(10.50 hodin)
(pokračuje Richterová)
Co se týče celkově podpory v nezaměstnanosti, tak proč jsem se snažila zdůraznit a vysvětlit důvody pro navýšení v prvních dvou měsících na dobu před panem ministrem Drábkem, aby opravdu bylo pro všechny 65 % na podpoře v nezaměstnanosti pro první dva měsíce: protože to dává smysl z hlediska celé ekonomiky. Jde totiž o to, aby lidé měli odpovídající hmotné zabezpečení, prostě dostatek peněz a nějakou rozumnou jistotu, když si hledají práci, když vyjednávají o nové pracovní pozici, když si hledají tak, aby to odpovídalo jejich kvalifikaci a směřování do budoucna. A proč je to důležité nejenom pro individuální štěstí, ale i pro ten celek? Protože potom na základě toho si mohou, jenom když mají nějakou rozumnější jistotu, vyjednat lepší pozice a lepší mzdy do budoucna a rostou pak i, zdá se podle všeho, podle velice zajímavých poznatků ekonomů, odvody do státního rozpočtu.
Já to ještě maličko rozříkám, protože je opravdu neintuitivní. Je to něco, co by člověka jen tak nenapadlo, ale dává to naprostý smysl, když to domyslíme do konce. Když se zlepší podmínky pro nezaměstnané, zejména na začátku - proto navrhujeme ten kompromis, zvýšit na těch 65 % alespoň u těch, kteří ukončili pracovní poměr i třeba dohodou, abychom podpořili i dohody mezi zaměstnanci a zaměstnavateli - protože to právě vede ke sjednání budoucích pracovních pozic za lepší mzdu a k budoucím vyšším odvodům, které získají veřejné rozpočty na dani z příjmů fyzických osob. Jenom upozorním: každý jeden procentní bod růstu na dani z příjmů fyzických osob znamená zhruba 10 miliard korun pro státní rozpočet. To prostě není legrace, to je veliká věc. A právě proto jsou podmínky pro nezaměstnané tak důležité a naopak je důležité to nerozpojit od jiného systému podpory v částečné nezaměstnanosti, tak se to dá taky nazvat, a tedy kurzarbeitu. A u kurzarbeitu prostě nikdo nehovořil podle mých informací se zástupci rostoucích firem, se start-upy, těmi, kdo hledají lidi. Je tam prostě ještě ten aspekt, že tady ta státní intervence, tenhle státní zásah prostě bude mít příliš konzervující charakter.
Ještě jednou zdůrazním: my jsme pro zavedení kurzarbeitu, ale ty podmínky, jak jsou nastaveny, jsou opravdu velice rozdílné oproti tomu, jak funguje standardní podpora v nezaměstnanosti, a proto to hrozí zakonzervováním současného stavu ekonomiky. Ale to není ekonomika, která nás dostane do budoucnosti. Pořád jsme ještě bohužel ve stavu montovna a chceme se dostat do stavu mozkovna. Jenže tenhle přechod k ekonomice vyšší přidané hodnoty prostě potřebuje státní podporu do vzdělávání, do rekvalifikací, ale opravdu co nejkvalitnějších, co nejvíc spjatých s konkrétními firmami a provozy, ale nepotřebuje zavést dva odlišné systémy pro jednu věc. A ta jedna věc je, že firma je v potížích a chceme lidi podpořit, aby nějakým způsobem buď přečkali tu dobu v sepětí s tou firmou, anebo tedy ukončili pracovní poměr a mohli si najít práci novou a měli k tomu rozumné podmínky.
K tomuhle cíli se prostě můžeme dostat trošku jinou cestou, cestou, která bude zohledňovat, že takhle stát může způsobit prostě umělý nedostatek pracovní síly, že zásah do trhu práce bude příliš velký a že to může být z hlediska celku ve finále velmi nevýhodné. Potom ještě absence spouštěcích kritérií bude vystavovat vládu tlaku různých skupin, bude to velice obtížné těm tlakům odolávat, takže zase to je ten důvod, proč v Německu jsou ta předvídatelná spouštěcí kritéria.
