(20.10 hodin)
(pokračuje Luzar)
Další rozpor, který se objevuje, je rozpor u české firmy Imex Group, ostravská firma. Jsem z Ostravy, jsme vlastně krajané z této oblasti. Víme, a to byl taky jeden z důležitých argumentů, který zazníval před sedmi lety u Vrbětic, že ta firma tam měla nehorázný nepořádek. Nehorázný nepořádek v evidenci! Nehorázný nepořádek ve skladování! Nikdo nevěděl, jaké zboží, kolik zboží, v jakých historických skupinách, co tam vlastně je. Svého času se hovořilo o protipěchotních minách z Maďarska, zakázaných konvencí, které se tam najednou někde objevily. Jak je to možné? No, my jsme nevěděli, že to jsou miny zakázané. Ale přesto, vzpomeňme si na ty debaty. Nebudu je tady vytahovat, abych každému, kdo tady dneska vystupoval, připomínal jeho slova před sedmi lety.
Ale na tom se asi shodneme, že ta firma - soukromá firma - tam skladovala zbraně, munici neznámého původu, neznámého množství a neznámého účelu. Objevily se informace, že to má být delaborovaná munice, že se má delaborovat - předělávat na výbušniny a používat v civilním sektoru. Je to pravda? Nedluží tady vyšetřovatel nějakou informaci? Nedluží něco občanům Vrbětic, aby je informoval o tom, co se vlastně v katastru jejich obce dělo?
Hovoří se tady o tom, že by Rusko mělo odškodnit - ano, pokud způsobilo tuto škodu, určitě ano. Ale musím se ptát, a zaznělo to včera ze Senátu v rámci jejich usnesení, dokonce do Rady bezpečnosti OSN to potáhneme, aby ti zlí Rusové odškodnili. Budu rád, když kolegové senátoři do Rady bezpečnosti vezmou i dluh Německa za druhou světovou válku, na který tady marně čekáme už tolik let. To ty občany Vrbětic neuspokojí, když od války tady čekáme, my všichni občané České republiky, na odškodnění. Já bych nerad, aby 75 let čekali i občané Vrbětic na odškodnění. Proto taky ve svém návrhu usnesení, které tady za klub KSČM budu přednášet, bych rád, aby byli rychle odškodněni a případnou škodu český stát vymáhal na těch, co to způsobili. To by byl správný postup.
Zaznělo tady z vašich úst, pane ministře, že byste rád nějak udržel diplomatické vztahy. Máte pravdu. V tomto jsem schopen s vámi souhlasit v 99 procentech, oproti všem kolegům, kteří tady říkali, pro které nejlepší by bylo postavit ostnatý drát na východě, zrušit tady ambasádu a prostě se tvářit, že Rusko neexistuje. Ale ono existuje. Máme tam snad stovky firem, které fungují, v Rusku podnikají. Máme přebytek obchodní bilance a je to asi 100 miliard ročně, které samozřejmě také o něčem svědčí. A hlavně bychom měli s ruskou stranou jednat, aby nám vysvětlila tyto postupy.
Ano, v diplomacii se říká, že když jsou dvě strany od sebe odděleny vykopaným příkopem, musí se najít prostředník, který postaví most. Škoda že tu není pan Hamáček coby ministr zahraničních věcí. Tak bych ho třeba požádal, aby se obrátil na bulharské partnery, protože Bulharsko je částečně zainteresovanou zemí, protože ta munice, co tam vybuchla, byla bulharského obchodníka se zbraněmi, aby ono bylo tím patronem této debaty a dohody a jednání mezi ruskou stranou a českou stranou a zprostředkovala tady tohleto. To je ten stát, který vy jste říkal, že nevíte, jestli k němu máte důvěru, nebo ne. Já si myslím, že bychom měli mít k Bulharsku důvěru, a Bulharsko i deklaruje, že má docela problém, státní problém, s tímto obchodníkem se zbraněmi. Bylo by dobré, kdyby i takovýto zprostředkovatel byl a vedl to jednání, abychom našli rozumnou alternativu, jak z této věci ven.
