Čtvrtek 8. července 2021, stenozáznam části projednávání bodu pořadu schůze

(pokračuje Vojtěch Filip)

546.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace

Upozorňuji, že nejpozději do 11 hodin je možné podat přihlášky k ústním interpelacím a v 11.30 proběhne jejich losování v pořadí pro vystoupení poslanců v ústních interpelacích. Dovolte mi, abych konstatoval omluvy.

Z dnešního jednání se omlouvá na celý den Ivan Adamec z pracovních důvodů, Věra Adámková do 10 hodin z pracovních důvodů, Lukáš Bartoň na celý den ze zdravotních důvodů, Ivan Bartoš celý den z pracovních důvodů, Jan Bartošek celý den z pracovních důvodů, Martin Baxa na celý den z pracovních důvodů, Josef Bělica na celý den z rodinných důvodů, Petr Bendl na celý den z pracovních důvodů, Jan Birke na celý den z pracovních důvodů, Stanislav Blaha celý den z pracovních důvodů, Jiří Bláha celý den z pracovních důvodů, Irena Blažková na celý den ze zdravotních důvodů, Andrea Brzobohatá na celý den ze zdravotních důvodů, Jana Černochová na celý den z osobních důvodů, Alexander Černý na celý den ze zdravotních důvodů, do 10 hodin z pracovních důvodů se omlouvá Jaroslav Dvořák, od 12 hodin z rodinných důvodů se omlouvá František Elfmark, na celý den se omlouvá ze zdravotních důvodů Stanislav Grospič, z pracovních důvodů Marian Jurečka, na celý den z rodinných důvodů Jiří Kobza, ze zdravotních důvodů Jiří Kohoutek, Martin Kolovratník z rodinných důvodů na celý den se omlouvá, Barbora Kořanová od 17 do případně 20 hodin z pracovních důvodů, na celý den se omlouvá Lenka Kozlová ze zdravotních důvodů, Jana Krutáková z osobních důvodů, Jana Levová z rodinných důvodů, z pracovních důvodů na celý den Zuzana Majerová Zahradníková, na celý den Eva Matyášová z rodinných důvodů, Jana Pastuchová se omlouvá od 9 do 10 hodin a od 14 hodin z osobních důvodů, Petr Pávek do 12.30 ze zdravotních důvodů, Zdeněk Podal z rodinných důvodů na celý den, David Pražák ze zdravotních důvodů také na celý den, na celý den z pracovních důvodů Vít Rakušan a Jan Richter, dále se omlouvá na celý den ze zdravotních důvodů Rutová Miloslava, z pracovních důvodů Petr Sadovský, ze zdravotních důvodů se omlouvá na celý den Karel Schwarzenberg, Olga Sommerová z rodinných důvodů také na celý den, Antonín Staněk z dopoledního jednání z pracovních důvodů, Pavel Staněk na celý den z rodinných důvodů, Zbyněk Stanjura z pracovních důvodů na celý den, také Pavel Šindelář na celý den z pracovních důvodů, Julius Špičák se omlouvá od 12 hodin z pracovních důvodů, Karel Tureček na celý den z rodinných důvodů, Helena Válková na celý den ze zdravotních důvodů, Petr Venhoda do 11 hodin z pracovních důvodů, z rodinných důvodů na celý den se omlouvá Václav Votava a z pracovních důvodů Radek Zlesák.

Pokud jde o členy vlády, tak dávejte pozor kvůli ústním interpelacím. Do 14.30, čili na dopolední jednání, se omlouvá předseda vlády Andrej Babiš z pracovních důvodů, stejně jako Marie Benešová do 14.30 z pracovních důvodů, Klára Dostálová od 11 hodin z pracovních důvodů, Jan Hamáček do 12.30 z pracovních důvodů, Karel Havlíček na celý den z důvodu zahraniční cesty a do 13 hodin z pracovních důvodů Jakub Kulhánek, do 13 hodin se z pracovních důvodů omlouvá i Lubomír Metnar, na celý den se z pracovních důvodů omlouvá Robert Plaga a na dopolední jednání z pracovních důvodů se omlouvá Alena Schillerová, na celý den se omlouvá z pracovních důvodů Miroslav Toman.

Myslím, že jsme pro ústní interpelace vysvětlili, kdo tady bude přítomen a kdo nebude přítomen. Dále byla předsedovi Poslanecké sněmovny doručena omluva Věry Kovářové do 12.30 z osobních důvodů, dále se omlouvá ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, a to od 9 do 11 hodin, Ondřej Benešík se omlouvá od 9 do 12 hodin a pan poslanec Farský od 12 hodin do konce jednacího dne. Tak to už máme všechny omluvy, které došly předsedovi Poslanecké sněmovny na dnešní den, a můžeme tedy přikročit k jednotlivým písemným interpelacím, se kterými vyslovili poslanci nesouhlas.

Je tam celkem 19 interpelací a začneme tiskem 707, a to je interpelace Olgy Richterové na předsedu vlády Andreje Babiše ve věci slev na jízdném pro invalidní důchodce. Bylo přerušeno do přítomnosti předsedy vlády. Předseda vlády není přítomen, pokračujeme tedy v tom, že usnesení o přerušení je platné a necháváme na příště.

Další tisk je 709, a to je také interpelace Olgy Richterové na předsedu vlády Andreje Babiše ve věci nezbytné legislativní úpravy pro obce realizující komplexní podporu v bydlení. Usnesení je přerušeno do přítomnosti předsedy vlády, a proto jej také odložím do přítomnosti předsedy vlády.

Další interpelací je interpelace Mikuláše Ferjenčíka ve věci 2 000 miliard peněz našich občanů z lithia. Je to tisk 770 a také je na předsedu vlády Andreje Babiše, také je platné usnesení na přerušení. Pan Andrej Babiš je omluven, odkládám tedy do přítomnosti předsedy vlády.

Další je interpelace Věry Kovářové na předsedu vlády ve věci nedostatečné kapacity základních a mateřských škol, jedná se o tisk 897, a je přerušena do přítomnosti předsedy vlády, který je omluven. Také ji odkládám.

Pokud jde o další interpelaci, je to interpelace Věry Kovářové v tisku 1015 na předsedu vlády a také projednávání bylo přerušeno do přítomnosti předsedy vlády. Také je to usnesení dále platné.

Další je tisk 1017, také interpelace Věry Kovářové na předsedu vlády, a tato je také přerušena do přítomnosti předsedy vlády. Pokud jde o interpelaci Jakuba Jandy na předsedu vlády ve věci podpory sportovní oblasti v době koronavirové krize, je přerušena do přítomnosti předsedy vlády. Také toto usnesení zůstává v platnosti.

Další interpelací je interpelace Olgy Richterové na ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou, která je obsažena ve sněmovním tisku 1107, a to je vyplácení příspěvku z programu Antivirus. Paní ministryně je přítomna, paní Olga Richterová je také přítomna, a můžeme tedy zahájit projednávání této interpelace. Ptám se, jestli se hlásí k této interpelaci paní Olga Richterová? Je tomu tak. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Jsem ráda, že po mnoha interpelacích paní ministryně dorazila, to je fajn. Vzhledem k tomu, že jde o téma, které už je do nějaké míry passé, ale současně ty firmy, které dostaly nepřiměřeně vysoké - z jejich pohledu - pokuty, z pohledu té řeči práva nepřiznání dotace, to passé není.

Tak bych se zeptala paní ministryně, jaká nápravná opatření ministerstvo přijalo, aby do budoucna, když se vypisují dotační programy, za jeden dva dny pochybení nebyla vlastně 100% sankce. Jakým způsobem se z této nešťastné situace ministerstvo poučilo? Protože předpokládám, že ani vy, paní ministryně, ani vaši podřízení, z toho nebyli šťastní. Tak tedy jakým způsobem ze smůly, kterou Antivirus znamenal pro řadu mzdových účetních, kteří podali pozdě žádost nebo pozdě zaplatili - a často třeba jenom o den nebo o dva - odvody, případně firmy, které nějakým způsobem takto o den, o dva nesplnily ty přísně nastavené podmínky, jakým způsobem to příště zohledníte, aby dotace nebyly takto sankční?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní Richterové. Paní ministryně Jana Maláčová se chystá k odpovědi. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Krásné dobré ráno, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci. Děkuji za tu interpelaci. Myslím si, že opakovaně u paní poslankyně Richterové není jasné, na kterou část programu Antivirus se ptá, protože tam neustále dochází k záměně. Předpokládám, že můžu shodně odpovědět za všechny typy programu Antivirus, to znamená A+ a B, ale i C. Asi nemusím připomínat, že zejména režim C je založen na odpuštění odvodů, a nikoliv na tom klasickém kurzarbeitovém mechanismu.

