(16.20 hodin)
(pokračuje Dolínek)
Česká vláda byla v souvislosti s hodnocením Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu upozorněna Evropskou komisí právě na adresu vládní novely zákona o podporovaných zdrojích, že není jasné, zda bude po letech stagnace stačit k urychlení růstu obnovitelných zdrojů například výstavba geotermálních zdrojů nebo přidání 2 GW fotovoltaických elektráren během tohoto desetiletí. Právě tuto nejistotu lze dle komise spatřovat v absenci podpory rozvoje solární energetiky prostřednictvím aukcí. Vytrženo z textu - Česko neučinilo dost pro objasnění budoucích nabídkových a investičních podmínek ve svém konečném plánu.
Při zavedení aukčního mechanismu podpory se není třeba obávat souběhu podpory. Platná legislativa zná mechanismus, kterým lze řešit případný souběh podpory - například pokud by se investor ucházel vedle aukční podpory také o investiční podpory v rámci operačních programů nebo Modernizačního fondu. Zde chci poděkovat dotčeným ministerstvům, protože si myslím, že to je jeden z nástrojů, který bez ohledu na to, co prožíváme poslední rok a půl, je velmi efektivní, funguje, běží a myslím si, že je dobře zacílený, děkuji za tento nástroj. Nicméně provozní podpora je v takovém případě krácena o příslušná procenta, aby nedošlo k souběhu a přeinvestování nebo přepodporování.
Možný efekt promítnutý do cen elektrické energie: Pokud by příští vlády zavedly do roku 2030 každoroční aukční soutěž o podporu pro 200 MW nových fotovoltaik, lze předpokládat celkovou cenu okolo 350 milionů korun za rok při očekávané soutěžené ceně 55 až 60 euro za MWh, což je 1100 MWh za rok. Ve srovnání s roční podporou pro stávající solární elektrárny ve výši téměř 30 miliard korun jde o zanedbatelnou částku, která nezatíží spotřebitele elektrické energie. Během dvaceti let podpory tedy takto nově vybudované solární elektrárny spotřebují podporu jako historické parky za tři roky. Ve výsledku bude celková roční suma podpory ještě podstatně nižší, neboť lze právě systém aukcí kombinovat s investiční podporou díky fondu, který jsem zmiňoval.
K bodu 2. Úprava navazuje na úpravu novelizačního bodu číslo 19, kdy se mezi podpůrné mechanismy zařazuje rovněž možnost provozování výroben využívajících sluneční záření. Zároveň je s ohledem na argumenty uvedené v odůvodnění k bodu číslo 19 žádoucí odstranit výkonové omezení na straně výroben čerpajících podporu a uplatnit i v tomto případě stejné principy jako u ostatních obnovitelných zdrojů, to je umožnit čerpat provozní podporu formou úředně stanoveného bonusu až do výše udělené podpory formou aukcí. Podpora by měla být umožněna v případě výroby elektřiny z fotovoltaických elektráren, které jsou primárně umístěny na konstrukcích budov - střechy, svislé konstrukce, ale žádoucí je rovněž využít i některé pozemky typu brownfield a podobné. Musí však být zajištěno, že nebude pro účely výstavby těchto elektráren zabírána zemědělská půda využitelná pro zemědělské účely tak, aby nebyla narušována rostlinná produkce pro udržitelnost zásobování obyvatelstva a podobně. Z návrhu se proto vylučuje podpora výroby z těch elektráren, které by byly umístěny na zemědělských půdách I. a II. třídy ochrany podle zákona o ochraně zemědělského půdního fondu. Jde tedy o solární elektrárny, které by vedle budov mohly být umístěny na obtížně využitelných pozemcích - územích zasažených průmyslovou, těžební či obdobnou činností, v odůvodněných případech na plochách zemědělského půdního fondu za předpokladu povolení využívání pro tyto elektrárny příslušnými orgány státní správy, vždy však pouze na půdě nižší kvality zařazené do III. až V. třídy ochrany. Doufám, že zemědělci toto ocení, byť vím, že již nyní jsou některé fotovoltaické elektrárny konstruované tak, aby i mohla probíhat zemědělská výroba v rámci jejich instalací. Nicméně myslím si, že v prvních letech je určitě bezesporu lepší ochránit tu nejkvalitnější půdu.
Pak mám ještě další pozměňující návrhy. Jeden pozměňující návrh se zabývá tím, jakým způsobem se dochází ke kompenzacím. Nebudu přesně číst jednotlivé body, ale chtěl bych zde říct, že zdůvodnitelnost návrhu je: Jedním z důvodů novelizace zákona o POZE byla potřeba zajistit, aby při poskytování podpory nedocházelo k nepřiměřené podpoře, tedy takové, která by byla v rozporu s pravidly Evropské unie stanovenými pro oblast veřejné podpory, zejména čl. 107 a 108 odst. 3 Smlouvy o fungování Evropské unie, a předpisy vydanými k jejich provedení, a konkrétně pro oblast podpory obnovitelných zdrojů energie v EU podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009, konkrétně z 23. dubna, o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů. Česká republika se rovněž zavázala ke splnění závazků na základě notifikačních rozhodnutí Evropské komise, jimiž bylo potvrzeno, že příslušné podpory poskytované podle zákona o POZE jsou slučitelné s výše uvedenými předpisy.