A znovu zdůrazňuji, já tady neomlouvám Rusko. Já si uvědomuji jeho pozici v globálním světě a metody, které se k udržení v rámci globálního světa používají. Nemusím s nimi souhlasit a nesouhlasím s nimi, jak jsem kdysi dávno nesouhlasil, když se mě ptali, teď nevím, z nějakého deníku Demagog, jestli jsem taky odsoudil to, co jsem říkal, to znamená útok francouzských tajných služeb na Greenpeace, na duhového bojovníka, kdy tajné služby vyhodily do povětří civilní loď. Náhodou se na to přišlo, protože v tom malém karibském přístavu moc Francouzů takovéhoto typu nebylo, tak na ně přišli. Byla to tehdy velká ostuda a hodně se o tom psalo. Ale i takové metody tajné služby demokratického státu používají, francouzského demokratického státu proti Greenpeace, tehdy v začátcích. A oni chtěli jenom bránit velryby, přesto jim vyhodili loď do povětří. Jestli jsou Francouzi vhodný partner pro dostavbu Dukovan, když mají takovéto zkušenosti? Ale tady už ty Dukovany byly mnohokrát zmiňovány. Myslím si, že si posluchači, diváci, a hlavně vy tady uděláte obrázek, jestli ty Dukovany taky nebyly jeden z motorů této kampaně.
Ale došlo k něčemu, před sedmi lety k něčemu došlo a je třeba se s tím vypořádat. Je možné, že tajné služby opravdu našly někde stopy rozbušky. Ti agenti v roce 2014 tady poslali fotografie svých pasů, na kterém byly jejich fotky. A díky tomu tajná služba ví... (Reakce v sále.) Je to možné. Mě akorát potom zaráží, že tytéž pasy, tytéž fotky, titíž lidé použili v roce 2018. Spolupracují naše tajné služby opravdu s ostatními spřátelenými tajnými službami a předávají ty informace tak, jak mají? Jak to, že z té Británie potom utekli, když už dávno o nich věděli, že tam jsou? Jak to, že je nezadrželi? Tady možná máme vysvětlení, proč Skripal nezemřel. Angličané už možná měli připravený protijed, protože věděli, že se tam pohybují. Ale jak mohli utéct? Proč dovolili, když už o nich věděli, aby utekli? A proč nám je nevydali, když my už jsme tuto informaci měli, že se tady pohybují ruští agenti, dokonce s fotografiemi? S fotografiemi! Já neznám agenty, kteří by poslali své fotografie dopředu a požádali o vstup do nějaké uzavřené továrny.
Dokonce v té zprávě se hovoří, a před sedmi lety se o tom hovořilo, se najednou objevil ve Vrběticích majitel den předem. Projížděl tam, nikdo ho nekontroloval, protože je to majitel. Z toho vzniklo podezření, jestli to náhodou nebylo právě to, že se čistila prázdná místa po těch kontejnerech a krabicích a bednách, které tam měly být a které byly vyvezeny. Protože se často objevuje, a není to výmysl Ruska, není to výmysl ani levicových dezinformátorů a podobně, že české zbraně, české výbušniny, české rakety ruského původu samozřejmě končí v bojištích v Africe, končí v bojištích Arábie, končí u teroristických skupin. Jak se tam mohly dostat?
Ví Bezpečnostní informační služba o českých firmách, které mají povolení obchodovat - já nepochybuji, že to povolení mají - kde končí to, co prodávají? Protože spokojit se s tím, co tady zaznělo, oni to prodali do Bulharska, aniž by tady zaznělo, kde ty zbraně z Bulharska skončí, považuji za nedostatečnou informaci. Protože bychom se měli taky ptát, kde je motiv ruských agentů, jak tady zaznělo, vyhodit sklad ve Vrběticích. Co je tím motivem? To si ani Američané bez motivu nedovolí někoho zabít, něco vyhodit do povětří jenom z podezření. A ještě sklad? Kde je stará munice, staré zbraně, a dokonce mají sloužit k delaboraci, to znamená mírovému využití, a ne k exportu někde, jak zaznělo? Proč by dva ruští agenti riskovali a jezdili tady vyhodit tento sklad, když ty zbraně jim neuškodí? A netvrdím, že to neudělali. Znovu se ptám, protože to jsou otázky, které musí někdo zodpovědět. Sedm let tady tyto odpovědi zůstávají ve vzduchu a nikdo na ně neodpovídá. ***