Předtím bych chtěla říci, že program Antivirus je už od konce května vypnut. V tuto chvíli běží ten minimalistický plamínek, to znamená jenom úhrada karantén. Vláda tento minimalistický režim prodloužila do konce měsíce října tak, abychom nedej bože byli připraveni na případnou podzimní potřebu. Nicméně všichni doufáme, že to nenastane a že program Antivirus nebude již v tomto roce potřeba znovu spouštět nebo obnovovat.

Co se týká vašeho dotazu, tak bych chtěla shodně uvést, že program Antivirus považuji za obrovský úspěch. Podpořil 74 211 firem. Opakuji ještě jednou, 74 211 firem. Celkově stál 48,7 miliardy korun a celkově bylo z programu Antivirus podpořeno 1 068 632 zaměstnanců - 1 068 632, kteří byli podpořeni v celkovém počtu příspěvků 4 359 885. To znamená obrovský, velmi úspěšný program.

A pokud si to rozlišíme do těch jednotlivých režimů, tak tam je potřeba říci, že Ministerstvo práce a sociálních věcí bylo vždy - nebo zejména úřady práce - schopno vyplácet ty příspěvky v řádu několika dní, a pokud tak, jak jsem pochopila tu interpelaci, která byla nejasná, kam paní poslankyně míří, na kterou část toho programu, pokud firmy chtěly dostat od úřadu práce úhradu svých mezd v řádu několika dnů, tak úřad práce musel stanovit v rámci tohoto programu jasné lhůty, do kdy musí být podány ty žádosti, aby celý systém fungoval. A samozřejmě pokud tyto žádosti nebyly podány včas - což se dělo, a dokonce se to dělo až po nějaké době, kdy program fungoval - tak potom zanikal nárok na tento příspěvek.

To jsou jasná pravidla, která jsou známá dopředu, a cílem bylo zajistit velmi rychlou a efektivní pomoc státu v krizové době. Takže není to chyba, není to pochybení na straně úřadu práce, ale jde o to, že se jasně stanovilo, do kdy mohou firmy podávat žádosti. Pokud tyto žádosti nepodaly včas, tak na ně ztrácely nárok. Myslím, že to je systém, který známe úplně ze všech sfér fungování státu, a vede to k tomu, že úřady práce byly schopny poskytovat pomoc v průměru v řádu pěti dnů, a to je to rozhodující, proč program Antivirus zafungoval. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Paní poslankyně Richterová se hlásí ještě znovu do rozpravy. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Já jsem se chtěla posunout dál, ale vrátím se tedy k meritu věci. Myslela jsem, že tím, že jsme to už několikrát tady probírali, že se můžeme posunout dál k tomu, jaké si z toho vzal úřad ponaučení. Shrnu tedy znova ještě. Jde o to, dám příklad, že byla třeba nepředpokládaná délka převodu na účet u okresní správy sociálního zabezpečení, tak došlo k připsání o den později, a firma vlastně poté neměla nárok na Antivirus C.

Ta pointa je, že je to nepřiměřená sankce, která, kdyby neexistoval Antivirus C, ale postupovalo se podle standardního zákona - já vám ho ocituji, paní ministryně, 589/1992 Sb., a tam je stanovené, kdy, jak, se přehled podává, kdy a komu se platí sociální pojistné - tak by dostal penále v řádech stovek, maximálně tisícikorun, prostě adekvátní tomu drobnému pochybení, ale v okamžiku, kdy jsme měli zákon 300/2020 Sb., tak vlastně ta sankce, ta faktická situace pro firmy, kde došlo i třeba jenom k prodlevě v připsání z účtu na účet - třeba i to odeslání mohlo být ve správný stanovený den - tak vlastně ta sankce byla deseti- až čtrnáctinásobně vyšší. Přitom cílem Antiviru bylo prostě pomoci firmám.

A já jediné, co v této interpelaci jsem chtěla nastolit, je otázka, jakým způsobem se s touto nepřiměřenou tvrdostí chce úřad vypořádat do budoucna, protože nějaká taková situace může v budoucnu nastat. A je tam možnost odstraňovat tvrdost zákona v oblasti sociálního zabezpečení - to je možnost pro ministryni či ministra - a byla by to třeba možnost prominout alespoň tu část sociálního pojištění, kterou vlastně tvoří důchodové pojistné.

Vím, že jste v minulosti odpovídala, že to uplatnit nechcete, a já se tady jenom ptám, jakým způsobem chcete předejít tomu, aby v budoucích možných situacích úřad zapomněl, že když stanoví dotace, tak jsou tam nepřiměřeně tvrdé sankční podmínky.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Paní ministryně má zájem ještě jednou odpovědět. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. Děkuji konečně za tu specifikaci, že máte na mysli Antivirus C, protože opakovaně zaměňujete ty jednotlivé režimy. Tak co se týká Antiviru C, ten fungoval před rokem, před rokem, upozorňuji. Jednalo se o změnu zákona, kterou jsme tady společně schválili. Opakovaně jsem vás upozorňovala, že pokud chcete změnit termíny pro uhrazení sociálního pojištění nebo odvodů na sociální pojištění, bylo nutné to uplatnit ve změně toho zákona.

Pokud samozřejmě podmínka odpuštění odvodů pro firmy do 50 zaměstnanců byla tak, jak je tomu vždycky zvykem - lhůta splnění do 20. dne následujícího měsíce - a pokud firma tuto lhůtu nesplní, tak samozřejmě ztratila nárok na Antivirus C. Je to bohužel takto, ale pokud je tu nějaká podmínka, tak musí být splněna, a zákon hovoří jasně. Ministerstvo práce a sociálních věcí nemá možnost - nebo ministryně práce a sociálních věcí - ze svého rozhodnutí měnit zákon. To prostě nelze, paní poslankyně. Pokud jste měla pocit, že je potřeba zmírnit tento den, 20. den následujícího měsíce, tak se to mělo uplatnit v rámci pozměňovacích návrhů při projednávání tohoto zákona. Nelze to rok poté začít diskutovat a mít na to rozličné názory.

Co se týká vaší poznámky o rozhodnutí o uplatnění odstranění tvrdosti zákona, tak zde opakovaně upozorňuji, že celý aparát Ministerstva práce a sociálních věcí nesouhlasí s vaší interpretací, že lze v tomto případě uplatnit odstranění tvrdosti zákona. To nelze, bylo by to protizákonné, netýká se to vůbec této situace. Takže nesouhlasím s vámi, těch několika firem, nebo několika málo desítek firem, které nesplnily podmínky, které jsou vždycky stejně platné, že 20. den následujícího měsíce, platí už velmi dlouhou dobu a ani program Antivirus C na tom nic nemění. Je mi to velmi líto, nicméně to byly podmínky, které když nebyly splněny, tak firmy si bohužel to tříměsíční odpuštění nemohly uplatnit. Je mi to velmi líto, ale zákon hovoří jasně. Pokud nejsou splněny podmínky, tak nelze Antivirus C uplatnit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Paní poslankyně Richterová má zájem také ještě o přihlášku. Poté paní poslankyně Miloslava Vostrá. Máte slovo, paní poslankyně.

 

Poslankyně Olga Richterová: Já se nechci vracet do minulosti, to jsme tady už opravdu diskutovali. Ale co chci připomenout, je, že v jiných případech prostě zákon umožňuje a právě na to pamatuje - a to je to, co jsem citovala - že ministr může odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení, a může pověřit správy sociálního zabezpečení, aby odstraňovaly tvrdosti v jednotlivých případech.

A já se čistě snažím dobrat toho, jaké poučení si vzalo ministerstvo z toho, že zapomnělo takové ustanovení o možném odstraňování tvrdostí zapracovat do toho zákona, který se tady schvaloval v covidové době. Jde mi čistě o to, aby se tato přehnaná přísnost třeba při té situaci, která se v několika případech stala a kterou jsem popisovala, kdy prokazatelně vážně onemocněla mzdová účetní a potom vlastně zavinila škodu té firmě, anebo kdy došlo k pozdnímu připsání na účet o jeden den, kdy ta firma tím byla poškozena, a je to ta nepřiměřená tvrdost, o které hovořím, jde mi o poučení do budoucna a o to, aby tato ustanovení, která jinak jsou součástí naší legislativy, nebyla opomíjena při přípravě podobných ať už zákonů, nebo mechanismů v budoucnu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní paní poslankyně Miloslava Vostrá, poté paní ministryně.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, děkuji za slovo. Paní ministryně, prostřednictvím předsedajícího, my jsme se tady pochválili, jak jsme udělali výborný program, a já to vůbec nezpochybňuji, naopak. Myslím si, že to byl jeden z programů, který opravdu byl dobrý. Ale vaše slova - měli jste to změnit při projednávání zákona - proboha, kdy jsme ten zákon schvalovali? V legislativní nouzi schvalujeme jedno za druhým, přehršel pozměňovacích návrhů, schvalovali jsme to v době, kdy v podstatě, nezlobte se na mě, ani vláda nevěděla, jak se to bude vyvíjet, natožpak ti lidé, kteří den ze dne přestali podnikat, přestali mít svoji obživu. A to, že udělali někteří, zejména ti malí a ti živnostníci, chyby, kór ti, kteří mají jednu účetní a tak dále, to se prostě stalo. A já tady rozumím paní kolegyni Richterové - ano, co bylo, bylo. To, že někteří jsou opět v problémech, protože prostě ta tvrdost zákona na ně zapůsobila a musí peníze vracet v době, kdy je ještě nemají, to je bohužel holý fakt. Ale jak říkám, stalo se, stalo.

