Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

1.
Návrh zákona, kterým se mění zákon č. 6/1993 Sb.,
o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů
/sněmovní tisk 532/5/ - vrácený Senátem

Ještě než přivítám senátory, dám hlasovat o přítomnosti pana guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka v hlasování číslo 29, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro přítomnost pana guvernéra? Jde o projednávání zákona, nikoliv o body, ve kterých ze zákona má právo být přítomen. Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 29 ze 174 přítomných pro 129, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Vítám mezi námi pana senátora Vladislava Vilímce a pana guvernéra České národní banky Jiřího Rusnoka.

Konstatuji, že Senát vrátil návrh zákona s pozměňovacími návrhy. Jeho usnesení jsme obdrželi jako sněmovní tisk 532/6. Informace k pozměňovacím návrhům vám byly rozdány do vaší pošty.

Požádám, aby za navrhovatele k usnesení Senátu se nejdříve vyjádřila paní místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová. Paní vicepremiérko, požádám Sněmovnu o klid. Pokud máte jiné diskuse, prosím v předsálí! Jakmile bude situace taková, že zajistí důstojné projednání tohoto návrhu zákona vráceného Senátem, udělím paní vicepremiérce slovo, ale zatím tomu tak není. (Chvíli čeká.) Ještě chviličku, než se někteří kolegové a kolegyně usadí. Nenuťte mě, abych jmenoval.

Prosím. Slovo má ministryně financí, místopředsedkyně vlády Alena Schillerová.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Dámy a pánové, dovolte mi, abych stručně uvedla ze Senátu vrácený vládní návrh zákona, kterým se mění zákon o České národní bance.

V úvodu bych nejprve ráda zdůraznila potřebu předkládaný návrh zákona přijmout, protože jde o dlouhodobou legislativní snahu v této oblasti. Jak už jsem zmiňovala v rámci dosavadního projednávání, tato novela je jedním z nejpodrobněji diskutovaných návrhů, a to jak v odborných kruzích za účasti řady zákonodárců, tak také v mediálním prostoru.

Samotný legislativní proces této předlohy započal již v minulém volebním období. Tehdy se ale nepodařilo projednání v Poslanecké sněmovně dokončit, nicméně její potřeba rozhodně nezmizela. Zcela jistě si proto zaslouží, aby byla schválena. Ale především již první týdny koronakrize loni na jaře jasně ukázaly, že nástroje obsažené v této novele jsou opravdu potřeba. Je evidentní, že došlo k uklidnění subjektů na finančním trhu, a pozitivní dopady byly patrné i na trhu s českými státními dluhopisy, z čehož benefitujeme všichni, nejen naše vláda, ale především naši občané. Považuji tedy za naprosto zásadní, aby byl návrh zákona schválen a postoupen panu prezidentovi.

Jde o poměrně těžké a vysoce odborné téma. Mluvíme o nástrojích centrální banky, měnové či makroobezřetnostní politice, a přitom jde o věci v konečném důsledku velice blízké každodennímu životu. Centrální banka především pečuje o stabilitu cenové hladiny a ceny jsou něco, s čím se všichni potkáváme dnes a denně. Stejně tak finanční stabilita může být pro řadu našich spoluobčanů abstraktní a také těžko uchopitelné téma. Ale v předloženém návrhu je ztělesněna pravidly pro poskytování hypotečních úvěrů a hypotéky jsou téma blízké pro velkou část našich občanů. Dovolím si také připomenout, že úvěry na bydlení naprosto dominují všem bankovním úvěrům, tedy mluvíme o velké části bankovního byznysu.

Před vámi tedy leží návrh, který má vazbu na klíčové aspekty dalšího fungování ekonomiky naší země. Není unáhlenou či snad zbrklou reakcí, ale dobře promyšleným souborem opatření, která opravdu musíme mít v zásobníku pro případ, že budou někdy v budoucnu potřeba. To považuji za nezbytné připomenout hned v úvodu.

Nyní mi dovolte zmínit se o jednotlivých částech zákona a zareagovat na odpovídající body pozměňovacího návrhu přijatého Senátem. (Odmlka kvůli přetrvávajícímu hluku v sále.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Já vám rozumím, paní vicepremiérko, a požádám poslance a poslankyně o klid, a to včetně vašich stranických kolegů. (Ministryně Schillerová s pousmáním: Děkuji, pane místopředsedo.) Vidím, že kolegové přesunou své diskuse do předsálí. Můžete pokračovat.

 

Místopředsedkyně vlády a ministryně financí ČR Alena Schillerová: Děkuji, pane místopředsedo. Tou první je rozšíření okruhu nástrojů měnové politiky a okruhu subjektů, se kterými může Česká národní banka uzavírat obchody na volném trhu. Místo rozšíření bych ale správně měla mluvit spíše o standardizaci. Navrhujeme takovou úpravu, která je běžná u řady centrálních bank ve vyspělých tržních ekonomikách a odpovídá pravidlům zakotveným ve statutu Evropské centrální banky. Cílem je umožnit České národní bance potřebnou volnost ve volbě protistran a instrumentů, se kterými obchoduje v rámci plnění svých zákonem stanovených úkolů. Bez ohledu na to, zda bude schváleno znění Senátu, nebo znění Poslanecké sněmovny, jde o velmi důležitou část novely.

Jak jsem již zmínila v úvodu, navrhované rozšíření již České národní bance umožnila krizová novela z jara loňského roku, tedy od počátečních fází koronavirové krize, ovšem pouze na omezenou dobu do konce tohoto roku. Efekty této krizové novely se dostavily velice rychle. Došlo k uklidnění trhů, které zjistily, že případě potřeby může naše centrální banka včas a adekvátně zasáhnout. Nebylo ani potřeba skutečně realizovat konkrétní obchody. Již to, že mohou proběhnout, totiž přináší kýžený stabilizační efekt. A proč je to tak důležité? Protože na trzích bez zbytečné nervozity a nejistoty je snadnější získat financování, a to nejen pro občany a firmy, ale i pro stát. Jsem velice ráda, že se i díky zklidnění trhů daří financovat veřejné finance hladce a za nízkou cenu.

