(15.00 hodin)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní tedy vystoupí s faktickou poznámkou pan poslanec Milan Brázdil. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Milan Brázdil: Děkuji za dvě minuty, pane předsedající. Dámy a pánové, jestli si myslíte, že jednička a nula, tedy elektronizace zdravotnictví, někomu z vás zachrání život, tak se hodně mýlíte. Ona totiž medicína je ars medicina. To je i umění medicíny promluvit s člověkem a říct mu spoustu jiných věcí, než jenom jedna, nula - a jestli to zrychlí. Mimochodem, já jsem teď byl svědkem, jak pan profesor, který to hájí, náhle nemohl hlasovat. On si uvědomil - vlastně posléze pan ministr mu řekl - musíš se odhlásit. Ona vlastně i ta elektronizace, například Sněmovny, brání nám lidem třeba hlasovat. Pan profesor, vzdělaný člověk, náhle nemohl hlasovat, protože elektronizace této Sněmovny mu v tom zabránila, komplikovala mu to.

Víte, jestli si myslíte všichni, jak tu jsme, že elektronizace, jednička a nula, pomůže zdravotníkům v tom, aby měli volné ruce - já jakožto urgentista, mně je úplně jedno, jestli budete v plavkách nebo nazí v sauně a já nebudu mít nic, tak přesto se vynasnažím pomoci, a tak to má dělat každý lékař. A ta jednička a nula, tedy ta elektronizace, nezachrání život nikomu z nás a mnohdy komplikuje lékařům život. Ono totiž možná i nejenom v rámci zdravotnictví, ale i v rámci všech profesí vede k tomu, že my vlastně nemáme volné ruce.

Pane předsedající, vy mi ani neměříte čas. (Dívá se na světelnou tabuli.) Měříte, promiňte.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Prosím vás, pane poslanče, já to mám pod kontrolou. Takže máte ještě 14 sekund, ale já budu benevolentní za vaši péči o moji osobu a těch pět sekund vám dám klidně navíc.

 

Poslanec Milan Brázdil: Já se vám omlouvám, promiňte. Já se vám omlouvám, já to vidím i tady. Tři vteřiny a dost. Na shledanou. (Smích v sále.)

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ale jo, klidně se přihlaste znova. Nyní tedy na faktickou poznámku pan poslanec Petr Třešňák a zároveň jste přihlášen do obecné rozpravy, takže jestli se... ne, vy už jste mluvil. Tak prosím.

 

Poslanec Petr Třešňák: To je skutečně pouze faktická, v té obecné už jsem mluvil. Já na to jenom krátce zareaguji. Nečekal jsem tu diskusi ve druhém čtení. Stoprocentně souhlasím, že na celém zdravotnictví jsou fakt nejdůležitější ruce lékařů, sester a bez nich bychom se tu vůbec o žádné elektronizaci nemuseli bavit. Na druhou stranu v tom systému se pohybuje skoro 300 miliard. Ty potřebují nějakou kontrolu efektivity - víc ještě, říká mi pan ministr.

Já vám uvedu takový příklad zrovna z posledních dvou měsíců. Přijdu s postcovidovým zápalem plic - a to je zrovna můj příklad - na rentgen. Donesu si tam PDF, protože mi ho praktik poslal, takhle ukážu tu žádanku, a odpověď je: mě žádné PDF nezajímá, doneste mi papír. Takže já se zpátky vrátím k praktikovi, zase do té čekárny, zase tam čekám na ten papír, a pak vesele jdu s tím papírem zase zpátky na rentgen. Tak to jsou přesně ty věci, které jsou v celém systému zdravotnictví nedostatečné, a to právě tento zákon řeší. Já jsem za něj rád.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní na faktickou poznámku pan poslanec Vlastimil Válek, s přednostním do obecné rozpravy.

Mezitím přečtu štůsek omluv. Takže paní poslankyně Helena Langšádlová se omlouvá mezi 14.30 a 15 hodin z pracovních důvodů. Pan poslanec Vít Kaňkovský se omlouvá od 14.30 do 15.45 z pracovních důvodů. Pan poslanec Jakub Michálek se omlouvá z pracovních důvodů do 18 hodin. Paní poslankyně Jana Mračková Vildumetzová se omlouvá mezi 14.30 a 18.00 z důvodu návštěvy lékaře. Paní poslankyně Markéta Adamová se omlouvá z pracovních důvodů mezi 14.30 a 23 hodin.

Prosím, máte s přednostním právem slovo.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Já jsem chtěl původně technickou, ale to bude delší, tak to bych se do dvou minut nedostal. Jednak nesmírně děkuji, vaším prostřednictvím, panu poslanci Brázdilovi. Má velkou pravdu a fakt mu děkuji, beze srandy, protože je potřeba o tom debatovat. Ne každý pracuje ve zdravotnictví, ne každý pracuje na pracovištích, která jsou, řekněme, digitální nebo jsou tak, jako je rentgen, kde PaX funguje řádově 15 let. Takže samozřejmě ty plusy a minusy nejsou určitě zřejmé.

