(12.40 hodin)
(pokračuje Havlíček)
Můžeme se ještě bavit o tom, že chceme rozjet plavební stupeň Děčín a v nejbližších týdnech půjde na vládu, ale už nechci unavovat a zdržovat. Pouze jenom zmíním jednu věc. Za zcela nechutné považuji to, co zde říkali někteří poslanci ve smyslu: podívejte se, kolik je mrtvých. Nechutné to není vůči vládě. Vláda musí počítat s tím, že bude pod tlakem. Vláda musí počítat s tím, že bude kritizována, a vláda musí počítat s tím, že i takovéhle útoky budou přicházet. Nechutné je to vůči rodinám těch pozůstalých. Berete si je jako rukojmí, nemáte jiný argument vůči vládě, tak argumentujete tímhle.
A máte velmi krátkou paměť, protože v době, kdy zde krize byla v největším rozpuku, v době, kdy zde bylo 15 tisíc lidí, kteří byli infikováni, denně, v té době jsme tady s čepicí v ruce stáli a pokorně jsme prosili o to, aby se prodloužil nouzový stav. Tehdy jste to zbojkotovali, neumožnili jste prodloužit nouzový stav. A kdyby tenkrát nebylo státotvornosti vašich kolegů z krajů, kteří vás prohodili oknem a postavili se za racionální řešení, a to řešení takové, že se prodloužil ten nouzový stav a umožnilo se přijmout pandemický zákon, tak dneska by tady byla totální apokalypsa. Na to prosím rovněž nezapomínejte.
No a pan Bartoš v závěru řekl, že se mu to jeví jako ztracená budoucnost, a že dokonce tuhne krev v žilách, když si představí to, že by tady tahle vláda ještě měla být. Nebo dokonce nějaká zájmová skupina že to tvrdila. Já potvrzuji, že tuhne krev v žilách - zejména průmyslníkům, protože když vaše tykadlo, které jste nominovali krátkodobě na pozici ministra financí, pan Wagenknecht, o průmyslu prohlásilo to, že to jsou škaredé krabice za městem, které zdaníme, pak zdigitalizujeme a pak je natřeme na zeleno, tak jim skutečně krev v žilách tuhla. Máme několik měsíců na to, abychom to nedopustili. Děkuji. (Potlesk v sále.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Nyní vystoupí s přednostním právem předseda KDU-ČSL Marian Jurečka. Přečtu ještě pořadí přednostních práv, abyste měli přehled. Předseda klubu TOP 09 Vlastimil Válek, ministr kultury Lubomír Zaorálek, jako poslední zatím ministr životního prostředí Richard Brabec. Jenom upozorním, že ve 13.00 hodin vyhlásím pauzu do 14.30 hodin a pak budeme pokračovat. Prosím, pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Marian Jurečka: Dobré odpoledne, vážený pane předsedající. Chtěl jsem říct vážená vládo, ale tady jsou spíš pozůstatky vlády a já se přiznám, než začnu říkat svůj dnešní příspěvek k tomuto vážnému tématu, tak protože tady pan premiér přišel a já jsem se těšil, že tady budu moct mluvit i k premiérovi této vlády, a mám tady spoustu věcí, které se ho týkají, tak já si tady dovolím dát procedurální návrh přerušit tento bod do přítomnosti pana premiéra.
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ano, tak o tom můžeme hlasovat. (Gong.) Já vás odhlásím. (Hlasy mimo mikrofon.) Ano, ano, už gonguji. Už gonguji, už jsem gongoval několikrát. Já vás odhlásím, přihlaste se všichni svými hlasovacími kartami. Zase já vím, že tam byl požadavek rychle, ale já zase budu férový, zagongoval jsem, nechme poslance dostavit se do jednacího sálu. (Poslanci přicházejí do jednacího sálu.)
Poslanec Marian Jurečka: (Poslanci volají z lavice: On je tady.) Má být tady... To, že pan premiér přísahal, to je pěkné, ale je tady celou dobu. (Hlasy z pléna.) Nebudeme na sebe tady pokřikovat. (Poslanec Jurečka se odmlčel. Ruch v sále, přicházejí další poslanci.)
Místopředseda PSP Tomio Okamura: Sice pan premiér je již zde, ale protože padl ten procedurální návrh, tak já bych nechal hlasovat. (Hlasy z pléna.) No, tak je nehlasovatelný, protože je pan premiér zde. Dobře, už i hlasovat nemusíme tedy... Tak dobře. Pane předsedo, máte slovo.
Poslanec Marian Jurečka: Děkuji moc. Děkuji i vám, pane premiére, že jste přišel, a budu rád, když tady vydržíte. (Ruch v sále.) Jinak já ten procedurální návrh budu muset asi opakovat, protože si myslím, že je dobré, aby tady premiér při takovémto bodu byl. Já tady nechci mluvit k prázdným lavicím, já to nepovažuji tady jenom za nějakou taškařici. Já to považuji za moment, kdy má vláda a vládní koalice skládat účty nejenom vůči této Sněmovně, ale i vůči celé veřejnosti.
