je třeba řešit hned. A bylo by možné je řešit, kdybyste jim vy a další členové vlády věnovali pozornost, protože to je vaše povinnost jako členů vlády. Povinnost, kterou dlouhodobě ignorujete.

Vážený pane premiére, bude tato hra na schovávanou pokračovat až do konce volebního období? Nebo si uděláte ve vládě pořádek a účast členů vlády na interpelacích zajistíte? Předem děkuji za písemnou odpověď.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám také děkuji, paní poslankyně. Odpověď obdržíte písemnou formou. Svou interpelaci nyní přednese pan poslanec Leo Luzar a připraví se pan poslanec Radek Koten.

 

Poslanec Leo Luzar: Vážený pane předsedo, vážený pane premiére, budu rád, když budete moci informovat tuto ctěnou Sněmovnu o vyjednávání a informacích, které se týkají hutí Liberty Ostrava. V úterý tohoto týdne, měla být projednána na bodu týkající se situace v tomto podniku informace, jak vypadá situace v tomto jednom z největších hutních závodů České republiky. Z médií ale vím informaci, že jste se zúčastnil spolu s ministrem průmyslu a obchodu jednání s vedením této firmy.

Bohužel, v médiích již se neobjevila informace o výsledku tohoto jednání. Proto budu velice rád, když v této formě, aspoň písemně, nás budete jako Sněmovnu informovat o tom, co se dohodlo a jaká je situace v tomto hutním podniku.

Zdůrazňuji, že se jedná o jednoho z největších zaměstnavatelů regionu, že se jedná o firmu, která je dotčená restrukturalizací a problémy hutnictví a hornictví Moravskoslezského kraje a zdůrazňuji, že pokud by tyto problémy měly přerůst v nějaké vážnější ekonomické situaci, tak jsou tady ohroženy desítky a stovky zaměstnanců Liberty Ostrava. Tato společnost, pokud mám informace od odborářů této společnosti, je ve stávkové pohotovosti a očekává jasné vysvětlení svých dotazů. Proto bych byl velice rád, abyste na tyto otázky odpověděl a abyste nás jako Sněmovnu informoval o výsledku jednání s vedením společnosti Liberty Ostrava. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Svou interpelaci na předsedu vlády přednese pan poslanec Radek Koten, připraví se pan poslanec Ferjenčík.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane nepřítomný premiére, dámy a pánové, ve včerejším tisku jsem zachytil písemné výhrůžky Státního ústavu pro kontrolu léčiv, a představte si to, na adresu serveru Novinky.cz, že jim budou dávat jakési pokuty za reklamu na léčebný přípravek Ivermectin, který je ve světě a nyní i u nás experimentálně používán na léčbu COVID-19. Velice mě překvapuje, že informativní zpravodajské články paní ředitelka označuje za placenou reklamu a zneužívá svého postavení k výhrůžkám na adresu médií. Myslím si, že právě nyní nastal čas, abyste, pane premiére, přehodnotil jako předseda vlády, zda ve vedení státního podniku mají být lidé, kteří místo práce pro občany a pacienty této země hájí zájmy nadnárodní farmaceutické lobby a mohou být tak ve střetu zájmů. Děkuji vám za odpověď.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Odpověď obdržíte písemně do 30 dnů. Poprosím, aby nyní vystoupil se svojí interpelací pan poslanec Ferjenčík, připraví se pan poslanec Kaňkovský.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený nepřítomný pane premiére, já bych vás chtěl upozornit, že situace českého maloobchodu je po nejdelším lockdownu v Evropě naprosto kritická. Chtěl bych vás upozornit, že postup, který vláda v této věci zvolila, je protiprávní a nelegální, protože pandemický zákon neumožňuje plošné uzavření maloobchodu, takže vás žádám, abyste napravil toto své nezákonné jednání. Vyzývám vás k okamžitému otevření maloobchodu, samozřejmě za přísných protiepidemických podmínek, ale ta plošná uzávěra prostě není přiměřená, a hlavně není v souladu se schválenou legislativou, a žádám vás o navýšení kompenzací pro podnikatele tak, aby nedocházelo k likvidaci jinak zdravých firem.

Poslední otázka na závěr. Chtěl bych se vás zeptat, jestli důvod, proč takhle likvidačně přistupujete k maloobchodu, je ten, že ještě není ve vašem holdingu. Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Pan poslanec Kaňkovský se svou interpelací - není přítomen v sále, takže tato interpelace nebude přednesena. Poprosím paní poslankyni Richterovou a připraví se pan poslanec Luzar.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Mám interpelaci na nepřítomného pana premiéra, týkající se personálního zajištění rozvolňování, které naši zemi čeká. Ptám se na přípravu proto, že v minulosti mnohokrát selhala, a konkrétně i proto, že mně nebylo odpovězeno na úvazky, na počty lidí, kteří se reálně věnují zvládnutí pandemie u nás, a to ačkoliv jsem se na to už několikrát doptávala. Dám tady příklad té odpovědi. Ptala jsem se například i na odměny, jak je prostě finančně zajištěno, že se lidé mohou na plný úvazek věnovat zvládání, koordinaci pandemie. Ocituji z odpovědi: Co se týká odměny krajskému koordinátorovi očkování, je stejně jako v případech krajského koordinátora lůžkové péče symbolickou záležitostí.

Takže mě zajímá, pane premiére, opravdu se dá řídit pandemie odměnami, které jsou symbolické? Nezvažujete, že zvýšíte odměny ze symbolických na skutečné, aby se lidé mohli na plný úvazek věnovat praktickým otázkám spjatým s koordinací a zvládáním pandemie? A konečně mě zajímá, jak se třeba konkrétně připravujete na navýšení kapacity a zvládnutí trasování. Trasování bylo v minulosti takovým slabým kamenem a bude to velice důležité pro udržení pandemie pod kontrolou. I když bude stoupat proočkovanost, stále budeme ještě poměrně dlouhou dobu potřebovat trasovat. Takže jak plánujete například spolupráci se soukromým sektorem nebo jakými nástroji motivovat pozitivně, aby lidé hlásili kontakty, prostě kapacity na trasování a vše s tím související, jak se na toto připravujete? A stejně tak, jak se připravujete na to, že bude třeba ještě nějakou dobu skutečně alokovat úvazky... (Předsedající: Váš čas.), konkrétní pracovní kapacity? Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji a slovo dávám panu poslanci Leo Luzarovi. Připraví se paní poslankyně Karla Maříková.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. Vážený nepřítomný pane premiére, dovolte mi, abych se vás dotázal v rámci aktuálních věcí týkajících se kauzy Vrbětice a tím, co všichni tady žijeme, informacemi, které vám jakožto předsedovi vlády jsou jistě známy. V rámci vyšetřování této kauzy a informací, které pronikly navenek, je zřejmé, že dochází k časovému prokluzu a informací, které jsou v časové ose neúplné. Akce, která Vrbětice proslavila, ač neúmyslně a velice škodlivě, se stala před sedmi lety. Akce, která neslavně proslavila Salisbury, se stala v roce 2018, to znamená čtyři roky potom. A již od té doby věděly tajné služby o tom, kdo je pod identitou, kterou britská tajná služba zveřejnila v médiích, znám, a minimálně česká tajná služba již mohla tyto informace mít a sdělit je, popřípadě jestli údaje, které vedly ve skladě ve Vrběticích k identifikaci těch, kteří se tam pohybovali, znala česká tajná služba dříve, než došlo k případu v Anglii, potom zda sdělila tyto informace spřáteleným tajným službám, aby ony mohly reagovat. Podle toho, že po útoku v Anglii tito dva agenti, kteří byli domněle podezřelí z toho, že to způsobili, mohli odjet a zmizeli ve světě, asi tato informační výměna neproběhla.

Ptám se tedy, jak jsou kontrolovány průběžně zprávy BIS, jak jsou vyhodnocovány, jak jsou úkolovány tyto tajné služby a jestli vy jako předseda vlády, popřípadě vláda jako taková, má tyto informace k dispozici, čte si v těchto zprávách a úkoluje BIS tak, aby nedocházelo tady k takovýmto chybám. A omlouvám se, považuji to za velkou chybu BIS, jelikož znala totožnost těchto lidí a tak dlouho mlčela. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Odpověď obdržíte písemně. Slovo má paní poslankyně Karla Maříková, připraví se Tomáš Martínek.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážený nepřítomný pane premiére, vy jste pomohl získat 10 000 balení léku na podporu léčby OCVID-19 Ivermectin z Bulharska pro brněnskou Fakultní nemocnici u svaté Anny, která s ním má podle informací velmi dobré zkušenosti, a pacienti, již brali Ivermectin, se nedostali do vážného stavu a mohli být tak propuštěni z nemocnice dříve. Přijde mi tedy jako samozřejmost, že média o tomto léku informují veřejnost. Překvapilo mě tedy, že Státní ústav pro kontrolu léčiv hrozí deníku Právo pokutou až půl milionu korun za jeho články o léku Ivermectin. Ve výzvě z 16. dubna adresované vydavateli Právo uvádí, že "Ústav provádí v současné době šetření podnětu ve věci reklamy propagující humánní léčivé přípravky s obsahem účinné látky Ivermectin, jejíž zadání, zpracování a šíření může být v rozporu se zákonem".

Pane premiére, jak se stavíte k postoji SÚKLu, který evidentně chce bránit informační činnosti? Vracíme se snad do doby, kdy budou noviny trestány za zpravodajství či názory, které se někomu nehodí? Proč SÚKL stejně nezasáhl v případě deníku Právo za pozitivně vyznívající články o velmi drahých monoklonálních protilátkách Bamlanivimab anebo léku americké společnosti Regeneron? Je to dáno vysokou cenou těchto nových léků, nebo jde o něčí zájmy? A proč neuděláme v našem státu studii na Ivermectin? Jistě by byla přínosnější než vyhozené peníze za nemocnici v Letňanech. Podle dostupných informací jste měl před rokem zájem takovou studii udělat na lék Isoprinosine. Proč z toho ale sešlo?

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Svou interpelaci nyní přednese poslanec Tomáš Martínek. Připraví se poslankyně Richterová.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Šest vln rozvolňování, priority jsou školy, hospody a divadla budou poslední. Už žádná tabulka PES, ale šest vln rozvolňování. Takový je nejnovější plán Ministerstva zdravotnictví, jak postupovat při slábnoucí epidemii. MF DNES měla možnost do připravovaného návrhu nahlédnout.

Vážený pane nepřítomný premiére, jedná se o začátek článku s exkluzivními vládními informacemi z dnešních brzkých ranních hodin, ve kterém jste i citován. Dané informace jistě zajímají mnoho českých občanů, a proto mi přijde zvláštní, že jedinou cestou, odkud se mohou lidé k informacím dostat, byl článek za placenou bránou portálu iDNES. Protože iDNES spadá pod Mafru z holdingu Agrofert, který jako občan Andrej Babiš vlastníte přes svěřenecké fondy, chci se zeptat, jestli nemá MAFRA nějaký přednostní přístup k vládním informacím? Vzhledem k tomu, že text byl umístěn za paywallem iDNES Premium, by mi totiž takové upřednostňování premiérova média, které poté dané exkluzivní informace publikuje čtenářům za úplatu, přišlo jako další zneužití střetu zájmů. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. A teď poprosím poslankyni Richterovou a připraví se poslanec Leo Luzar.