A ten dotaz zní: Ano, už jsme, doufám, všichni chytřejší, takže jak tomu bude zabráněno? Ano, schválili jsme kurzarbeit, já tomu rozumím, to je jiný instrument, který by se mohl v některých případech použít, vyhlašuje ho vláda, tomu já rozumím, jenom si myslím, že řadu opatření vláda přijala a řadu opatření soud zrušil. Ano? A to je v pořádku. A tady když je dotaz na to, zda opravdu v těchto případech, kdy se jedná, a paní kolegyně to tady říkala, o den dva, opravdu v čase bych řekla nepatrném, tady nejsme schopni a vy říkáte, že nemůžete a je protizákonné změkčit dopad zákona.

Já se úplně popravdě řečeno nedivím pak těm lidem a jejich rozčarování. Opravdu bychom se možná měli soustředit na otázku, kterou paní kolegyně řekla, zda si myslíte, že takto je to v pořádku, anebo zda po vyhodnocení této věci jste došli k závěru, že stane-li se něco v budoucnu a bude jakýkoliv program vypisován, schvalován zákonem, v legislativní nouzi a tak dále, budete již pamatovat na možnost změkčit případně důsledky toho zákona. Neříkám, že se tak musí dít, ale ten zákon by na to měl pamatovat. Ve vší úctě nemůžete chtít, aby Poslanecká sněmovna při projednávání v legislativní nouzi, kdy se to tady jeden den schvaluje všechno, včetně pozměňovacích návrhů, které se musí vyhodnotit a podobně, neudělala chybu nebo to neopomněla.

Takže já si myslím, že možná kdybyste jednou nebo dvěma větami odpověděla na dotaz paní kolegyně, ušetřili bychom si všichni spoustu času. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Nyní paní ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Já vím, že to je rok zpátky, ale poprosím váženou paní předsedkyni Vostrou a váženou paní poslankyni Richterovou, aby nepletly - omlouvám se za ten výraz - jablka s hruškami. Živnostníků se to netýká, protože ti v té době měli na půl roku odpuštěné odvody úplně. Jo? Takže to je jedna věc.

Druhá věc. Měli jsme tady platný program Antivirus A a B, měli jsme tady platný program Antivirus C a také připomínám paní poslankyně Richterové, že v té době fungovala možnost odkladu záloh na sociální pojištění. To jsou všechno věci, které se pletou. Vím, protože to byl velmi složitý mechanismus, který zafungoval, nicméně zafungoval a ty podmínky byly jasné. Pokud chci mít nárok na podporu státu, tak musím splnit podmínky. Ty byly jasně dané. My si myslíme, že jsou správně nastavené. Myslím si, že to čísla jasně dokazují - více než 74 000 firem tyto podmínky splnilo a několik málo desítek firem tyto podmínky nesplnilo. Je to velmi smutné, nicméně si myslím, že pokud to naprostá většina firem zvládla, tak ten systém byl nastaven správně, a pak bylo několik málo desítek firem, které si pak na to odpuštění nedosáhly. Je to asi citelná finanční ztráta pro tyto firmy, ale podmínky byly předem jasné a my jsme je nastavovali vědomě.

A co se týká možnosti odpuštění tvrdosti zákona, tak opět paní poslankyně Richterová zaměňuje dvě věci. Nástroj odpuštění tvrdosti zákona se týká odvodů zaměstnanců a jejich důchodového nároku. Nelze to zaměňovat s tím, že firmy neposlaly včas svůj podíl za zaměstnavatele. To jsou dvě různé strany, dva různé nástroje a nelze prostě paragrafy, které se týkají důchodových nároků zaměstnanců, aplikovat na odvody firem. Prosím, nezaměňovat to.

Co se týká dotazu paní poslankyně Richterové, a pokud bych měla odpovědět stručně, neuvažujeme o odstranění tvrdosti zákona. Je to změna zákona. V tuto chvíli program Antivirus C už rok nefunguje. Byl efektivní v první vlně, ale v tuto chvíli neplánujeme jeho znovu aktivaci. Byla by to změna zákona. Pokud by k tomu došlo, což nepředpokládám, protože v tuto chvíli máme schválený kurzarbeit, tak si myslím, že bychom ani jako Ministerstvo práce a sociálních věcí neuvažovali o posunutí lhůt, kdy musí být uhrazeny odvody za zaměstnance, to znamená do 20. dne následujícího měsíce. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Paní poslankyně Vostrá, poté paní poslankyně Richterová. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Miloslava Vostrá: Ve vší úctě, paní ministryně, tak teď konečně ten závěr byl aspoň odpovědí na tu otázku. Za to vám děkuji.

Jinak my jsme tady, nebo aspoň jsem pochopila, že paní kolegyně Richterová tu otázku brala v obecné rovině, takže abyste nám neustále podsouvala, že jsme něco smíchali, si myslím není úplně fér. To za prvé.

A za druhé, když už jste tedy zašla do těch detailů, že mícháme zaměstnance a odvody za zaměstnavatele, tak přece praxe je taková, že i za ty zaměstnance je odesílá zaměstnavatel, takže když on pošle tu svoji část pozdě a vy ho chcete za to nějakým stylem, že nesplnil podmínky, tomu rozumím, ale bohužel to vlastně poslal pozdě i za ty zaměstnance. Ta platba se skládá opravdu ze dvou částí. Takže to není tak úplně, jak vy říkáte, nicméně vám děkuji za odpověď, i když mám pocit, že jsme se každá bavily trošičku o něčem jiném, protože otázka paní kolegyně byla v obecné rovině.

Ale poučení pro nás a určitě pro poslance je takové, že jakmile cokoliv tato vláda bude předkládat v legislativní nouzi, tak si musíme dávat sakra pozor a sakra musíme zvažovat, zda toto zrychlené projednávání budeme v budoucnu podporovat. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Paní poslankyně Richterová teď. Prosím, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Přesně tak, já navážu, prostě to téma, to obecnější téma, které po těch mnoha měsících, co tady ta interpelace leží, je z mého pohledu smysluplné řešit, je poučením státu, aby nebyl nepřiměřeně přísný na lidi a malé firmy v situacích, které jsou krizové, kdy prostě nikdo nemohl počítat s tím, co se děje. A já jsem se snažila upozornit, že tady máme pamatováno v jiných zákonech na to odstraňování, na možnost zmírnění tvrdosti zákona, právě proto, že se to prostě děje a že to je princip, na který zákonodárce musí myslet, a že v rychlosti v té covidové legislativě na to nemyslelo ani ministerstvo, ani my tady.

Ale já jsem se ptala na budoucnost, na to, zda na to bude ministerstvo pamatovat v těch případech, které třeba přijít mohou, a jakým způsobem si tuto zkušenost ta instituce uchová, zkušenost toho, že je extrémně nefér, kdy zejména menší firmy prostě můžou být opravdu výrazně finančně poškozené kvůli nějaké ojedinělé události, typicky u své mzdové účetní. A na to, na tuto, domnívám se, velmi konstruktivní otázku směřující do budoucna, směřující vlastně i k institucionální paměti a k tomu, aby stát systematicky podporoval to, že když se stane něco výjimečného, tak lidem má být dána možnost nějakého řešení a úlevy, tak namísto toho tady vlastně přichází pouze a jedině "ne".

