(11.10 hodin)
(pokračuje Výborný)
Ten smíšený model veřejné správy, tak jak tady funguje od 19. století, tímto způsobem ho vlastně destrukčně zlikvidovat, si myslím, že je chybou. Dopady, které by to mělo, už tady z mých úst teď zazněly. Je to hrozící destrukce a zastavení probíhajícího stavebního řízení, je to popření subsidiarity, základního principu, který podle nás má ve veřejné správě platit. To znamená, má být blízko občanovi, nikoliv že máme ty procesy od občana vzdalovat. Samozřejmě v situaci, kdy to řízení bude digitalizované, to může být jednodušší, ale v mnoha případech nezbude, než aby to občan s tím úředníkem vyřizoval osobně. V tom případě podle mého názoru není namístě, abychom to řízení od občana tímto způsobem vzdalovali.
Další věc, která může být velmi problematická, je to, že ty stavby - současně tady přece platí to, že stavební úřad kontroluje průběh stavby samotné, a tím, že ten dozorový úředník už nebude v těch místně příslušných stavebních úřadech na těch obcích a městech, ale bude někde mimo, výrazně vzdálen, tak samozřejmě nebude mít pod dohledem to, jakým způsobem ta stavba probíhá, nebude znát to dotčené území. Velmi často tady můžou vzniknout problémy s černými stavbami. A kdo to bude řešit? Ten problém dopadne přece na obce a města. Opět to budou obce a města, které se budou muset potýkat s tím, že tady nefunguje dozorová funkce ze strany stavebního úřadu.
Další zásadní problém je problém personální. Když jsme pracovali na zachování toho současného spojeného modelu veřejné správy, a zároveň abychom dodrželi ty cíle, to znamená rychlé, jednoduché, stavební řízení - za chvilku o tom budu hovořit - tak jsme si udělali rychlý průzkum a z něj vyplynulo, že 60 % současných pracovníků stavebních úřadů nemá a nebude mít zájem se přesunout pod státní správu. Tak já se tedy ptám, kdo zabrání tomu, aby tady nebylo stavební řízení úplně paralyzováno.
Hovořil jsem v posledních dnech a týdnech s řadou starostů a ti starostové, paní ministryně, mě opakovaně říkali: My se na to vlastně těšíme. Protože až toto nastane, tak my si ty úředníky stavebních úřadů prostě necháme, my máme nějaké odbory investic, majetku, výstavby a tak dále. Potřebujeme kvalitního úředníka. Jsou to kvalitní lidé, oni nechtějí pod nějakou státní správu, pod služební zákon, a my na tom prakticky vlastně vyděláme a ještě budeme mít kancelář navíc. Ale já se obávám, že ten negativní dopad bude přece u vás, bude právě na úrovni toho stavebního řízení, a tohle bychom neměli riskovat a neměli dopustit.
Má to ještě jeden rozměr. Pan premiér opakovaně veřejně vystupuje s kritikou služebního zákona. Sám říká, to myslím, že i pan kolega Kolovratník může potvrdit, že už ani noha pod služební zákon. A pořád jsem od něj neslyšel, jestli si je vůbec vědom, nebo jestli to bylo taktně přijato a zamlčeno před ním, že to řešení, s kterým přichází pan poslanec Kolovratník, znamená zhruba 13 tisíc nových úředníků pod služebním zákonem. Tak by mě zajímalo tedy i stanovisko pana premiéra možná předtím, než budeme o celé změna skutečně hlasovat.
To jsou jenom vypíchnuté ty problémy, které přináší destrukce fungujícího modelu veřejné správy. Znovu podotýkám, to, že ho zachováme, tak tím návrhem, který jsme předložili spolu s kolegy z ODS, z Pirátů, ze STANu, z TOP 09 a od nás z KDU-ČSL, tak ale my tím důrazem na digitalizaci, na jasné stanovení lhůt, vlastně vytváříme prostor, aby tady ten cíl rychlého stavebního řízení byl naplněn. V průměru 90 dnů, u drobnějších staveb dokonce 60 dnů. Takže jsme daleko od toho čísla 246, jestli se nepletu. To je ta Střední Afrika a Česká republika. U těch složitějších staveb se dostáváme možná na 120 dnů. Ale je naplněn ten cíl, který si stanovila paní ministryně, jenom nemusíme jít do toho obrovského rizika, s kterým přichází ona prostřednictvím pana poslance Kolovratníka.