Dovolím si jeden příklad za všechny. Šestileté státní dluhopisy jsme schopni umístit na trhu za průměrný úrok 1,14 % a ušetřené peníze můžeme letos využít při boji s pandemií. Navíc po roce 2021 budou z této novely těžit i budoucí vlády. Protože v případě loňské krizové novely šlo o rychlé nouzové řešení, byla dohodnuta omezená účinnost pouze do konce roku 2021, jak už jsem uváděla. Nicméně až do konce mandátu této vlády bude mít Česká národní banka všechny potřebné nástroje k dispozici. Já však považuji za nezbytné přijmout trvalé řešení, které zajistí, aby byly tyto nástroje centrální banky k dispozici i v dalších letech, tedy i za budoucích vlád. I ty se budou financovat na trhu a budou moci benefitovat z jeho stability, stejně jako celá ekonomika. A také budou mít pojistku pro případ, že nás někdy v budoucnu potká další krize a potenciální nejistota na trzích. To je přece správné a odpovědné jednání. Je to jako pojištění domu, také nechceme čekat, až bude voda stoupat, ale pojistíme se dopředu. Nečekáme povodně, ale chceme mít jistotu, že když náhodou přijdou, bude existovat řešení. Děláme to pro budoucnost a stejně tak tomu je s tímto návrhem zákona. Je důležitý pro budoucnost této země, je právě tím správným a dlouhodobým řešením. A dovolte mi znovu zopakovat, že navrhujeme pravidla, která jsou standardním rámcem fungování centrálních bank na vyspělých trzích.

První bod pozměňovacího návrhu Senátu se týká právě této oblasti. Konkrétně Senát navrhuje doplnění ustanovení o obchodech České národní banky o explicitní konstatování, že není dotčen zákaz měnového financování. Toto doplnění je však nadbytečné, protože zákaz měnového financování platí vždy pro jakoukoliv činnost České národní banky, což je potvrzeno i tím, že vychází přímo z článku 123 Smlouvy o fungování Evropské unie, tedy z aktu vyšší právní síly, než jakou má zákon o České národní bance. Navíc doplnění Senátem navrženého konstatování do předmětného ustanovení by bylo kontraproduktivní, neboť by mohlo vést k výkladové nejasnosti, proč je uvedeno pouze na jednom místě zákona, a ne na ostatních místech, která hovoří o dalších instrumentech České národní banky.

Další částí návrhu zákona, která byla dotčena pozměňovacím návrhem Senátu, je oprávnění České národní banky založit k podpoře plnění svých úkolů právnickou osobu nebo v ní nabýt účast. Zde musím znovu zopakovat, že cílem vládního znění této novely bylo nikoliv fakticky měnit, ale naopak reflektovat skutečný právní stav, který již dnes umožňuje České národní bance nabývat účast právnické osobě pro plnění svých úkolů, ale je to nutné dovozovat výkladem. Proto bylo přistoupeno k explicitní právní úpravě v zákoně tak, aby bylo jeho znění jasnější, a tedy i srozumitelnější. A to by mělo být cílem i zákonodárce. V diskusích se opakovaně skloňovala otázka vhodnosti a potenciálních rizik zakládání právnické osoby ze strany České národní banky. Opět musím zopakovat, že tyto obavy jsou liché. Návrh zákona obsahuje jasné omezení participace na jiné právnické osobě tím, že je možná pouze a výlučně k podpoře plnění úkolů České národní banky. Zde platí obecný princip, že Česká národní banka zůstává plně odpovědná za to, aby prostřednictvím účasti právnické osobě nepřekročila jí svěřené pravomoci.

Tato deklarace je obsažena rovněž v důvodové zprávě, kde je zdůrazněno, že odpovědnost České národní banky za řádné plnění jejích zákonných cílů a úkolů zůstává úpravou nedotčena. Pokud by hypoteticky došlo, ať již v důsledku provedení investiční činnosti, či prostřednictvím využití jiného subjektu, k nežádoucím, a tudíž nepovoleným aktivitám, šlo by ze strany centrální banky o porušení zákona, ať již bude doplněno výslovné oprávnění dle navrhovaného zákona, či nikoliv. Jsem přesvědčena, že díky vládou navržené úpravě textace v zákoně bude naopak konání České národní banky v této oblasti transparentnější. Z těchto důvodu s druhým bodem pozměňovacího návrhu Senátu, který toto oprávnění ruší, nesouhlasím.

Třetí částí návrhu je zakotvení nového oprávnění pro Českou národní banku stanovit horní hranici vybraných úvěrových ukazatelů týkajících se spotřebitelských úvěrů zajištěných obytnou nemovitostí. Návrh reaguje na dlouhodobý apel ze strany České národní banky, aby získala pravomoc právně závazně regulovat úvěrové ukazatele u hypotečních úvěrů. Jedná se o nástroj takzvané makroobezřetnostní politiky, který centrální bance umožní plnit důležitý cíl, kterým je péče o finanční stabilitu. Současně je třeba vnímat tento nástroj také jako cestu, jak zajistit rovné podmínky na tuzemském trhu. Do budoucna totiž nelze vyloučit, že hypoteční úvěry budou poskytovány nebankovními poskytovateli či zahraničními subjekty v rámci jejich přeshraničních aktivit. Právní závaznost regulace hypoték je z tohoto pohledu zásadní podmínkou pro zajištění rovných podmínek na trhu. Chci, aby centrální banka měla účinné a tedy i efektivně vymahatelné nástroje jak ve vztahu k domácím, tak i zahraničním bankám či nebankovním poskytovatelům hypoték.

