(10.40 hodin)
(pokračuje Černohorský)

Proto součástí toho pozměňovacího návrhu je, že by bylo Ministerstvo financí v tomto případě oprávněno kontrolovat nakládání s těmito finančními prostředky. Tato chyba se tam zanesla někdy v roce 2006, kdy došlo ke změně zákona, v rámci kterého bylo Ministerstvu financí... mu odejita možnost kontrolovat ty komerční pojišťovny, ale převedlo se to na Českou národní banku. Ale kontrola České národní banky vlastně není zaměřena na tento typ pojištění. A proto jsem po konzultaci s Ministerstvem financí připravil a implementoval do tohoto pozměňovacího návrhu to, že Ministerstvo financí bude vykonávat u pojišťoven, provozujících zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, kontrolu hospodářských výsledků tohoto pojištění. Jak jsem říkal, jedná se zhruba o 30 miliard korun v průběhu tří let, které by byly naprosto bez kontroly.

Další problém, který ošetřuje tento pozměňovací návrh, je neadekvátní výše penále, která zůstala v rámci vyhlášky už z roku 1993. Zde bylo... původně vydávalo tuto vyhlášku Ministerstvo financí, ale po změně zákoníku práce došlo k tomu, že Ministerstvo financí už není vlastně gestorem tohoto zákona, ale je to MPSV, a v tuto chvíli Ministerstvo financí nemůže upravovat nic v rámci této vyhlášky. Proto je tam součástí návrhu tohoto zákona úprava, že v současné chvíli, v případě, že zaměstnavatel z nějakého důvodu nezaplatí, tak jeho penále je ve výši 10 % měsíčně z té dlužné částky. V tomto případě navrhuji, abychom vyrovnali tuto výši penále, která může být pro tu firmu likvidační.

A pokud opravdu jednáme v tuto chvíli, že ten zaměstnavatel může být postižen, ať už záplavami, či nějakou jinou katastrofou, tak se opravdu může stát, že tyto finanční prostředky neuhradí, a v tomto případě by to pro něho mohlo být likvidační. To vyrovnání by mělo být vlastně... nebo ta výše toho penále by bylo vlastně ve stejné výši, jako se uplatňuje u zákona, nebo v rámci systému pojistného na sociální zabezpečení podle zákona č. 589/1992.

A další záležitost, která je tam ošetřována, je - a to částečně vytýká také Nejvyšší kontrolní úřad - že se pohybujeme v podstatě jakoby nebezpečné oblasti, v rámci které by docházelo k odpouštění penále, ať už zčásti, nebo úplně. Částečně to ošetřovala původně tato vyhláška. V tomto případě se ale ukazuje, že výrazně jednodušší, aby tam byla nějaká právní jistota, je převést to do zákona, tedy v tomto případě by se část té vyhlášky, toho textu podle dlouhodobé praxe, která probíhá, vložila do návrhu nebo do zákoníku práce s tím, že ale potom už tohle je jenom jako rychlý hotfix, v rámci kterého by mělo být zajištěno, že nebude docházet k dávání likvidačních penále jednotlivých firmám. Ale v tomto případě by bylo ideální, aby tedy po těch letech se případně Ministerstvo financí a Ministerstvo práce dohodly na nějaké reformě zákonného pojištění odpovědnosti zaměstnavatele, protože už v minulosti se původně předpokládalo, že tyhlety záležitosti budou odstraněny zhruba v průběhu několika let, kdy dojde k předložení novely zákoníku práce, což jak víme, se nestalo.

Ministerstvo financí tento typ pozměňovacího návrhu předkládalo již v minulosti, i přesto, že byl tento pozměňovací návrh často nahrán do systému, tak nikdy se vlastně Poslanecká sněmovna při projednávání těch jednotlivých zákonů nedostala až do finále a většinou skončily tyto návrhy zákona spolu s Poslaneckou sněmovnou.