 

Poslankyně Olga Richterová: Vážený nepřítomný pane premiére, ještě jedna dlouhodobá záležitost a téma pro dlouhodobou přípravu, které je strategické a týká se toho, zda se jako vláda připravujete jakýmkoliv způsobem na to, že od podzimu bude patrně potřeba nadále očkovat? Některé země již chystají plány pro situaci, že by na jednak měnící se kmeny či mutace viru nebo kvůli vyvanuté imunitě bylo potřeba kontinuálně očkovat proti covidu a souvisejícím dál.

Jsou tedy země, které se připravují na tuto možnost, že by v přepočtu na naše podmínky zhruba 12 000 osob denně mělo být očkováno, a vedle těchto kapacit, které se čistě preventivně plánují, je také otázka, jak přistupovat k těm zkušenostem, které nasbíráme nyní, protože vzhledem k té masivní vakcinaci bude zase větší zkušenost s tím, jak probíhá hlášení reakcí a bude i možnost snižovat počet nežádoucích účinků, když se důsledně analyzuje a budou se důsledně sbírat data například u rizikových osob a u těch příhod, které nastanou.

A proto se chci optat, jestli stejně strategicky nechcete uvažovat o posílení takzvaných specializovaných očkovacích center, která v posledních letech byla významně personálně omezena? Přitom to je způsob, jak zajistit bezpečné očkování řady rizikových skupin. Zdá se, že to je téma čistě zdravotní, ale není. Protože tady máme pandemii, vidíme, že se to týká celé společnosti a že právě drahý lockdown je důsledkem mimo jiné toho, že nejsme zatím takto kapacitně připraveni, a v budoucnu bychom rozhodně připraveni být měli. Proto tato interpelace, pane premiére.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, paní poslankyně. Poslední interpelace na předsedu vlády a vládu České republiky, poslanec Leo Luzar.

 

Poslanec Leo Luzar: Vážený pane premiére, v současné době procházíme velkým ochlazením vztahů s Ruskou federací. Myslím si, že tady už nikdo není, kdo se trošku zabývá jadernou technologií, aby věřil, že se podaří realizovat výstavbu Dukovan, protože jediný, kdo je schopen dodat tento reaktor, který je tam požadován, je Rosatom. Budete mi možná odporovat, ale já si myslím, že všichni ti, kteří tu techniku trošku znají a ví, o co se jedná, mi dají za pravdu. Tendr končí.

Mimoto je tady velký tlak Evropské unie na překotnou dekarbonizaci. Toto podporují některé politické strany a v tom významu slova smyslu je to co nejrychlejší odstavení uhelných elektráren. Tady bych si dovolil říct, že tento návrh překračuje nejenom rámec ekologizace, ale vstupuje do hlediska bezpečnostního. Energetická soběstačnost České republiky je absolutní nezbytností, to si, doufám, všichni uvědomujeme, a za uhelné elektrárny nemáme náhradu. Tady jako KSČM důrazně, důrazně upozorňujeme, že z klimatického ani ekologického hlediska nedává smysl, aby bylo uhlí nahrazeno plynem, když spalování plynu má podobnou ekologickou zátěž jako využívání uhlí. Je to nesmyslné a dotovat výstavbu plynových zdrojů a infrastruktury se nám zdá z tohoto pohledu taky mylné. Krom toho drtivá většina plynu, jak jistě víte, je dovážena z Ruska. Zvyšovat energetickou závislost země a platit za to docela výrazné prostředky je ekonomická sebevražda.

Chci vás upozornit také na to, že letos v zimě uhelné elektrárny vyráběly 50 % veškeré spotřeby elektrické energie České republiky a uhlím se stále vytápí více než miliony domácností. Nemůžete si s tím zahrávat. Musí to být v současné době jedna z absolutních priorit. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji za naprosto přesné dodržení času, pane poslanče, a to byla poslední interpelace. Upozorňuji, že když byly vyčerpány všechny přihlášky na předsedu vlády, budou bezprostředně následovat ústní interpelace na ostatní členy vlády. Z nich mám samozřejmě naprosto drtivou většinu omluvenu.

Poprosím tedy poslance Jana Jakoba, aby přednesl interpelaci na ministra zdravotnictví Petra Arenbergera a zahájil tak blok odpovědí členů vlády na interpelace poslanců. Připraví se poslanec Ivan Adamec.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuji, pane předsedající. Vážený nepřítomný pane ministře zdravotnictví, chtěl bych se vás zeptat na situaci týkající se ošetřovného pro rodiče, kteří jsou z řad Integrovaného záchranného systému. Byl tady zaběhnutý systém, který se ovšem vaším mimořádným opatřením Ministerstva zdravotnictví z 6. 4. 2021 změnil. Otevřely se školy a samozřejmě i pro některé děti z řad rodičů IZS. Ty do školy dochází. Nicméně ty ostatní, pro které je určené školské zařízení krajem, tak zde do těchto zařízení stále docházejí, nicméně jsou tím vytrženy z kolektivu svých spolužáků a mnohdy ani nelze zajistit jejich výuku on-line v původním kolektivu. Zároveň není zcela jasné, jak je to s tím ošetřovným.

Proto se vás chci zeptat, jak to tedy ve skutečnosti je, zdali mohou rodiče z řad IZS čerpat ošetřovné na ty děti, pro které nejsou otevřeny v tuto chvíli školy standardním způsobem. Zároveň jsme tady rozšířili okruh příbuzných, kteří můžou čerpat ošetřovné. Ptám se, zdali příbuzní, příbuzní rodičů z řad IZS, mohou tedy čerpat toto ošetřovné? Táži se, zdali nejsou zástupci IZS, kteří tvrdě v tuto chvíli pracují, v nerovném postavení oproti ostatním? Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane poslanče. Odpověď obdržíte písemnou formou do 30 dnů. Nyní má slovo poslanec Ivan Adamec. Připraví se poslanec Jaroslav Holík.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážený nepřítomný pane ministře. Chtěl bych se vás zeptat na problém ohledně registrace pilotů bezpilotních prostředků těžších než čtvrt kilogramu.

K tomu přihlašování: registrace se dělala hlavně díky rozšiřování dronů, ale týká se bohužel i leteckých modelářů, kde sice modelářské svazy nebo kluby můžou zažádat o výjimku na dva roky na ÚCL, nicméně většina modelářů takto registrována není a chtěli se přihlásit na ten web, aby si udělali registraci svých modelů a sebe jako pilota. Narazili jsme na problém, že doteď to bylo možné se přihlásit klasicky pod svým jménem, pod svými identifikačními údaji. Teď tam vyžadují elektronickou identifikaci, což podle mého názoru fyzické osoby mít nemusí. Ten přístup je velmi ztížen. Většina modelářů je středního a staršího věku a prostě se tam nepřihlásí.

Ta změna je údajně na popud vašeho ministerstva, tak bych se chtěl zeptat proč, protože to jde proti smyslu toho, abychom zaregistrovali všechny piloty včetně leteckých modelářů. Tak proč jste to nařídili a proč je to nutné takto dělat? To přihlášení je opravdu velmi obtížné. Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Teď má slovo pan poslanec Jaroslav Holík, bude interpelovat ministra školství Roberta Plagu. Připraví se paní poslankyně Karla Maříková.

 

Poslanec Jaroslav Holík: Vážený pane ministře, všechny děti v České republice, které se učí na prvním stupni základních škol, jsou testovány na COVID-19. Prezenční výuky se pak mohou účastnit pouze žáci s negativním výsledkem. Proč tedy výuka probíhá v respirátorech a porušení je pokutováno? Některé předměty, například čeština, angličtina, vyžadují zřetelnou výslovnost. Z mého hlediska jsou děti zbytečně omezovány a nesvědčí to ani hromadné výuce. Respirátor není pro děti komfortní, omezuje přísun kyslíku, který dětský organismus potřebuje.

Vážený pane ministře, kdy se situace, respektive postoj Ministerstva zdravotnictví změní? Stejně tak, kdy se změní postoj krajských hygienických stanic a děti negativně testované nebudou muset nosit respirátor? Vážený pane ministře, školy by měly sloužit především vzdělávání žáků, a ne jako testovací centra.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Nyní přednese svoji interpelaci na ministra zdravotnictví paní poslankyně Karla Maříková, připraví se pan poslanec Ferjenčík.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážený pane nepřítomný ministře, laboratoře v České republice mají akreditaci, která je zárukou kvality výsledků testů. Antigenní testy, které používají zaměstnavatelé nebo děti ve školách, nemají ani českou certifikaci. Co nám tedy má zaručit kvalitu a nezávadnost čínských antigenních testů? Má to snad být záruka výrobce z Číny nebo čínská certifikace, když výrobky z Číny jsou často zdravotně závadné a nekvalitní?

Můžeme to vidět například na hračkách z Číny, které v mnoha případech neprojdou kvalitou testů z důvodu obsahu škodlivých látek. Když vám jde tak strašně o ochranu zdraví našich občanů a našich dětí, proč jste neudělali testy na kvalitu a spolehlivost těchto testů? Kdy uděláte testy na spolehlivost testů LEPU MEDICAL a všech testů, které jsou ve skladech státních hmotných rezerv? A kdy vytvoříte seznam doporučených testů, které budou mít záruku kvality vašeho ministerstva? Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Odpověď obdržíte písemnou formou. Pan poslanec Ferjenčík přednese svoji interpelaci na ministra Karla Havlíčka. Připraví se pan poslanec Leo Luzar.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený nepřítomný pane ministře, já bych vás touto cestou chtěl upozornit na to, že postup vlády, ve které jste ministrem, ve vztahu k maloobchodu je protiprávní. Pandemický zákon neumožňuje plošné uzavření maloobchodu, které vláda v rámci svých opatření nyní dělá. Z tohoto důvodu je váš postup nelegální.

Já jsem vás chtěl proto požádat, abyste ve vládě prosazoval a prosadil urychlené otevření maloobchodu, samozřejmě za přísných protiepidemických podmínek. Obávám se, že pokud tak neučiníte, budete spíše ministrem průmyslu a likvidace maloobchodu. Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče. Odpověď obdržíte písemnou formou do 30 dnů. Nyní svoji interpelaci na ministra Karla Havlíčka přednese pan poslanec Leo Luzar, připraví se pan poslanec Vlastimil Válek.

 

Poslanec Leo Luzar: Vážený pane ministře průmyslu a obchodu, dovolte, abych vás se stejnou otázkou, jakou jsem položil panu premiérovi, požádal o odpověď. Společně jste navštívili společnost Liberty Ostrava. Tato Sněmovna neměla možnost vyslechnout si ve svém bodu, který byl schválen na úterý, o tom, jaké jsou výsledky vašeho jednání. Máme zatím kusé informace od odborářů a jejich požadavky, nemáme informaci o tom, jak se situace vyvíjí a co jste vy jakožto zástupce průmyslu a obchodu v tomto podniku vyjednal.

Také by nás zajímalo, jaká je situace v rámci dozorčích orgánů této společnosti, ve kterých zasedá zástupce Ministerstva průmyslu a obchodu, měl by mít nejaktuálnější informace o vývoji situace v Liberty Ostrava a jaké se chystají další záležitosti.

Proto vás prosím, na rozdíl od pana premiéra, abyste tu informaci rozšířili i o tyto informace týkající se konkrétního fungování společnosti. Tyto údaje byste měl mít k dispozici. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Odpověď obdržíte písemně do 30 dnů. Pan poslanec Vlastimil Válek přednese svoji interpelaci na ministra zdravotnictví Petra Arenbergera, připraví se pan poslanec Jan Skopeček.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Vážený nepřítomný pane ministře, velmi bych vás prosil, abyste nás jako poslance informoval o tom, jaké je složení a struktura těch odborných skupin - ať už je jich kolikkoliv - na Ministerstvo zdravotnictví a za co vlastně odpovídají. Ten důvod je jednoduchý. My tady přijímáme řadu legislativních norem, které vy pak torpédujete různými opatřeními Ministerstva zdravotnictví.