V neposlední řadě bych také ráda zdůraznila, že do návrhu byla oproti původnímu znění z minulého volebního období doplněna úleva pro mladé žadatele o úvěr do 36 let, pro které budou limity mírnější. Navíc Poslanecká sněmovna přijala pozměňovací návrh, který jsem i já podpořila, který umožňuje, aby v případě manželů či registrovaných partnerů stačilo pro aktivaci úlevy, aby měl pouze jeden z nich věk do 36 let. Jako matka a babička dobře chápu, jak je důležité zajistit bydlení pro mladé rodiny. Mladí žadatelé o hypotéky jsou specifickou skupinou, která na počátku ekonomické aktivity často disponuje nízkými úsporami a relativně nižšími příjmy a může tak být pro ně logicky složitější naplnit závazné úvěrové ukazatele. Tímto návrhem to zohledňujeme. Jednoduše řečeno chceme, aby byly hypotéky a s nimi vlastní bydlení pro mladé rodiny v rámci možností co nejdostupnější. Pokud se situace v budoucnu natolik zhorší, že Česká národní banka bude muset utáhnout šrouby, tak ať mladí mají alespoň trochu volnější podmínky.

S navrženým konceptem pravomoci v oblasti úvěrových ukazatelů se vedle úlevy pro mladé pojí ještě jedna úleva, respektive výjimka, tentokrát již plošná, nebo chcete-li objemová. K ní se pak váže třetí bod pozměňovacího návrhu Senátu, který tuto výjimku navrhuje zvýšit z 5 na 7,5 %. Jinými slovy, Senát navrhuje zvýšit objem úvěrů, u kterých nemusí být vůbec dodrženy stanovené úvěrové ukazatele. Navrhovaný vyšší podíl by však vedl ke snížení účinnosti navržené regulace a vytvářel by podnět pro Českou národní banku kompenzovat zvýšená rizika přísnějším nastavením parametrů. Připomínám, že v minulém volebním období byl rozpočtovým výborem schválen pozměňovací návrh, podle kterého měla být výjimka zvýšena ze 3 na 5 %. K tomuto návrhu jsme společně s Českou národní bankou zaujali souhlasné stanovisko, neboť šlo o zvýšení, které ještě zachovávalo funkčnost navržené regulace, a bylo proto zahrnuto do současné podoby návrhu zákona. Současně jsme ale jasně deklarovali, že výjimka na úrovni 5 % je již hraniční a nelze ji dále zvyšovat. Jinak nominálně se bavíme o částce zhruba kolem 20 miliard, dívám se na pana guvernéra, 20 miliard, těch 5 %.

Posledním bodem pozměňovacího návrhu schváleného Senátem je změna účinnosti na pevné datum, a to od 1. ledna 2022, která sama o sobě nepředstavuje zásadní problém, a to vzhledem k tomu, že navazuje na účinnost dočasně platné novely, která rozšířila obchody České národní banky. Nicméně návrh zákona obsahuje i další změny, které čekají s ohledem na délku tohoto legislativního procesu na schválení již několik let, dlouhých více než sedm let, a nevidím důvod pro to, aby bylo nabytí účinnosti dále odkládáno.

Vážený pane místopředsedo, dámy a pánové, na závěr jen zopakuji, že u tohoto návrhu jde o budoucnost této země a určité pojištění pro případné budoucí krize. Musíme být připraveni, proto prosím, aby Poslanecká sněmovna schválila návrh zákona ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni financí a místopředsedkyni vlády Aleně Schillerové. Nyní požádám pana senátora Vladislava Vilímce, aby se ujal slova. Po něm se připraví pan zpravodaj. Prosím, pane senátore, máte slovo.

 

Senátor Vladislav Vilímec: Vážená paní místopředsedkyně vlády, vážený pane předsedající, vážený pane guvernére, vážené poslankyně a poslanci, Senát svým usnesením z 10. schůze konané 28. dubna 2021 vrátil návrh novely zákona o České národní bance, tedy sněmovní tisk 532, senátní tisk 77, Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy a zároveň mě pověřil, abych odůvodnil přijaté pozměňovací návrhy Senátem.

Chtěl bych především uvést, že Senát při projednávání novely zákona o České národní bance vzal v úvahu, že příslušný sněmovní tisk 532, tedy onen návrh, který zde projednáváme, byl předložen do Poslanecké sněmovny již 25. června 2019, za měsíc tedy uplynou od tohoto okamžiku rovné dva roky. Za ty dva roky se leccos stalo. Především vypukla covidová epidemie a v mezidobí došlo v reakci na tuto covidovou epidemii k určité novelizaci zákona o České národní bance a částečnému překlopení ustanovení z původního sněmovního tisku umožňujícímu České národní bance do 31. prosince 2021 k plnění svých zákonných úkolů obchodovat na finančním trhu s investičními nástroji a dalšími cennými papíry. Toto takzvané dočasné oprávnění bylo předmětem novely 192 z minulého roku, která vešla v účinnost 24. dubna 2020. Senát si byl vědom, že návrh zákona v podobě vzešlé z Poslanecké sněmovny rozšiřuje významně dlouhodobé pravomoci České národní banky, ať již v oblasti vzpomínané měnové politiky, tak i v oblasti takzvané makroobezřetnostní politiky. Novela umožňuje provádět obchody s dalšími nástroji finančního trhu a se všemi jeho institucionálními účastníky. To dříve nebylo možné.

Česká národní banka, a mluvila o tom paní ministryně, tedy získává nástroj, který dovoluje podobně jako některým centrálním bankám včetně Evropské centrální banky provádět případně i takzvané kvantitativní uvolňování. Je to nástroj, který dovoluje centrální bance jít za hranice tradiční měnové politiky prováděné prostřednictvím nastavení úrokových sazeb. Paní ministryně mluvila o tom, že je to návrh zákona, který byl velmi podrobně a dlouhodobě diskutován. Měla pravdu. Byl diskutován již v minulém volebním období jako sněmovní tisk 1009, byl diskutován v tomto volebním období, ale dodávám k tomu: škoda že u tak významné novely nebylo dosaženo ani v horizontu dvou volných období nějaké větší politické shody, jak koneckonců vyplynulo z hlasování v případě tohoto velmi důležitého zákona v Poslanecké sněmovně.