Já když jsem, vážený pane premiére, poslouchal váš projev, tak jsem měl pocit, že nám můžou závidět v Rakousku, v Německu, v Japonsku a v mnoha skvělých státech, protože jsem měl pocit, že jsme jedna z nejlepších zemí na světě a vy všechno dokážete zajistit nejlépe pro nás, pro naše občany. Přemýšlel jsem, jestli by takováto slova, takovouto rétoriku... (Premiér hovoří s ministryní Dostálovou.) Já počkám, až to pan premiér vypořádá s paní ministryní... Jestli by takovouto rétoriku a taková slova volili prvorepublikoví politici... Děkuji... prvorepublikoví politici, které vy sám tak často zmiňujete, jako Masaryk, Rašín, Kramář, Švehla, jestli by takovýmto způsobem oni mluvili o způsobu spravování a vládnutí této země.
Já se přiznám, já mám dost jiný pohled na to, jak to v naší zemi v poslední době a za vašeho premiérování funguje. Když se bavím s lidmi, s občany této země, tak oni dneska vidí vládu, která tady má rekordně předražené nákupy ochranných zdravotních pomůcek v rámci celé Evropy, poukazuje na to i zpráva NKÚ. Vidíme tady nakoupené jehly, na poslední chvíli, zbytečné, které se vůbec nepoužily. Vidíme tady nevyužité kapacity domácích firem, kdy ochranné pomůcky, které se nakupovaly - a já chápu nákupy v březnu a v dubnu, že se shánělo, kde se dá, to nerozporuji a rozporovat to nebudu, ale nerozumím tomu, proč jsme nedokázali, respektive vaše vláda, oslovit pro ty další nákupy, pro tu druhou, třetí vlnu domácí firmy, zapojit je do té podpory. Podnikatelé za mnou chodili a říkali: Dobře, my jsme dostali nějakou minimální dotaci, ale my jsme potřebovali hlavně tu podporu toho, abyste od nás jako vláda nakupovali. A to vy jste nedělali.
Když se na to podívám, jak hodnotí vaši vládu rodiče, vdovy, vdovci, senioři, tak tady totiž padala skvělá čísla - já se k nim ještě dostanu a vrátím - ale vy jste tady mluvil o těch bytech... (Premiér hovoří s ministryněmi Schillerovou a Dostálovou.) Já vás fakt nebudu rušit, ať si uděláte poradu malého týmu vlády... (Ministryně Schillerová se omlouvá.) Děkuji vám. Když se bavím i se starosty, tak vy jste tady, pane premiére, mluvil o těch bytech. Kde jsou ty byty? Vždyť se v minulých letech nedařilo vyčerpat ani celou tu alokaci, protože ty podmínky Ministerstva pro místní rozvoj byly extrémně složité.
Když jsem tady opakovaně navrhoval několikrát legislativní návrh, který by podpořil vdovy, vdovce, který by podpořil ty seniory, kteří mají směšně nízké důchody, především maminky, které vychovávaly děti, tak jste opakovaně ty návrhy smetli se stolu. Vaše vládní koalice. Vy jste tady hovořili a paní ministryně financí u toho dávala i takový pěkný graf, pokud se nepletu, z vlády pana premiéra o tom, jak že rostou ty důchody. Já si k tomu dovolím dát nějaká skutečná čísla, protože ono mluvit jenom v těch absolutních částkách je hezké, ale je důležité to vztáhnout k té reálné ekonomické situaci.
A já tady řeknu několik srovnání, jaká je a byla výše důchodů vůči průměrné čisté mzdě v jednotlivých letech. Tak jenom třeba pro zajímavost. Vůbec nejvyšší důchod vůči průměrné čisté mzdě byl v roce 1991, bylo to 73,7 %. Pak jsou tady zajímavé momenty, např. v roce 2011 to bylo 54,8 % výše důchodů k čisté průměrné mzdě toho roku. Pak přišel, řekněme, vrchol posledních let, a to byla hodnota 54,7 %, v roce 2014 byl důchod k čisté mzdě. A když se podívám na rok 2019, tak je to 51,5 % důchod v České republice k průměrné mzdě. Takže ta absolutní čísla, která se říkají a prezentují, že jsou skvělá, že to roste - ano, logicky to roste, roste celá ekonomika, rostou odvody firem, odvody občanů, ale to neznamená, že se tím zvyšuje životní úroveň seniorů. Vzhledem k inflaci, která je opravdu velmi vysoká, to reálně znamená, že ten skutečný reálný čistý příjem těch seniorů je nižší, než byl v některých minulých letech, která jsem tady zmiňoval. Jenom připomenu, že ten růst důchodů, tu spravedlivou valorizaci, nastartovala naše minulá koaliční vláda s premiérem Bohuslavem Sobotkou. ***
