(17.20 hodin)
(pokračuje Nacher)
Je fér, a přiznám, že já jsem tyhle věci říkal v televizních debatách, kde jsem se utkal s představiteli opozice a oni říkali - oni to vlastně přiznávali - že to není ani jedno, ale že jde o symbol. Že jde o symbol, že ta vláda dostane nedůvěru a dovládne v demisi. Takže vlastně se s tím počítá. Není plán B, nebudou předčasné volby, není nová vláda a bude vláda v demisi. A to bude symbol.
Pokud by platilo i to, tak bych se vás zeptal, kolegové, proč jste se tedy nepřipodepsali k té žádosti, která tady leží, tuším, od března, nechytejte mě za slovo, od SPD. Vždyť už jste to mohli svolat dávno, a dokonce by se otevřela i ta teď teoretická, předtím praktická možnost těch předčasných voleb. Já tak tuším, co to asi, čím to je. Protože i opozice se dělí na tu správnou a špatnou, takže připodepsat se k té špatné asi není mediálně vděčné. Takže jste tak jako čekali, udělali jste si to sami - v pořádku - nepřipodepsali jste se jiné opoziční straně, no ale pak to zase zahaprovalo mezi vámi, protože druhá část koalice říkala: pojďme rovnou rozpustit tu Poslaneckou sněmovnu. Teprve po vyhoštění ruských diplomatů jste se tedy na tom shodli, to bylo 31. května, a dneska tady máme tedy tento bod. To znamená, za mě, můžete to říkat, já vám to jako neberu a nebudu jako Jan Jakob vás tady přesvědčovat, co si máte myslet, jak dopadne ČSSD a podobně - já také si netroufám říct, jak by dopadla TOP 09, kdyby nebyla v koalici SPOLU - ale za mě tam není ani ten symbol.
Moje hypotéza tedy je, že to je dobré - a já vám to neberu, říkám, já to považuji za součást demokracie, parlamentní demokracie. Za mě to je to, že docházejí ta témata ke kritice, která se dají nějakou dobu udržet v tom veřejném prostoru. Antibabiš vystačí na vznik koalic, to ano, to vás jako slepí pěkně, protože ta témata evidentně to nejsou - ta velká témata, abyste mě nechytali za slovo, ne jednotlivá. Velká témata to nejsou, ale nestačí to na udržení pozornosti až do voleb. Byla tady dvě velká témata a ta se najednou rozpustila. Byl to ten covid a teď, jak se to naštěstí daří zlepšovat velmi výrazně, že u nás ta čísla jsou teď naopak nejmenší široko daleko a rozvolňujeme nejrychleji, a já to nebudu opakovat, protože můj kolega Jiří Mašek to tady měsíc po měsíci krásně, krásně popsal. A tak to téma už není zajímavé. Na tom už se nedá stavět jakoby kampaňovitě kritika za každou cenu.
A když jsme u té kritiky za každou cenu, tak tady já připomenu, že se dá dělat opoziční práce i jiným způsobem. Já jsem tady v koalici, ale v Praze na zastupitelstvu jsem v opozici. A já si moc dobře pamatuji, a můžete si to ověřit, že my jako opozice jsme - my - nabízeli koalici aktivní spolupráci, my jsme nabízeli to, aby zastupitelstva a další jednání výborů probíhala v úplně jiném formátu, právě proto, že covid, protože jsou důležité věci, řešení záchrany zdraví a životů, že jsme tam do toho nepletli tu kritiku za každou cenu, abychom tam otevírali témata, která v té chvíli byla druhořadá, jakkoliv pro Pražany obecně jsou důležitá - doprava, bydlení a podobně. Zeptejte se na to. My jsme to nabízeli, že pojedeme i v polovičním formátu, kde my dáme dopředu hlasy, protože tam se hlasuje ne jako z přítomných jako tady, ale tam je vždycky polovička ze všech zastupitelů. Takže ta opoziční práce se dá dělat tak, že když je mimořádná situace, a mimořádná situace to byla, tak že to nemusí být úplně dryáčnická kritika chytání za slovo za každou cenu.