Senát velmi podrobně ten návrh zákona projednával a rozhodl se vrátit tento návrh zákona se čtyřmi pozměňovacími návrhy. O většině z nich mluvila paní ministryně financí. Já bych chtěl ale zdůraznit, že to nejsou návrhy, které by zásadním způsobem narušily záměr spojený s předložením tohoto návrhu zákona. Kdybych je měl okomentovat nějakým jednodušším způsobem, tak bych možná zvolil termín určité legislativní pojistky vedoucí k předběžné opatrnosti při nakládání rozšíření pravomocí do budoucnosti, které tímto návrhem zákona Česká národní banka získává.

Senát se především domnívá, že je určitě z legislativního hlediska vhodné s ohledem na platný zákon 192, aby tato nová norma nabyla účinnosti dnem 1. ledna 2022, a to s ohledem na již zmíněnou novelu zákona 192, která předpokládá nebo poskytuje takzvané dočasné oprávnění České národní bance obchodovat na finančním trhu do 31. 12. 2021. Je přece logické, když něco končí 31. 12. 2021, tak nová norma, dokonce rozšiřující možnost České národní banky obchodovat s investičními instrumenty včetně pohledávek, včetně devizových hodnot či drahých kovů, aby takové dlouhodobé pověření nabylo účinnosti 1. ledna 2022.

Je to legislativně seriózní přístup. Každý další přístup považuji z legislativního hlediska za velmi nešťastný. To je předmětem čtvrtého bodu pozměňovacího návrhu Senátu.

Pokud se týká odkazu na zákaz měnového financování, tak Senát doporučuje, aby v textu nového zákona bylo ponecháno úplně stejné ustanovení, jako je tomu nyní v platném zákoně číslo 192, zdůrazňující, že tímto oprávněním není dotčen zákaz měnového financování. Vím, že to vyplývá i ze Smluv o fungování Evropské unie, že i bez toho bychom mohli výkladem dovodit, že je zakázáno měnové financování, a samozřejmě včetně přímého nakupování Českou národní bankou státních dluhopisů, to bychom mohli dovodit, ale nevidím jeden jediný důvod, proč by to tam napříště nebylo, vždyť je to obsaženo ve stávající úpravě, kterou taky tato vláda prosadila.

Víte, všechno má svůj význam. I tato zmínka, tento odkaz má v případě bankovního sektoru svůj symbolický význam. Je to prostě určitá právní jistota a neztotožňuji se ani s paní ministryní, ani s panem guvernérem, pokud k této věci vystoupí, že by naopak tato zmínka mohla navodit dojem, že se to týká pouze § 32. Není tomu tak. My jsme v Senátu velmi, velmi důsledně dbali na to, aby tyto pozměňovací návrhy byly z legislativního hlediska naprosto, naprosto čisté.

K vypuštění bodu 16, respektive oprávnění, nového oprávnění České národní banky zakládat právnické osoby, byť za účelem plnění zákonných úkolů: tady bych chtěl pouze dodat, že podobný návrh se zde projevil, nebo byl načten i v Poslanecké sněmovně a získal poměrně velkou podporu. Víte, důvodová zpráva se této možnosti věnuje poměrně podrobně a to o něčem svědčí. Na jedné straně hovoří o tom, že se jedná o změnu formální, změnu v zásadě nepodstatnou z hlediska právního výkladu, protože Česká národní banka již teď má majetkový podíl v některých institucích, které se zabývají prováděním platebního styku se zahraničím, přesně podle výkladu toho zákona, stávajícího zákona o České národní bance. Důvodová zpráva také odkazuje na některé případy z minulosti, které ale jsou již dávno zkonzumovány, kdy Česká národní banka svého času měla podíl, dokonce stoprocentní podíl, v takzvané České finanční, což byla společnost z období transformace, která již dávno zanikla. Nevidím důvod, proč bychom teď otevírali dveře k tomu, aby Česká národní banka výslovně mohla, byť za účelem plnění svých úkolů, a to bychom mohli vést tady dvouhodinovou debatu, co se pod tím všechno myslí, aby mohla zakládat právnické osoby, aby v budoucnosti prostě na Českou národní banku byly napojeny různé satelity. Jsem přesvědčen, že tomuto máme zabránit.

Já se nedomnívám, že by o to usiloval pan guvernér České národní banky, o zakládání nějakých dalších právnických osob, ale nevíme, jak bude Bankovní rada vypadat za pět nebo za deset let, a pokud tento bod nevypustíme, tu možnost tam necháme, tak s velkou pravděpodobností, já dokonce dodávám hraničící s jistotou, za pět nebo šest let budeme mít kolem České národní banky řadu různých společností, byť založených za účelem plnění úkolů České národní banky. Z tohoto důvodu Senát navrhuje vypustit tuto novou nebo tu vyslovenou možnost, kterou přináší tato novela zákona.