To jedno torpédování tady zaznělo, kdy v podstatě nemají účastníci nebo členové Integrovaného záchranného systému nárok na OČR. Mají s tím obrovské problémy a je otázka, jestli jste vůbec toto konzultoval s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, zda jste vůbec konzultoval a zjišťoval, jaké podmínky tedy jsou dodržené pro vzdělávání těch dětí. Není možné vydat opatření a pak nezjišťovat, jak to opatření bude realizované v praxi a zda vůbec lze realizovat. Tedy pokud má být pro tyto děti zajištěna náhradní výuka, tak je podle mě vaší povinností prodiskutovat s příslušným meziresortním ministrem, jak kvalita té výuky bude probíhat, jak bude zajištěna.

Totéž se týká otevření vysokých škol, kde my jsme toto chtěli, apelovali jsme na to, ale vy svým metodickým pokynem pak to otevření tak zdeformujete, že prakticky pro řadu těch studentů bude velmi obtížné se denně testovat nebo týdně testovat, nosit respirátory v těch praxích. Navíc to nemá svoji logiku. Rektorům se to nelíbí a vlastně neví, na koho se mají obrátit, protože něco jiného je resortní ministr, který vydává ta opatření, a něco jiného, co pak vy vydáváte jako metodický pokyn Ministerstva zdravotnictví. My jsme tuto dichotomii zažili již na jaře, kdy ministr školství a ministr zdravotnictví říkali každý něco jiného a nebyli schopni se domluvit, a já bych byl rád, aby to přestalo. Proto prosím o jasnou informaci, jaké je složení a množství těch odborných skupin, a aby nesly zodpovědnost za svoje odborná doporučení. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Nyní pan poslanec Jan Skopeček přednese interpelaci na ministryni financí Alenu Schillerovou, připraví se pan poslanec Vojtěch Munzar.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji za slovo. Rovněž nepřítomnou paní ministryni - možná, pane předsedo, byste mohl vládě poslat dopis, že sice jsme tu další týden, pětitýdenní dovolenou projednávali, ale že ještě nebyla schválena. Za mnou na té lavici to vypadá, jako kdyby ministři se už podle té pětitýdenní dovolené chovali.

Já se chci zeptat paní ministryně, co říká a co bude dělat se situací, kdy rostou úroky desetiletých státních dluhopisů. Od začátku roku vzrostly z 1,2 na 1,9. Takto to vypadá velmi nízké, ale ta trajektorie je výrazná. Znamená to, že se výrazně prodraží obsluha státního dluhu. Pokud by se ty úroky zastavily na současné úrovni, což ale nikdo nepředpokládá, tak oproti předchozímu roku to bude o 12 miliard korun více na nákladech, které bude daňový poplatník platit za obsluhu státního dluhu.

Jsem přesvědčen, že část tohoto nárůstu jde samozřejmě za covidovými náklady, ale jsem přesvědčen, že velká část tohoto nárůstu jde za paní ministryní Schillerovou, respektive touto vládou. Jednak z titulu toho, že neuskutečnili žádný pokus byť o symbolické úspory ve státními rozpočtu. Druhá věc, která podle mého názoru za tím stojí a to proč nás investoři trestají, je neschopnost paní ministryně Schillerové přijít alespoň s plánem na konsolidaci veřejných financí.

Dokonce i v oficiálních dokumentech Ministerstva financí se píše, že konkrétní konsolidační strategii má připravit až příští vláda, ale to není pravda. Prostě máme dneska paní ministryni, která by měla dělat svoji práci. Ona je paní ministryně financí a je zodpovědná za to, aby předložila alespoň plán konsolidace veřejných financí. Jinak ty trhy budou trestat více a ty náklady půjdou a jdou za paní ministryní.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Odpověď obdržíte písemně do 30 dnů. Teď je na řadě pan poslanec Vojtěch Munzar s interpelací na ministra zdravotnictví Petra Arenbergera, připraví se pan poslanec Polanský.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Já mám se svou interpelací velikou smůlu, protože ani minule pan ministr zdravotnictví nebyl přítomen, ani dnes není přítomen. Ty prázdné židle za mnou jasně ukazují jednu věc. Já chápu, že může vláda zasedat, ale měla by také vážit, jak zasedá Sněmovna, protože vláda je z ústavy odpovědna ze své činnosti zákonodárné moci a zatím to tak nevypadá.

Takže já to přednesu jinak, než jsem původně chtěl, tuto interpelaci na ministra zdravotnictví. Já jsem se ho chtěl zeptat, jakým způsobem on respektuje vůli zákonodárné moci, protože my jsme například 26. března jako Sněmovna vyzvali ministra zdravotnictví, aby upravili nařízení Ministerstva zdravotnictví o nošení ochranných pomůcek, respektive roušek, respirátorů tak, aby ta povinnost nebyla v zastavěném území obce v případech, když je člověk na ulici sám. Od 12. dubna platí nové nařízení, nicméně v tomto se nic nezměnilo. Tak mě zajímá, pane ministře, co pro vás znamená vůbec usnesení Sněmovny, a možná bych se vás zeptal, zda jste se zeptal předsedy této Sněmovny na to, jak jsou důležitá usnesení sněmovny a zda i předseda Sněmovny považuje usnesení Sněmovny za důležité.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Bohužel asi nemohu v této pozici předsedajícího odpovědět na otázku. V mnohém souhlasím. Pan poslanec Polanský - já ho nevidím v sále, tak tedy budeme pokračovat interpelací pana poslance Petra Bendla, který - ale teď je tu změna - interpeluje přítomného ministra Richarda Brabce.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane předsedo. Vážený pane ministře, já mám to štěstí a jsem rád, že tady pan ministr životního prostředí je, a já se na vás chci obrátit se záležitostí, kterou vyvolala novela nového vodního zákona, která stanoví využívání takzvané šedé vody. My jsme v situaci, kdy Česká republika, jakkoliv to navenek vypadá - a myslím, že veřejnost to vnímá - tak, že vody najednou už je dostatek. Ono to tak ve skutečnosti není, pouze nemáme zemědělské sucho, ale ta spodní voda, na ni musíme myslet pořád. Využití šedé vody do toho systému debat o nakládání, rozumném nakládání s vodou zcela určitě patří.

Vodní zákon definuje možnost využívání šedé vody zasakováním pouze u objektů bydlení, a to do objemu zhruba 15 kubíků, což vyvolává problémy u zejména řeknu malých producentů, malých firem, které mají své čistírny odpadních vod a nemají velké objemy vody, které vypouštějí, které nejsou chemicky poškozené, nemají žádné negativní látky, přesto není možné využívat je zasakováním, ale musí je odvádět do vodních toků.

Já bych se na vás rád, pane ministře, obrátil s prosbou, zdali bychom byli schopni toto nějak řešit. Myslím si, že je to velká škoda. Jednak to omezuje drobné výroby, zejména zemědělských produktů, mám na mysli malé mlékárny a podobně, to znamená, omezuje to produkci českých potravin, a zároveň to bere možnost využít tuto vodu vsakováním tak, aby... protože není... (Předseda Vondráček: Váš čas, pane poslanče.) ekologicky znečištěna. Děkuji vám za vaši reakci, pane ministře.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji a slovo má ministr životního prostředí Richard Brabec.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, budu reagovat na to, že my jsme s panem kolegou vedle o tom už krátce hovořili. Ten důvod - a pan kolega Bendl si určitě vzpomene, ona se ta debata vedla při minulé novele vodního zákona, která je relativně čerstvá, a samozřejmě byla ta debata i ve výborech, jak ve výboru pro životní prostředí, tak v zemědělském výboru. A tady nakonec převážil názor - a já neříkám, že je to definitivní, ale v této situaci, a byla tam i shoda obou resortů, že je vždycky hlavní priorita ochrana podzemních vod, a v tomto kontextu je třeba vnímat i možnost nepřímého vypouštění vyčištěných - a teď já říkám - průmyslových odpadních vod, v uvozovkách průmyslových, protože skutečně tady se velmi komplikovaně rozlišovalo, jaký typ odpadních vod - byť z těch malých provozoven - by se dal udělat tak, aby bylo zcela eliminováno riziko negativních látek, které v té šedé vodě můžou zůstat.

A tady vlastně by se dalo říct, že nebyl by velmi pravděpodobně problém šedé odpadní vody nebo šedé vody z nějaké části té provozovny, to znamená například vyčištěné splaškové vody, které by byly produkované zaměstnanci, ale velký problém byl s provozními odpadními vodami, kde se opravdu komplikovaně specifikuje, jaké provozy, jaké typy provozů jsou takzvaně bezpečné z pohledu složení těch odpadních vod a jaké už ne. A proto nakonec zvítězil názor, že šedé odpadní vody z hlediska jejich možnosti vsakování by měly být tam, kde jsou skutečně šedé vody řekněme od zaměstnanců, to znamená ty, které odtékají klasicky z umyvadel, umýváren, koupelen a tak dále, ale už ne ty šedé vody provozní.

Jinými slovy, to bylo tenkrát ta hlavní priorita, proč zvítězil názor neumožnit to vsakování v rámci ochrany vrcholové priority ochrany podzemních vod právě z průmyslových odpadních vod, ať už bez uvozovek nebo s uvozovkami, v případě malých provozů. Nepochybně tahle debata bude pokračovat při další novele vodního zákona a je možné, že do té doby třeba převáží argumenty, že... ale bylo by to dobré umět velmi dobře specifikovat, pro jaké malé provozy by to bylo bezpečné. Jestli stačí takto. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Ptám se, zda má pan poslanec zájem o doplňující otázku? Je tomu tak. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Máte pravdu, my jsme o tom podrobně mluvili, protože evropská legislativa nám umožňuje rozšířit využívání šedé vody. Já jsem rád, že tady neslyším to zásadní ne, že se bude muset umět najít to dělítko a oddělit od sebe ty, kteří jsou potenciálně nebezpeční, od těch, kteří jsou v podstatě bezproblémoví, a těm bychom mohli ve vlastním zájmu vyjít vstříc, protože nejenom ochrana té vody, ale také její dostatek. My můžeme ji tak chránit, že nebudeme mít žádnou, jo, takže hledat podmínky, za jakých je to možné, mi přijde rozumná cesta. Děkuji vám za odpověď.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji a pan ministr má prostor reagovat.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Skutečně jenom na doplnění. Já si pamatuji debatu v Izraeli, kde jsme právě diskutovali s kolegy, kteří jsou nejdál na světě z pohledu vyčištěných odpadních vod, využití odpadních vod a i šedé odpadní vody. I oni sami říkali, že i v situaci naprostého nedostatku vody, i když dneska samozřejmě Izraelci už hodně odsolují a využívají spíše odsolenou mořskou vodu, ale že prostě předtím, než odsolování se stalo naprosto běžným a také cenově konkurenceschopným, tak i tak zemědělci a společnost měli poměrně velký problém s využitím té šedé vody a s jejím zasakováním, protože se to prostě bralo jako voda opravdu špinavá.

V České republice v posledních letech - a troufám si říct, že i hodně zásluhou Ministerstva životního prostředí - se ten pojem šedé vody vžil, nestalo se z toho něco, čeho se všichni báli, a už dneska jsou - a to já bych bral jako začátek, velmi dobrý začátek té konkrétní debaty - dneska už určitě víte, že jsou i developerské projekty, které už využívají šedou vodu, a tím pádem se ta šedá voda i z pohledu třeba hygieny, Ministerstva zdravotnictví a dalších stává komoditou, kterou je potřeba zvažovat a která byla dříve brána jako klasická odpadní voda, kterou je třeba čistit na čistírnách a která v žádném případě by se zasakovat neměla.