Pak tady bylo téma Vrbětic. To přece jsme všichni cítili, že je to připravené na to, že jakoby v uvozovkách proruská vláda si netroufne vyhostit ty diplomaty v tom počtu, jak bychom si přáli. A najednou se naplnil sen všech demokratů za posledních dvacet let a my jsme tady vyrovnali počet těch diplomatů. A to téma najednou je fuč. Je fuč. Protože není co kritizovat. Takže objevilo co? Objevil se článek ve vztahu k ministrovi Hamáčkovi. Na tom bych chtěl ilustrovat i to, jak se dá dělat politika. Když ta politika se dělá na základě výstupu v médiích.
Já jsem přejmenoval koalici v Praze, že to je koalice novinových titulků, tady je to, bych řekl, opozice reakcí na novinové titulky. Je to tak, protože vyšel článek na Seznamu o panu ministrovi Hamáčkovi, a aniž by se někdo někoho ptal, tak byla okamžitě mimořádná tisková konference v reakci na článek - ne v reakci na nějaké dění, na článek - žádost o mimořádné jednání Sněmovny. V tomto duchu kdyby byl Václav Klaus starší členem vlády, tak to tady máme znovu. To byl ten článek o tom, že on někam poslal miliardu tři sta milionů dolarů po revoluci. Tady když se podíváte, tak ten článek se postupně mění, mění, mění, mění se titulek a všechno. To by mě tedy zajímalo, jak by to proběhlo. To by tady byla mimořádná schůze a nakonec by se zjistilo, že ten článek je vlastně úplně jiný, mění se perex atd. Můžete si to ověřit. Takže tímhle způsobem za mě se podle mě reagovat nedá. To znamená vzít si jeden článek, na něm to postavit a dělat tu politiku. Mimochodem, do dneška vlastně to, co bylo v tom textu, potvrzeno prostě není. Není. A tím já nehájím všechny výstupy pana ministra Hamáčka. Zcela jednoznačně.
Takže ještě jednou. Tenhle bod je legitimní, je v pořádku, jenom mi tam prostě chybí to B, co bude následovat. Ono vyvolat a vyslovit vládě nedůvěru je celkem snadné, to hlasování pak zabere asi hodinu, ale když to nastane, co bude potom dál. Já si myslím, že prostě zodpovědná opozice si nemůže vystačit s tím, bude vládnout vláda v demisi, jedeme, jako by se nechumelilo, a my máme to razítko na tom symbolu, který jsme tady chtěli dát. To tak může být, ale podle mě je to málo. Za mě je to málo.
A teď, abych končil pozitivně a nebylo to namířeno jenom na opozici, protože jsem pozitivně smýšlející člověk, tak bych udělal takový sukus z toho, stručný. Já bych to mohl mít na hodinu a půl, co se podařilo této vládě v oblasti ochrany spotřebitele, aby to bylo něco, co máme za sebou. A paní poslankyně se nemusí bát, já to zestručním. Vidíte, že já to nečtu, já jedu spatra, takže se nebojte, bude to už posledních několik minut.
Takže my jsme schválili několik novel insolvenčního zákona, abychom - a tady musím říct, že i za spolupráce s opozičními poslanci, ale to přece není minus, kdyby vláda nespolupracovala a nešli jsme tady napříč, tak bychom zase byli kritizováni, že se něco válcuje, takže já to beru jako pozitivní, že to bylo často ve spolupráci, nebo dokonce v aktivitě velmi výrazné s některými opozičními poslanci. Ale důležité je, kdo to vystřelil, to téma, protože ty problém v exekucích, v insolvencích jsou tady dvacet let.
Takže dvakrát novelizovaný insolvenční zákon. Novela exekučního řádu - nebudu říkat všechny ty změny, které kultivují ten trh exekucí nebo to prostředí exekucí. Zvýšili jsme opakovaně nezabavitelnou částku. Zrušily se dětské exekuce. Nebudu říkat... Často ve spolupráci s opozicí. Vidím Marka Výborného, který tady nervózně, chodí, takže já to takhle zdůrazním, férově. ***