Co se týká posledního návrhu, ten byl možná asi mediálně nejvíce prezentován. Jedná se o mírné - podtrhuji mírné a dávám dva vykřičníky - navýšení takzvaných nadlimitních úvěrů u hypoték v situaci, pokud Česká národní banka by skutečně využila svého oprávnění daného tímto zákonem a vydala by opatření obecné povahy, limity těch tří úvěrových ukazatelů, ale to navýšení z 5 % na 7,5 %. Tady musím říci, a stojím si za tím vyjádřením, které jsem uvedl v Senátu, že se nejedná o 20 miliard, ale podle vývoje nově poskytovaných spotřebních úvěrů zajištěných obytnou nemovitostí, ať již za první čtvrtletí, nebo teď za poslední měsíc, se dostáváme někde maximálně k hranici 10 miliard, a to ani nepřekračujeme. Co je cílem toho mírného navýšení? Dát možnost komerčním bankám, aby mohly posoudit individuálně schopnost žadatelů o úvěr splácet hypotéky svými risk managementy, nebo oddělením risk managementů, a je to i reakce na doposud velmi zodpovědné chování komerčních bank. Proto když jsem si přečetl, jaká je úroveň takzvaných nesplacených úvěrů nebo nevýkonných úvěrů v oblasti hypoték, tak je to pouze 0,8, respektive 0,88 % ze všech úvěrů. To znamená, nemusíme mít obavy, že by komerční banky tento prostor nějak zneužívaly. Je to opatření ve prospěch možností komerčních bank individuálně posoudit, zvláště v situaci, kdy jak víme, jdou ceny nemovitostí nahoru, to bude určitě potřeba, a je to opatření i ve prospěch žadatelů o hypotéky.

To jsou ty čtyři pozměňovací návrhy. Nebudu používat žádná podobenství, svobodní a podobně, které použila paní ministryně. Souhlasím s tím, že tento návrh zákona bychom měli schválit. Proto taky Senát nezamítl tento návrh zákona, pouze ho vrací se čtyřmi velmi uvážlivými, legislativně střídmými a rozumnými návrhy.

Vážené poslankyně a poslanci, Senát se snažil pozměňovacími návrhy dostát své pověsti toho, kdo s určitým nadhledem a odstupem se snaží věci precizovat či předejít nějakým případným rizikům do budoucnosti. Proto vás žádám o podporu pozměňovacích návrhů Senátu, a to navzdory tomu, že paní ministryně s nimi nesouhlasí. Zanechme prestižního souboje, jestli má v tomto případě pravdu vláda, nebo Česká národní banka, nebo Senát. Je to velmi důležitý zákon a hledejme maximální možnou shodu, maximální možný průsečík tak, aby skutečně tento zákon byl schválen, byl schválen velkou částí hlasy Poslanecké sněmovny. Myslím si, že to je to hlavní, co by Poslanecká sněmovna teď měla udělat.

Senát nezamítl tento návrh, byť samozřejmě mnozí lidé mohou mít různé kritické připomínky k jednotlivým částem toho zákona. Souhlasím s paní ministryní, že tento zákon máme mít, ale pokud už jsme se po dvou letech dobrali toho, že dnes se o tomto návrhu zákona bude hlasovat, tak udělejme všechno pro to, aby tento návrh zákona byl maximálně kvalitní a aby bylo dosaženo velké shody při hlasování o tomto zákonu na politické scéně. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu senátorovi Vladislavu Vilímcovi. A ještě než dám slovo zpravodaji Jiřímu Dolejšovi, pokud má zájem vystoupit - nemá zájem vystoupit, tak konstatuji došlou omluvu Ondřeje Benešíka od 16 do 18 hodin a otevírám rozpravu, do které je jako první přihlášen pan guvernér národní banky. Prosím, pane guvernére, máte slovo.

 

Guvernér ČNB Jiří Rusnok Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, ctěná Sněmovno, vážená paní vicepremiérko, pane senátore, jsme ve finiši poměrně dlouhého legislativního procesu k tomuto specifickému návrhu, ale já myslím, že je dobře, že se to tak poctivě a důkladně projednalo. Budu velice stručný. Tento zákon posouvá legislativní rámec pro fungování nezávislé centrální banky z devadesátých let do tohoto století. To si myslím, že si po dvaceti letech tohoto století zaslouží tato země i centrální banka.

Děkuji Senátu za projevení jeho moudrosti v tom, že vlastně Senát nijak nezpochybnil koncept tohoto návrhu, a vlastně v klíčových bodech k žádným námitkám nedospěl ani nenavrhoval zamítnout tento zákon. Myslím, že je to potvrzení toho, že ten zákon skutečně prošel velmi poctivou debatou, a ani z odborných kruhů žádné zásadní stanovisko proti tomuto vlastně upevnění a zefektivnění nezávislého fungování centrální banky nezaznělo.

Z hlediska pozměňovacích návrhů, se kterými přichází Senát, si myslím, že jsou ty pozměňovací návrhy takové, že nezlepšují kvalitu návrhu, který vzešel ze Sněmovny, protože jsou podle mého názoru buď nadbytečné, například tím, že explicitně zdůrazňují něco, co je samozřejmé a co nikdo nezpochybnil jak v tom návrhu, tak obecně v legislativní praxi, to znamená například zákaz měnového financování. Dále pokud jde o volné operace, respektive operace centrální banky na volném trhu, tak také Senát vlastně žádné námitky nevznesl. A ta část pozměňovacího návrhu, která zvyšuje výjimku pro případnou regulaci, a zdůrazňuji případnou, protože to je pouze možnost pro centrální banku, pokud tak situaci vyhodnotí, zásahu do trhu hypoték, když to mám zjednodušit, z 5 na 8 %, už vysvětlila velmi přesně paní ministryně. Skutečně v původním návrhu byla 3 % té výjimky. My jsme potom, pokud mluvím za Českou národní banku, s určitým skřípěním zubů souhlasili s rozšířením výjimky na 5 %, ale její další extenze už by znamenala v podstatě erozi tohoto zákona a jeho smyslu, takže omlouvám se, ale nemohu tento návrh přijmout. Jestliže jsem vystupoval proti návrhu, který tady padl v rozpravě ve Sněmovně na 8 %, tak asi nemohu teď souhlasit s návrhem na 7,5 %. To bych si skutečně připadal poněkud nekonzistentně.

Takže když to shrnu, tak si myslím, že sněmovní návrh je v pořádku. De facto prošel i skrutiniem v Senátu, a proto bych prosil, pokud jde o schvalování, schválit verzi, která vzešla ze Sněmovny. Děkuji vám všem za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji guvernérovi České národní banky Jiřímu Rusnokovi a budeme pokračovat v rozpravě, kde je přihlášen pan kolega Tomáš Martínek. Připraví se Jan Jakob. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Tomáš Martínek: Děkuji. Já bych jen krátce reflektoval náš postoj. Na jednu stranu uznávám, že Senát zlepšil sněmovní návrh. Například tam je schválen můj pozměňovací návrh, který jsem předkládal tady ve Sněmovně, ohledně vypuštění úpravy při zakládání právnických osob. Ale ta zásadní věc, která pro nás je, tedy transparentnost operací kvantitativního uvolňování, chybí i v senátní verzi. Já jsem na jednu stranu rád, že guvernér tu již dříve garantoval slovem, že transparentnost České národní banky bude větší než ECB, je a vždy bude. Já toto beru a zde připomínám opět tento alespoň slovní závazek, který zde padl, že minimálně operace kvantitativního uvolňování budou v nejbližší době alespoň stejně transparentní, jako je zveřejňuje ECB, tedy v daném rozměru, poměru počtu a významu všech operací, které k tomu dodává.

Nadále ovšem v návrhu kromě toho zůstává i další věc, s kterou máme jistý problém, a to určování parametrů DTI a DSTI u hypoték, kdy máme za to, že dostačujícím parametrem je parametr LTV, který plně kryje rizikovost daného úvěru jak pro klienta, tak pro danou banku. Naopak DTI a DSTI považujeme za problematické z toho ohledu, že se tam spekuluje nad příjmem nějaké osoby do budoucna, což nemusí být pravda již druhý den. Stejně tak může být u mnoha bank problém s uznáním některých příjmů, například v případě práce na dobu určitou, stipendií, využití paušální daně nebo výdajových paušálů a podobně.

Také jsem rád, že byl přijat můj pozměňovací návrh, který jsme předkládali společně s kolegou Nacherem, ohledně toho, že má být určité zmírnění pravidel pro osoby do určitého věku, kdy v současném návrhu je 36 let. Já tam mám trošku připomínku k tomu, že je mi líto, že neprošel pozměňovací návrh, nebo nebylo možné o něm ani hlasovat, který by zvýšil daný limit na 40 let. Tím by vlastně sjednotil věkový limit i se Státním fondem podpory investic, kde také při půjčkách pro mladé je uveden věk 40 let. A teď tady máme zbytečně dvě věkové kategorie, které nejsou úplně opodstatněny v tom, proč jsou odlišné. Chápu, že lidé do tohoto věku mají mnohem větší předpoklady v tom, že jim porostou příjmy rychleji. Stejně tak mají předpoklady v tom, že budou mnohem déle setrvávat na pracovním trhu, aby mohli splatit svoje půjčky. I proto jsme chtěli, aby ta podmínka byla mírnější, aby nebyl nutný oficiální svazek těch žadatelů, ale aby to mohl být opravdu kdokoli, kdo žádá, a v případě, že alespoň jeden splní danou podmínku, aby měl danou úlevu. To se tedy nepovedlo. Je to tam trošku nešťastně, ale beru, že to je alespoň něco.

Každopádně především s ohledem na to, že není zákonem garantována transparentnost operací kvantitativního uvolňování, nemůžeme podpořit daný návrh ani senátní, ani sněmovní. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Martínkovi. Nyní mám faktickou poznámku pana poslance Václava Votavy. Připraven je Jan Jakob. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Václav Votava: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, tento zákon byl již minulé volební období velkým tématem. Nakonec nebyl doprojednán, protože právě úvěrové parametry byly alfou a omegou rozhodování, zdali podpořit, nebo nepodpořit. Já jsem byl zásadně proti tomu, aby banky měly uloženu zákonnou povinnost dodržovat ze zákona tyto úvěrové parametry, protože si myslím, že naše banky jsou zdravé a že jsou odpovědné. Koneckonců tomu odpovídají i zátěžové testy. A jak říkal pan kolega Martínek, myslím si, že když tak by naprosto dostačoval pouze jeden parametr, a to parametr poměru výše úvěrů k celkovým hodnotám zastavených nemovitostí.

Nepodpořím ani jednu verzi. Senát sice měl snahu vylepšit to, ale myslím si, že to je poměrně slabá náplast. Dost mi vadí - no vadí, mrzí mě - že nenašel větší odvahu do toho více říznout. Ale zřejmě to byly nějaké dohody, které takto respektoval. Ano, vylepšení o to procento nebo o 2,5 %, jestli dobře počítám, kdy nemusí banka striktně dodržovat zákonné omezení, sice nějaké vylepšení je, ale to si myslím, že aspoň pro mě je naprosto nedostatečné. Takže nepodpořím jak verzi senátní, tak verzi sněmovní. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec Jan Jakob. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuji. Vážený pane předsedající, vážená paní ministryně, vážené kolegyně, vážení kolegové, přiznám se, že jsem byl z té první verze schválené v Senátu trošku zklamaný. Očekával jsem, že bude Senát trochu odvážnější, a jak tady padlo i od předřečníků, zejména vzhledem k úvěrovým ukazatelům týkajícím se hypoték tak, aby si mohly komerční banky stanovovat volněji své riziko a úrok, kterým realizují následně svůj zisk, což k jejich podnikatelské činnosti patří.

Na druhou stranu potom, když jsem nad tím více přemýšlel, a jak tady padlo, v podstatě zákon o České národní bance dlouho nebyl novelizován a určitě ta novela je zapotřebí, tak na druhou stranu po mém delším přemýšlení bych chtěl panu senátorovi a Senátu poděkovat za senátní návrh, který sem poslali. Byl jsem tady účasten těch dlouhých diskusí, kdy jsme se rozdělili na dva absolutně nesmiřitelné tábory. Nakonec musím uznat, že Senát, byť by na to měl sílu, nám sem poslal variantu kompromisní, řekl bych moudrou, na které by mohla být všeobecná shoda.

Byť s tím návrhem ne zcela souhlasím a měl bych řadu výtek, ostatně nepochybně i druhá strana našeho sporu, která si stojí za původní sněmovní variantou, to bude vnímat, byť z druhého úhlu pohledu, podobně, tak já se moc přimlouvám, abychom v tuto chvíli schválili senátní verzi. Takto bude hlasovat i náš klub. A pokud by ta nebyla schválena, sněmovní verzi podpořit nemůžeme. Takže moc prosím, zvažme podporu onoho kompromisu - moudrého, senátního, který se nelíbí nikomu, nikomu nepřipadá jako optimální, ale je to kompromis, na kterém bychom mohli najít širší shodu. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Vojtěch Munzar v rozpravě. Hned mu dám slovo. Zase požádám Sněmovnu o klid. Dívám se upřeně před sebe. Milé dámy, nechci vás jmenovat. Tak prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, kolegyně, kolegové, vážená paní ministryně, vážený pane guvernére. Já jsem tady několikrát vystupoval jak v prvním, v druhém, tak ve třetím čtení k této novele zákona, dlouze jsem tady hovořil o našich výhradách k této novele. A jak sama paní ministryně a jak sám pan guvernér potvrdili, Senát přináší dílčí parametrické změny v tomto návrhu zákona, nicméně ty dva důležité nástroje, ke kterým jsem měl výhrady, trvají, takže i moje výhrady k těmto nástrojům trvají.

Nebudu zde opakovat všechny argumenty, které jsem měl, protože jste si je vyslechli dostatečně. Přesto mi dovolte, abych zareagoval ve svém vystoupení na některé věci, které tady zazněly. Paní ministryně tady ve svém vystoupení říkala, že se ukázalo, že nástroj kvantitativního uvolňování stabilizoval trh. Chtěl bych upozornit, že každá mince má dvě strany a odvrácenou stranou, řekněme rizikem tohoto nástroje kvantitativního uvolňování, je riziko znehodnocování měny díky vysoké inflaci a díky tomu i úspor obyvatelstva. Samozřejmě závisí na rozsahu využívání tohoto nástroje, ale na tento rozsah využívání po schválení nebude mít ani moc zákonodárná, ani moc výkonná žádný vliv. Jenom chci upozornit v této souvislosti, že už dnes máme vysokou inflaci. Všichni to už začínáme pociťovat, a pokud skutečně bude masivní využívání tohoto nástroje, tak to inflaci jenom dále podnítí.

Touto novelou zákona bychom umožnili České národní bance vstupovat na finanční trh, nakupovat akcie a dluhopisy podle jejího uvážení, a tím bychom jim umožnili řekněme příliv možná jednoduše emitovaných peněz do ekonomiky, což ale sekundárně by vedlo k přesunu například investic do jiných sektorů a k tvorbě některých bublin, jako je například ta nemovitostní, kterou chce naopak Česká národní banka díky nástroji na hypotéky regulovat.

Co se právě týká hypoték, tak chci také upozornit stejně jako tady pan senátor, že český bankovní trh je konzervativní. Vlastní hodnocení rizik a bonity klientů samotnými bankami funguje. Sám pan senátor tady říkal, že je to vidět na tom, že se pohybujeme pod hranicí 1 %, co se týká nesplácených úvěrů na bydlení. Je tedy zcela nezpochybnitelným faktem, že předchozí forma doporučení byla dostatečná, notabene když se jí ve většině případů banky řídily, ale zůstal jim prostor pro odchýlení se, pro individuální posouzení každého jednotlivého případu. Návrh zvýšení těchto kompetencí v oblasti hypoték je takovým typickým příkladem legislativy, kdy se právě zužuje prostor pro individuální rozhodování, zužuje se prostor pro dohodu dvou svéprávných subjektů, v tomto případě banky - klientů. Proto se domnívám, že nepotřebujeme centralizaci rozhodování o podmínkách hypoték a současně centrálně stanovené výjimky a centrálně stanovené kvóty pro tyto výjimky. Tato centralizace významným způsobem posiluje roli centrální banky v oblasti bytové politiky, kterou bychom se primárně měli zabývat tady ve Sněmovně. Já jsem to tady říkal opakovaně, že vláda tím přesouvá rozhodování o dostupnosti vlastnického bydlení pro naše občany na centrální banku. A právě striktní využití těchto nástrojů centrální bankou může omezit významným způsobem přístup lidí k vlastnickému bydlení, a dokonce se může stát, že při nesprávném stanovení a nesprávném souběhu úvěrových ukazatelů mnoho rodin na hypotéku nedosáhne a budou tak držení v sektoru nájemního bydlení, ač by například faktická splátka hypotéky byla totožná s výší nájemného. I do takové paradoxní situace se můžeme dostat v případě, že centrální banka někdy v budoucnu o tom nebude rozhodovat správně. A znovu opakuji, my jako moc zákonodárná a naši pokračovatelé na to nebudeme mít žádný vliv.

Z tohoto důvodu kvůli oběma nástrojům novelu zákona o centrální bance nepodpořím. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Dobré odpoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové. Dále se do rozpravy hlásí pan poslanec Skopeček. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Jan Skopeček: Děkuji pěkně za slovo, už velmi krátce. K tomuto zákonu jsem vystupoval asi nejdelší čas než k jakémukoli jinému. Ten zákon považuji za velmi špatný a považuji za špatnou jak jeho sněmovní verzi, tak jeho senátní verzi. Přestože senátoři alespoň o milimetr původní návrh zlepšili, ten zákon je špatný, škodlivý a nepotřebný pro Českou republiku a bylo by lépe, kdyby neplatila žádná verze toho zákona, ani senátní, ani sněmovní. Zákon chce dát České národní bance nástroje pro kvantitativní uvolňování. S tím dramaticky nesouhlasím, protože to není nic, co by Česká republika potřebovala a co by bylo dobré. Už dneska Česká národní banka má problémy udržet inflaci ve svém cílovém pásmu, předpovědi, jak se inflace bude vyvíjet, směřují spíše směrem nahoru. Obávám se, že podobnou cestu zažijí i další evropské ekonomiky, které rovněž kvantitativní uvolňování, respektive jejich evropská centrální banka využívala.

Nemyslím si ani, že Česká národní banka potřebovala další nástroje pro regulaci hypotečního trhu. Podle mého názoru se snaží Česká národní banka tímto hasit své vlastní požáry, (na) které extrémně uvolněnou měnovou politikou zadělala. Nemyslím si, že problém rostoucích cen bydlení je možné řešit měnově nebo finančními nástroji ze strany České národní banky. Hlavní problém je ve skutečnosti, že se v České republice málo staví, a dokud neupravíme stavební a územní regulaci, nevyřeší to Česká národní banka žádnou regulací hypoték.

Paní ministryně financí se na tuto normu těší proto, že umožní České národní bance snadněji skupovat státní dluhopisy a snižovat tak uměle cenu vládních dluhopisů. Tomu rozumím, zvlášť ve chvíli, kdy paní ministryně není schopna přijít s uvěřitelnou racionální konsolidací veřejných financí. Na tu neschopnost přijít s konsolidací veřejných financí reaguje už i finanční trh, který zvyšuje úroky našich desetiletých státních dluhopisů. Nicméně to je z důvodu toho, jak se vyvíjí naše schodky veřejných financí a jak vláda není schopna s tím cokoli udělat. Česká národní banka to určitě nepřetlačí, respektive přetlačí to možná na omezeně krátkou dobu, ale ten problém strukturální nerovnováhy, rozvratu veřejných financí, se vyjeví později, i když Česká národní banka bude nakupovat státní dluhopisy, co jí síly stačí.

Je to nebezpečný zákon, je špatně, pokud ho český Parlament schválí. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám také děkuji a dívám se do sálu, jestli se někdo ještě hlásí do rozpravy. Pan poslanec Ferjenčík, zatím poslední přihlášený do rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Mikuláš Ferjenčík: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, máme za to, že pokud se takhle razantně rozšiřují pravomoci České národní banky - a z mého pohledu se rozšiřují až moc, a to v obou těch oblastech, jak v oblasti měnových nástrojů, tak v oblasti regulace hypotečního trhu - tak by také měla být adekvátně posílena kontrola té instituce. Proto jsme navrhovali zvýšení transparence České národní banky, a to jak na úrovni provozních výdajů, tak na úrovni transparence měnových operací. Bohužel, tyto návrhy nebyly přijaty a z toho důvodu tento návrh nemůžeme podpořit ani v sněmovní, ani v senátní verzi. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji, nikoho dalšího nevidím přihlášeného do rozpravy. Ještě jednou se podívám a rozpravu končím. (Gong.) Zeptám se, jestli je zájem o případná závěrečná slova ze strany paní ministryně nebo pana senátora? Ne.

Přistoupíme k hlasování podle paragrafu... Tak pardon, ještě pan senátor projevil zájem o závěrečné slovo. Já mu dávám slovo. Prosím.

 

Senátor Vladislav Vilímec: Vážený pane místopředsedo, děkuji za slovo. Pouze upřesním jednu informaci, která tady zazněla z úst pana guvernéra Rusnoka, a to k navýšení nadlimitních úvěrů. On prohlásil, že když nebyl pro 8 % ve Sněmovně, tak není ani pro 7,5 %. Pro 8 % nemohl pan guvernér skutečně být, protože v Poslanecké sněmovně takový návrh nebyl načten. Byl načten návrh pana poslance Skopečka na 10 %, takže to jsem považoval za nutné, abych upřesnil, a těch 7,5 % je přesně v polovině navýšení, které navrhoval pan poslanec Skopeček. Považuji to za naprosto přiměřenou záležitost a věřím, že tento návrh Sněmovna podpoří. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Já vám děkuji a nyní přistoupíme k hlasování podle § 97 odst. 4 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí následujícího usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny přítomných poslanců.

 

Přednesu návrh na usnesení: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem zákona, kterým se mění zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, podle sněmovního tisku 532/5, ve znění schváleném Senátem, podle sněmovního tisku 532/6."

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 30, přihlášeno 176 poslanců, pro 5, proti 74. Návrh byl zamítnut.

 

Nyní tedy budeme hlasovat znovu, a to podle § 97 odst. 5 Jednacího řádu Poslanecké sněmovny. K přijetí tohoto usnesení je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech poslanců, tedy souhlasu 101 poslance. Kvorum je nastaveno.

 

Přednesu návrh na usnesení: "Poslanecká sněmovna schvaluje návrh zákona, kterým se mění zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů, ve znění, ve kterém byl postoupen Senátu, podle sněmovního tisku 532/5."

Zahájil jsem hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti?

Hlasování pořadové číslo 31, přihlášeno 177 poslanců, pro 125, proti 44. Návrh byl přijat. Konstatuji, že jsme návrh zákona přijali.

 

Kontrola hlasování? (Probíhá kontrola hlasování.) Prosím.

 

Poslanec Petr Beitl: Vážení kolegové, vážený pane předsedající, já bych chtěl říct, že na seznamu mám zobrazeno, že jsem hlasoval pro, hlasoval jsem proti, ale hlasování nezpochybňuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Další - paní poslankyně, prosím.

 

Poslankyně Dana Balcarová: I já přesně tak jako pan kolega, na sjetině mám pro, ale hlasovala jsem proti. Hlasování nezpochybňuji. Děkuji. (Místopředseda Hanzel: Nezpochybňujete?) Ano, nezpochybňuji.

 

Místopředseda PSP Tomáš Hanzel: Děkuji. Jestli je to všechno, tak můžeme přistoupit dále, k projednávání dalšího zákona, a tím je

Aktualizováno 28. 7. 2021 v 8:43.