Já myslím, že už to nemusíme dále rozebírat, ale za sebe deklaruji, že toto jsou přesně situace, které si ta instituce má uchovat, má mít proces, kterým si vezme poučení, že tohle prostě pro těch několik desítek firem bylo velice nespravedlivé a traumatizující a že to je zbytečné, že prostě stát má takovéhle věci umět systematicky vylepšovat, že stát se má chovat k klidem co nejvstřícněji. A tenhle princip si myslím, že by měl platit právě o to víc, když se jedná o dobu krizovou, o dobu covidovou.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Tak já se ptám, jestli navrhujete nějaké usnesení, paní poslankyně? Ne. Paní ministryně ale ještě chce reagovat, jenom abych věděl, jak se potom zachováme k výsledku interpelace. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Tak já ještě jednou velmi stručně musím reagovat, protože velmi traumatizující je asi pro zaměstnance úřadů práce poslouchat, že pokud jsme podpořili více než milion unikátních pracovních míst, pomohli více než 74 000 firem, tak poslouchat, že u několika málo firem, které nesplnily podmínky jasně dané zákonem, tak se má všechno všem odpouštět. Skutečně - Antivirus byl velmi úspěšný program, ojedinělý, všemi firmami hodnocen jako nejúspěšnější vládní protikrizový program. Děkuji všem zaměstnancům a zaměstnankyním úřadů práce, protože to dělali nad rámec své běžné agendy, zachraňovali desítky tisíc firem, stovky tisíc pracovních míst. Málokdo si dokáže představit, jaká obrovská zátěž to byla, kolik práce a námahy za tím stojí. A skutečně bych chtěla, aby program Antivirus byl oceněn, protože v této zemi udržel nejnižší nezaměstnanost v celé Evropě. Je to obrovský úspěch a chápu, že z těch více než 74 000 firem několik málo desítek firem si nesáhlo na odpuštění odvodů. Chápu to, nicméně podmínky byly jasně dané zákonem a my jsme jako Ministerstvo práce a sociálních věcí zákon dodržovali. Myslíme si, že podmínky byly nastaveny správně, nemá se odpouštět všechno všem. Zákon hovoří jasně a do budoucna se změnou nepočítáme, protože tu naopak máme schválen zákon o kurzarbeitu, který chceme v případných dalších krizích aplikovat, a tam se s tímto nástrojem nepočítá.

To znamená, kdybych to měla shrnout: Antivirus byl extrémně úspěšný program, děkuji všem zaměstnancům, kteří se podíleli na jeho fungování, nesmírně si vaší práce ceníme - nesmírně si vaší práce ceníme, úřady práce si skutečně zvýšily renomé. A do budoucna s tou změnou nepočítáme, protože tu máme funkční zákon o kurzarbeitu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Protože nepadl žádný návrh na usnesení, projednávání interpelace s tiskem 1107 končí.

Než začneme další interpelace na ministryni Maláčovou, ještě konstatuji omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny. Omlouvá se od 14.30 do 18 hodin pan poslanec Jan Jakob, dále se omlouvá pan Mikuláš Ferjenčík od 9 do 11 hodin z osobních důvodů, Tomáš Vymazal od 9 do 11 ze zdravotních důvodů, pan poslanec Kott od 14.30 do konce jednacího dne z pracovních důvodů a Adam Kalous mezi třináctou a koncem jednacího dne.

To byly další omluvy, které došly předsedovi Sněmovny, a budeme pokračovat další interpelací na ministryni práce a sociálních věcí, a to tisk 1115. Je to interpelace poslance Marka Nováka ve věci poddimenzovaných OSPOD, tedy orgánů péče o dítě. Pan poslanec Marek Novák se hlásí do rozpravy, prosím, máte slovo.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážená paní ministryně, vážení kolegové, kolegyně, ta interpelace je ze dne 5. listopadu 2020, tudíž se už sice nezdá být tak aktuální, nicméně i tak se znovu obracím na paní ministryni s žádostí o zodpovězení zásadních otázek, které jsou právě spojeny s poddimenzováním orgánů sociálně-právní ochrany dětí. Podle informací, které mám z jednotlivých regionů, jsou zaměstnanci OSPODů ještě stále dlouhodobě přetíženi, stěžují si na neúnosný objem práce.

Vážená paní ministryně, ptal jsem se vás, jakým způsobem dochází k vyhodnocování zatížení jednotlivých orgánů sociálně-právní ochrany dětí. Odpověď na tuto otázku jsem bohužel nedostal. Vy jste mi sdělila, že od 1. 1. 2015 existuje závazný personální standard s tím, že na jednoho pracovníka OSPODu připadá 800 potenciálních klientů do 18 let, maximálně 80 rodin, či 40 v případě agendy náhradní rodinné péče. Dále dodáváte, že podle informací ze začátku roku 2020 je kromě úřadů městských částí v Praze a některých územně členěných statutárních měst personálně poddimenzována téměř jedna pětina obcí zajišťujících některá územně členěné statutární město.

Nabývám dojmu, že se personální otázkou daného segmentu ohledně OSPODu vlastně vůbec nikdo nezabývá. Proto vás prosím, žádám, abyste mi odpověděla na otázku, a konkrétně, jakým způsobem se Ministerstvo práce a sociálních věcí vypořádává s regionálními specifiky v rámci OSPODu.

Kromě toho mě také zajímá, zda Ministerstvo práce a sociálních věcí kontroluje a vyhodnocuje personální zatížení jednotlivých OSPODů, zda existují zápisy z takových zjišťování.

Dále žádám o odpověď na otázku, jak lze procentuálně vyjádřit dodržování závazného standardu personálního zajištění sociálně-právní ochrany dětí. Jaká opatření chce vlastně Ministerstvo práce a sociálních věcí zavést v první polovině roku 2021, respektive zavedla právě proto, aby nedocházelo k přetěžování pracovníků OSPOD? Děkuji za odpovědi.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Marku Novákovi. Paní ministryně Jana Maláčová se chystá k odpovědi, prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající, děkuji, pane poslanče, za tuto interpelaci. Víte, že jsme v měsíci listopadu minulého roku ohledně vašeho dotazu intenzivně komunikovali, ale také korespondovali. Naposledy zde mám přiloženu podrobnou odpověď z 27. listopadu minulého roku, a děkuji za ten dotaz. Uvedu některé základní informace.

Co se týká závazného personálního standardu zajištění sociálně-právní ochrany dětí, kterým by se obce s rozšířenou působností měly řídit, tak ten platí a je definován od 1. ledna 2015, a to vyhláškou č. 473/2012 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Základním východiskem, tak jak jste správně zmínil, je přitom minimálně jeden pracovník OSPOD na každých 800 dětí do 18 let přihlášených k trvalému pobytu v obvodu dané obce s rozšířenou působností. Tento počet je odvozen z předpokládaného počtu dětí, které se mohou stát klienty orgánů sociálně-právní ochrany dětí. K tomuto se dále přiřazuje kritérium maximálně 80 rodin, s nimiž pracuje jeden zaměstnanec OSPOD, respektive maximálně 40 rodin v případě zaměstnanců vykonávajících agendu náhradní rodinné péče a sociální kurately pro děti a mládež. V roce 2019 podle našich statistik tak průměrně vycházelo na jednoho pracovníka OSPOD 64 případů, přičemž tento podíl zahrnuje jak jednoduché úkony, například jednorázový výkon kolizního opatrovnictví dítěte, tak ty úkoly složitější a opakované.

Dále bych chtěla upozornit, vážený pane poslanče, že výkon sociálně-právní ochrany dětí je sice výkonem přenesené působnosti, avšak Ministerstvo práce a sociálních věcí nemá přímý vliv na počet zaměstnanců jednotlivých úřadů, neboť stanovení počtu zaměstnanců zařazených do obecního úřadu a schvalování organizačního řádu obecního úřadu je rozhodnutím vyhrazeným radě obce v samostatné působnosti v souladu s § 102 odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. Vyhodnocování potřebnosti dalších pracovníků, zejména v oblasti orgánů sociálně-právní ochrany dětí, tak provádí samotné obce. Kontrolu dodržování těchto standardů provádí krajské úřady, tak jak stanoví zákon - to je také potřeba mít na paměti.

Současným hlavním problémem je nedostatečný počet potenciálních pracovníků OSPOD na trhu práce. Proto jsme v minulých letech udělali několik zásadních kroků, které povedou k tomu, že finanční ohodnocení těchto odborníků se navýší tak, abychom měli vždy dostatečný počet zájemců o tuto velmi důležitou a pro dodržování práv dětí klíčovou činnost. Myslím si, že ten poslední krok, který skutečně celé situaci pomohl a v podstatě zvýšil prestiž pracovníků OSPOD, je to, že jsme v roce 2020 na základě návrhu Ministerstva práce a sociálních věcí přeřadili pracovníky OSPOD z 10. do 11. platové třídy. To je věc, o které se mluvilo roky, a já jsem velmi ráda, že minulý rok se konečně podařila realizovat, a skutečně se pak zvýšil počet zájemců o tuto činnost. Jinak obecně platí to, že vždycky navrhování a navyšování platů ve veřejné sféře pomáhá této záležitosti a vede k tomu, že je více kvalifikovaných zájemců o tyto pozice.