Stejně tak děkuji za to PDF, vaším prostřednictvím, panu poslanci Třešňákovi, abych mohl apoštolovat. Já bych vás od nás z kliniky, vaším prostřednictvím, pane předsedající, pane poslanče Třešňáku, taky vyhodil, protože s tím PDF na mobilu by to musel můj laborant opisovat, musel by to zapisovat do systému, a to je ten problém. Tak u nás třeba ve Fakultní nemocnici Brno máme elektronickou žádanku, která visí na webových stránkách, vaším prostřednictvím, pan poslanec Vyzula to jistě potvrdí, protože takhle komunikujeme se Žlutým kopcem. Jakýkoliv praktický lékař kdekoliv v republice si prostě otevře vstupní portál www.fnbrzo.cz, vyplní žádanku, ta žádanka mi propadne přes integrační platformu do nemocničního radiologického systému a dostane se mi na rentgen. Nikomu nic nedává, pacientovi nic nedává.

Pomocí jiné modality, kterou vyvinula česká firma, která je zabezpečena, která ověřuje data pacienta pomocí jeho telefonního čísla, rodného čísla a neposílá mu ty informace, ale ten pacient si je aktivně stahuje, my pošleme pacientovi informaci o termínu, zase elektronicky, pokud má mobil, když ne, tak samozřejmě se musí posílat papírovou formou, protože řada lidí, a s tím je potřeba počítat, jsou pacienti nemocní, starší a mají z elektronizace ještě větší hrůzu než já. A já mám hrůzu z elektronizace, protože se bojím mojí maminky, aby mě neseřvala, když udělám něco, s čím nebudu umět dobře zacházet. Faktem ale je, že to usnadňuje život, snižuje to práci.

A teď bych vaším prostřednictvím odpověděl panu poslanci Brázdilovi, jak jemu to usnadňuje život a usnadňuje práci. On si to třeba ani neuvědomuje. Nevím, jak daleko je jejich kraj, ale zase, vaším prostřednictvím, pan poslanec Běhounek zavedl, a je potřeba mu za to poděkovat, na Vysočině zapojení rychlé do nemocnic. Otázka je, jak moc to funguje, ale z mého pohledu to nefunguje úplně špatně. Výsledek je ten, že když veze rychlá sanitka pacienta do nemocnice, tak si umí hrábnout do nemocničních informačních systémů v regionu a informaci posunout na urgentní příjem, takže když pacient přijede na urgentní příjem, tak tam mají o něm už základní data z databáze nemocnic toho kraje, pokud byl někde hospitalizován.

Praktický dopad, zase v podmínkách Jihomoravského kraje, kde tím, že jsem měl tu čest nebo smůlu, to je jedno, tři čtvrtě roku mít pod sebou centrum informatiky, tak člověk má přece jen ty věci z první ruky. Tak jsme se dostali do situace, že se propojil pomocí projektu, který dělá kraj - bez ohledu na to, kdo zrovna byl hejtman, teď to koordinuje pan hejtman Grolich, město, dělá to i vlastně předchozí koalice, co byla na kraji - je to prostě projekt, který je nepolitický, který je čistě odborný. Propojily se v podstatě všechny nemocnice a já jsem v situaci, kdy technicky, když přijde pacient z jakékoliv nemocnice v Jihomoravském kraji a přijde k nám do nemocnice, tak já jsem schopen vstoupit do jeho dokumentace po jeho souhlasu a pomocí Ctrl+C zkopírovat informace, výstupní zprávu a Ctrl+C překopírovat ji do našeho systému, a tím pádem fakt ušetřit poměrně hodně práce s přepisováním, se zakládáním. Výrazně se prostě posunuje ta elektronická dokumentace.

Samozřejmě se objevily námitky řady kolegů: my si ta vyšetření chceme udělat sami, my chceme toho pacienta vidět. Tím pádem to není o tom, že se medicína stane virtuální, a tak jako po virtuální žranici jsou všichni hladoví, po virtuálním ošetření budou dál všichni nemocní. Takhle to není, Ale takovéto nekonečné opisování papírů, takové to tištění druhé, třetí, čtvrté, kopie, to by mělo skončit.

A já jsem velmi rád, že jsme se posunuli k tomu, že definujeme jednak ty modely integračních platforem, že definujeme, za jakých podmínek si může uživatel koupit systém, aby uživatel v nemocnici A komunikoval se systémem B. Já tady toto zažil, když jsme zakládali s profesorem Caramellem a dalšími DICOM EuroPACS a definovali jsme DICOM Standard.

A nikdo z vás, co jste tady doktoři, si neuvědomujete asi - i když možná vaším prostřednictvím pan poslanec Vyzula si na to vzpomene - že v dobách, kdy začínalo CT být spirální, kdy se objevila rezonance, objevovala se tedy digitalizace v radiologii, tak každá firma - firma Siemens, firma Philips - měla svůj DICOM formát a jenom jejich prohlížeč uměl ten DICOM formát plně číst.

A možná si vzpomenete, ti starší z kolegů, co jsou tady, a možná i někteří z kolegyň a kolegů poslanců, co jsou tady, pokud v té době byli pacienty, že když vás vyšetřili na pracovišti A a vy jste si ty snímky na cédéčku donesli na pracoviště B, byl to neřešitelný problém, protože je tam neuměli převést. Iniciativou, kterou tehdy spustil profesor Caramella, a já jsem měl tu čest být sekretářem té party, tak jsme v podstatě standardizovali DICOM formát na 3.1.1. Položili jsme nůž na krk spolu s kolegy ze Spojených států a Japonska velkým firmám a ty musely nakonec definovat, že 80 %, tuším, že je to 80 %, DICOM formátu, je naprosto jednotných a 20 je pro jejich informace. ***




Přihlásit/registrovat se do ISP