Já myslím, že to se posunulo, určitě se to posunulo a může být další posun, právě až dokážeme specifikovat provozy, kde skutečně hrozí minimální nebo žádné riziko, že by se do podzemních vod dostaly nějaké škodlivé složky. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji a další interpelaci - také na ministra životního prostředí - přednese pan poslanec František Navrkal.

 

Poslanec František Navrkal: Děkuji za slovo. Vážené paní poslankyně, vážení pánové poslanci. Vážený pane ministře, já bych se vás chtěl jenom zeptat na několik věcí ohledně toho, že se teď bude stěhovat CENIA z prostor přímo vlastněných Ministerstvem životního prostředí do komerčního nájmu. Nájemní smlouva byla uzavřena teď na konci března. Já jsem se o tom včera dozvěděl a přišlo mi tam několik věcí podivných. Mě by tedy zajímalo, proč se CENIA nyní, v době pandemie covidu, rozhodla zahájit tohle stěhování a zatížit státní rozpočet dalšími náklady v celkové hodnotě přes 44 milionů korun, což je přibližně pětina vůbec rozpočtu téhle organizace. Pokud hlavním důvodem byl záměr ministerstva realizovat rekonstrukci, jak jsem se dozvěděl od pana ředitele, rekonstrukci stávajících prostor, tak by mě zajímalo, kdy bude tato rekonstrukce zahájena, kdy bude dokončena a na co hodlá ty prostory ministerstvo dál využívat, když je teď nemůže využívat CENIA. A taky by mě zajímalo, proč jsou ve smlouvě nevýhodné podmínky, protože kdyby to CENIA chtěla vypovědět, tak by stejně musela platit 65 % zbývajícího nájmu po ten zbytek. A taky je velice zvláštní, že vlastně u té firmy není dohledatelný skutečný majitel, takže možná k vyvrácení těch dohadů bych tady vyzval pana ministra, jestli by ho nemohl s odvoláním na přímou účinnost směrnice proti praní špinavých peněz uveřejnit. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Slovo má pan ministr.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji. Tak pan kolega Navrkal, jak jsem zjistil, už o tom hovořil poměrně detailně s panem ředitelem Havránkem z CENIA, takže předpokládám, že řadu informací už má. Já jenom opakuji: za prvé, ten plán vznikl už poměrně dávno a aspoň z pohledu CENIA - a CENIA, což určitě vám také pan Havránek sdělil, byla před rokem 2012 vždycky v komerčních prostorách a to stěhování do Ministerstva životního prostředí bylo spíše bráno jako dočasná varianta. CENIA má dneska zhruba 100 zaměstnanců a dále se bude velmi pravděpodobně rozšiřovat v souvislosti s dalšími projekty, ale hlavním důvodem bylo to, že už od počátku z pohledu řekněme kancelářské plochy na jednoho zaměstnance a dalších podmínek s tím, že dochází k dalšímu snížení i během minulého a letošního roku, tak prostě CENIA tam byla od začátku vlastně poměrně výrazně limitována právě těmi zaměstnanci. Tím, jak Ministerstvo životního prostředí přebralo některé agendy lidí třeba z Úřadu vlády, udržitelný rozvoj a další, tak byť jsme jinak snižovali počet zaměstnanců obecně během těch let, tak jsme naopak museli přijmout nějaké další lidi, kteří dneska sedí v prostorách v Kodaňské ulici, a ne přímo ve Vršovické. Ve Vršovické 65 jako centrále tedy máme zhruba 480 zaměstnanců, ale hlavní důvod byl ten, že Ministerstvo životního prostředí tak, jak dneska vlastně je organizováno, v podstatě nemá prostor nebo nemělo by prostor na jednu zásadní věc, a to je přípravu předsednictví. Protože předsednictví, ať už bude formou videokonferenční, uvidíme, jak to do té doby bude, v roce 2022, tak prostě víme, jaký bude nárok na administrativní zázemí. My budeme sami muset přijímat několik desítek dalších lidí na předsednictví a můžu říct, že ti lidé už by se tam prostě nevešli, ale hlavně na to nejsou ani zasedací místnosti na ministerstvu takhle dimenzované historicky protože ten objekt prostě nějakým způsobem vznikl.

A to je důvod, proč se nakonec CENIA rozhodla pro vlastní nájem, který by měl být poměrně blízko, aspoň podle mých informací, protože konkrétní výběr té společnosti a další už nešel přímo přes Ministerstvo životního prostředí, ty detaily. Ale co je podstatné, to stěhování CENIA, tak samozřejmě my jsme v první chvíli především oslovili vládní dislokační komisi. To znamená, my jsme chtěli využít jiného vládního objektu nebo státního objektu. Bohužel se ukázalo a máme to samozřejmě schváleno vládní dislokační komisí, že není k dispozici takový objekt, kde by CENIA zhruba se 100 zaměstnanci prostě mohla být.

A pak ještě samozřejmě v tom hrálo roli i to, že, a to určitě víte, v rámci úvah o možném vytvoření vládního městečka v budoucnu, tak Ministerstvo životního prostředí mělo být jedním z resortů, který bude přestěhován. To znamená, pak se tam právě uvažovalo i to, že pokud v nějakém horizontu řekněme pěti, šesti, sedmi let by se Ministerstvo životního prostředí stěhovalo z Vršovické 65 například do Letňan, tak už by se vlastně CENIA, i kdyby si nakrásně zvolila nějaký jiný objekt, tak už by se stejně nemohla vrátit. To znamená, proto, aspoň jak říkal pan ředitel Havránek, se volila i ta lhůta šesti let a na začátku podmínky byly samozřejmě podstatně nevýhodnější. Ale ty podmínky, jak já je znám, to znamená, vy jste mluvil o těch zhruba 40 milionech a to je ten šestiletý nájem, tak na začátku byl požadavek firmy samozřejmě zcela jiný, toho pronajímatele. Výpovědní podmínky byly takové, že oni v případě výpovědní lhůty, která je tam roční výpovědní lhůta plus nějaká sankce, tak ta sankce tam byla více než stoprocentní, dokonce snad 150% sankce. Teď je tam sankce 65 % nájmu ze zbývající doby, a to už je po projednání. Takže oni vybírali nejlepší možnost z hlediska finanční z nabídek, které se nabízely. A samozřejmě, a to je podstatné, prošlo to vládní dislokační komisí, což znamená, že opravdu to bylo schváleno, takže není možno, a my vždycky preferujeme, kdybychom mohli využít nějaký jiný objekt ve státním vlastnictví. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku. Máte slovo.

 

Poslanec František Navrkal: Děkuji. Jenom jste mi ještě tedy neodpověděl, vy jste řekl, proč ta rekonstrukce se dělá, ale kdy by měla být skutečně zahájena? Koukám, že to už je všechno nějak rozplánované. Kdy tedy bude dokončena? A ty prostory tedy platí, že budou využívány na posílení ministerstva v zájmu předsednictví EU? Ale to jako ještě právě nebude hned, tak mne by tedy zajímaly časové rámce, jak to tedy bude vycházet a jestli to všechno skutečně sedí.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Slovo dávám panu ministrovi životního prostředí.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Já vám teď úplně přesně neřeknu, ale to samozřejmě ověřím obratem, jak je momentálně plánována ta rekonstrukce, respektive kdy přesně se CENIA nastěhovává. To opravdu z hlavy nevím. Ale samozřejmě víme to, co se týká Ministerstva životního prostředí, že ty kanceláře, a hlavně zasedací místnosti a to zázemí pro předsednictví musí být připraveny včetně dalších technických podmínek, to znamená IT a dále. To bude dneska nejvíc náročné včetně té spodní části ministerstva, kde se budou propojovat dvě velké zasedací místnosti, aby tam byla zasedačka třeba možná aspoň pro 80, 90 lidí, protože takovou žádnou dneska nemáme ani zdaleka na ministerstvu. Tak to musí být s rezervou připraveno na začátek předsednictví. Já myslím, že to musí být nejpozději řekněme v březnu 2022, ale ještě ověřím, jestli vám to takhle stačí.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Další interpelaci na ministra zdravotnictví přednese paní poslankyně Procházková. Interpelaci číslo 14 pan poslanec vzal zpět, takže se připraví paní poslankyně Kovářová.

 

Poslankyně Věra Procházková: Dobrý den všem přítomným. Vážený pane ministře, už před časem byla média i my informována, že záchranáři obdrží odměny za covidové měsíce, stejně jako je dostali zaměstnanci lůžkových zařízení. Dodnes nemám přesné informace, kolik a jakým způsobem záchranáři budou odměněni za svoji náročnou práci. Není pravda, jak jsem zaslechla, že není tak náročná a že jsme - také jezdím na záchrance - s pacienty jen krátce. V sanitce nemáme takové podmínky jako v nemocnici a převozy probíhají na dálku, v oblecích a za mnohem horších podmínek než v nemocnicích.

Vážený pane ministře Arenbergere, dle mých informací by proto záchranky měly dostat odměny pro své zaměstnance za covidové měsíce, a není jasno, jestli to bude 75 000, nebo 120 000, jak zmiňoval předseda vlády. Prosím tedy o upřesnění, jakým způsobem, kdy a v jaké výši budou tyto odměny vyplaceny.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji. Odpověď obdržíte písemně do 30 dnů. Teď poprosím paní poslankyni Věru Kovářovou. Připraví se pan poslanec Marek Výborný.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, 12. dubna se k velké radosti zejména rodičů konečně začaly postupně otevírat školy. Vláda přitom nařídila, aby žáci dvakrát týdně byli testováni. Otestovat se nemusí jen ti, kteří v posledních 90 dnech prodělali covid, již podstoupili test během posledních 48 hodin nebo jsou naočkovaní, a také žáci se středním nebo těžkým mentálním postižením, souběžným postižením více vadami nebo s poruchami autistického spektra, kteří nemohou ze zdravotních důvodů test podstoupit. Ti totiž do školy nechodí vůbec - a možná by chtěli, určitě by jim to prospělo, ale současná forma testování jim přítomnost ve škole znemožňuje. Samotestování stěrem z nosu je totiž pro ně často neskutečně komplikované a nepředvídatelně stresující. Na základě dotazů iniciativy Dětí úplňku Ministerstvo školství oznámilo, že rodiče mohou do školy přinést vlastní test, je-li uvedený na seznamu schválených testů. Dítě se pak tímto testem musí otestovat přímo ve škole. Škola tento test ovšem nemusí akceptovat a není žádným způsobem možné si akceptaci takového testu vynucovat.

Ráda bych se vás touto cestou zeptala, zdali neplánujete plošné zavedení samotestů ze seznamu schválených testů jako alternativy k tyčinkovým testům tak, aby je školy vždy a všude uznávaly, nebo naopak, zda neplánujete nákup alternativních testů přímo do školy, ať už plivacích, nebo takzvaně lízátkových testů. Myslím, že potřeby takto zranitelných dětí by měl stát zohledňovat a přistupovat k nim jiným, daleko citlivějším způsobem. Pokud je přehlíží, je to špatná vizitka pro celou naši společnost. Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Odpověď obdržíte písemně. Slovo má pan poslanec Marek Výborný, přednese interpelaci na ministra zdravotnictví.

