(11.20 hodin)
(pokračuje Filip)
Spolu s odborníky a občany jsme proto připravili naprosto konkrétní program, sedm bodů, sedm podmínek, které Komunistická strana Čech a Moravy po vládě požadovala k tomu, aby jí umožnila legitimně vzniknout, aby získala důvěru. Tohle byl tak transparentní proces, kdy si každý mohl a může i dnes ověřit, jak jsou podmínky plněny či neplněny. A já si dovolím jednotlivé body připomenout, aby bylo jasné, kam Komunistická strana Čech a Moravy vládu směřovala a co díky našemu tlaku občané konkrétně získali.
První podmínka komunistů byla růst minimální mzdy. Vedle kurzu koruny je to jeden z mála nástrojů, jak dosáhnout toho, aby mzdy za stejnou práci měl český dělník, zaměstnanec u nás, tak v sousedních zemích, jestli v Německu, nebo Rakousku, není rozhodující. Máme za to, že ten, kdo poctivě pracuje, si zaslouží takovou odměnu, aby z ní důstojně uživil svoji rodinu, sebe a samozřejmě i svou budoucnost.
Druhá podmínka byla valorizace důchodů, to je, aby naši senioři nemuseli za svou celoživotní práci přežívat, ale aby jejich život byl důstojný. O to usiluje Komunistická strana Čech a Moravy dlouhodobě a usiluje o růst penzí, který také byl zajištěn.
Třetí podmínkou bylo udržení přírodních zdrojů v českých rukou. A nešlo tehdy jen o lithium, šlo i o další věci. A musíme připomenout, že to byla důležitá podmínka, abychom se nedočkali znovu toho, jak hanebně se nakládalo s přírodním bohatstvím, které tady Československo a Česká republika měla. A mohli by někteří vyprávět. Komunistická strana Čech a Moravy nechtěla další privatizaci ve stylu OKD, kdy stát nevýhodně nejprve za vlády ODS a pak i za vlády sociální demokracie prodal páně Bakalovi doly i se čtyřmi desítkami tisíc bytů, jejichž obyvatelům nakonec zbyly jen oči pro pláč.
Ale zpět k podmínkám. Tedy ke čtvrté v pořadí. Zvýšení podílu veřejného sektoru v hospodaření s vodou. To se nám zatím nedaří, i když ústavní zákon o vodě byl předložen, ale tato Sněmovna pro jiné zákony, jiné priority, jiné, jak vy říkáte, kontroly vlády zatím neprojednala.
Pátou podmínkou bylo zdanění darů církvím, pro které se sice nesmyslně, ale přesto vžila zkratka církevní restituce. Přitom to byl jen převod peněz většiny občanů tohoto státu pro úzkou skupinu těch, kteří chtějí zvrátit odkaz takových reformátorů, jako byl Mistr Jan Hus nebo Jan Amos Komenský.
Šestou podmínkou bylo nastartování obecního bydlení a pomoc obcím při jeho výstavbě.
A konečně sedmá podmínka bylo udržení zdravotní péče bez navyšování spoluúčasti pacientů.
Přestože začátek plnění dohody byl slibný, od poloviny loňského roku se některé věci nedařilo dotáhnout do konce a nebylo to jen z důvodu nové pandemické krize. Když se podíváte dnes na požadavky malých obcí, na jejich potřebu výstavby bytů, tak je evidentní, jak správný byl třeba právě požadavek na obnovení obecní a družstevní bytové výstavby. Žel, vláda přestala plnit dohody, což se v plné nahotě ukázalo, když místo odměn pro lidi upřednostňovala budoucí nákup předražené armádní techniky. Navíc o tom, jak to při nákupu vojenské techniky chodí na Ministerstvu obrany, svědčí nejen nespočet korupčních kauz z minulosti, ale také rozhodnutí Úřadu pro hospodářskou soutěž s půlmiliardovou pokutou, nebo ještě více závěry Nejvyššího kontrolního úřadu, který v letošním roce konstatoval, že systém nákupu výzbroje pro armádu není efektivní a je předražený.
