(16.30 hodin)
(pokračuje Filip)
A prosím, ve svých vystoupeních bych požádal pana předsedu vlády a místopředsedu vlády, aby vystupovali alespoň tak, jako pan předseda vlády dnes, že ve veřejném vystoupení prohlásí, že se o tom dozvěděli v pátek nebo těsně před sobotním vystoupením, a přitom bylo evidentní, že od 6. dubna, jak dnes řekl pan předseda vlády, o tom věděli minimálně z ústního jednání před výborem pro zpravodajskou činnost. To znevažuje totiž jakékoliv vyjádření kohokoliv z vás a nevím, jestli byste to tady řekli, nebýt selhání exministra Petříčka, který to v podstatě vyzradil. Mě to mrzí, protože to znevěrohodňuje pozici České republiky.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní je zde s faktickou poznámkou přihlášen pan poslanec Čižinský, pak zde mám prodloužený seznam přednostních práv a vidím, že se mi také hlásí pan premiér, nicméně jako první pan poslanec Čižinský. (Předsedající hovoří s místopředsedou Filipem mimo mikrofon.) Ještě není rozprava, pane poslanče, takže v tom případě budeme pokračovat v přednostních právech a pan poslanec Jurečka je nyní na řadě. Pana premiéra si tedy dám do pořadí. Prosím.
Poslanec Marian Jurečka: Já teď udělám... jestli bude pan předsedající souhlasit, tak já tedy pana premiéra pustím.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Já tomu rád vyhovím, jenom se budu muset zeptat i ostatních, kteří jsou s přednostním právem v tuto chvíli, jestli nebude nikdo nic namítat. Nevidím, že by někdo chtěl něco namítat, takže slovo má pan premiér a pak se vrátíme k původnímu pořadí. Prosím, pane premiére.
Předseda vlády ČR Andrej Babiš: Já se omlouvám. Já to ještě jednou vysvětlím. 6. 4. v 6.30 hodin ráno mě ředitel BIS požádal, abych svolal výbor pro zpravodajskou činnost. Tak jsem ho svolal na 7. 4. v 7.00 hodin ráno. Tam jsme dostali ústní informaci, byla prezentace, nedostali jsme žádný papír. A 16. 4., to byl pátek, v 15.54 hodin jsem poprvé dostal zprávu BIS v písemné formě. Předtím jsem neměl nikdy žádný papír. Takže já jen vysvětluji, jak to bylo. Tak snad už je to jasné. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu předsedovi vlády. Nyní s přednostním právem pan předseda Jurečka. Máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Marian Jurečka: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážený pane premiére, paní ministryně, dva ministři vlády, chci ocenit pana premiéra, že se tady vrátil k té debatě, protože já se budu snažit být stručný a mám tam některé apely i přímo na vás a na vaši vládu. Já se možná vrátím do roku 2014 a trošku i navážu na to, co tady říkal můj předřečník pan předseda Filip.
Já jsem tehdy byl - tak jako někteří i současní členové vlády - členem vlády, tehdy ministrem obrany byl pan ministr Stropnický, ministrem vnitra byl pan ministr Chovanec, a když se tehdy ta událost ve Vrběticích stala, když došlo k tomu prvnímu útoku, tak si pamatujeme, že na vládě ty informace i potom na Bezpečnostní radě státu byly opakovaně probírány po dobu několik měsíců. Řešila se základní operativa, evakuce osob ve Vrběticích, Vlachovicích a v dalších obcích v okolí, včetně průmyslové zóny. Řešila se spousta věcí, vynakládaly se velké náklady na zabezpečení toho areálu, převoz munice a další věci, které souvisely s vyčištěním toho území.
A tady chci reagovat na pana Vojtěcha Filipa. Pane předsedající, tady je potřeba si uvědomit, že už tehdy po tom prvním výbuchu policie to sice tehdy ještě šetřila jako nedbalost, ale po druhém výbuchu to bylo překvalifikováno na úmyslný trestný čin, a tehdy i veřejně, to tady mohu říci, se pan ministr vnitra Chovanec obrátil na policii s tím, že má alarmující informace v souvislosti s výbuchy ve Vrběticích, že nešlo o nedbalost těch lidí. To zaznělo už tehdy. Tehdy to bylo probíráno, veřejně samozřejmě, interně, takže už tehdy bylo velmi silné podezření, že dva zkušení zbrojaři neudělají takovou chybu, aby došlo k této záležitosti.
Takže já - protože pěkně, nespouštět takovou tu klasickou komunistickou doktrínu zpochybňování těch věcí, relativizování těch věcí, protože v ten okamžik zpochybňujete celý systém - státního zastupitelství, práce policie, práce bezpečnostních složek v této republice. Já bych vás chtěl poprosit, aby zástupce vaší strany chodil na jednání bezpečnostního výboru, protože tam včera nebyl. Kdyby tam byl, tak by ty informace slyšel z první ruky, měl možnost se zeptat, ale váš pan kolega tam bohužel nepřišel. Takže tolik k této věci na úvod.