A poslední věc. Prostě jde o to, že daňoví poplatníci v této zemi mají mít rovné zacházení, a ty rovné podmínky také znamenají myslím víru v to, že stát koná férově. A já nevím, jak odůvodnit lidem, kterým zkrachuje firma nebo jsou propuštěni, že mají mít výrazně horší podmínky než ti, jejichž firma je - a teď už se prosím nebavíme o době covidu, ale bavíme se o zákoně, který bude do budoucna a v budoucnu, když nepůjde o státní zásah z důvodu ochrany veřejného zdraví, ale nějaký jiný důvod - tak přece není odůvodnitelné, proč by lidé u firmy v potížích měli mít nárok na okolo 90 % čisté mzdy, prostě ve smyslu toho, že je to obrovský rozdíl vůči té podpoře v nezaměstnanosti. A tohle nezdůvodnění nerovnováhy, to nezdůvodnění délky podpory a toho, jak se to promítne do celé ekonomiky, do celého trhu práce, kde prostě jsou i odvětví, co rostou, mě děsí a myslím si, že právě proto jsme se měli víc koukat na Německo a méně na to, co všecko udělat jinak, abychom si tady zavedli nějaký další systém.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Richterové a je tady faktická poznámka Romana Sklenáka, potom s přednostním právem paní ministryně. Prosím, máte slovo k faktické poznámce.
Poslanec Roman Sklenák: Děkuji, vážený pane místopředsedo. Já velmi krátce a skutečně taková faktická poznámka. Možná abychom pořád nesrovnávali tady tu předlohu s německým kurzarbeitem, a stejně tak pro ty, kterým se nelíbí nazývat tuto předlohu a tento nástroj vlády tím německým slovem, tak chci upozornit, že v podstatě jedním z bodů toho komplexního pozměňovacího návrhu je i v podstatě pojmenování. Snažili jsme se, a taky nad tím byla dlouhá diskuze, co nejvíce vystihnout ten nástroj a v podstatě je to nazváno příspěvkem v době částečné práce. To znamená, pokud chcete o tomto nástroji mluvit jinak než o kurzarbeitu, tak je to příspěvek v době částečné práce.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce a nemám žádnou další přihlášku do rozpravy. Ptám se, jestli se ještě někdo hlásí do rozpravy? Nikoho nevidím, rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova? Paní ministryně? Pak vyhlásím tu přestávku, jak avizovali Piráti. Prosím, paní ministryně, máte slovo.
Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Ještě velmi stručně k pozměňovacímu návrhu pana poslance Černohorského. Já bych chtěla podotknout, že se jedná o úpravu vyhlášky, která je v gesci Ministerstva financí a věcně nespadá do gesce Ministerstva práce a sociálních věcí. Proto je nesmysl to upravovat v zákoníku práce. Tam takováhle úprava v žádném případě nepatří. Zákoník práce upravuje vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavateli, to je opravdu důležité mít na paměti, kdežto váš pozměňovací návrh řeší vztah pojišťovna-zaměstnavatel, úplně jiná věcná příslušnost. Je to nesystémový pozměňovací návrh, je to přílepek, který nesouvisí s kurzarbeitem. Navíc se týká hospodaření pojišťoven a s nimi to nebylo projednáno. Rozumím tomu návrhu, proč ho předkládáte, ale to provedení je tak špatné. Proto dám nesouhlasné stanovisko. Jinak co se týká všech těch argumentů, které zde padly, už jsem se k nim vyjádřila dříve. Velmi děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Paní zpravodajka, jestli má zájem o závěrečné slovo? Nemá. S přednostním právem Lukáš Černohorský jako místopředseda klubu. Máte slovo.
Poslanec Lukáš Černohorský: Děkuji za slovo. On je právě ten problém, že v tuto chvíli už to nejde nijak změnit, protože v minulosti jsme odebrali Ministerstvo financí jako gestora toho pojištění, a my jsme to probírali a diskutovali a je to momentálně jediná možnost, pokud neuděláme nějakou novelu zákoníku práce, která změní ten způsob výběru, buď že to bude čistě komerční, nebo že to bude jako v ostatních zemích součástí sociální dávky. V tuto chvíli Ministerstvo financí nemůže měnit tu vyhlášku, protože oni už k tomu nejsou oprávněni, a MPSV to změnit taky nemůže. V tuto chvíli nejsme schopni to udělat jiným způsobem než změnou v rámci zákona. Děkuji.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji a připomínám, že jste požádal o 40 minut - 45, pardon, 45 minut přestávku na poradu klubu Pirátů. Takže v 11.44 se tady sejdeme a začneme vystoupením paní zpravodajky, která nás provede hlasováním. Vyhlašuji přestávku do 11.44 hodin.
(Jednání přerušeno v 10.59 hodin.)***