Důležité také říct, že Ministerstvo práce a sociálních věcí poskytuje obcím s rozšířenou působností dotaci na provoz OSPOD, která je vyplácena ex ante i ex post, kdy jsou obcím poskytovány doplatky na oprávněné výdaje, na které nevystačila poskytnutá dotace v jednotlivých letech, jelikož dotace by měla pokrýt všechny tyto výdaje obcí. Obecně dochází k nárůstu rozpočtu na tuto dotaci. Přesto bylo v minulosti těžké zajistit dostatek finančních prostředků právě na zajištění financování orgánů sociálně-právní ochrany dětí, a to proto, že v některých letech byly výpadky či nedostatečné nárůsty rozpočtu obcí.

Podle návrhu novely zákona č. 359/1999, o sociálně-právní ochraně dětí, který bychom snad konečně příští týden měli společnými silami schvalovat ve třetím čtení, by mělo dojít k přeměně z dotace na náhrady nákladů a pro následující roky by tak měl být garantován dostatek finančních prostředků na provoz OSPOD na obcích s rozšířenou působností. Myslím si, že toto je skutečně systémová změna, která povede k zásadnímu zkvalitnění celé této oblasti. A já pevně doufám, že se nám příští středu - protože tento bod je zařazen na pevný čas - že se nám konečně po sedmi letech podaří tuto novelu zákona společnými silami schválit.

Co se týká navýšení rozpočtu na dotace OSPOD, tak je potřeba říci, že od roku 2018, kdy byl ten rozpočet 1 080 milionů korun, tak v tuto chvíli je 1 590 milionů korun a na příští rok navrhujeme další navýšení na 1 655 milionů korun. To znamená, pokud bychom si rozpočet srovnali za poslední tři roky, tak jsme jej navýšili o téměř 60 %, což není malá částka, na tom se asi shodneme. To znamená, i v této oblasti má Ministerstvo práce a sociálních věcí pod mým vedením splněno.

Pevně doufám, že jsem neopomněla žádný aspekt vaší interpelace, případně ráda zodpovím. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan kolega Marek Novák se hlásí do rozpravy, prosím.

 

Poslanec Marek Novák: Děkuji, moc děkuji za odpovědi, vážím si toho a samozřejmě také budu rád, když se nám povede projednat novela zákona č. 359/1999, o sociálně-právní ochraně dětí. Nicméně odpověď, že máme v průměru 64 případů na pracovníka, mě úplně neuspokojuje, protože to mi vůbec nedává nějakou informaci o tom, zda regionálně jsou, či nejsou jednotliví pracovníci přetěžováni, zda my jsme schopni vyhodnocovat podle krajů, podle obcí s rozšířenou působností, identifikovat ty problémy nedostatku lidí, případně vy říkáte, že je samozřejmě zodpovědný krajský úřad, ale nad krajským úřadem je zase ministerstvo. A tam je potřeba, aby ministerstvo bylo minimálně gestor a aby ministerstvo pomohlo, a v případě, že kraj - či obec s rozšířenou působností - není schopen poradit, tak je přece potřeba zasáhnout a nenechat děti bez pomoci pracovníků OSPOD, respektive nechat přetížené pracovníky OSPOD neřešit věci v dané rychlosti, jak je potřeba. O tohle mi jde. Proto se ptám, zda je toto sledováno regionálně? Protože celorepublikový průměr jako takový nám příliš nenapoví. Takže konkrétně prosím, jak a do jaké hloubky je vyhodnocována ta předimenzovanost či poddimenzovanost jednotlivých pracovišť OSPOD?

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Paní ministryně odpoví ráda. Máte slovo, paní ministryně.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji. Ono je to z pohledu jednotlivých kompetencí trošku složitější, ale velmi ráda odpovím. Společnými silami... nebo podařilo se mi navýšit za poslední tři roky platy zaměstnanců OSPOD o více než polovinu, rozpočet na dotace pro obce s rozšířenou působností na vykonávání sociálně-právní ochrany dětí o téměř 60 %. Minulý rok se nám podařilo ještě zařadit ty pracovníky z 10. do 11. platové třídy, což je velmi systémová věc. Příští týden společnými silami po dlouhých letech schválíme novelu zákona o sociálně-právní ochraně dětí, která skutečně přinese systémovou změnu, a hlavně zásadní stabilizaci financování sociálně-právní ochrany dětí. A jakmile dotáhneme i tento úkol, tak se můžeme společnými silami v posledních týdnech a měsících fungování vlády vrhnout na personální standardy. Budu velmi ráda, když budu mít v této záležitosti vaši podporu, protože se také domnívám, že zejména ve vyloučených lokalitách je potřeba ty personální standardy zvýšit. Takže bude to skvělá zpráva, když vedle těch opravdu četných zásadních systémových změn, na které jsme dlouhá léta čekali, zlepšíme i personální standardy, protože to povede k tomu, že děti, které mají smůlu a vyrůstají ve složitých životních podmínkách, budou mít ještě větší podporu ze strany státu i samosprávy. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Pan kolega Novák chce navrhnout nějaké usnesení? Ne...

 

Poslanec Marek Novák: Nechci navrhnout usnesení, jenom jsem prostě tu odpověď paní ministryně nedostal. Pořád jsem nedostal odpověď, do jaké hloubky my jsme schopni a nebo jestli vůbec analyzujeme zatížení jednotlivých pracovníků. Ale samozřejmě já si počkám, protože chápu, teď bylo trochu hektické období. Ale já jsem většinou zvyklý přidávat peníze až po tom, co zanalyzuju problém do hloubky.

Samozřejmě jsem moc rád za to, že ti lidé budou lépe ohodnocováni, protože si to zaslouží. Jsem rád za to, že svým způsobem ta systémová změna bude promítnuta i do novely zákona o sociálně-právní ochraně dětí. Ale na druhou stranu začínám být silně znepokojen, že navyšujeme peníze tam, kde to nemáme ani zanalyzováno, a potom může hrozit to, že ty peníze přijdou vniveč. To už pouze jenom konstatuji a dál už se ptát nebudu. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Paní ministryně ale chce ještě reagovat. Prosím, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Zanalyzováno to máme, pane poslanče, všechna čísla máte v té písemné odpovědi z listopadu minulého roku, můžu to poslat ještě jednou, asi je nebudu tady předčítat. A já s vámi nesouhlasím. Ti zaměstnanci jsou vysokoškolsky vzdělaní, z velké části mají, nebo když jsme nastupovali do funkce, tak měli něco málo přes 20 000, a já si myslím, že to je nedostatečné finanční ohodnocování. Souhlasím s tím, že 65 nebo 64 případů v průměru na jednoho pracovníka je příliš mnoho. Jsou tu různé případy, statistika je nesrovnatelná. Jak jsem říkala, jsou tam jednorázové úkony, ale jsou tam i dlouhodobé problematické opakující se případy, kdy je potřeba skutečně intenzivního výkonu a je potřeba, aby ta práce mohla být kvalitní a mohla být účinná, snižovat počet rodin na jednoho pracovníka. Takže vedle celé řady systémových změn, které jsem v předchozích odpovědích vyjmenovala, si myslím, že je potřeba zapracovat na zkvalitnění personálního standardu. Určitě uvítáme na Ministerstvu práce a sociálních věcí vaši podporu v této věci.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Protože nebylo navrženo usnesení, mohu tuto interpelaci ukončit.

Pokračovat budeme tiskem 1124, to je interpelace pana poslance Lipavského na Andreje Babiše ve věci ekonomického poradce prezidenta republiky Martina Nejedlého. Byla přerušena do přítomnosti předsedy vlády. Usnesení platí.

Další je interpelace Pavla Žáčka ve věci ochrany utajovaných skutečností v Kanceláři prezidenta republiky na předsedu vlády Andreje Babiše, byla přerušena do přítomnosti předsedy vlády. Také zde je platné usnesení.

A nyní je další interpelace Olgy Richterové na ministryni práce a sociálních věcí Janu Maláčovou ve věci pracovní rehabilitace. Jedná se o tisk 1135. Paní kolegyně Richterová je připravena uvést důvody, které ji vedly k interpelaci. Paní ministryně je také jistě připravena. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za slovo. Jde o věc, která si myslím, že má být jednou z obtížných, ale velice důležitých domén úřadu práce, a sice zprostředkovávání příležitostí pro pracovní rehabilitaci lidem se zdravotním postižením, aby se pak mohli uplatnit na otevřeném pracovním trhu. Je to hodně otázka aktivní podpory a v zemích, které to dělají, se to vyplácí, lidé jsou více začleněni do společnosti a ve finále můžou být všichni spokojenější. U nás, paní ministryně, realizujete projekt rozvoj systému podpory zaměstnávání osob se zdravotním postižením na volném trhu práce, kde vlastně navazuje i na předchozí projekt. Tady ten konkrétní je od půlky roku 2017. Já to jenom takhle rekapituluji, protože jsem tím, že to začalo v červnu 2017, tak jsem v červnu 2020 dala konkrétní věcné otázky, abych měla představu, jak se ten projekt vyvíjí. Přijde mi velmi důležitý, tak jak je naplňován. Odpovědi mě příliš neuspokojily, takže po více než roce od odeslání původních otázek se tady konečně můžeme o tom osobně pobavit.