Nicméně k těm událostem, které sledujeme teď aktuálně, já bych velmi ocenil, kdyby vy, pane premiére, ideálně s panem ministrem vnitra, vicepremiérem Janem Hamáčkem, kdybyste ty informace, které jste tady řekl a které, předpokládám, případně můžete drobně doplnit ještě po konzultaci se zástupci vyšetřovatelů a služeb, kdybyste mohli vystoupit v nějakém opravdu hlavním vysílacím čase a s mimořádným projevem udělat shrnutí této události, protože je opravdu velmi nešťastné, když ty informace se tak různě kouskují, něco řeknete vy tady, něco pan vicepremiér Hamáček řekne v pořadu Události, komentáře a podobně, ale kdyby to zaznělo z vašich úst v jedné relaci, bylo by to velmi užitečné pro to, vymezit prostor pro dezinformace, protože ten je dneska velmi velký. Aby bylo jasně pojmenováno, jakým způsobem, na základě jakých základních věcí se k tomu došlo, proč to trvalo ten dlouhý časový úsek, protože na to se mnoho lidí odkazuje. Bylo by velmi dobré, kdybyste toto uměli pojmenovat.
Samozřejmě, úplně ideálně by bylo, kdyby toto uměl pojmenovat náš pan prezident, který, kdyby vystoupil a jako představitel našich ozbrojených sil tyto věci udělal, bylo by to úplně nejideálnější, ale to asi očekával bohužel nemůžeme.
Já se vrátím k tomu, jak člověk vnímá závažnost této situace. Byl to čin, který byl spáchán představiteli jiných služeb jiného státu, který do té doby se tvářil jako stát, který s námi chce mít přátelské vztahy. Bylo to na území České republiky, bylo to v prostoru, který patří Armádě České republiky, zemřeli při tom dva občané, je velkým zázrakem, že těch obětí nebyly desítky, ne-li stovky. V perimetru několika set metrů lidi nacházeli úlomky té munice na svých zahradách, na svých střechách. A nevím, jak bychom vysvětlovali našim partnerům na Slovensku, v Maďarsku, v Bulharsku, kdyby ta munice explodovala někde cestou, jak je možné, že takováto zásilka původem z České republiky udělala takovouto věc.
Já bych tady chtěl poděkovat všem, nejenom zástupcům bezpečnostních složek, ale i policie, Státnímu zastupitelství a všem spolupracujícím orgánům v zahraničí, za práci, kterou odvedli. Musím smeknout před tím, že - nepočítám poslední dva týdny - ale že vlastně celou dobu vyšetřování ty informace neutekly nikam ven na veřejnost. To svědčí o opravdu velmi dobré, koordinované práci našich složek.
Chtěl bych vás, pane premiére, požádat o daleko větší razanci, pokud jde o spolupráci na mezinárodním poli a komunikaci s našimi spojenci, aby ta razance se rovnala tomu, co dělala tehdejší britská premiérka Theresa May, která jednoznačně, naprosto jasně oslovila své spojence prostřednictvím diplomatických kontaktů, předala závažnost těch informací a požádala o to, aby došlo nejenom k podpoře rétorické, ale ke konkrétní podpoře z hlediska vyhoštění takzvaných diplomatů z ruských ambasád ve spojeneckých zemích.
Jenom připomenu, ty počty byly velmi velké. Spojené státy americké jich vyhostily 60, Ukrajina 13 a Česká republika, tady patří poděkování vaší vládě, že jste ten krok tenkrát udělali. Takže prosím pěkně, buďte v tomto daleko aktivnější. Přiznám se, že vůbec nechápu, když jste tyto informace jako vláda měli, a vy jako premiér, proč jste v této situaci měnili ministra zahraničních věcí. V takové situaci! (zvýšeným hlasem) Zodpovědná vláda, když ví, co se může stát, co bude potřebovat na tom diplomatickém kolbišti, bych očekával, že tady bude kvalifikovaný ministr, který tu práci dělá naplno, ministr zahraničních věcí, který má už vybudované kontakty, a díky jeho kontaktům budeme schopni mít plnou diplomatickou podporu našich spojenců.
Je evidentní, že vláda to věděla, závažnost té situace, přesto jste ten krok, to odvolání, udělali. Tomu nerozumím. Prosil bych toto vysvětlit, jak jste jako premiér s tím mohl souhlasit. Pochopil bych, kdybyste předsedovi strany koaličního partnera řekl: Respektuji to, ale máme před sebou těžkou situaci, počkejme třeba měsíc a pak konejme - pokud je to tedy nezbytně nutné. A tento krok je v neprospěch České republiky, teď se to ukazuje naprosto v plné nahotě. Já bych totiž očekával, že včera, když už je tedy ministrem zahraničí v tento okamžik Jan Hamáček, že sedne do letadla večer a navštíví minimálně své partnery v Berlíně, v Paříži a v Londýně. To by podle mě měl udělat zodpovědný ministr zahraničních věcí, aby těm nejklíčovějším partnerům tady v Evropě byl schopen říct tyto věci mezi čtyřma očima a požádat je o plnou podporu. To mně tady obrovským způsobem teď chybí.
Já bych chtěl, pane premiére, požádat a tady říct, že máte jednoznačnou podporu - předpokládám, i zástupců opozičních demokratických stran: srovnejte poměry sil na našich ambasádách, je to tomu teď výjimečná příležitost, i když z ní nikdo nemáme radost, a vyčistěte tu ambasádu ruskou v Praze. ***