 

Poslanec Marek Výborný: Vážený nepřítomný pane ministře zdravotnictví, dámy a pánové, já si na začátek bohužel nemohu odpustit povzdech a poznámku nad tím, že ráno jsme měli písemné interpelace, z ministrů nepřišla ani noha, ani jeden nepřišel do práce. Teď máme ústní interpelace. Dovedu pochopit nějakou vyhrocenou mezinárodní situaci, nicméně předpokládám, že kauzu Vrbětice dvě třetiny ministrů této vlády vůbec řešit nemusí a to, že zde nejsou na ústních interpelacích, je výraz pohrdání touto Sněmovnou. Chtěl bych připomenout, že vláda je odpovědna ze svého konání této komoře Parlamentu - Poslanecké sněmovně a oni sem nechodí kvůli nám, ale ty dotazy, které tady přednášíme, to jsou dotazy vás, veřejnosti, občanů, a odpovědi směřují k vám, nikoli k nám poslancům. Mně skutečně toto přijde jako těžko akceptovatelné. To, že tady sedí pan ministr Brabec jenom proto, aby vůbec jednání mohlo probíhat, je skutečně neuvěřitelné.

A dotaz: Pane ministře, já bych od vás chtěl odpověď na to, zda vláda v brzké době plánuje zavedení PCR testů do škol. Naši žáci v tuto chvíli, jak se postupně začínají vracet do škol, jsou testováni antigenními testy a i vaše mezioborová skupina MeSES a pan doktor Šmejkal opakovaně apelovali na vládu a na vás, abyste ve školách začali aplikovat PCR testy, které jsou šetrné, jsou prováděny ze slin a zároveň nejsou finanční zátěží, protože PCR testy, které jsou také průkaznější, je možné aplikovat v delších časových intervalech, to znamená cenově nakonec mohou vyjít i levněji než testy antigenní. Opakovaně jste k tomu vyzýván odborníky.

Chci se, pane ministře, tedy zeptat, kdy - a musí to být v řádu dnů - budou tyto PCR testy uplatněny ve školách, protože - a také to je důležité - jsou šetrné vůči žákům, vůči dětem. Nevidím jediný důvod, proč by tímto způsobem vláda neměla postupovat, zvláště když jí to doporučí její odborníci. (Předsedající: Váš čas.) Děkuji za pozornost.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Nyní vystoupí s interpelací na ministra Karla Havlíčka pan poslanec Jakub Janda. Připraví se pan poslanec Petr Třešňák.

 

Poslanec Jakub Janda: Děkuji za slovo. Vážené dámy, vážení pánové, vážený pane ministře, koronavirová krize je snad na ústupu. Nejvíc zasažené sektory se ale bez státní pomoci nezmátoří. Vláda připravila Národní plán obnovy, pomocí nějž chce získat potřebné finance i z unijního programu RRF, tedy nástroje na podporu oživení a odolnosti. Řeč je o 172 miliardách korun ve formě grantů a dalších 20 miliardách ve formě půjček - neboli jinak: zdroje jsou. Není ale vůle pomoci všem zasaženým sektorům. Mezi komponentami vládního plánu je například rozvoj kulturního a kreativního sektoru. Chápu, kultuře, zvláště té nekomerční, je potřeba pomáhat i v klidných časech, natož teď. Nechápu ale, proč tam chybí komponenty týkající se cestovního ruchu a sportu. Tyto dva sektory přitom krize zasáhla nejvíc a bez státní pomoci bude jejich restart ještě obtížnější.

Ptám se vás tedy, proč se při přípravě Národního plánu obnovy nemyslelo dostatečně i na sektory sportu a cestovního ruchu? Proč se dostatečně nezohlednily připomínky zástupců sportovních odvětví a Národní sportovní agentury, respektive České unie cestovního ruchu? Je možné plán ještě revidovat? Pokud ne, jak si podle vás zmíněné sektory poradí s restartem bez této podpory? Děkuji vám za odpověď.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám. Odpověď obdržíte písemně do 30 dnů. Svoji interpelaci na ministra zdravotnictví přednese pan poslanec Petr Třešňák, připraví se pan poslanec Kaňkovský.

 

Poslanec Petr Třešňák: Hezké odpoledne. Vážený pane ministře, i díky té nepřítomnosti se pokusím být maximálně stručný. Protože čísla nakažených nám postupně klesají a pomalu se nám blíží život bez omezení, minimálně tedy s nějakým dalším rozvolněním, na které jsme neustále dotazováni občany, tak mám velice stručnou, jednoduchou otázku, která trápí právě většinu občanů, a to, kdy si budeme moci sundat respirátory ve venkovním prostředí. Jedná se právě o jedno z těch opatření, o kterých většina občanů maximálně pochybuje. A pokud k tomu nedojde v nejbližším možném termínu, tak já doufám, že to bude doloženo naprosto jasnými daty a epidemiologickým zdůvodněním, proč tedy i ve venkovním prostředí by měla být nošena ochrana dýchacích cest. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji vám, pane poslanče. Odpověď obdržíte písemně do 30 dnů. Poprosím pana poslance Kaňkovského, který ale asi nepočítal s tím, že to bude tak rychlé, bohužel není přítomen v sále. Dám tedy slovo paní poslankyni Richterové, aby přednesla svoji interpelaci na ministryni Janu Maláčovou. Připraví se pan poslanec Radek Koten.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Mám několik otázek na nepřítomnou paní ministryni, protože jde o téma, na které se již opakovaně nedostalo na výboru pro sociální politiku.

Jde o dvě směrnice, které potřebujeme transponovat z evropského do českého práva. Týkají se rodin, týkají se slaďování práce a péče. Ta jedna se jmenuje anglicky Work Life Balance o tom slaďování a potřebujeme ji do srpna roku 2022 implementovat. Může se zdát, že to je za více než rok, ale on ten rok velice rychle uběhne, plus je to navíc rok volební, takže pokud nechceme čelit tučným desetimilionovým pokutám za prodlení, potřebujeme to stihnout. Tato směrnice se domnívám, že bude poměrně široce diskutovaná, poněvadž tam bude potřeba zavést rozšíření nepřenositelných dvou měsíců pro možnost péče o dítě druhým rodičem, a stejně tak bude potřeba sáhnout do zákoníku práce.

Co je ta druhá směrnice? Ta se nazývá o transparentních a předvídatelných pracovních podmínkách. Jde o směrnici dotýkající se mimo jiné dohodářů. Bude tam třeba upravit, a zase se domnívám, to bude velice široká debata, dohodu o provedení práce i o pracovní činnosti. Tam jsou navrhovány jako řešení takzvané referenční hodiny či dny, ale už to není praktičtěji rozvedeno. Tam se zdá, že ministerstvo nemá zatím ani představu, jak by to chtělo implementovat, ale přitom zdůrazňuje, kolik dalších ministerstev a kolik sociálních partnerů je potřeba k tomu sezvat a domluvit se s nimi. Opět je tam stejná lhůta - srpen 2022 pro finální řešení.

Takže vážená paní ministryně, jak připravujete konkrétně implementaci těchto dvou směrnic, když v nabízejícím se tisku 625 ani není zatím navrženo prodloužení té podpůrné doby podpůrčí u otcovské? Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, paní poslankyně. Odpověď obdržíte písemně do 30 dnů. Nyní svou interpelaci na ministra obrany Lubomíra Metnara přednese pan poslanec Radek Koten. Připraví se pan poslanec Marek Výborný.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane nepřítomný ministře, dámy a pánové, v souvislosti s kauzou Vrbětice mám několik poměrně důležitých otázek.

Za prvé, proč Ministerstvo obrany pronajalo muniční sklady soukromým firmám?

Za druhé, za jakou cenu tehdy prodalo Ministerstvo obrany soukromým firmám munici, tehdy jako pro armádu nepotřebnou?

(Za třetí) Jaký byl důvod pro to, aby byl obchod s municí přenechán soukromým subjektům, takzvaným obchodníkům? Proč stát sám nevykonává tuto obchodní činnost?

(Za čtvrté) Jaká je současná praxe ve střežení skladů munice a muničních objektů nacházejících se mimo vojenské útvary v současnosti? Zda je tedy dnes střeží Armáda České republiky, nebo zda je to i nadále po těchto excesech zajišťováno jinými subjekty?

Případ Vrbětice na samém jeho začátku vznikl asi proto, že uvedené subjekty nebo uvedené objekty nebyly střeženy vojskem tak, jak to bylo běžné v předchozích letech, a historicky to střežila tehdy ještě Československá lidová armáda, nyní by to tedy měla střežit Armáda České republiky. Děkuji za vaše odpovědi.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče, a nyní má slovo se svojí interpelací pan poslanec Marek Výborný. Připraví se pan poslanec Leo Luzar.

 

Poslanec Marek Výborný: Vážený nepřítomný pane ministře zdravotnictví, dovolte mi, abych vám položil otázku, a požádal o odpověď, která se týká postupného návratu do normálu v oblasti školství. Na základě rozhodnutí vlády a vašeho ministerstva dochází k postupnému návratu žáků i do mateřských škol. Nicméně v tuto chvíli zůstávají stále uzavřeny lesní mateřské školy a taktéž se vaše opatření vůbec nedotýkají dětských skupin.

Chci se tedy zeptat, zda a z jakého důvodu případně byly opomenuty tyto instituce jako lesní mateřské školy a dětské skupiny? Z jakého důvodu například, pokud byla docházka v mateřských školách omezena na děti předškolního věku, toto pravidlo není aplikováno i v dětských skupinách? Chci upozornit, že řada rodičů je závislá právě na službě dětských skupin a opatření, která jsou zdůvodňována špatnou epidemickou situací, tady skutečně nedávají logiku. Dětské skupiny z principu jsou omezeny do 15 dětí, do 15 osob, proto nevidím jediný důvod, proč by tímto způsobem dětské skupiny měly být poškozovány.

Chci také připomenout, že uzavření dětských skupin znamená velké i provozní a finanční problémy pro dětské skupiny, které se tak dostaly do situací, kdy jsou bez příjmu a hrozí, že budou muset ukončit svoji činnost, svůj provoz. Děkuji za vaši odpověď.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji. Nyní pan poslanec Leo Luzar, připraví se pan poslanec Válek.

 

Poslanec Leo Luzar: Vážený nepřítomný pane ministře průmyslu a obchodu, dovolte mi, abych se dotázal na situaci, která momentálně probíhá na Ostravsku, a to je situace v podniku OKD. Byl dokončen převod tohoto podniku ze správy Priska spadající pod Ministerstvo financí pod podnik DIAMO, jehož správu máte na starosti vy.

Zajímalo by mě, jaký je osud momentálně v rámci společnosti OKD. Z jedné strany máme informace o tom, že dochází k výraznému útlumu, z druhé strany vnímáme potřebu černého uhlí těženého ve společnosti OKD čím dál více. Ptám se: Má už společnost OKD vyčíslen odbyt svého produktu v případě výrazných útlumů? Jedná společnost OKD se svými odběrateli, aby zabezpečila topnou sezonu roku 2021? Znovu upozorňuji na to, že černé uhlí je na Ostravsku ze 70 % důležité pro vytápění tisíců a tisíců domácností. Nejsme schopni v Moravskoslezském kraji přejít na jiná alternativní paliva, vše je směřováno k černému uhlí. Zde již nehovořím o centrálním zásobování teplem. OKD je strategický podnik, a pokud chceme utlumit těžbu uhlí, musíme mít alternativu. Plyn v Moravskoslezském kraji nepřipadá v úvahu, protože není doveden do tohoto kraje v dostatečné kapacitě.