A proto připomenu alespoň základní osu otázek. Zajímalo mě zkrátka, jaký počet lidí se sníženou pracovní schopností, ta může být samozřejmě velice rozmanitá u lidí se zdravotním postižením, využil služeb pracovní rehabilitace a také poté uspěl na otevřeném trhu práce a jak úřady práce konkrétně pomáhají a zprostředkovávají takovouto práci lidem s postižením, jak rozlišují různé druhy postižení a podobně. Zajímalo mě, jaká probíhají pracovní setkání k pracovní rehabilitaci a právě zapojení zaměstnavatelů v regionech otevřeného pracovního trhu. A samozřejmě jsem už popisovala v interpelaci to, jak to dnes funguje či spíše nefunguje a jaké konkrétní podněty z praxe mám, že skutečně to u nás není ideální.

Potom co se týče té odpovědi, tak jsem ji podrobně zanalyzovala s týmem a dovolím si nyní už konkrétně zareagovat na pár věcí, na kterých se ukáže, že v tom chvályhodném cíli není dosahováno nijak velkých pokroků. Co se týče čísel, tak by mě třeba zajímalo, jestli vám, paní ministryně, připadá, že vlastně zhruba 670 lidí se zdravotním postižením, kteří se v letech 2016 až 2019 uplatnili skrze pracovní rehabilitaci na otevřeném trhu práce, ze zhruba 37 000 osob se zdravotním postižením, které byly v evidenci ÚP k červenci 2020, je dostatečné. Chci ukázat nepoměr mezi desítkami tisíc osob s nějakým zdravotním problémem různého typu, které jsou v evidenci a měly by nárok na tuto podporu, s maličkým počtem několika stovek lidí, kteří se skrze tu podporu uplatnili na otevřeném trhu práce, což mi přijde prostě velice malý výsledek.

A další věc: jaká jsou konkrétní opatření, konkrétní metodiky, konkrétní podpora na pobočkách úřadu práce? Jakým vzděláváním procházejí pracovníci, kteří se mají lidem se zdravotním postižením speciálně proškoleni věnovat? To mi z té odpovědi taky není vůbec jasné, jaké tam jsou postupy.

Dám ještě dvě konkrétní otázky. Jedním z nástrojů, jedním z řešení má být odborná pracovní skupina právě při pobočce úřadu práce, a to jsou jasné zpětné vazby z terénu. V té odborné pracovní skupině se vždycky scházejí zaměstnanci nebo zaměstnankyně úřadu práce a často se omlouvají zástupci organizací zaměstnávajících více než 50 % osob se zdravotním postižením, takže takzvané chráněné dílny, a už vůbec se neúčastní zaměstnavatelé z otevřeného trhu práce. Takže to je další věc. Pokud chce úřad práce, a já se domnívám, že chce, to jsou ty deklarované cíle, budovat sítě partnerské spolupráce a zvyšovat kvalitu a dostupnost v oblasti sociální a pracovní rehabilitace, tak proč se nezaměřuje na spolupráci se zaměstnavateli z otevřeného trhu práce, na obce, na další subjekty lokální podpory? Ty se v těch odborných pracovních skupinách vůbec nevyskytují. Tuhle otázku bych vyzdvihla. Proč v těch odborných pracovních skupinách nejsou právě zástupci dalších územních aktérů a zaměstnavatelů z otevřeného trhu práce, se kterými úřad práce se nějakým způsobem snaží spolupracovat? Ale ty výsledky jsou prostě malé.

A to, jak se snaží, uvedu druhou konkrétní otázkou, že vlastně vyplňovali zaměstnavatelé takzvané jobmatchingové dotazníky, aby uvedli, jak jsou bezbariéroví, koho jsou ochotni přijmout, jak by to mohlo fungovat. Dám už poslední větu, číslo. Uvedla jste mi, paní ministryně, v odpovědi, že v období 2017 až únor 2020, což je také důležité si říci, že samozřejmě od té doby pak byl covid, takže to bych pak dál nepočítala, ale v tomto období, které je relevantní, bylo zaměstnavateli ochotnými zaměstnávat lidi se zdravotním postižením vyplněno 4 293 takovýchto jobmatchingových dotazníků a že 883 jich bylo využito k přímému zprostředkování práce pro osoby se zdravotním postižením. Takže ze všech vyplněných dotazníků necelých 21 % jste využili k přímému zprostředkování práce. Ale jak pracujete s těmi zbývajícími téměř 80 % zaměstnavatelů, kteří ten dotazník vyplnili? A k čemu jsou ty ostatní dotazníky používány, pokud ne ke zprostředkování práce?

To jsou konkrétní otázky a jsem ráda, že po těch mnoha měsících je můžeme konkrétně probrat.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní poslankyni Richterové. Paní ministryně je připravena k odpovědi. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Děkuji, pane předsedající. Co se týká zpřísnění dotazu paní poslankyně Richterové na tuto oblast pracovní rehabilitace, tak dovozuji z konkrétních dotazů, že paní poslankyně upozorňuje na chybějící systém koordinace jednotlivých prostředků rehabilitace, to znamená rehabilitace zdravotní, pedagogické, sociální a pracovní. Co se týká pouze pracovní rehabilitace, tak tam je potřeba upozornit, že ta je systémově podchycena v zákoně o zaměstnanosti již od roku 2004. Sociální rehabilitace je podchycena v zákoně o sociálních službách už od roku 2006.

Dále je potřeba také říci, než začneme rozklíčovávat jednotlivá data a jednotlivé odpovědi, že zavedení koordinace jednotlivých prostředků rehabilitace v České republice přesahuje věcnou působnost resortu práce a sociálních věcí. Logicky - zdravotní rehabilitace se týká Ministerstva zdravotnictví, pedagogická rehabilitace Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. To je myslím jasné. Rehabilitace jako taková je dle definice OSN proces, jehož cílem je umožnit osobám se zdravotním postižením, poškozeným úrazem, nemocí nebo vrozenou vadou, aby dosáhly a zachovaly si optimální fyzickou, smyslovou, intelektovou, psychickou a sociální úroveň funkcí, a poskytnout jim takové prostředky pro změnu jejich života k dosažení právě vyšší úrovně nezávislosti na ostatních osobách. A tam je potřeba říci, že tohoto cíle nelze dosáhnout pouze prostřednictvím pracovní rehabilitace, ale jsou tam skutečně velmi důležité i ty ostatní, ta sociální, zdravotní a pedagogická.

Dále je potřeba říci, že pro úspěšnou rehabilitaci osob se zdravotním postižením je důležitá zainteresovanost všech aktérů, to znamená nejenom Úřadu práce České republiky jako poskytovatele pracovní rehabilitace, ale též poskytovatelů zdravotních služeb, poskytovatelů vzdělávání, poskytovatelů sociálních služeb a také samozřejmě zejména, zejména samotných osob se zdravotním postižením. Pak, abychom se dostali k jádru odpovědi, je potřeba si taky přiznat, že ne každá osoba se zdravotním postižením musí nutně projít pracovní rehabilitací, protože v kontextu definice rehabilitace MPSV již v minulosti identifikovalo slabou stránku pracovní rehabilitace, a to je nedostatečné propojení na ostatní prostředky rehabilitace, které, jak už jsem zmínila, spadají právě do gesce resortů Ministerstva zdravotnictví a Ministerstva školství.

Jak už jsem zmínila, my se snažíme systémově řešit oblast sociální a pracovní rehabilitace. Za tímto účelem je od 1. ledna roku 2016 platný doporučený postup číslo 1 z roku 2016 na podporu realizace prostupného systému sociální a pracovní rehabilitace osob se zdravotním postižením. Nastavený systém pracovní rehabilitace považujeme za funkční, a kdybych ho měla stručně popsat, tak se jedná o státem deklarované právo OZP na pracovní rehabilitaci a to je podle § 69 zákona o zaměstnanosti naplňováno. Dále úřady práce zabezpečují pracovní rehabilitaci všem OZP, které o ni požádají, které o ni požádají! Účast v pracovní rehabilitaci nelze osobám se zdravotním postižením direktivně nařizovat. To si myslím, že je ten zásadní bod, od kterého se pak bude odvíjet veškerá snaha o zlepšení a zvýšení provázanosti toho systému.