Limit - a teď se bavím právě v této pozici o návrhu o překompenzaci mimo jiné - zabraňuje takzvané překompenzaci a má zamezit tomu, aby poskytováním podpory docházelo k nepřiměřené nadměrné podpoře. Hranice nepřiměřené podpory by měla odpovídat směrné hodnotě povolené míry vnitřního výnosového procenta investic do výrobny, takzvaného IRR, vycházející z hodnot uvedených v rozhodnutí Evropské komise ze dne 28. listopadu 2016 - Česká republika - Podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie určené pro obnovitelné zdroje uvedené do provozu od ledna 2006 do 31. prosince 2012, přičemž toto rozhodnutí stanovilo, že za přípustný je považován rozsah návratnosti IRR pohybující se v rozmezí v hodnotách 6,3 až 10,6 %. Evropská komise v tomto rozhodnutí stanovila podmínky poskytování státní podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů a rovněž stanovila výši podpory pro výrobny elektřiny ze slunečního záření, kterou považuje za přiměřenou. Spodní hranici vnitřního výnosového procenta přitom stanovila na hodnotu 6,3 %. Tuto hodnotu je nutné brát jako nepodkročitelnou při zohlednění stanovení výše podpory a odvodů, kterými stát výrobny elektřiny zatěžuje. Stanovení této hodnoty vytvořilo legitimní očekávání na straně výrobců, které je nutné respektovat. V opačném případě hrozí riziko soudních sporů výrobců proti státu, kdy výrobci a případní investoři a banky mohou žalovat stát pro nedodržení tohoto legitimního očekávání. Jestliže by v důsledku zavedení odvodu z elektřiny ze slunečního záření na základě novely zákona o POZE v konkrétním případě byla porušena i spodní hranice vnitřního výnosového procenta, tedy 6,3 %, výrobce elektřiny by byl ohrožen takzvaným rdousícím efektem, kdy úhrada takového odvodu by mohla být pro výrobce likvidační.
Kolega Luzar mě požádal, abych mírně zjednodušil vystupování. Jsem ochota sama. Já jsem potřeboval toto jenom přesně popsat, aby to bylo jasné, tuto složitou věc, kterou navrhuji. U těch dalších věcí to bude jednodušší. A já zde tedy navrhuji pozměňující návrh, který vede k tomu, aby v případě, že by mělo dojít k tomu rdousícímu efektu, aby mu zákon v zásadě zamezil. To znamená, ať se tady rozhodneme jakkoli, nastavíme to vnitřní výnosové procento, podporu IRR a podobně, aby tam byl nástroj, který bude garantovat, že neumožníme, aby naším rozhodnutím došlo k faktické likvidaci jenom proto, že ten rdousící efekt by fungoval. Omlouvám se, ale myslím si, že toto bylo potřeba vysvětlit.
Pak mám dva pozměňovací návrhy. Kolega zpravodaj nebo zastupující zpravodaj zemědělského výboru nepopsal bohužel pozměňovací návrhy, které přijali, ale v logice toho, co už bylo přijato výborem a navrhováno, v logice toho, co i pan zpravodaj Pustějovský bude načítat, tak jsme se dohodli, nejspíš napříč členy podvýboru pro energetiku, potažmo dalšími, že dáme plénu Sněmovny poměrně širokou škálu možností výběru, jak chceme podpořit tuto energii, respektive jak chceme v obnovitelných zdrojích v té podpoře fungovat. Já bych chtěl poděkovat panu vicepremiérovi, že už nyní by nám připravil vždycky nějaké tabulky o výnosech, respektive o tom, co to bude stát, a podobně. A já zde načítám některé věci, které jsou tady uvedené v těch tiscích. Zdůvodnění je jednoduché. Budeme si potom vybírat, který ten model je nejefektivnější pro naši energetiku, který zabezpečí fungování obnovitelných zdrojů, ale zároveň bude garantovat, že nebude docházet k překompenzacím, k zbytečným utrácením peněz a ke zdražování cen pro koncové zákazníky. To je asi klíčové. Jenom zde chci z tohoto místa pana vicepremiéra požádat, aby na všechny naše pozměňující návrhy - nebude jich málo - se pokusil udělat nějakou kalkulaci - nebo jeho odborný tým - tak abychom si mohli srovnat potom, co to znamená v těch reálných číslech. A děkuji za trpělivost s námi.
Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Budeme pokračovat v obecné rozpravě. Nyní pan poslanec Bendl, připraví se pan poslanec Kolovratník. Prosím. ***