Pane ministře Havlíčku, OKD je plně ve vaší kompetenci, je také na vaší zodpovědnosti, abyste se vyrovnal s tím, že překotný útlum konce OKD, který schválila vláda o prázdninách, je opravdu na zvážení, jakým postupem chcete zabezpečit teplo do domácností Moravskoslezského kraje. Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Děkuji, pane poslanče. Odpověď obdržíte písemně. Nyní je na řadě se svojí interpelací pan poslanec Válek, přednese interpelaci na ministryni práce a sociálních věcí, ale pan Válek tu momentálně není, tak tedy další vystoupí pan poslanec Adamec. Bude interpelovat pana ministra Karla Havlíčka ve věci registrace pilotů. Následující interpelace číslo 26 pana Jaroslava Holíka - pan poslanec přišel tuto svoji interpelaci odhlásit. Tak, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Ivan Adamec: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážený nepřítomný pane ministře průmyslu a dopravy, já se na vás obracím se stejným nebo podobným problémem jako na ministra vnitra.

Jedná se o registraci pilotů takzvaných bezpilotních prostředků nad váhu 250 gramů. Je naprosto správné, že ta registrace probíhá. Myslím si, že problematika dronů je nám všem jasná. Nicméně registrace se týká i leteckých modelářů a problém je, že když se chcete zaregistrovat, musíte se přihlásit na webové stránky Úřadu pro civilní letectví, a najednou se tam z ničeho nic objevila elektronická identita. Předtím to šlo se zaregistrovat zcela běžně, běžným způsobem jako na každý jiný web. Teď tam chcete elektronickou identitu, která víceméně znemožňuje přihlášení běžným fyzickým osobám.

Já se ptám, proč tomu tak je, protože i když modelářské kluby mají možnost dvouleté výjimky, tak řada modelářů není takto organizovaná, chtějí si udělat tu registraci sami na sebe a vzhledem k tomu, že většina modelářů je dneska středního a staršího věku, tak prostě tu elektronickou identifikaci nezvládnou. Ptám se, proč to tak je, protože jsme všichni fyzické osoby a jako fyzické osoby nemusíme mít v současné době elektronickou identitu. Prosím, abyste mi na toto odpověděl, případně učinil nápravu tak, aby se letečtí modeláři mohli bez problému zaregistrovat. Děkuji.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče, a nyní tedy pan poslanec Radek Koten bude interpelovat ministra vnitra Jana Hamáčka. Připraví se pan poslanec Blaha.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane nepřítomný ministře Hamáčku, dámy a pánové, rozmáhá se nám tu takový nešvar. V souvislosti s vyšetřováním výbuchu muničního skladu ve Vrběticích bych měl několik otázek k explozi v muničním skladu policie v Bílině v Chudeřicích, a to z úterý 15. září 2020. Tento sklad, který byl ve vlastnictví Policie České republiky, byl potenciální hrozbou. Vše bylo v pořádku až do té doby, než uskladněný materiál skončil v plamenech. Následná exploze si vyžádala evakuaci areálu a uzavření příjezdů do města.

Ptám se tedy na to, kdo nese za výbuch odpovědnost, co bylo jeho příčinou, zda a jak byl objekt střežen, protože vzhledem k tomu, že odpovědní ministři nejsou schopni zajistit a zabezpečit muniční sklady ani pět let po Vrběticích, očekával bych, že vloni, v roce 2020, pod dojmem těchto událostí mohou zvažovat dokonce i svoji rezignaci. Doufám tedy, že se v roce 2025 neobjeví jako výsledek vyšetřování dvojice Pat a Mat se zapalovačem v ruce, ovšem s krycím jménem Čuk a Gek. Děkuji vám za odpovědi.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Odpověď obdržíte písemně. A nyní už standardní dvojice, interpeluje pan poslanec Blaha pana ministra Brabce.

 

Poslanec Stanislav Blaha: Vážený pane jediný přítomný ministře, z vašich úst tady tento týden zaznělo, co všechno v případu Bečva neděláte, jak připravujete, realizujete a tak dále a tak dále. Nezlobte se na mě, ale ve Valašském Meziříčí to vidí dost jinak. Obrátila se na mě kolegyně z Valašského Meziříčí, která to, co se realizuje a připravuje u Bečvy, popisuje diametrálně odlišně a upozorňuje na to, že slib, že se zmapují kanalizace, které ústí do Bečvy, zůstal opravdu jen slibem a neděje se nic. Víte, můžeme měřit a monitorovat, jak chceme, ale dokud nebudeme vědět, odkud ty jedy tečou, je nám to na nic. Zmapování kanalizací přece měl být první základní krok. Kam se s Bečvou posuneme, když nevíme, co a odkud do ní vtéká?

Ve Valašském Meziříčí je situace taková, že trasování každého jednoho kanalizačního systému odhadli na 800 000 korun. Ty samozřejmě v rozpočtu ani města ani okolních obcí, kterými Bečva protéká, nejsou, zvlášť po letošním krušném ruce. Chci se vás proto zeptat, pane ministře: Několikrát tady od vás zaznělo, že na vyšetření Bečvy pracujete a nedovedete si představit, že by se něco takového mělo někdy znovu opakovat. Pokud skutečně chcete nalézt viníka, zmapování kanalizací může být první logický krok. Jak už jsem řekl, město Valašské Meziříčí ani okolní obce takové prostředky ve svém rozpočtu nemají. Má otázka tedy zní, jestli může stát v této věci nějak pomoci, ať už dotačním programem, nebo podporou správců kanalizačních sítí, aby si kanalizační systémy prověřili. Jedná se hlavně o průmyslové zóny, jistě vám nemusím vysvětlovat proč. Děkuji za odpověď.

 

Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. A nyní slovo předávám panu ministrovi.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Děkuji za ten dotaz, velmi praktický. Trochu mě překvapil z toho důvodu, že oni opravdu... Já nevím, s kým jste hovořil, pane kolego, vaším prostřednictvím, pane předsedající, z Valašského Meziříčí, ale ono je pak nejlepší to opravdu propojit nakrátko, protože my tam docela intenzivně za prvé komunikujeme s VaK, tuším Vsetín, který tam také provádí svoje měření. Je to komunikováno mezi městem Valašské Meziříčí, mezi Vodovody a kanalizacemi, mezi Výzkumným ústavem vodohospodářským a mezi Povodím Moravy. To je totiž hodně důležité, protože to mapování výustí podle slov pana generálního ředitele Garguláka z Povodí Moravy bylo provedeno, dokonce bylo provedeno už v únoru. To je totiž práce povodí. Nejenom Povodí Moravy, ale všech povodí. A on mi říkal, že ukončili aktualizaci mapování všech výustí na řece Bečvě a že mají teď zcela aktuální informace o všech výpustích.

Samozřejmě já určitě tohle to přenesu na pana ministra zemědělství, protože to je opravdu věcí správy povodí. My jsme jako Ministerstvo životního prostředí ve spolupráci s výzkumnou organizací Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka, se kterým spolupracujeme, nejenom domluvili, ale také na náklady výzkumného ústavu, se kterým máme smlouvu, takže financujeme částečně jejich činnost, tak oni vlastně na moji žádost již někdy od ledna nebo od února, jestli se nemýlím, od konce února, měří několikrát týdně na několika bodech na Bečvě několik výustí - výustí z Dezy, výustí z Energoaquy, výustí ze Lhotky teď nově, to je ta kanalizace, kde vzniklo i to podezření, že by se... To je myslím to nádraží, které končí, ale je tam na to napojená dešťová kanalizace z města nebo z té Lhotky, není to prostě z Valašského Meziříčí. Tak tohle to všechno provádíme, přímo ad hoc měření, které navíc provádíme náhodně, to znamená nikdo se na něj nemůže připravit, nikdo nikdy neví, kde se bude měřit a kdy se bude měřit, což si myslím, že je dneska naprosto unikátní. Troufám si říct, že dneska je Bečva nejstřeženější řeka v České republice. A teď připravujeme - shodou okolností dneska dopoledne mě pan ředitel Urban, ředitel VÚV, informoval o tom, že teď právě s městem Valašské Meziříčí, s VÚV a s Povodím Moravy pracují na tom už velmi konkrétně, kde bude instalován ten kontinuální monitoring.

Takže pokud se bavíme o výustích, tak opravdu to je čistě práce Povodí Moravy. Ale teď to neříkám z alibismu. My ty funkce máme rozdělené. A my jsme připraveni prostřednictvím Výzkumného ústavu vodohospodářského - protože jako Ministerstvo životního prostředí tu kapacitu samozřejmě nemáme - spolupracovat, pokud dostaneme např. od povodí - nebo VÚV dostane od Povodí Moravy zakázku na to, že chtějí ještě hloubkový průzkum těch výustí, protože to mapování je hotové, tak samozřejmě VÚV je okamžitě připraveno ho provést. Něco podobného dělalo například pro Povodí Vltavy.

Takže určitě máte pravdu, ale tyhle věci se dějí, a teď jde akorát o to, abychom měli vždycky vyměněné ty konkrétní informace, a já v nějaké poměrně blízké době se tam zase chystám právě v souvislosti s tím kontinuálním monitoringem a jeho realizací. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan poslanec má zájem o doplňující otázku, takže prosím.

 

Poslanec Stanislav Blaha: Děkuji. Já bych to ještě dovysvětlil. Pracuji s veřejnými informacemi. Zaznělo to na zastupitelstvu Valašského Meziříčí, kde pan starosta Stržínek nejprve slíbil, že vodoprávní úřad zmapuje ty kanalizační sítě. Jedná se o vpustě, které nejsou nikde evidovány, pořádně se neví, co je do nich napojeno, takže by se mělo zmonitorovat, které podniky, případně co všechno do té sítě vtéká. Takže pan starosta Stržínek slíbil, že vodoprávní úřad by takovýto monitoring provedl, a na minulém zastupitelstvu přišel s tou částkou, že každá takováto vpusť, pokud by se zmonitorovala, že to budou náklady kolem těch 800 000. Proto do toho jdu vyloženě konstruktivně s tím dotazem, zda v tomto nemůže případně pomoci stát, takže pokud se zkoordinuje Ministerstvo životního prostředí s Ministerstvem zemědělství a samozřejmě pokud je to role Povodí Moravy, tak by bylo dobré, kdyby se to provedlo, protože ono opravdu potom (Předsedající: Čas, pane poslanče.) není jasné, co všechno do toho ústí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Pan ministr bude reagovat na doplňující dotaz, prosím.

 

Ministr životního prostředí ČR Richard Brabec Určitě. Já s tím souhlasím. A já budu určitě mluvit nejpozději během příštího týdne s panem generálním ředitelem Povodí Moravy, tak se tady na tomhle tom domluvíme, protože ten krok první, co byl udělán - oni říkají: My to máme zmapované, to znamená, víme o všech výustích. Ale ten druhý krok, to jsou takzvané rodné listy těch výustí, to znamená nejenom vědět, že to tam teče v nějakém konkrétním úseku řeky, ale taky odkud to teče a v jakém stavu je třeba ten kanál. To byl zrovna případ té Lhotky. Takže určitě ano, děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Děkuji panu ministrovi, že zde reprezentoval vládu, a posuneme se dál. Nyní paní poslankyně Kovářová bude interpelovat nepřítomného vicepremiéra Havlíčka ve věci cyklostezky, druhé kolo. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, vaše vysvětlení o politické potřebě jiných priorit Národního plánu obnovy je zajímavé, ale vůbec neřeší záměr Evropské unie podpořit čistou mobilitu a potřebu vybudovat v České republice cyklistickou infrastrukturu, takovou, která zamezí nebezpečnému pohybu cyklistů na silnicích první a druhé třídy. Na kole se pohybuje alespoň občas přes 70 % obyvatel České republiky. Zásadní potřebou je vybudovat páteřní síť cyklostezek pro rychlou dopravu mezi velkými městy. Jde o síť mezinárodních a nadregionálních cyklostezek. Tuto prioritní síť by měly navrhnout v reálných trasách kraje a schválit Ministerstvo dopravy. Tato síť bude mít řádově jednotky stovek kilometrů v každém kraji. Projektovat, stavět a udržovat by tyto cyklostezky či cyklotrasy měla města, obce či sdružení obcí a kraje. Stát by jim v tom měl dotačně pomoci. Jedná se o zásadní záležitost v oblasti infrastruktury čisté mobility.