Vůbec jsem se nedotkl dalších oblastí. Otázka vyvlastňování byla zmíněna v tom pozměňovacím návrhu. Černé stavby. Otázka územního plánování, kdy jsme přesvědčeni o tom, že ty pravomoci mají zůstat z podstatné části právě na obcích a městech. Je to opět o té centralizaci kontra decentralizaci. Jsme přesvědčeni o tom, že o rozvoji svého města, své obce, potažmo svého kraje mají skutečně rozhodovat tam volení zástupci. To přece dává smysl a to chceme zachovat.
Ve svém návrhu se shodujeme s návrhem pana poslance Kolovratníka třeba v tom, že se má umožnit třem velkým městům - Praze, Brnu a Ostravě - mít své vlastní městské stavební předpisy. Samozřejmě ta území jsou velmi specifická a je to takhle v pořádku. Nakonec i když to tak také v průběhu těch jednání nebylo, tak jsme zde vlastně dospěli ke shodě. My si dovedeme představit podporu a podpoříme řadu dalších pozitivních pozměňovacích návrhů bez ohledu na to, kdo je předkládá, u obou tisků 1008 a 1009. Ale jako celek.
V situaci, kdy tady skutečně hrozí obrovská nejistota, obrovské problémy, zpomalení stavebního řízení, nikoliv zrychlení, si nedovedeme představit, že bychom pro něco podobného hlasovali. Když máme na stole - my jsme nepřišli jenom s kritikou, ale vedle kritiky přinášíme jasné pozitivní řešení a to je ten komplexní pozměňovací návrh, který předkládal kolega Martin Kupka, který plní ty cíle, které si vláda stanovila, a zároveň nejde do toho rizika. Nejde do toho rizika, nejde do těch nákladů, nejde do toho, že to celé vlastně nebude fungovat.
Já jsem přesvědčen o tom bohužel, že i celý proces projednávání zde není úplně fér. Musím říct, že paní ministryně je tady teď v pozici řidičky parního válce, který tady realizuje prostřednictvím hnutí ANO, SPD a KSČM, a snaží se ve prospěch určité skupiny, řeknu velmi otevřeně, těch velkých developerů, prosadit takové stavební řízení, které bude právě jim ku prospěchu, a to považuji za nešťastné.
A když se tady například hovoří o tom, že Svaz měst a obcí vydal ke všemu negativní stanovisko, tak to není pravda. I my jsme jednali se zástupci Svazu města a obcí. Pan předseda Lukl jasně říkal, že tady byla nějaká dohoda uzavřená s Ministerstvem pro místní rozvoj, která nebyla porušena SMO, která byla porušena bohužel Ministerstvem pro místní rozvoj, které prostřednictvím pana poslance Kolovratníka potom předložilo ten kvazi vládní pozměňovací návrh. Mrzí mě, že u takto zásadní normy ani vláda není schopna dodržet jasně dohody, které byly se zástupci těch klíčových aktérů. Protože obce a města přece jsou ti klíčoví aktéři, kterých se stavební řízení bude dotýkat bez ohledu na to, jaký zákon tady ve finále bude schválen.
Takže já pevně doufám, že toto všechno, milé kolegyně, milí kolegové, vezmete v potaz při závěrečném hlasování a dospějeme k řešení, které bude ku prospěchu občanů České republiky. Děkuji za pozornost.
Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marku Výbornému. Než se ujme slova pan kolega Čižinský, který je na řadě, budu konstatovat dvě omluvy, a to Jiřího Miholy od 9 do 10 hodin z pracovních důvodů a kolegy Jana Bauera od 11 hodin na celý den z pracovních důvodů.
Nyní tedy pan poslanec Jan Čižinský, připraví se Radek Holomčík. Prosím, máte slovo, pane poslanče.
Poslanec Jan Čižinský: Děkuji za slovo. Dámy a pánové, musím říci, že mi styl toho projednávání tady velmi vadí. Nikdo na velmi závažné námitky nereaguje. Asi bych to shrnul takovým tím: jen ať si pindaj, na to my jsme zvyklí. Koneckonců, zažili jsme to dneska ráno. Dneska ráno tady profesoři, ředitelé nemocnic, primáři klinik popsali, co se stalo, a paní ministryně přišla a řekla, že to tak není. Bohužel projednáváme zákon, kde takových případů, kdy nám bude rozum stát, bude velké množství. ***