(11.50 hodin)
(pokračuje Havlíček)
My jsme v momentě, kdy k tomuto docházelo, několikrát varovali před jednou důležitou věcí, která se může zdát jako marginální, ale z pohledu byznysu a průmyslu to marginální věc není, a to je přílišná vazba Liberty Ostrava na energetický zdroj, který je zcela zásadní, a ten zůstal ve vlastnictví - byť částečném - původního vlastníka Arceloru a dále polské společnosti. Jinými slovy, klíčový energetický zdroj byl a je stále dále pod kontrolou bývalého vlastníka, což pochopitelně není s ohledem na nezávislost společnosti dobré, nemluvě o tom, že se tam logicky o něco hůře kontrolují náklady spojené s nákupem energie.
Ještě dopovím to, že celou tuto záležitost mimo úrovně dozorčí rady, což je to, co nám přísluší z úhlu pohledu našeho zástupce v dozorčí radě, z úhlu pohledu jednání s vlastníky, nikoliv ale na právní úrovni, z úhlu pohledu mezinárodního problému řešíme rovněž i s ostatními resorty v jiných zemích, konkrétně jsem to řešil s ministrem pro energetiku Velké Británie a s ministrem financí Rumunska. Jsme dohodnuti na tom, že naše kroky budeme průběžně koordinovat, že se budeme informovat o tom, co nastává v jednotlivých zemích, a toto platí.
Takže závěr je takový, že Liberty Ostrava v dané chvíli s ohledem na své výsledky prosperuje poměrně dobře. Je třeba ještě říci, že úvěr, který čerpala tato společnost a který byl zaručen EGAPem ve výši 2 miliard korun, je v tuto chvíli kontrolován příslušnými orgány ve smyslu účelovosti čerpání tohoto úvěru, a zejména vynaložení prostředků z tohoto úvěru, protože úvěr byl poskytnut za jasných parametrů a záruka bude platit tehdy, pokud bude prokázáno, že účel tohoto čerpání je v souladu s úvěrovými podmínkami nebo s podmínkami záručního charakteru.
Takže pracujeme tam na několika úrovních a v danou chvíli očekáváme, že v následujících hodinách dorazí zbylých 25 % za emisní povolenky, a dozorčí rada si kontroluje to, aby byly zdroje vynaloženy v souladu s dohodami. Děkuji.
Předseda PSP Radek Vondráček: Já vám děkuji a nyní poprosím, aby se slova ujal za navrhovatele tohoto bodu pan poslanec Leo Luzar. Bude-li souhlasit, bude rovnou zpravodajem. Souhlasí, máte slovo.
Poslanec Leo Luzar: Děkuji. Vážený pane předsedo, vážený pane ministře, dámy a pánové, v prvé řadě poděkuji panu ministrovi za jeho úvodní slovo, protože bylo obsáhlé a odpovědělo na většinu otázek, které byly třeba, aby zazněly na tomto plénu a také aby byly slyšet i v Ostravě, která v rámci Liberty House má docela velké problémy, a pevně věřím, že přispějí ta slova k uklidnění situace.
Dovolte mi ale říci, že ta situace nepřišla ze dne na den. Jistě si vzpomenete na mimořádné schůze, které již zde k Liberty byly. Tehdy se to ještě jmenovalo Mittal Steel Ostrava nebo ArcelorMittal a byly spojeny s akvizicí této velké nadnárodní společnosti, která byla požadována v rámci Evropské unie jako oprava - nebo jak to nazvat - změnění podílu trhu, které přimělo tuto společnost GFG k tomu, že získala majetek, části majetku ArcelorMittalu, že získala část majetku, a to jmenovitě rumunskou huť, ostravskou huť a další podniky, které tento gigant MittalSteel musel prodat, aby mohl fungovat na evropském trhu.
To chci zdůraznit z jednoho prostého důvodu, protože nesmíme zapomínat, že tady neustále jednáme pod určitou kuratelou Evropské unie. Tento proces, který ještě není úplně dokončen, je pod dozorem Evropské unie a Evropská unie hlídá, jak je naloženo s těmito firmami, aby byla zachována hlavně zaměstnanost, produkce a aby tyto firmy nebyly pouze účelově přesouvány mezi firmami. Jak již naznačil pan ministr ve svém úvodním slově, tak i toto hledisko si musíme uvědomovat a vzít v potaz.