Nejde však o záležitost turistickou. Vyčlenění pouze 600 milionů korun z evropských zdrojů považuji za velké podcenění problematiky cyklodopravy. Dokazuje to výrazně vyšší alokace zdrojů do této oblasti, například na Slovensku ve výši 100 milionů eur. A to vůbec nezmiňuji vysokou podporu tohoto druhu dopravy v Německu či dalších západoevropských státech. Města, obce a kraje mají přitom připraveny stovky projektů cyklostezek v řádech miliard korun, kraje připravují koncepce, ale na nebezpečné silnice vyjíždějí tisíce cyklistů již nyní. Nemyslíte si, že Ministerstvo dopravy by na tuto situaci mělo reagovat koncepčně, systematicky a využívat pro ni zejména externí, například evropské zdroje? Považujete vyčleněné prostředky za dostatečné? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Čas! Děkuji. Děkuji za přesné dodržení času. Nyní by měl interpelovat pan poslanec Kaňkovský, ale nevidím ho v sále, takže ta interpelace propadá, a prosím pana poslance Munzara, který bude interpelovat nepřítomného ministra Arenbergera ve věci testů na školách. Prosím.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Toto je opravdu nedůstojné projednávání interpelací. Je to nedůstojné jak nás, tak vlády. Je škoda, že si vláda třeba nenaplánovala jednání až po skončení interpelací nebo v čas před interpelacemi. Ono totiž ptát se prázdné židle na nějaké aktuální -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Pane poslanče, já bych vás měl přece jenom volat k věci.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Já se k tomu dostanu. Ano, chci se tedy zeptat pana ministra, který tady není přítomen, na to, že máme - kdy jsme v druhém týdnu, kdy byla rotační výuka prvních stupňů základních škol, to znamená, dvě skupiny už jsou otestovány a zatím dosavadní výsledky ukazují velmi malou pozitivitu - velmi malý záchyt pozitivních dětí, tak mě zajímá u pana ministra, jak si tyto výsledky vykládá, proč tomu tak je. Mě osobně napadly dvě varianty. Buď jsou testy špatné, a pak si kladu otázku, proč vláda koupila takové testy, jsou třeba málo citlivé, nebo je skutečně takto malá pozitivita u školních dětí, a pak si samozřejmě kladu otázku, proč dále trvat na rotační výuce a nepustit rychleji další děti a druhé ročníky do škol a celé to urychlit. Já se chci na to zeptat. Mě to opravdu velmi zajímá, protože mám samozřejmě dva kluky - jeden v prvním ročníku základní školy, druhého v druhém ročníku základní školy a vidím všechny ty negativní dopady, které ta dlouhá nepřítomnost ve škole na ně má, tak mě skutečně zajímá, kdy pro ně už budou otevřené školy v nějakém normálnějším režimu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní prosím paní poslankyni Procházkovou, která bude interpelovat opět pana ministra Arenbergera ve věci samoplátců v lázních. Prosím.

 

Poslankyně Věra Procházková: Vážený pane ministře Arenbergere, opakovaně jsem se dotazovala, kdy bude povoleno přijímat postcovidové samoplátce do lázní. V tomto okamžiku, kdy české lázně jsou zdravotnickým zařízením a jiná zdravotnická zařízení a nejenom soukromá již přijímají plánované pacienty k výkonům bez omezení, je zcela nepochopitelné, že nemohou české lázně přijímat tyto pacienty samoplátce. Zdravotnická zařízení soukromého sektoru operují celou dobu bez omezení. Jaký je rozdíl mezi samoplátci a těmito na poukaz? Lázně jsou zdravotnická zařízení, plně dodržují hygienická opatření, některá dokonce testují. Uzavření jsem chápala v době omezení pohybu mezi okresy, ale nyní k tomu nevidím jediný důvod. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní prosím paní poslankyni Maříkovou, která bude interpelovat pana vicepremiéra Hamáčka ve věci přebalování testů. Prosím.

 

Poslankyně Karla Maříková: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážený pane nepřítomný ministře, na internetu jsme mohli vidět reportáž webu Info.cz, kdy na okraji Prahy vedle tržnice SAPA v dílně plné vietnamských dělníků dochází k přebalování testů na covid LEPU MEDICAL. Zaměstnanci reportérovi tvrdili, že pracují pro společnost GOOD MASK, která má továrnu vedle. Tato společnost dodává státu antigenní testy na covid do škol. Jak je možné, že dochází k rozbalování originálních balení a jejich přebalování? Řeší toto policie? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní prosím pana poslance Výborného, aby interpeloval pana ministra Plagu ve věci revize RVP a dopad na školy v době koronaviru. Prosím.

 

Poslanec Marek Výborný: Děkuji, pane místopředsedo. Vážený pane nepřítomný ministře školství, rád bych otevřel téma revize rámcových vzdělávacích programů. Vaším rozhodnutím byla první část té takzvané malé revize rámcových vzdělávacích programů schválena na konci měsíce ledna tohoto roku v době vrcholící koronavirové krize s tím, že školy by ji měly začít realizovat od 1. září školního roku 2021/2022. Nechci v žádném případě rozporovat nutnost revize rámcových vzdělávacích programů, nakonec i KDU-ČSL na to opakovaně upozorňovala, že je potřeba na těchto věcech pracovat, nicméně přijetí nebo schválení vašeho prvního kroku v této věci je poněkud zvláštní. Jednak tedy proběhlo bez předchozí nějaké hlubší odborné debaty, která byla zastavena v roce 2020, a v roce 2021 v zásadě z ničeho nic zčistajasna jste přikročil k ukončení a k oznámení té první malé revize rámcových vzdělávacích programů. Považuji toto za ne úplně šťastný krok. Jsem přesvědčen o tom, že bychom se měli vrátit k odborné debatě s jednotlivými oborovými skupinami. Mohu také hovořit o výhradách ze strany řady institucí včetně například pedagogických fakult a chtěl bych také požádat o to, aby v době, kdy učitelé jsou pod náporem situace COVID-19, nedostávali ještě ne úplně jednoduchý domácí úkol na letní prázdniny, a to přepracovávat rámcové vzdělávací programy do podoby školních vzdělávacích programů. Považuji to za nefér vůči učitelům, vůči pedagogům a chci vás poprosit, abyste účinnost náběhu té první vlny odložil o jeden školní rok, do 1. září 2022. Děkuji za vaši reakci a za vaše vyhovění a odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní prosím pana poslance Kotena, který bude interpelovat pana ministra Arenbergera ve věci protilátky versus očkování. Prosím.

 

Poslanec Radek Koten: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane nepřítomný ministře zdravotnictví, dámy a pánové, myslím si, že po více než roce by mělo Ministerstvo zdravotnictví s odborníky stanovit limitní hranici protilátek IGG, se kterou bude občan považován za imunního vůči viru SARS-CoV-2. Doporučení odborníků zatím je 20 UA/mililitr. Dále je nutné stanovit, že osoby splňující tuto hodnotu nebudou od testu protilátek podrobovány dalším zbytečným omezením a nebudou nuceny ke zbytečnému očkování.

Dále je nutné zveřejnit informace o příznakových reinfekcích ze statistik. Zdůvodněte mi prosím, proč jsou podrobováni lidé s protilátkami cyklickému testování. Podle odborníků je nejvyšší čas rozpracovat další metody na stanovování takzvané buněčné imunity tak, aby bylo možné do budoucna lépe vyhodnotit imunitu jedince a populace jako celku. Pracoviště na takový výzkum máme například ve Fakultní nemocnici u svaté Anny v Brně, vedené paní docentkou RNDr. Irenou Koutnou, Ph.D. Byl bych tedy rád, aby Ministerstvo zdravotnictví připravilo koncepci dalších výzkumů v této oblasti, a byl bych rád, kdybyste mi v této souvislosti poskytl nějaké informace. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní bude interpelovat pan poslanec Luzar pana vicepremiéra Havlíčka ve věci Temelín za Dukovany. Prosím.

 

Poslanec Leo Luzar: Dobrý den, vážený pane ministře Havlíčku, v této interpelaci bych se vás rád zeptat na alternativu, alternativu výstavby Dukovan. Dnes již víme, že vyřazujete Rosatom, který jediný reálně je schopen naše podmínky splnit. Zadání, které bylo jasně směřováno, bylo o tom, že my potřebujeme jaderný blok 1 200 megawatt, větší ne.

Jediný, kdo je schopen splnit aktuálně tuto podmínku je Rosatom, Westinghouse by byl schopen dodat takovouto technologii menšího výkonu, ale není schopen realizovat tuto výstavbu. Ostatní dodavatelé disponují pouze většími reaktory. Původní myšlenka ale byla začít stavět Temelín. Pokud si dobře vzpomínáte, za vlády premiéra Nečase se hovořilo o Temelínu. Tento tendr byl zrušen, a proto se objevila snaha realizovat Dukovany. Tím, že dneska Dukovany nejsou schopny být zrealizovány technologií, která je připravena, máme jedinou možnost, vrátit se zpátky k Temelínu, kde je možno realizovat i větší výkonový blok.

Ptám se: Máte tento plán b) již připraven, uvažujete o něm? Nebo změníte celou energetickou koncepci? Původní termín dokončení Dukovan 2035 je již nyní zcela nereálný. Ptám se znovu: Máte plán b) a jste schopen realizovat Temelín? Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní prosím paní poslankyni Kovářovou, která bude interpelovat pana ministra Arenbergera ve věci nepéče ministerstva o pečující osoby.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, před týdnem jsem vás interpelovala ve věci přednostního očkování osob pečujících o chronicky nemocné pacienty v domácím prostředí. Ministerstvo totiž původně uvádělo, že pečující osoby budou očkovány společně s druhou skupinou chronických pacientů s nižším rizikem, nicméně aktuální informace zní, že se budou očkovat až v pozdější fázi.

Vy jste mi odpověděl, že jste narazil na problém, jak definovat skupinu pečujících osob, a že nejste schopni určit množství lidí v této skupině. Dovolte mi navázat na vaši odpověď, neboť toto téma je stále aktuální a palčivé pro všechny pečující osoby, které mají strach, že se nakazí a o jejich chronicky nemocného příbuzného nebude mít kdo pečovat. Chronicky nemocní pacienti jsou totiž na jejich péči a pomoc existenčně závislí. Podle mnohých lékařů je očkování chronických pacientů, ale také na druhé straně neočkování osob, jež o ně pečují, chybou.

Bude-li totiž mít pečující osoba těžký průběh onemocnění, je hezké, že očkování ochrání chronického pacienta před samotnou nákazou, ale už jej neochrání před výpadkem často celodenní péče, kterou mu pečující osoba poskytuje. Proto se vás znovu ptám, pane ministře: Pokročili jste nějak ve snaze definovat pečující osoby, nebo jejich přednostní očkování opravdu ztroskotá na tomto bodě? Podotýkám, že správné uchopení tohoto problému má význam nejen v současnosti, ale nelze vyloučit, že bude přínosné i do budoucna, kdy můžeme být konfrontováni s podobnou pandemií.