Hlavním principem je tedy dobrovolnost a svobodné rozhodnutí OZP se pracovní rehabilitace účastnit. A pak je důležité, že každá osoba se zdravotním postižením v České republice má možnost zvolit si způsob, kterým bude dosaženo její zapojení na trh práce s ohledem právě na zdravotní stav, individuální potřeby a další sociální faktory, které tvoří individualitu této osoby.

Co se týká pracovní rehabilitace, tak ta je také dostupná i osobám, které jsou zdravotním postižením ohrožené, například pacientům na konci léčebné fáze ve stabilizovaném zdravotním stavu. Já si myslím, že to bude ještě o to více aktuální v dnešní době, tak jak sledujeme rehabilitaci osob, které měly těžký průběh covidu. Tam je potřeba říci, že o pracovní rehabilitaci mohou požádat tyto osoby ještě za trvání pracovní neschopnosti, připravovat se tak na nové pracovní uplatnění například formou přípravy k práci u svého stávajícího zaměstnavatele a tím pak mohou předejít případné nezaměstnanosti. Důležitá je také motivace těchto osob právě k pracovní rehabilitaci. Co se týká žádostí osob o dočasné pracovní neschopnosti, tak tam Úřad práce tento počet zatím eviduje v jednotkách případů.

Co se týká zaměstnávání osob se zdravotním postižením, logicky Ministerstvo práce a sociálních věcí věnuje této problematice mimořádnou pozornost. Tam jsme k tomu ještě extra korespondovali. Zmíním jednotlivé body interpelace pod evidenčním číslem 1291 z června minulého roku a potom následné elektronické podání z prosince minulého roku.

Co se týče jednotlivých statistik, tak tam je potřeba říci, že Úřad práce zabezpečuje pracovní rehabilitaci, jak už jsem zmínila, v souladu se zákonem o zaměstnanosti na základě uzavřeného individuálního plánu pracovní rehabilitace. Právo na pracovní rehabilitaci mají OZP, které nemusejí být v evidenci uchazečů o zaměstnání, to je taky důležité si říci s ohledem na to, jak byl kladen dotaz ze strany paní poslankyně. OZP musí podat žádost, která je k dispozici na webu Ministerstva práce a sociálních věcí. Co se týká konkrétních statistik, tak v letech 2016 až 2019 uzavřel Úřad práce celkem 1 729 takovýchto žádostí. Pro srovnání v letech 2015 až konec května tohoto roku Úřad práce uzavřel 2 232, to znamená, že skutečně se ukazuje, že covidová situace vedla k zásadnímu nárůstu těchto žádostí. Ještě kdybych to osvítila z jiné perspektivy, tak v roce 2020 bylo uzavřeno 225 žádostí a od ledna tohoto roku do konce května tohoto roku bylo uzavřeno 73 IPPR. To znamená, skutečně se ukazuje, že nám na tuhle problematiku má covid zásadní vliv a že počet takových žádostí povede skutečně ke zvýšenému zájmu.

Co se týká druhé části vašeho dotazu, tak v letech 2017 až 2019 se na otevřeném trhu práce uplatnilo 15 000 OZP z řad uchazečů o zaměstnání. Ten údaj, který vám byl poskytnut, tak těch 674 OZP se vztahuje k dotazu na realizaci pracovní rehabilitace. A kdybych měla ukázat zase nějaké srovnání, období června 2008, to je důležité se na to podívat, bylo v evidenci necelých 298 000 uchazečů o práci, z toho 60 000, zaokrouhluji, byly osoby se zdravotním postižením. V červnu roku 2019, to znamená o 11 let později, bylo v evidenci zhruba 196 000 uchazečů o zaměstnání, z toho 34 000 byly osoby se zdravotním postižením. A když to srovnáme s aktuálním vývojem, tak k 30. květnu bylo v evidenci zhruba 286 000 uchazečů o zaměstnání a z toho bylo téměř 40 000 OZP, tak nám to skutečně hodně variuje.

Zmínila jste už některé nástroje, jak můžeme s pracovní rehabilitací osobám se zdravotním postižením pomáhat. Máme na to některé nástroje, zejména aktivní politiky zaměstnanosti. Tam se snažíme státní rozpočet kontinuálně navyšovat. Klíčový je ale projekt rozvoj systému podpory zaměstnání osob se zdravotním postižením na volném trhu práce.

Co se týká aktuálních výsledků tohoto projektu - a beru to ke konci měsíce května, protože za červen ještě ty statistiky nemáme vyhodnocené - ke konci května tohoto roku jsme umístili 7 717 osob se zdravotním postižením na trh práce, a to přímo poradci pro osoby se zdravotním postižením, z tohoto počtu těch 7 700 zhruba bylo 4 861 umístěno na otevřený trh práce a 2 856 na chráněný trh práce, to znamená je to zhruba dva ku jedné. To znamená, dvakrát více OZP bylo umístěno na otevřený trh práce oproti chráněnému trhu práce.

Celkově bylo k 31. 5. poskytnuto individuální poradenství zhruba 73 000 osobám se zdravotním postižením, přesně je to 72 677. K měsíci květnu bylo celkově zrealizováno 3 550 skupinových poradenských aktivit celkem pro 26 481 osob se zdravotním postižením a také bylo za tu samou dobu kontaktováno 26 848 zaměstnavatelů za účelem navázání, popřípadě prohloubení spolupráce při zaměstnávání osob se zdravotním postižením, z toho 16 700 bylo na otevřeném trhu práce a 10 000 na chráněném trhu práce. Zase se ukazuje, že ten poměr dva ku jedné je i v této oblasti zhruba - beru to přes palec - dodržován.

A co se týká pracovní rehabilitace, v rámci těchto počtů bylo podáno 1 310 žádostí o pracovní rehabilitaci, mluvíme o konci května tohoto roku, a z toho bylo uzavřeno 1 129 IPPR. Protože tady mám ještě nějakých dalších pět nebo šest stránek konkrétních statistik tak, abych zodpověděla všechny vaše dotazy, a je to skutečně velmi důležitá problematika, velmi zásadní, my si uvědomujeme důležitost a přínos toho provázaného systému rehabilitace, takže možná to zkrátím a nebudu číst všechny ty aktuální informace, případně ráda doupřesním, a pokud jsem něco zapomněla, tak ještě doplním. Naprosto s vámi souhlasím, je to důležitá věc. Víte, že Ministerstvo práce a sociálních věcí před vypuknutím covidu velmi intenzivně usilovalo o provázaný systém zdravotní, sociální, pracovní a pedagogické rehabilitace, nicméně covid nám udělal čáru přes rozpočet.

Je ale ještě potřeba říci k tomu vašemu poslednímu dotazu ohledně odborných skupin: tak ty jsou tvořeny na základě zákona o zaměstnanosti, ze zákona tam musí být zástupci osob se zdravotním postižením a také zaměstnavatelů na chráněném trhu práce. Všichni ostatní jsou dle uvážení Úřadu práce, jak máme informace od kolegů, tak se snažíme vždycky reagovat na danou regionální situaci v jednotlivých krajích, respektive i v okresech.

A tam je důležité posouzení vhodnosti z pohledu zdravotního stavu, zástupci obcí z našeho pohledu nedávají příliš velký smysl. Ono se to možná změní, pokud bude schválen návrh o sociálním podnikání, na jehož přípravě se Ministerstvo práce a sociálních věcí podílelo a který byl předložen panem poslancem Chvojkou. To by pak zvýšilo potřebnost zástupců obcí v těchto odborných skupinách, nicméně je potřeba říci, že funkce je dobrovolná, neplacená a ne vždy je zájem o účast jednotlivých zástupců těch skupin, takže my se skutečně zase snažíme podle individuální situace v jednotlivých krajích a okresech ty zástupce motivovat tak, aby nejenže zákon byl dodržován, ale i funkce, opravdová funkce odborných skupin byla zachována a úřady práce měly dobrou zpětnou vazbu z terénu. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryně práce a sociálních věcí Janě Maláčové. Paní kolegyně Richterová se hlásí ještě k dodatečné otázce. Prosím, paní poslankyně, máte slovo.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji. Je to velký projekt, a proto se jenom zeptám jednoduše, kolik osob na této agendě na ministerstvu pracuje, a obecně kolik osob se na ministerstvu věnuje agendě osob se zdravotním postižením, ať víme, jak tato důležitá agenda je personálně pokryta. To, že některé aspekty, ač ta koordinace a zdravotní rehabilitace jsou v gesci jiných - to jsem ani nezmiňovala, protože to je samozřejmé - já jsem se proto cílila v té otázce na to, co máte v gesci vy jakožto rehabilitaci pracovní.

