(19.30 hodin)
(pokračuje Martínek)
Podíváme-li se na 12 kandidátů předvybraných volebním výborem k této volbě, nemohu se ubránit jistým pochybnostem. Předmětem diskuze široké veřejnosti se stala relevance nominujících spolků některých z postupujících kandidátů. Server Hlídací pes pak informuje o tom, že většinu finalistů do Rady České televize nominovaly spolky, které porušují zákon. Až sedm z 12 finalistů nominovaly spolky, které nezveřejňují v rejstříku informace o svém hospodaření, a to přesto, že jim to zákon nařizuje pod sankcí až 100 000 Kč, případně pod hrozbou vymazání.
Jak jsem již zmiňoval, Rada České televize je orgánem, jehož prostřednictvím veřejnost kontroluje veřejnoprávní televizi. Kandidáty pak mohou dle zákona nominovat spolky a organizace představující kulturní, regionální, sociální, odborné, zaměstnavatelské, náboženské, vzdělávací, vědecké, ekologické, národnostní zájmy. V radě pak mají být zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy. To je úkolem nás poslanců, abychom svou volbou takové zastoupení v radě dle smyslu tohoto zákona vybrali.
Ptám se vás, vážení kolegové, opravdu byl hlavním kritériem při výběru kandidátů profesní předpoklad pro výkon kontroly veřejnosti nad Českou televizí? Opravdu považujeme některé z nominujících organizací za relevantní? Nehrajeme před veřejností trapné divadlo, kdy předstíráme, že kandidáty vybíráme na základě odbornosti, ale reálně považujeme za hlavní kritérium ochotu kandidáta plnit politické zadání?
Předpokládám, že i mnohým z vás chodí v poslední době e-maily od občanů, kteří píší v obavě o udržení nezávislosti České televize. Volba členů Rady České televize je o to zásadnější, protože může otevřít cestu ovládnout médium veřejné služby pro soukromé zájmy jednotlivců, jako se to stalo například v Maďarsku a Polsku. Nemůžeme dopustit, aby se z veřejnoprávního média stal nástroj propagandy vládní většiny, ať už je či v budoucnu bude jakákoli.
Hlídací pes dále upozorňuje na nesrovnalosti stávajících členů rady. Cituji: "Tlak na dodržování zákonů České televize zatím přinesl alespoň částečný úspěch v případě Pavla Matochy. Ten po zjištění hlidacipes.org, že nezveřejňuje v rejstříku zákonem požadované výsledky hospodaření ani za svoji šachovou firmu, ani za svoji šachovou neziskovku, tak nakonec letos v lednu učinil. Poslanci z volebního výboru shodně ignorovali skutečnost, že úplně stejně jako Matocha zákon porušují i některé spolky, které nominovaly přes polovinu vybraných finalistů."
Další média upozorňují na to, že do užší volby pléna Poslanecké sněmovny postoupili hlavně kritici fungování televize. Jak uvádí server aktualne.cz, cituji: "Výběr ukázal, že přednost dostali kandidáti, kteří kritizovali management České televize a práci novinářů tohoto veřejnoprávního média. Nová podoba rady v ČT vzniká v emotivní atmosféře, kdy se houpe křeslo pod ředitelem televize Petrem Dvořákem. Dva kandidáti s nejvyšším počtem hlasů Fištejn a Novák při svém slyšení z větší části Českou televizi kritizovali."
Dovoluji si dále odkázat na usnesení našich kolegů v Senátu. Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky ve svém 9. usnesení z 5. schůze konané dne 31. března 2021 k aktuální situaci v České televizi a v Radě České televize mimo jiné žádá Poslaneckou sněmovnu, aby odložila volbu členů Rady České televize do vyjasnění pochybností o splnění zákonných podmínek navrhujících organizací. Kromě toho připomíná vládní prohlášení hnutí ANO a ČSSD, ve kterém se píše: "Budeme věnovat pozornost proměnám audiovizuálního sektoru za účelem naplnění kulturních, společenských a sociálních služeb. Zachováme stávající úpravu postavení veřejnoprávních médií. Budeme důsledně podporovat jejich nezávislost."
Dění ohledně České televize se znepokojením sledují i v zahraničí. Považuji za vhodné přednést výzvu Evropské vysílací unie, kterou jsme jako poslanecký klub obdrželi. Evropská vysílací unie je evropským sdružením veřejnoprávních, ale i komerčních rozhlasových a televizních stanic, založená v roce 1950 se sídlem v Ženevě. "Vážený pane předsedo, Evropská vysílací unie EBU, největší evropské sdružení veřejnoprávních vysílatelů, pečlivě sleduje rizika ohrožující pluralitu médií v České republice a je nucena vyjádřit znepokojení nad zvyšujícím se tlakem na nezávislost České televize, zejména v roce parlamentních voleb. Média veřejné služby mají kritický význam při prezentování plurality názorů a jako taková jsou nezbytná pro demokratickou debatu a pro podporu takového prostředí, které občanům umožňuje svobodné vyjádření názorů, zejména pak v období voleb. Především pokud jde o Českou televizi, zaznamenala Evropská vysílací unie zvýšené úsilí o politizaci jejího kontrolního orgánu Rady ČT a o zpochybnění nejvyššího vedení televize, což by mohlo být vnímáno jako první krok k oslabení politické nezávislosti České televize. Tyto snahy poškozují nezávislost veřejnoprávních médií v České republice a reputaci země jako moderní evropské demokracie, která dodržuje základní evropské hodnoty, mezi něž patří i svoboda tisku.
Česká televize se zejména v posledním roce těší vysoké důvěře veřejnosti. Podle zprávy Digital News Report, kterou vydal Reuters Institute, je zpravodajství České televize nejdůvěryhodnějším v České republice. Veřejnoprávnímu vysílateli důvěřuje 62 % respondentů. Navzdory této veřejné podpoře byli do užšího výběru kandidátů na nové členy Rady ČT volebním výborem Poslanecké sněmovny 18. března nominováni pouze lidé s politickou inklinací k vládnoucí straně. Jsme povinni v této souvislosti připomenout, že dle čl. 4 odst. 1 zákona o České televizi členy rady volí a odvolává Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, dále jen Poslanecká sněmovna, tak, aby v ní byly zastoupeny významné regionální, politické, sociální a kulturní názorové proudy. Pokud by složení rady nebylo názorově vyvážené, nelze ji nadále považovat za nestrannou, což může vést k vážnému narušení nezávislosti kontrolního orgánu České televize a později jejího managementu.
Připomínáme, že nezávislost médií je důrazně vyzdvihována v mnoha rezolucích a doporučeních Rady Evropy. Doporučení výborů ministrů Rady Evropy číslo R96-10 směrem k členským státům ohledně zachování nezávislosti médií veřejné služby uvádí: ,Pravidla upravující postavení kontrolních orgánů veřejnoprávních médií by měla být definována takovým způsobem, který zabrání, aby byly tyto orgány a zejména jejich členové vystaveni riziku politických nebo jiných tlaků.‘ ***