Nevím, zda se z té současné nějak zásadně i poučíme, ale kdybychom v jejím důsledku dovedli definovat alespoň to, kdo jsou pečující osoby, byla bych ráda. Zasadíte se o to, prosím, pane ministře?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní prosím paní poslankyni, aby interpelovala opět pana ministra Arenbergera ve věci testování ve školách. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážený pane ministře, postupný návrat dětí do škol je podmíněn nutností podstoupení pravidelných antigenních testů. Nicméně po prvních několika vlnách testování se ukazuje, že užívané antigenní testy často nejsou schopné identifikovat nakažení nemoci COVID-19 a jsou méně spolehlivé než PCR testy, které zachycují mnohem větší množství nakažených ve srovnatelně velkém vzorku populace.

V minulosti už probíhaly mnohé pokusy, které srovnávaly účinnost antigenních a PCR testů. Vzpomeňme si na základní školy v Sedlčanech, kde žáci vyzkoušeli různé sady antigenních i PCR testů, přičemž PCR testy se jednoznačně ukázaly jako efektivnější. Podobný experiment se uskutečnil i na Praze 6, kde v únoru vyzkoušelo PCR i antigenní testy 380 žáků a PCR testy se i v tomto případě ukázaly jako efektivnější. Navíc jsou šetrnější, spolehlivější a vzhledem k tomu, že antigenní testy se musí užívat dvakrát týdně, i levnější.

Školy, rodiče žáků, obce i kraje by tak rády využívaly místo antigenních testů PCR testy, které jsou citlivější, ale méně náchylné k falešným pozitivním výsledkům. Vážený pane ministře, neuvažujete tedy o nahrazení dvou antigenních testů týdně jedním PCR testem? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní prosím pana poslance Luzara, který bude interpelovat vicepremiéra Hamáčka ve věci stav vyšetřování Imex Group z Ostravy. Prosím.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. Vážený pane ministře vnitra Hamáčku, po sedmi letech angažování společnosti Imex Group ve výbuchu ve Vrběticích si tato společnost zaslouží výsledky vyšetřování, čemu došlo ve Vrběticích. Dneska jsme svědky jasného odsouzení útoku domnělých ruských agentů na tento sklad, ale sedm let tato společnost byla usvědčována, přesvědčována o tom, že zde došlo k nehodě, že došlo k požáru způsobenému také neznalostí umístěných zbraní, výbušnin, neznalostí počtu hmotnosti a dalších záležitostí skladovaného materiálu. Společnost byla vyšetřována, neznáme výsledek.

Ptám se: Měla společnost Imex všechny vývozní povolení v pořádku? Měla společnost Imex v pořádku revize skladovacích prostor, revize protipožárního zařízení, revize elektro v těchto skladech, které pronajímala? Měla společnost Imex v pořádku schválené skladované množství v těchto skladech těchto výbušnin? Nedocházelo zde nezadaně k porušování bezpečnostních předpisů?

Po sedmi letech vyšetřování, bychom se měli dozvědět, jak na tom tato společnost se skladováním je a zda nedocházelo k porušování těchto zákonů. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A nyní prosím paní poslankyni Kovářovou, která bude interpelovat paní vicepremiérku Schillerovou ve věci pivní diskriminace. Prosím.

 

Poslankyně Věra Kovářová: Vážená paní ministryně, zákon o spotřebních daních obsahuje institut na podporu malých pivovarů, které mají jakožto malé nezávislé pivovary sníženou sazbu spotřební daně. Jedním z kritérií je maximální objem roční výroby piva do 200 000 hektolitrů. Dále pak nesmí být právně a hospodářsky závislé na jiném pivovaru.

Ustanovení § 82 zákona o spotřebních daních dále umožňuje spolupráci více malých pivovarů a pro tento případ opět stanovuje maximální objem vyrobeného piva pro možnost uplatnění snížení sazby, a to opět 200 000 hektolitrů. Tato podpora malých pivovarů je umožněna na základě článku 4 směrnice Rady 9283/EHS z roku 1992. Podpora malých pivovarů se zdá být velmi působivá. Problém ovšem nastává v momentě, kdy se někdo, řekněme, nadšenec do piva rozhodne podporovat lokální pivovary a zachránit je tak před jejich zánikem. Stane se tedy vlastníkem několika malých pivovarů napříč Českou republikou.

Tyto pivovary mají roční výstav v jednotkách tisíců hektolitrů a zaměřují se pouze na lokální klientelu. Splňují roční objem produkce, samostatně i v součtu. Jejich propojení je tedy pouze formální skrze vlastnickou strukturu, ani nevlastní jeden druhého. Ale i přes splnění kvantitativní podmínky pro sníženou sazbu daně jim ze strany správce daně je doměřena daň ze základní sazbou. Jsou tedy diskriminovány oproti jiným pivovarům, které mohou mít i několikanásobně vyšší produkci. Uvedený příklad za mě působí jako diskriminace ze strany správce daně, který by v několika případech postupoval již v rozporu se zákonem, a to potvrdil i soud.

Ptám se vás tedy, paní ministryně, zda není důvod (Předsedající: Čas, paní poslankyně.) pro změnu zákona, nebo alespoň jeho výkladu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. A prosím pana poslance Luzara, který bude interpelovat vicepremiéra Hamáčka ve věci vyšetřování -bulharský zbrojař Emilijan Gebrev. Prosím.

 

Poslanec Leo Luzar: Vážený pane ministře vnitra Hamáčku, ve své tiskové konferenci, kdy jste oznamoval zjištění, týkající se výbuchu ve Vrběticích, jste informoval o tom, že zbraně při výbuchu druhého skladu měly být vyvezeny do Bulharska a měly vybuchnout cestou. Tato informace je ale v přímém rozporu s vyjádřením Emilijana Gebreva, který toto popřel a hovořil o tom, že tyto zbraně mají zůstat a měly zůstat ve skladu a že neplánoval jejich vývoz.

Ptám se tedy, kde je pravda. Máte jasné údaje? A pokud došlo k tomu, že tyto údaje nejsou správné, zpochybňuje to zprávu BIS, která hovoří o tom, k čemu ve Vrběticích došlo, že došlo k výbuchu a teroristickému útoku? A pane Hamáčku, je to také o tom, že tato společnost Imex, která tyto zbraně bulharskému zbrojaři dodávala, má všechna povolení na vývoz a měla povolení na vývoz do Bulharska? A pane Hamáčku, víme, kde ty zbraně měly končit? Máte evidenci licencí a máte informaci o tom, kde ty zbraně, pokud by teoreticky nedošlo k popření této informace zbrojařem Gebrevem a vy byste měl pravdu, měly ty zbraně skončit? Opravdu měly skončit v Bulharsku, nebo měly být rozprodávány jinde? Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní pan poslanec Luzar bude interpelovat pana ministra Kulhánka ve věci komunikace s Ruskou federací. Prosím.

 

Poslanec Leo Luzar: Vážený pane ministře Kulhánku, váš první den ve funkci, a hned interpelace. Omlouvám se za to. Z vašeho odboru komunikace se se mnou i spojili a omlouvali vás za nepřítomnost, já za to děkuji. Proto se zdržím nějakých obsáhlejších debat a zkusím se vás pouze zeptat.

Všechny kroky, které momentálně jako ministr zahraničí zaštiťujete a hovoříte, jsou konzultovány. Předpokládám, že se jedná nejenom o rozhodnutí vlády České republiky, která na to má právo, ale také že máte informace jak z ambasády v Rusku, tak z Ministerstva zahraničí, a všechny věci, které probíráte, jsou konzultovány s odborníky na diplomacii a s odborníky v rámci fungování diplomatických zastoupení České republiky v zahraničí. Ptám se proto, protože samozřejmě nejedná se jenom o diplomatickou válku, která probíhá, ale jedná se také o osudy tisíců Čechů v Rusku, osudy tisíců firem, osudy dalších a dalších, kteří jsou na Rusku ekonomicky vázáni. V tisku se objevilo, že vlastně o nic nejde, že se jedná pouze o 2 % našeho mezinárodního obchodu. Tady bych chtěl zdůraznit, že se jedná o 100 miliard korun a že se jedná o to, že my máme kladnou obchodní bilanci s Ruskem, čili je pro nás výhodné s Ruskem obchodovat. Děkuji za odpověď.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a nyní bude pan poslanec Luzar interpelovat paní ministryni Schillerovou ve věci odškodnění občanů Vrbětic po sedmi letech. Prosím.

 

Poslanec Leo Luzar: Vážená paní ministryně, jako ministryně financí máte pod sebou možnost reagovat na výtky občanů Vrbětic, kteří nedostali odškodnění za výbuchy, které před sedmi lety ve Vrběticích nastaly. Na jejich oprávněné požadavky nebylo odpovídáno, protože se hovořilo o tom, že není znám pachatel, a tudíž není možno určit, komu tuto následnou škodu připsat. Nyní se ukazuje, že již několik let ten pachatel znám je, přesto z důvodu práce tajných služeb zůstával v utajení a lidé již sedm let zůstávají bez nějakého nároku na odškodnění. Je asi imaginární doufat, že se podaří v případě prokázání účasti Ruské federace na této činnosti vymoci tyto prostředky. Proto pokud toto zjištění Bezpečnostní informační služby, tak jak je prezentováno veřejnosti, je pravdivé, žádám vás, aby Ministerstvo financí urychleně provedlo odškodnění těchto občanů, již není na co čekat, a aby Ministerstvo financí případnou následnou škodu vymáhalo po zjištěných pachatelích. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji a na závěr bude pan poslanec Luzar interpelovat vicepremiéra Hamáčka ve věci exportní povolení vývozu zbraní, zprostředkovatelé a cílová země zásilky.

 

Poslanec Leo Luzar: Vážený pane ministře vnitra, dovolte mi, abych po vás požadoval informaci o kontrolách provedených v exportu zbraní a munice z České republiky. Tato povolení, exportní povolení, podléhají schvalování ministerských orgánů. V případě zprávy BIS jsme se dozvěděli, že tyto zbraně jsou vyváženy různým obchodníkům, například bulharskému obchodníkovi Gebrevovi, a již není evidence, kde tyto zbraně končí. Žádám vás tímto, abyste tedy provedl hloubkovou analýzu a kontrolu všech nákupních povolení a vývozních povolení z České republiky a aby u těchto povolení bylo zkontrolováno, zda cílovou zemí našich zbraní je opravdu deklarovaná země, jestli tyto zbraně nekončí v oblastech válečných konfliktů a jestli tyto zbraně neslouží jako zbraně pro teroristické činy. Toto podezření se ve světě stále objevuje, nechci připomínat houfnice DANA a další, připomínat africké bojiště, kde se objevují české zbraně a česká munice. Čili, pane ministře, prosím, proveďte inventuru a kontrolu vývozních povolení na zbraně a munici České republiky s důrazem na cílovou zemi těchto zbraní, kde končí. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Konstatuji, že jsme vyčerpali veškeré interpelace, a konstatuji, že pro dnešní den tedy ukončíme projednávání interpelací. Tím jsme také vyčerpali pořad na dnešní den, a budeme tedy pokračovat zítra, v pátek 23. 4., a to v 9 hodin, a jako první je zde zařazen bod 345, zákon o realitním zprostředkování, a poté další body z bloku třetích čtení v pořadí bod 341,344, 340, 342, 343 a 339.

Děkuji panu ministrovi a všem, kteří s námi sledovali interpelace, a přerušuji dnešní jednání Sněmovny do zítřejších 9 hodin.

 

(Jednání skončilo v 16.26 hodin.)

 

Následující část projednávání bodu pořadu schůze

Aktualizováno 16. 6. 2021 v 15:27.




Přihlásit/registrovat se do ISP