Včera se v Ostravě sešlo 700 zaměstnanců Liberty Ostrava, je to přibližně jedna směna tohoto podniku, a sešlo se, aby protestovalo proti možným rizikům, které této společnosti hrozí. Je možná paradoxem, že 700 zaměstnanců při 70. výročí založení tehdy ještě Nové huti Klementa Gottwalda v roce 1951 se muselo po 70 letech sejít a bojovat za budoucnost této huti, do budoucna pro Ostravsko možná nepostradatelné v rámci zaměstnání.
Huť má obrovskou výhodu - rostou ceny oceli na světových trzích a za poslední čtvrtletí provozní zisk stoupl na 1,6 miliardy, což je opravdu veliké číslo, historicky v posledních pár letech v minulosti nedosažitelné. Stoupl objem výroby docela výrazně a ocel je na světovém trhu velice žádaná. Proti posledním dvěma čtvrtletím minulého roku je ta výroba o 20 %vyšší, ale počítáme-li další čtvrtletí minulého roku, tak jsme o 70 % více v dnešní době produkce než v době krizové, která je možná považována v roce 2020 jako signifikantní pro útlum ocelářského průmyslu jako takového.
Tady chci říci, že útlum ocelářského průmyslu možná podle evropských plánů Green Deal má nastat, ale trh se chová jinak a trh požaduje ocel, trh požaduje produkci a všichni ti odběratelé, kteří ocel na volném trhu kupují, již dneska říkají, že enormně roste cena oceli a prodražuje výrobu. A pokud si uvědomíte, k čemu všemu ocel je potřeba, tak musím říci, že se nebojím o budoucnost ocelářského průmyslu, bojím se ale o budoucnost ocelářského průmyslu v Ostravě. Protože to, aby v Ostravě tento průmysl mohl být, potřebuje moderní hybridní elektrické pece.
Pan ministr již zmínil dlouho plánovanou výstavbu propojení elektrického vedení z Nošovic do Ostravy do Liberty House, ale je třeba taky říci, že to někdo musí financovat. My jako poslankyně a poslanci jsme se pokusili v rámci liniového zákona urychlit, maximálně urychlit možnost výstavby, to se nám podařilo, čili ze strany státu a politiků jsme udělali maximum možného pro urychlení výstavby. Teď očekáváme, že ty prostředky, které tato huť má ať již z prodeje, nadplánovaného prodeje oceli, tak například právě z emisních povolenek, které enormně rostou na trhu, bude moci zainvestovat a urychlit i výstavbu tohoto propojení, což je investice, která velice pomůže uklidnit situaci, protože firma, která investuje do své budoucnosti, má velký předpoklad k tomu, že v budoucnosti bude i ve své produkci pokračovat a nejedná se pouze o účelové kroky.
Co vyvolalo tuto problematickou situaci, je krach firemní skupiny Greensill. Je to v rámci skupiny finanční subjekt, který sídlí ve Velké Británii a poskytuje firmě úvěry. Je samozřejmě jakožto finanční instituce kontrolován britskými dozorovými orgány a bankou, přesto určité nesrovnalosti v rámci výkaznictví vedly ke krachu této finanční skupiny a hledání řešení, jak s těmito prostředky nakládat nyní. Ve světě je dost volných finančních prostředků, jak nám bylo řečeno z úst vlastníků společnosti, přesto jsou tady 2 miliardy korun ručené EGAPem, což znamená českým státem, potažmo daňovými poplatníky, které byly poskytnuty na překlenutí pandemických problémů spojených se zaměstnaností v Liberty Ostrava.
Že tyto peníze nemůže momentálně využívat firma Liberty Ostrava, pan ministr již zmínil. Problémem ale je, že za tyto peníze se - pokud mám informace správné - platí úroky. Firma je nemá, ale samozřejmě úroky platit musí, protože takhle se zavázala. Pan ministr zmínil využití těch prostředků, ale já se ptám také na úrokovou zátěž, kterou společnost s tímto úvěrem nese, a hlavně, jak společnost EGAP kontroluje a bude kontrolovat nakládání s těmi prostředky. A v rámci toho, že společnost je v momentálním stavu - společnost Greensill, abych byl přesný a nevztahoval to na celou skupinu a nebyl brán za slovo - jako finanční instituce pod dozorem dozorových orgánů, jestli EGAP kontroluje tu činnost dozorového správce, aby nedocházelo k budoucím škodám českých daňových poplatníků. O to bych chtěl také, pane ministře, mimo jiné požádat. ***