Teď jestli můžu na chvilinku, já bych se přepnul do režimu přednostního práva (obrací se na předsedajícího.) Já bych jen informoval, že před hlasováním bych požádal - po uzavření rozpravy před hlasováním bych požádal o přestávku v délce 45 minut, informuji takhle dopředu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Takže před hlasováním čili po skončení rozpravy ve třetím čtení. Dobře, rozumím tomu. Nyní vystoupí paní poslankyně Alena Gajdůšková s faktickou poznámkou a podruhé je přihlášena paní poslankyně Richterová. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji opět za slovo. Moc mě mrzí, že musím opět reagovat na paní Pekarovou Adamovou, prostřednictvím pana předsedajícího. To, že váš pozměňovací návrh je vyhazov bez udání důvodu, na tom trvám. A řekla jsem to já. A musím podotknout, že jsem se chvíli živila jako vedoucí personálního oddělení stavební firmy, takže ne, že neznáme nic jiného než veřejnou správu. To za prvé.

A za druhé, skutečně ten váš návrh je obrovským prolomením principu, který doposud v zákoníku práce na ochranu zaměstnanců je. To je za druhé.

A za třetí, nechápu, skutečně nechápu, proč by stát měl doplácet personální politiku firem. To je záležitost firmy a mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem. Není tam žádný důvod, proč by stát měl doplácet odstupné.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Je tady další faktická poznámka paní poslankyně Pekarové Adamové. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Markéta Pekarová Adamová: Děkuji za slovo. Prostřednictvím předsedajícího, k paní poslankyni Gajdůškové, tohle nebylo na vás, to bylo na paní ministryni, která tady hovořila o tom, že ti lidé skončí na dlažbě. Já jenom znovu opakuji, i kurzarbeit je to, že stát hradí firmám něco. Takže v tomto případě stát vlastně vstupuje do toho soukromoprávního vztahu, jde za rámec toho, co je vlastně v běžné tržní ekonomice. A najednou u vašeho návrhu to je v pořádku, nebo u návrhu kurzarbeitu je to v pořádku, ale u návrhu, který pomáhá flexibilitě, transformaci ekonomiky, o které tady hovořila vaše kolegyně předtím, tak to už neuznáte.

Já se domnívám zcela jednoznačně, že pro zaměstnance je lepší, když tu práci má, než když sedí doma. To se asi shodneme. No a pokud chceme, aby si tu práci rychle mohl najít, pokud ji právě v tom jeho odvětví, ve kterém doposud pracoval, už nemá perspektivu, protože tak to zkrátka je. My se po téhle krizi nevrátíme k tomu, co tady bylo v roce 2019 a předtím, přiznejme si to. Některá odvětví už se prostě z toho úplně nezberchají a naopak, jiná jsou už na vzestupu dlouho a mají teď ještě větší příležitosti, právě kvůli krizi. Tak to chodí, tak to prostě je.

A tady v tomhle tom případě má jít jenom o to, aby ten, kdo má ten zájem, ale vlastně je vázán u zaměstnavatele, tak i on měl šanci s dobrým startovacím polštářem si rychleji práci v jiném, perspektivním odvětví najít. Takže neoddělujme to od sebe, je tam nejenom to A, rychlejší výpověď, ale je tam zejména i to B, na které je důležité pamatovat, které je pro toho zaměstnance výhodné, a potažmo pak i pro toho zaměstnavatele.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní paní poslankyně Olga Richterová se svou druhou přihláškou. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Tady pořád dochází k zásadnímu nepochopení principiální výhrady, kterou tady přednáším. Samozřejmě že vím, že Německo navýšilo o 10 % podpory v době covidu, ale to, co se tady schvaluje, co se navrhuje, není prosím vás rychlý protikrizový zákon. To je prostě něco, co tady bude desetiletí. A právě proto upozorňuji na to, že se tady zavádí dva systémy pro dva typy lidí, v podstatě nezaměstnaných. Jo, přiznejme si to.

Kurzarbeit je způsob, jak nedopustit to, že by lidé byli propuštěni, čili je tam ta hrozba nezaměstnanosti, je to nějaký... je to státní intervence. Je to významný zásah do pracovního trhu, a proto je důležité si uvědomit, co to způsobí, když se to tak zásadně odliší, když to tak zásadně odjede od podpory v nezaměstnanosti. A mně připadá, že se tady možná málo ví o tom, jak důležité je, pro celý pracovní trh, jak je nastavená podpora v nezaměstnanosti. A znova: kurzarbeit není nic jiného než sofistikovaná, na specifické podmínky nějakého propadu reagující podpora v nezaměstnanosti, která v Německu funguje dobře proto, že je předvídatelná. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP