Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Vojtěch Filip)

340.
Návrh poslanců Heleny Válkové, Jany Pastuchové, Lenky Dražilové,
Pavly Golasowské, Markéty Pekarové Adamové, Karla Schwarzenberga,
Marka Nováka, Aleny Gajdůškové a Evy Matyášové na vydání zákona
o poskytnutí jednorázové peněžní částky osobám sterilizovaným v rozporu s právem
/sněmovní tisk 603/ - třetí čtení

Místo kolegyně Válkové paní Matyášová a kolega Elfmark už také zaujal místo u stolku zpravodajů. Pozměňovací návrhy jsou ve sněmovním tisku 603/3, který vám byl doručen 6. května letošního roku. Usnesení garančního výboru bylo doručeno jako sněmovní tisk 603/4. Táži se zástupce navrhovatelů, zda má zájem před zahájením rozpravy vystoupit? Je tomu tak. Paní poslankyně, já vám udělím slovo, až se Sněmovna uklidní, a to i u lavice vlády. Kolegové a kolegyně, pokud vedete jinou debatu - vím, že začátek dnešní schůze byl problematický, ale jiné debaty zásadně v předsálí. Ještě posečkám na rozpuštění těch hloučků. Máte slovo.

 

Poslankyně Eva Matyášová: Děkuji, pane předsedající. Dobrý den, vážené dámy a pánové, dovolte mi, abych na místě předkladatele vám ozřejmila a připomněla jenom pár větami návrh zákona, který předkládáme už ve třetím čtení. V prvním a ve druhém čtení paní profesorka Válková jako předkladatelka vás seznámila se základními požadavky toho zákona a dovolte mi tedy jenom pár vět.

Naše Sněmovna přijetím zákona vlastně vyjadřuje převzetí odpovědnosti státu za dříve způsobené zásahy do základních lidských práv, svobod a ochotu státu odškodnit oběti těchto činů. Navrhovaná právní úprava je plně v souladu se zásadou zákazu diskriminace a právem na rovné zacházení. Pro přiznání nároku se uplatňují naprosto stejné podmínky bez ohledu na pohlaví či příslušnost k etnické skupině, majetkové či jiné sociální skupině. (Hladina hluku v sále opět prudce stoupla.) Přijetí navrhované úpravy je také nezbytným krokem k ukončení kritiky za nečinnost -

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ještě jednou vás přeruším, paní poslankyně, a požádám Sněmovnu o klid. Nenuťte mě, abych do protokolu diktoval jména jednotlivých poslanců, kteří tady hovoří, ač jim nebylo uděleno slovo. Prosím, pokračujte.

 

Poslankyně Eva Matyášová: Děkuji. Jenom zopakuji, že přijetí navrhované právní úpravy je také nezbytným krokem k ukončení kritiky za nečinnost, které je Česká republika neustále vystavena. Jenom doplním, že u veřejného ochránce práv je asi sto žádostí o odškodnění. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Matyášové za její úvodní slovo. Otevírám rozpravu, do které je přihlášena paní poslankyně Pavla Golasowská. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené kolegyně, vážení kolegové, budu velmi krátká, protože jsem tady k tomuto návrhu zákona se už blíže vyjádřila v prvním a ve druhém čtení. Chtěla bych vám zejména poděkovat za vaši podporu, že právě tento návrh zákona lehce prošel prvním i druhým čtením, a já věřím, že ho podpoříte i dneska ve čtení třetím.

Chtěla bych také poděkovat paní předkladatelce, paní profesorce Válkové, která tady bohužel ze zdravotních důvodů nemůže být, a přeji jí tedy brzké uzdravení a děkuji jí za to, co všechno pro tento návrh zákona udělala.

A také mám velkou radost, že jsme se vlastně s tímto návrhem dostali až do třetího čtení, protože ty snahy tady byly od roku 2005, takže po 16 letech se nám to povedlo. A ještě jednou vám děkuji za podporu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní mám ještě přihlášeného k faktické poznámce Pavla Plzáka, dále Olgu Richterovou a z místa se hlásí Petr Pávek. Máte slovo, pane poslanče, k faktické poznámce.

 

Poslanec Pavel Plzák: Děkuji, pane předsedající. Omlouvám se. Dobré dopoledne. Víte sám, že já jsem vždycky horoval proti tomu, aby se nevedla rozprava ve třetím čtení, tedy se omlouvám. Díky tomu, že jsme zasedali často v polovičním formátu, tak jsem nebyl u prvního a u druhého čtení.

Chtěl jsem se zeptat: jako lékaře mě zajímá, v čem spočívala nezákonnost té sterilizace, protože pokud se lékař dopouští nezákonného jednání, tak je to zavrženíhodné, a nemyslím si, že by tolik kolegů, jako bylo těch žen, mezi námi bylo. Tak jestli by mi to někdo mohl vysvětlit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní paní poslankyně... Ještě ne, kolegyně Richterová posečká, protože s faktickou poznámkou se přihlásila paní poslankyně Golasowská. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo, pane předsedající. Chtěla jsem ještě podotknout, že je to návrh, který má podporu napříč Poslaneckou sněmovnou, napříč naším spektrem poslanců ve Sněmovně, a toho si velmi vážím. A myslím si, že pokud by ostatní zákony taky měly takovou podporu a proběhly tak hladce, tak by to bylo moc fajn. Děkuji. (Velký hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní tedy paní poslankyně Olga Richterová. Připraven je kolega Petr Pávek. Prosím, paní poslankyně. No, ještě nemáte slovo. Znovu žádám kolegy a kolegyně o klid. Rád bych udělil slovo řádně přihlášené paní poslankyni Olze Richterové, ale nemohu tak učinit, protože je tady neuvěřitelný hluk. Máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Chtěla jsem stručně vystoupit s podporou, protože za poslanecký klub Pirátů jsme vždycky byli ti, kdo podporovali zařazení tohoto bodu, taky tady sedí u stolku zpravodajů můj kolega František Elfmark, ale protože padla ta otázka, tak je asi potřeba ještě jednou stručně zopakovat, o co jde. Jde o to, že od roku 2004, 2005 se nevyvratitelně prokázalo, že byly ženy v naší zemi sterilizovány bez náležitého souhlasu. Buď nedaly souhlas se zákrokem vůbec, anebo sice připouštěly, že nějaké dokumenty podepisovaly, ale to bylo ve stavu, kdy vlastně o tom nebyly schopné rozhodovat. Takže jenom chci zdůraznit opravdu velice stručně, že byly prostě prokázány situace, kdy to bylo naprosto v rozporu s právem, naprosto v rozporu s přáním těch žen. Od roku 2005 se vlastně táhne snaha tyto ženy nějakým způsobem odškodnit.

V roce 2009 se za tyto nezákonné sterilizace omluvila česká vláda. Ale zase, od roku 2009 uplynulo spoustu času. Je rok 2021, zatím žádná z nich nedostala žádné odškodnění a řada z nich třeba i mezitím už i zemřela. Prostě je opravdu nejvyšší čas.

Já jsem se sešla k tomu nejenom s paní zástupkyní ombudsmana, paní Monikou Šimůnkovou, ale právě jsem dostala i řadu zpráv od těch žen, pro které to je obrovská věc dodneška. To prostě není žádná maličkost. Je to veliká věc nemoci mít další děti, když jste k tomu nedali souhlas. Proto jsem ráda, že to nyní budeme hlasovat. A zároveň si přeji, aby se něco takového už opravdu nikdy neopakovalo.

Co se týče toho hlasování, tak máme asi poslední šanci, abychom to stihli. Tak pojďme na to.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec Pavel Plzák s faktickou poznámkou a kolega Pávek je stále připraven. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Plzák: Víte, paní kolegyně, prostřednictvím pana předsedajícího, já se ptám proto, protože to vrhá špatné světlo na lékařskou obec. Může vám to říct i docent Svoboda, který tady momentálně není. Mě by zajímalo, kolik lékařů bylo za to protiprávní jednání odsouzeno, protože pokud ho provedli, tak by měli být souzeni, a jestli to bylo opravdu takhle. Jestli mi můžete říct, kolik soudních řízení proběhlo, kolik lékařů bylo odsouzeno. A opravdu jestli to, že někomu řeknu, že nebude po tom výkonu moct mít dítě, jestli to opravdu ten člověk nechápe, tak já už nevím, co s tím člověkem potom máte dělat, protože gynekologové by vám řekli, že takto to probíhalo - byli jasně informováni ti lidé. A když říkáte, že to byla spousta případů, tak je to katastrofa a ti lékaři by měli být souzeni. Tak by mě zajímalo, kolik jich bylo souzeno. (Hluk v sále.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní pan poslanec... Kolega Pávek si může sednout, protože je tady tolik faktických poznámek, že je musím přečíst, abychom se na to dostali. Nyní paní poslankyně Monika Jarošová, potom Helena Langšádlová a Jan Čižinský. To jsou faktické poznámky. A zase než udělím slovo paní kolegyni Jarošové, požádám Sněmovnu o klid. Ještě chvilku posečkejte. Kolegové a kolegyně, opakuji, že je potřeba diskuse, které se netýkají projednávaného bodu, vést v předsálí. Kdo se chce vyjádřit k tomuto bodu, může se řádně přihlásit. Děkuji. Máte slovo.

 

Poslankyně Monika Jarošová: Děkuji za slovo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, já jsem k tomuto zákonu mluvila už ve druhém čtení celkem obsáhle, jenom zopakuji tedy to nejdůležitější. Tento zákon byl řešen na garančním petičním výboru, kde byl hostem doktor Jan Nový, člen České gynekologické a porodnické společnosti, který de facto potvrdil má slova, že ani v tehdejší době nebylo možné po porodu jen tak někoho sterilizovat. Dle pana doktora Nového je vždy třeba při sterilizaci otevřít dutinu břišní, což šlo pouze při císařském řezu, a tehdejší právní úprava již od počátku předepisovala jako základní podmínku pro provedení sterilizace souhlas dotčené osoby.

Důvody k následné sterilizaci, pokud byly a byly se souhlasem, byly většinou zdravotní, měla nějaké přesné náležitosti a odůvodnění. A ani to nebylo jen tak, sterilizace ze zdravotních důvodů. Lékař ji musel doporučit, potom ji schvalovala sterilizační komise, pak ji podepsal primář a nakonec ředitel nemocnice. A vždycky to musel být souhlas ženy, to byla podmínka k provedení zákroku. Lékaři z České gynekologické a porodnické společnosti nemají za svůj dlouhý profesní život žádné informace o násilné sterilizaci. Díky tomuto zákonu se cítí být poškozeni. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní paní poslankyně Helena Langšádlová, také s faktickou poznámkou, potom kolega Čižinský. A kolegu Pávkovi sděluji, že o přednostní právo požádal pan předseda klubu TOP 09. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Helena Langšádlová: Děkuji za slovo. Já bych chtěla říct, že tento zákon podporujeme, a chtěla bych reagovat na slova pana kolegy, že tam zaznělo ze strany těch lékařů, že bude proveden tento zákrok, a otázka toho, že ty ženy tomu přece musely rozumět, že není možné, aby tomu nerozuměly. No, já mám vážné obavy, že to možné je, že k těmto situacím docházelo, někdy třeba po dlouhém porodu, po císařském řezu, a že opravdu to nejsou situace mnohdy, kdy ty ženy musí plně porozumět všem souvislostem a dopadům takového rozhodnutí. A ty případy, kdy k tomu došlo bez zjevného vědomí té ženy, dopadu takového kroku, jsou, a proto si myslím, že je správné, abychom podpořili tento zákon. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní faktická poznámka kolegy Čižinského, dále pan kolega Kopřiva a Plzák s faktickými poznámkami. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Čižinský: Určitě by nebylo šťastné, kdyby tento zákon byl vnímán jako nějaký útok na lékaře nebo něco podobného. To tak není. Ten zákon je konstruován tak, že pokud bude prokázáno, že k něčemu takovému došlo, tak bude vyplaceno odškodnění. Já se domnívám, že nám by měl stačit i třeba jeden případ, abychom dali hlas tomuto zákonu. A skutečně byl bych dalek od toho, podezírat nějakého konkrétního lékaře nebo nějakou konkrétní sestru nebo někoho konkrétního. Velmi často to byl nějaký sled událostí, který prostě vedl k tomu závěru, který potom nebyl v souladu ani s tehdejšími zákony. To znamená, nikde tam nebyl - nebo velmi pravděpodobně nikde tam nebyl - nějaký špatný lékař nebo nějaká špatná sestra, ale prostě krok určitých věcí, které k tomu vedly, a ten lékař mohl být informován, že je všechno v pořádku. Prosím, nevnímejme to jako útok na lékaře, to tak určitě není. Vnímejme to jako šanci napravit v případech, které jsou prokázány, obrovský dluh, který vůči těm konkrétním lidem ze strany společnosti je.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní pan poslanec František Kopřiva a ještě faktická poznámka kolegy Plzáka. Máte slovo, pane poslanče. (V sále je velký, stupňující se hluk.)

 

Poslanec František Kopřiva: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych rád zareagoval na ten dotaz, jestli byly nějaké soudní rozsudky. Ano, byly, některé ty ženy se soudily. Bohužel, i Nejvyšší soud konstatoval, že ty činy byly promlčené, případně to bylo těžko prokazatelné právě kvůli podpisům těch papírů. Ale zároveň je tam ta okolnost, že ty ženy byly ve stavu, kdy nebyly schopné učinit kvalifikované informované rozhodnutí, protože jim byly podány například léky nebo to bylo těsně po porodu a tak dále, což si asi dokážeme všichni představit, že to není úplně ta situace, kdy by se člověk měl rozhodovat a dávat informovaný souhlas.

A určitě to také nevnímám jako útok na lékařskou komunitu. Myslím si, že to předkladatelé zákona striktně odmítají. Rozhodně není tady naším cílem generalizovat, že za to může lékařská komunita jako celek, ale na druhou stranu si musíme uvědomit, že ty činy byly podpořené jednak řekněme předsudky kvůli třeba etnické příslušnosti nebo nějaké socioekonomické příslušnosti těch žen. A nutno tady podotknout, že byť se to dělo i po sametové revoluci, pokud se nemýlím, většina těch případů se děla před, za minulého režimu, který to tedy nepřímo podporoval, jak už jsem říkal, třeba předsudky a tak dále.

Takže rozhodně tady nechceme soudit jednotlivé lékaře, už vůbec ne lékaře jako celek, ale stát to těm obětem dluží, je to náš dluh jako státu a ty oběti a jejich rodiny si zaslouží alespoň nějakou symbolickou satisfakci. K omluvě už došlo, jak tady zaznělo. Ta finanční kompenzace - považuji za férové, aby stát za tohle převzal nějakou zodpovědnost. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce a faktická poznámka kolegy Plzáka. A zase požádám Sněmovnu o klid. (Bez odezvy.) Já jsem kolegu Kopřivu nepřerušil, protože jsem mu měřil čas, ale opravdu - (Poslanec Plzák: Chci poděkovat za to vysvětlení -) Pane poslanče, ještě vám neměřím čas - znovu žádám Sněmovnu o klid! Jsme ve třetím čtení, budeme rozhodovat a rád bych, aby ta stanoviska, pokud chcete, aby zazněla, aby byla srozumitelná pro každého, aby ti, kteří mají jiné diskuse, je přenesli do předsálí. Prosím o klid.

 

Poslanec Pavel Plzák: Chci poděkovat za to vysvětlení. Samozřejmě pokud se někomu stane nějaká újma, má být odškodněn, to je správné. Akorát nevěřím, že by někdo z lékařů - a já tady hájím lékařský stav - dělal věci... Tady ten bod se jmenuje - peněžní částky osobám sterilizovaným - ale na veřejnosti se o tom mluví, jako že to je nezákonným sterilizacím, uvědomte si to. A to mně vadí.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní tedy s přednostním právem kolega Válek a stále je připravený kolega Pávek. Máte slovo, pane předsedo.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Dámy a pánové, já bych to opravdu nehrotil. Já myslím, že všichni z nás, co děláme v jakémkoli oboru soudního znalce, tak víme, že řada procesů se pohybuje kolem toho, zvlášť ve zdravotnictví, jestli pacient byl dostatečně poučen, jestli se mu to dostatečně vysvětlilo, jestli to pochopil. To je jeden úhel pohledu. Druhý úhel pohledu - bavit se o nějakém potrestání osob v minulém režimu... Kolik bylo zavřených dozorců, co mlátili politické vězně? Ani jeden. Tak vůbec se o tom nebavme.

A teď tento zákon v žádném případě není namířen proti nikomu z našich kolegů lékařů, ať už pracovali v jakékoli době. Můj tatínek za bolševika pracoval jako neurolog. Já už jsem to tady jednou říkal a rád to zopakuji. Soudruh Potáč, šéf Státní plánovací komise, který rozhodoval o tom, co se do republiky za devizy doveze nebo nedoveze, také rozhodoval o tom, kolik se doveze jednotlivých léků za devizové prostředky. Můj tatínek jako okresní neurolog nedostal množství léků podle toho, kolik měl pacientů s tou nemocí, ale prostě podle toho, kolik Státní plánovací komise rozhodla.

To všichni víte, prostě taková ta doba byla. Kdo se dostal do SANOPSu, což je dneska Homolka, předtím SANOPS, měl jinou léčbu než ti ostatní, a ti ostatní - zase tam záleželo na tom, kolik těch léků lékař dostane. Já si velmi pamatuji - a mohl bych ty doktory jmenovat, neudělám to - velmi si pamatuji, když jsem pracoval jako pomocná vědecká síla na Masarykově onkologickém ústavu, jak na ranním sedánku rozhodnutí o tom, kdo dostane, nebo nedostane léčbu neprobíhalo úplně korektně, protože soudruh primář, který pak skončil hned po revoluci, protože to nebyl dobrý doktor, byl to jenom soudruh, tak prostě nerozhodoval úplně v souladu s etikou.

Já nevěřím tomu, nevěřím, že existoval nějaký Mengele z řad gynekologů v jakémkoli období od roku 1945 v České republice, který by prováděl pokusy na ženách a násilím je sterilizoval, ale byla jakási doba, byla jakási legislativa a je potřeba udělat nějakým způsobem korektní konec za všemi těmi věcmi, které se objevují. A tak jak jsme udělali konec za oběťmi v roce 1969 - a já vám všem za to velmi děkuji, že jste pro to hlasovali - pojďme přestat pitvat tady tento problém, protože si myslím, že se jedná jenom o to, ať se vyrovnáme s nějakým zbytkem minulosti. V žádném případě, v žádném případě ani náznakem (s důrazem) v tomto zákoně a v tom, co tady budeme projednávat, není útok na jediného gynekologa, na jediného lékaře v České republice, kteří se vždycky snažili léčit své pacienty co nejlépe. Jsem si stoprocentně jistý, že to tak vždycky bylo.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní tedy pan poslanec Petr Pávek a dále paní poslankyně Pavla Golasowská. Máte slovo, pane poslanče.

 

Poslanec Petr Pávek: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Milé kolegyně, milí kolegové, já bych tady chtěl za sebe i za klub Starostů a nezávislých poděkovat za to, že se podařilo tento návrh zákona na odškodnění dostat až do třetího čtení. Budu ho podporovat a budeme ho podporovat. To je v podstatě jenom to stanovisko. Asi by se o tom dalo mluvit delší dobu, sám jsem měl možnost řadu dokumentů prostudovat, a proto jsem o tom přesvědčen a nepovažuji to ani za formální, ani za přehnaně korektní krok. Za vaši podporu vám děkuju.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní faktická poznámka pana poslance Bohuslava Svobody a poté je přihlášená ještě jednou paní kolegyně Golasowská. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Hezký dobrý den všem. Já jsem jeden z mála těch tady, který ví, o čem to je, protože já jsem v té době žil a byl jsem v té době gynekolog. To je pro mě věc, ke které přistupuji úplně jinak než vy všichni. Já jsem přesvědčen, že tento zákon má odstranit chybu systému, chybu komunistického systému, a nemá nic společného s tím, co dělali gynekologové v té době. Tam byla celá řada jiných důvodů, proč se to řešilo jinak, protože opakované císařské řezy se neuměly dělat, muselo se to nějakým způsobem vyřešit, protože ty ženy umíraly po opakovaných císařských řezech. Ale znovu říkám, že tento zákon nemá nic společného s oborem gynekologie a s gynekology. Říkám to proto, protože jsem se v tuto dobu tímto povoláním živil a vím, jak to fungovalo. To nemá nic společného s tím, jaká byla koncepce gynekologie v této době. To byla jenom koncepce komunistického státu. (Důrazně. Potlesk z pravé strany sálu.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní s faktickou poznámkou pan poslanec Leo Luzar. Prosím, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. Já budu reagovat na své dva předřečníky, ctěné kolegy lékaře. Musím tady poukázat na určité pokrytectví tohoto oboru, které rádo zapomíná na fakta uvedená v důvodové zprávě k tomuto zákonu. Kolegové, když si přečtete tu důvodovou zprávu, tak za prvé zjistíte, že to bylo období až do roku 1991, ve kterém tyto zákroky byly vámi, lékaři, obecně prováděny. Čili se nejedná o nějaký relikt a přežitek minulé doby, jak rádi upozorňujete, a my nic, my svatí. A za druhé, existuje stanovisko ombudsmana, který jasně říká, že to, co tady tento návrh řeší, je - a teď budu citovat: "Veřejný ochránce práv zjistil, že ve většině případů z více než 80 stížností, které v roce 2005 obdržel a z nichž některé podrobně popsal, byla sterilizace provedena v rozporu s platnými zdravotnickými předpisy." Čili byla v rozporu s tehdejšími platnými předpisy, které tehdejší stát přijal, čili ti lékaři porušili tehdejší platné předpisy. To je základ stanoviska ombudsmana, ze kterého se teď vychází. Takže, pánové, nalijme si čistého vína.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce. Nyní ještě jedna faktická poznámka kolegy Válka, poté Bohuslava Svobody. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Prostřednictvím pana předsedajícího, já si jsem stoprocentně jistý, že svatý nejsem a nikdy bohužel nebudu. Jenom doufám, že miska mých dobrých skutků snad někdy převáží tu misku mých hříchů, která je hodně těžká. A na rozdíl od blahoslaveného Vladimíra Iljiče rozhodně nikdo z lékařů neleží vycpaný v mauzoleu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní pan kolega Bohuslav Svoboda s faktickou poznámkou. Stále je přihlášená kolegyně Golasowská. Prosím, pane poslanče, máte slovo k faktické poznámce.

 

Poslanec Bohuslav Svoboda: Já bych si dovolil, vaším prostřednictvím, kolegovi Luzarovi sdělit, že asi neví, že v devadesátém roce se touto problematikou zabýval soud, zabýval se tím ÚSTR a dospěl k názoru, že není nic, co by mohl trestně postihnout. V roce 1990 to šetřila policie, šetřily to soudy, šetřil to ÚSTR a závěr je takový. Seznamte se s ním, a pak plivejte po nás. (Velmi důrazně.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní faktická poznámka paní poslankyně Matyášové, Žáčka a Luzara. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Eva Matyášová: Dovolte mi, abych řekla jenom jednu větu. Přijetím tohoto zákona vlastně umožňujeme státu, aby všecky ty křivdy, které byly kdysi učiněny, nepadly pod stůl tím, že se promlčí doba k tomu, aby ty žádosti mohly být projednány.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní pan poslanec Pavel Žáček s faktickou poznámkou. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Žáček: Děkuji za slovo. Jenom upřesním slova kolegy Svobody. Řešil to, pokud si dobře pamatuji, protože jsem tam pracoval, Úřad dokumentace a vyšetřování činnosti Státní bezpečnosti, posléze zločinů komunismu. A pokud je mi známo, veřejně dohledatelné to není, tak nikoho neobžaloval a speciálně vůči žádnému doktorovi z minulosti žádné šetření vedeno nebylo. Dokonce to převzal od nějakého policejního orgánu, čili se to vyšetřovalo poměrně poctivě a nic konkrétního, žádný konkrétní zločin tam identifikován nebyl a žádná konkrétní osoba nebyla obžalována a vyšetřována. Nedělal to Ústav pro studium totalitních režimů, který není policejním orgánem a který vznikl až v roce 2007. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní tedy ještě s faktickou poznámkou pan kolega Leo Luzar. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Leo Luzar: Děkuji za slovo. Vážený pane předsedající, ke ctěným kolegům lékařům. Já na vás samozřejmě neplivu, pánové, já si vás hluboce vážím, ale budu rád, když budete používat pravdivé argumenty. V roce 2005 ombudsman, nejvyšší to autorita, a podívejte se, kdo tehdy byl ombudsmanem, hovoří o tom, že tyto praktiky měly přesah až do roku 1991, čili ne že by to bylo nějaké komunistické nařízení, jak se tady snažíte do společnosti jako signál vyslat. A za druhé prohlásil, že došlo k porušování tehdy platných zákonů.

Čili stát není zodpovědný a tehdejší v uvozovkách komunistické zřízení, že by to nařizovalo a muselo, protože i podle tehdy platných právních předpisů docházelo k těmto porušením. A máte pravdu, nevyplatil to odškodnění, protože novodobý demokratický režim od roku 1990 nebyl schopen to včas rozhodnout, a pozdější soudy to odmítaly pro promlčení. To byl jeden z důvodů a vleče se to tak dlouho právě proto, že po roce 1989 nebyl soudní systém schopen se s tím vypořádat a to odškodnění vyplatit. Ale bavme se o tom, že už tehdy se porušovaly tehdy platné předpisy. A to je to meritum věci, na které se snažím upozornit, že to není pouze a jedině o tom, že minulý režim něco udělal. Ne. To bylo porušení i zákonů platných v minulém režimu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Nyní paní kolegyně Gajdůšková s faktickou poznámkou. Máte slovo.

 

Poslankyně Alena Gajdůšková: Děkuji za slovo, vážený pane předsedající. Ctěná Sněmovno, vážený pane ministře, cílem předkladatelů určitě nebylo hledat vinu a bavit se o tom, jestli je třeba trestat někoho z gynekologů. Tak to určitě není. To patří někam jinam. Cílem předkladatelů, ke kterým se počítám, bylo skutečně pomoci a udělat gesto vůči těm ženám, ale i osobám třeba s mentálním postižením či jinak postiženým, u kterých došlo ke sterilizacím a byly tak poškozeny v jejich lidské integraci, bylo poškozeno jejich základní lidské právo. A to je věc, kterou nám velmi vyčítá i Rada Evropy jako nejvyšší lidskoprávní organizace nejenom na území Evropské unie.

Proto je tento návrh zákona, aby se ti, kteří byli poškozeni, dočkali odškodnění za újmu, kterou utrpěli. A je tam termín - rok 2012. Od tohoto termínu už není možné, aby se něco podobného stalo, protože máme v občanském zákoníku zakotven takzvaný informovaný souhlas s jakýmkoliv zákrokem, který (když) při pobytu v nemocnici nebo od lékaře prostě chcete absolvovat, musíte podepsat tento informovaný souhlas. Čili od toho roku 2012 už to není možné. (Předsedající: Skončil čas na vaši faktickou poznámku, paní poslankyně.). Je potřeba jenom pomoci těm, kteří byli poškozeni. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ještě faktická poznámka kolegy Žáčka. Prosím, pane poslanče, máte slovo.

 

Poslanec Pavel Žáček: Děkuji za slovo. Já bych jenom doplnil, že pokud to vyšetřoval Úřad dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, tak tam podezření na to, že to byl zločin, který spáchali nebo nařídili funkcionáři bývalého režimu, jednoznačně bylo, protože jiné kauzy se na stůl jeho vyšetřovatelům dostat nemohly. Nicméně jak jsem řekl, to vyšetřování nedopadlo tak, že by byl identifikován konkrétní pachatel a že by byl obviněn a vyšetřován. Nicméně pokud chcete jako koaliční vláda - jak se včera ukázalo, jste stále koaliční strana, jste stále komunisté - tak určitě můžete se zeptat prostřednictvím pana ministra vnitra, policejního prezidenta a získat z Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu, který stále existuje, nějaké podklady. Jsou tam uloženy v nějakém konkrétním vyšetřovacím spisu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji za dodržení času k faktické poznámce, nyní přihláška paní poslankyně Pavly Golasowské a snad budeme moci uzavřít diskusi, protože paní Golasowská tak, jak byla první, je zatím poslední přihlášenou do rozpravy. Máte slovo.

 

Poslankyně Pavla Golasowská: Děkuji za slovo, pane předsedající. Myslela jsem, že už nebudu vystupovat, nicméně na základě debaty, která se tady rozvinula, mi dovolte, abych vám přečetla část důvodové zprávy. Věřím, že jste ji četli celou, ale přece jenom pro připomenutí. Zároveň jsem vám chtěla vyřídit pozdrav paní profesorky Válkové, která nás sleduje a prosí vás o podporu návrhu tohoto zákona nejenom jako poslankyně a předkladatelka, ale také jako zmocněnkyně pro lidská práva.

A teď tedy k části té důvodové zprávy: "Mnohé indicie v minulosti ukázaly, že pravidla získávání svobodného a informovaného souhlasu byla porušována, což vedlo k provádění sterilizací v rozporu s právem, a tudíž k zásahům do práv osob, především jejich tělesné integrity, ale i soukromí a rodinného života. Na problematiku protiprávních sterilizací bylo poprvé podrobně poukázáno na konci roku 2005 v závěrečném stanovisku veřejného ochránce práv ve věci sterilizací prováděných v rozporu s právem.

Veřejný ochránce práv zjistil, že ve většině případů z více než 80 stížností, které v roce 2005 obdržel a z nichž některé podrobně popsal, byla sterilizace provedena v rozporu s platnými zdravotnickými předpisy. Nedostatky spatřoval zejména v neudělení svobodného a informovaného souhlasu se zákrokem ve výše popsaném občanskoprávním smyslu, následkem čehož došlo k protiprávním zásahům do osobnostních práv postižených.

Například v mnohých případech ženy podepisovaly souhlas se sterilizací jen několik desítek minut nebo jednotek hodin před porodem dítěte. V jiném případě pacientka podepsala pouze obecný souhlas s operací a s každým zákrokem, který se ukáže během operace nutným, což rozhodně nelze považovat za platný informovaný souhlas se sterilizací.

Dále veřejný ochránce práv konstatoval, že během období komunismu, a to s přesahem do roku 1991, i poté orgány státní sociální péče aktivně ovlivňovaly reprodukční chování žen skrze formální a neformální nátlak a motivaci k podstoupení sterilizace. Nátlak měl v praxi často podobu přemlouvání, přesvědčování či hrozby odebráním dětí, sociálních dávek či jiné vážné újmy. Motivace pak spočívala v přislíbení a následném poskytnutí finanční či věcné sociální dávky v zájmu v uvozovkách zdravé populace, což upravovaly tehdejší interní a později dokonce právní předpisy.

Cílem této státní politiky bylo patrně zlepšení situace sociálně slabších rodin omezením počtu dětí, které budou mít. Dalším cílem však bylo i zajištění v uvozovkách kvalitnější populace, jak vyplývá ze zpráv okresních národních výborů, jež dávku poskytovaly. Z této skutečnosti lze bezesporu dovozovat nepřípustný eugenický charakter této praxe, která směřovala k omezení počtu narozených dětí v některých skupinách obyvatel, které byly tehdejším režimem vnímány jako problémové, nepřizpůsobivé či nežádoucí, ať již to byla romská populace, jak naznačují zjištění ochránce, "nebo osoby s duševním či jiným zdravotním postižením či osoby s větším počtem dětí. Sociální práce řízená státem se tak mohla stát nástrojem nikoliv pomoci, ale eugenických opatření s cílem snížení porodnosti vybraných skupin obyvatel.

Ochránce v závěru doporučil několik legislativních a metodických opatření do budoucna a zároveň také určitá reparační opatření. Hlavním legislativním doporučením v této oblasti bylo přijetí nové právní úpravy, která by jasně vymezovala náležitosti informovaného souhlasu. Metodická doporučení ochránce směřovala k větší osvětě laické veřejnosti k tématu sterilizace a prohloubení celoživotního vzdělávání lékařů o hlavních zásadách práv pacientů.

Posledním doporučením bylo přijetí úpravy, kterou by došlo k odškodnění osob, které byly obětí protiprávní sterilizace. Ochránce se při tom zaměřil především na ty oběti, v jejichž rozhodování hrál určitý vliv státní sociální sektor, za jehož činnost je stát odpovědný, neboť šlo o výkon veřejné moci, tudíž lze podle obecných právních principů státu přičítat odpovědnost za zásahy do práv osob, které sice byly ve formálním souladu s tehdejším právem, ale zároveň v hlubokém rozporu se základními principy i tehdejšího státu.

Časové období rozhodné pro odškodnění by podle úvahy ochránce mělo být omezeno právě působením sociálního sektoru včetně existence právních titulů pro výplatu eugenicky motivovaných dávek za sterilizaci - období let 1973 až 1991. Po tomto období šlo o osobní odpovědnost lékařů, kteří nenaplnili požadavky právních předpisů, a oběti by se měly podle ochránce případně obracet na soudy s žalobami na ochranu osobnosti.

Několik případů protiprávních sterilizací bylo posuzováno před českými soudy včetně Ústavního soudu. Všechny soudy definovaly sterilizaci provedenou bez řádného, to je svobodného a informovaného souhlasu, jako neoprávněný, hluboký a takřka nenapravitelný zásah do lidské osobnosti, který může přivodit nejvážnější změny ve vývoji celkové osobnosti fyzické osoby. Proto soudy protiprávní sterilizaci kvalifikovaly jako zásah do osobnostních práv pacientek a přiřkl jim přiměřené zadostiučinění, nicméně většinou ve formě omluvy nemocnice.

Jelikož podle nich tento zásah výrazně snížil důstojnost pacientek a toto zadostiučinění se proto nejevilo postačujícím, bylo by namístě přiznat rovněž právo na náhradu nemajetkové újmy v penězích. Tato náhrada jim však ve většině případů kvůli uplatnění námitky promlčení nemohla být přiznána."

Tolik část důvodové zprávy a já vás, kolegyně, kolegové, znovu prosím, pojďme hlasovat a pojďme podpořit tento návrh zákona. Děkuji. (Potlesk v sále.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Vystoupení paní poslankyně Golasowské, ta byla poslední přihlášenou do rozpravy. Ptám se, kdo se ještě hlásí? Pokud se nikdo nehlásí, rozpravu končím. Ptám se na závěrečná slova - zástupce navrhovatelů nemá zájem, pan zpravodaj má zájem o závěrečné slovo. (Zpravodaj gestikuluje.) Ne.

Pokud není závěrečné slovo, v tom případě můžeme pokročit, a to k hlasování o pozměňovacích návrzích. V tom případě požádám zpravodaje, aby nás seznámil s procedurou hlasování, poté přednášel pozměňovací návrhy a při hlasování k nim sdělil stanovisko výboru. O totéž požádám zástupkyni navrhovatelů. Pane zpravodaji, prosím, máte slovo.

A já zagonguji, abych přilákal kolegy, které jsem požádal o opuštění sněmovny a diskuse přenést do předsálí, aby se mohli vrátit. Prosím, pane zpravodaji.

 

Poslanec František Elfmark: Děkuji, pane místopředsedo, za slovo. Kolegyně a kolegové, já bych vás rád seznámil s usnesením petičního výboru, kterým byl garanční výbor, a to pod číslem 209, a seznámil bych vás s procedurou, kterou jsme přijali tímto výborem dne 11. května na 41. schůzi. Procedura je vcelku jednoduchá - jedná se o čtyři hlasování.

První je návrh legislativně technických úprav podle § 95 odst. 2 jednacího řádu, přednesený ve třetím čtení. Tady bych chtěl po dohodě s legislativou říct, že navrhujeme posunutí účinnosti. Podle § 13, se místo slov "1. ledna 2021" nahradí slovy "1. ledna 2022".

Za druhé pozměňovací návrhy A1 až A15, usnesení petičního výboru.

Za třetí pozměňovací návrh B, který jsem předložil já, poslanec Elfmark, s tím, že pokud přijmeme bod 1, bude tenhle můj bod nehlasovatelný, protože také řešil oddálení účinnosti.

A za čtvrté návrh zákona jako celek.

Takže bychom hlasovali ve čtyřech bodech a tohle je navrhovaná procedura.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Má někdo jiný návrh na proceduru?

 

Pokud tomu tak není, požádám o schválení procedury, a to v hlasování číslo 363, které jsem zahájil.

Ptám se, kdo je pro proceduru navrženou zpravodajem? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 363, přítomno 154, pro 142, proti nikdo. Procedura byla schválena.

 

Jestli jsem si dobře poznamenal, žádná legislativně technická úprava nebyla, pane zpravodaji, deklarována? Ale oprava účinnosti tam byla.

 

Poslanec František Elfmark: Bod číslo 1 je návrh podle legislativní úpravy, technických úprav, že v § 13 se místo slov "1. ledna 2021" nahrazují slovy "1. ledna 2022".

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Ano, to bude první hlasování. Stanovisko? (Zpravodaj: Doporučující. Navrhovatelka: Souhlasím.)

Zahájil jsem hlasování číslo 364. Kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 364, ze 152 přítomných 130 pro, 1 proti. Návrh byl přijat. Další návrh.

 

Poslanec František Elfmark: Další hlasování: budeme hlasovat pozměňovací návrhy petičního výboru pod čísly A1 až A15. Stanovisko výboru je doporučující.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Stanovisko zástupce navrhovatelů? (Souhlas.)

Zahájil jsem hlasování číslo 365. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 365, přítomen 151 poslanec, pro 127, proti 1. Návrh byl přijat. Další návrh.

 

Poslanec František Elfmark: Děkuji. Pozměňovací návrh B, který jsem podal já, je nehlasovatelný díky tomu, že jsme přijali legislativně technické úpravy, takže nám nezbývá než jenom hlasovat návrh zákona jako celek. Petiční výbor dal doporučující stanovisko.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak to už není součást v tuto chvíli.

 

Podle jednacího řádu přednesu návrh usnesení, když budeme hlasovat o celém návrhu zákona: "Poslanecká sněmovna vyslovuje souhlas s návrhem poslanců Heleny Válkové, Jany Pastuchové, Lenky Dražilové, Pavly Golasowské, Markéty Pekarové Adamové, Karla Schwarzenberga, Marka Nováka, Aleny Gajdůškové a Evy Matyášové na vydání zákona o poskytnutí jednorázové peněžní částky osobám sterilizovaným v rozporu s právem podle sněmovního tisku 603, ve znění schváleném Poslaneckou sněmovnou."

Zahájil jsem hlasování číslo 366 a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 366, přítomno 150, pro 120, proti jeden. Návrh byl přijat. Konstatuji, že s návrhem zákona byl vysloven souhlas.

 

Děkuji zástupkyni navrhovatelů, děkuji zpravodaji a končím bod číslo 340. (Potlesk zprava.)

 

Dalším bodem našeho jednání podle schváleného pořadu schůze je bod číslo

Aktualizováno 28. 7. 2021 v 8:43.