Ani v oblasti vzniku státní banky, což bylo minimálně vytvoření konkurenčního prostředí pro banky, které jsou v zahraničních rukách, mělo pozitivní vliv na cenu bankovních služeb, a tedy i na peněženky de facto všech občanů, se vláda příliš nepředvedla. Odvaha vytvořit komerční banku v rukou českého státu zůstala zatím v rovině slibů a prázdných proklamací. Přitom Komunistická strana Čech a Moravy už v minulém volebním období, kdy se řešilo, zda vůbec prodloužit smlouvu s Českou poštou a Československou obchodní bankou, upozorňovala, že je to vhodný okamžik k tomu, abychom začali na této věci pracovat. Tehdy vláda pod vedením ČSSD, konkrétně ministr Chovanec, navzdory tomu, co měla sama sociální demokracie v programu, prosadil nesmyslné prodloužení kontraktu s ČSOB a banky v rukou státu se stále nemůžeme dočkat.
V roce pandemie nejen Komunistická strana Čech a Moravy a já osobně, ale se mnou mnoho odborníků očekávalo, že vláda začne aktivně hledat úspory v oblasti zdravotnictví. A je přeci zřejmé, že ne na lidech, ale na přebytečných aparátech a administrativě se dá ušetřit. Ta totiž sama o sobě - administrativa - neléčí, ale ze systému odčerpává nemalé prostředky. A my jako Komunistická strana Čech a Moravy jsme tady vládě ukázali cestu, požadovali jsme v prvním kroku sloučení dvou blízkých zdravotních pojišťoven - Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra. Opět se nic neděje a stihnout se to do konce volebního období v tuto chvíli v podstatě už nedá.
Nemohu opomenout ani liknavost Ministerstva zdravotnictví a vlády získat v době naprostého nedostatku vakcín světově uznávanou a dnes už v 65 zemích aplikovanou vakcínu Sputnik V. To, že se tady z politických důvodů omezuje možnost občanů České republiky, aby tuto vakcínu využili, je podle mého soudu skandální.
No a kapitolou samou o sobě je zahraničněpolitická oblast. To, co s občany v posledních dnech vláda ANO a sociální demokracie za potlesku opozičních stran dělá, je možná kabaret. Ale nevymyslel by takovou věc ani nejdivočejší scenárista bondovky. Vrbětice musím připomenout. Ani více než po měsíci po tom skandálním tzv. odhalení vyšetřovatelé nepřinesli zatím nic nového krom totální destrukce vztahů mezi Českou republikou a Ruskou federací a opakovaného zjištění, že naši spojenci si z nás dělají legraci. Protože jsme žádné spojence ve skutečnosti v Evropě nenašli a nechají nás jako vždycky na holičkách. Připomínám, že dosud navzdory tzv. důvodnému podezření, které má údajně Bezpečnostní informační služba, nebyl ani na ty, kteří měli čin spáchat, vydán mezinárodní zatykač. A jindy kritická média tak převzala spolu s většinou politické scény vyjma KSČM naprosto nekriticky tvrzení, že Rusové jsou teroristé, a hotovo.
Víte, musím zopakovat, že jako právník se na tu věc dívám minimálně jinak. A přijít bez důkazů, které má podle mého přesvědčení veřejnost právo znát, pokud jsou tak jasné a s takovým obviněním, to chce skutečně buď odvahu, nebo spíš slepou důvěru ve zmatečná tvrzení. Co to má za následek? A vidíme to na vlastní oči. České podniky ztrácejí jednu zakázku za druhou a na jejich místo nastupují firmy od sousedů. Škoda Auto jako součást koncernu Volkswagen se postavila se souhlasem české vlády proti mistrovství světa v hokeji v běloruském Minsku. Škodovky tam už neprodáváme a Volkswagen prodává své produkce dál, takže český dělník je bez práce a zisk zůstává v Německu. U nás máme falešnou kauzu a saský premiér odletí ve stejný čas - asi to bylo dobře koordinované - do Moskvy, aby zajistil práci pro podniky u sousedů. A opět - naše ztráta a zisk v zahraničí. A tomu naše pravice tleská. Prostě zaprodanci. ***