A vedle počtu lidí, kteří se této důležité agendě věnují, mě zajímají ještě dvě věci, a to je, jak řešíte v realitě - ne to, že zákon máme, to je jasné, ale jak řešíte v realitě právo lidí se zdravotním postižením na to, aby se jim téhle podpory té pracovní rehabilitace dostalo. Dám vám příklad. Má Úřad práce třeba přizpůsobené dokumenty pro lidi s určitým typem postižení, například s lehkým mentálním postižením? Z mé zkušenosti nikoliv, takže mě zajímá, jaký je ten specializovaný přístup, kde má odraz v praxi.

Druhá věc, zda máte statistiky odborných pracovních skupin, protože je to prostě velký projekt, vlastně jde do něj hodně peněz, tak jak fungují tyto klíčové nástroje toho, aby dostávali lidé s postižením podporu, a sice, jak často se účastní alespoň ti zaměstnavatelé z takzvaných chráněných dílen provozu, kde mají více než 50 % OZP? Už ani nemluvím o tom, jak důležité by bylo, aby se tam účastnili ti další lokální aktéři, a bohužel, nebylo mi odpovězeno. Chápu, že to je možná něco, co nemáte v podkladech, ale ráda bych to znala po této interpelaci.

Jak se tedy pracuje s těmi, kteří projeví nějakou chuť, ale v těch číslech se ukáže, že propadli sítem, jo? S těmi zaměstnavateli, kteří vyjádřili vůli zaměstnávat lidi s určitým typem postižení, ale přitom jenom 21 % těch dotazníků vyplněných zaměstnavateli se zdá, že bylo využito. A poslední věc. Opravdu důležité je, aby celková praxe byla přezkoumatelná, byla transparentní. Mluvila jste o aktivní politice zaměstnanosti, ale ještě v listopadu 2019 ombudsmanka žádala vládu, aby napravila nezákonnou praxi úřadů práce, které podle ombudsmanky postupují nezákonně a netransparentně při rozhodování o žádostech o příspěvky aktivní politiky zaměstnanosti, například na zřízení společensky účelného pracovního místa a podobně. Já na to chci upozornit, protože to se týká právě i lidí se zdravotním postižením, když není naplněno jejich právo a není naplněna třeba jejich žádost o pracovní rehabilitaci, a je to velice těžko přezkoumatelné dneska.

Takže tohle jsou konkrétní otázky. Pokud dostanu příslib odpovědí, tak si myslím, že tady jsme naplnili podstatu interpelace, abychom se dobrali toho, že to je důležitá věc týkající se desítek tisíc lidí a současně že ten projekt z toho, jak to vidím já, má výrazné limity, že by bylo skvělé, abychom dostali průběžnou zprávu o tom, jak je naplňován.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Paní ministryně se chystá ještě dál odpovídat. Prosím, paní ministryně, máte slovo.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Jedno po druhém to vezmeme.

Co se týká té komunikace s paní zástupkyní veřejného ochránce práv, tam je potřeba říci, že na ten údajně nezákonný postup Úřadu práce České republiky při rozhodování o poskytnutí příspěvku APZ - a je to ta vládní agenda č. 1069/2019 ze 6. ledna 2020, tam došlo mezitím k vývoji a úřad Veřejného ochránce práv akceptoval vysvětlení podané Ministerstvem práce a sociálních věcí. To znamená, že nedošlo k nezákonnému postupu ze strany Úřadu práce, to je potřeba si říci.

Co se týká těch statistik, jak často se ty jednotlivé skupiny scházejí a jak komunikují, tak velmi rádi dodáme. Můžeme to i územně rozčlenit. Je potřeba říci, že v době covidové ta setkání byla řidší, logicky, protože jsme se snažili zmírnit epidemiologicky významné kontakty. Nicméně mám i informaci, že jsme se postupem času přesunuli do on-line prostředí, což je bezesporu dobrá zpráva.

Ještě jednou upozorňuji, že ta setkávání nebo účast v pracovních skupinách je dobrovolného charakteru a není placená, není odměňována. A co se týká ještě nějakých čísel, tak pro vaši informaci, paní poslankyně, jenom v roce 2020 došlo, nebudu asi ostatní nudit, ke 4 021 schůzkám s organizacemi, s nimiž je možné řešit zaměstnání OZP v rámci takzvaných regionálních sítí spolupráce. Je tam 269 škol a vzdělávacích zařízení, 1 385 zaměstnavatelů na otevřeném trhu práce, 1 228 zaměstnavatelů na chráněném trhu práce. Ale to vám asi všechno poskytnu písemně tak, abychom tu debatu nezaplevelovali mikroinformacemi, které jsou bezesporu důležité, ty statistiky, abychom si mohli vyhodnotit, jak celá spolupráce funguje, ale jasně se ukazuje, že ten projekt je velmi dobře funkční a má dobře našlápnuto i přes nepříznivou epidemiologickou situaci a zásah covidu, který skutečně ovlivnil činnost nás všech.

Co se týká informací, kolik lidí je zaměstnáno na projektu, tak na projektu, a je to skutečně velký projekt, je zaměstnáno 99 lidí, 99 osob. Je to projekt hrazený z evropských prostředků. A co se týká vašeho dotazu, kolik lidí pracuje v agendě OZP, tak to takto nemůžu specifikovat, protože agenda OZP znamená příspěvky na péči, znamená to sociální služby, znamená to příspěvky na zaměstnávání osob se zdravotním postižením a podle toho, jak celou tu agendu definujete, tak vám pak můžeme dát čísla, co se týká systemizace jednotlivých agend na Ministerstvu práce a sociálních věcí podle toho, co vás nejvíce zajímá. Ono z pohledu pracovní a sociální rehabilitace je relevantní skutečně všechno.

A ještě jednou, co se týká projektu Podpory zaměstnávání OZP, tak ten prodlužujeme do konce roku 2023, protože je skutečně vyhodnocen jako velmi funkční, efektivní, a jak už jsem v tom předchozím bloku říkala ty statistiky, tak lidem, kteří potřebují naši pomocnou ruku a potřebují začlenit maximalisticky, protože o to usilují, do společnosti, skutečně velmi pomáhá, takže proto jsme se rozhodli tento projekt prodloužit. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Paní kolegyně Richterová má ještě zájem. Buď přednese usnesení, nebo ještě položí nějakou otázku.

 

Poslankyně Olga Richterová: Děkuji za příslib, že dostanu informace, které, předpokládám, že máte jako podkladové k dnešní interpelaci. Současně bych ráda zdůraznila, že se přesně ptám na to, zda jsou například přizpůsobené ty dokumenty, se kterými pracují úředníci, když jednají s člověkem například s lehkým mentálním postižením. A druhá věc, co se týče těch jobmatchingových dotazníků, co se prostě děje s těmi 80 %, které vypadají, že nebyly využity. Jenom mě prostě zajímá, jak důsledně se v tom projektu pracuje se všemi, kteří projevili ochotu jakýmkoliv způsobem být nápomocni a zapojit se. A jenom se chci ujistit, že mohu počítat s tím, že dostanu do mailu tyto odpovědi plus ta podrobná čísla, co jste, paní ministryně, zčásti citovala.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Mohu tím ukončit interpelaci? Paní ministryně ještě jednou s radostí odpoví.

 

Ministryně práce a sociálních věcí ČR Jana Maláčová Tak jako vždy dostanete veškeré informace, které si, paní poslankyně, žádáte. Tuším, že poslední odpověď měla sedm stránek, byla plná statistik. Takže cokoliv potřebujete nad rámec této sedmistránkové odpovědi, velmi rádi poskytneme, protože se skutečně snažíme v této věci odvádět velký kus práce a lidem, kteří potřebují pomocnou ruku státu, pomáhat. Děkuju.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji paní ministryni práce a sociálních věcí, paní Janě Maláčové a končím projednávání tisku 1135. Budeme pokračovat, a to interpelací Jana Farského na pana ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy Karla Havlíčka, která byla přerušena do přítomnosti pana ministra Havlíčka. Ten tady není, pan místopředseda vlády.

Usnesení o přerušení tedy platí, stejně tak interpelace Mariana Jurečky ve věci odsouzeného lobbisty Romana Janouška. Interpelace na Marii Benešovou je přerušena do přítomnosti paní Marie Benešové. Paní ministryně spravedlnosti není přítomna.

A totéž je u interpelace pana poslance Jana Jakoba na Karla Havlíčka, ministra průmyslu a obchodu, ministra dopravy a místopředsedy vlády ve věci ŘSD, 1216. Také je platné usnesení o přerušení do přítomnosti pana ministra. Omluvu jsem konstatoval na začátku.

A nyní tady tedy máme interpelaci paní poslankyně Dany Balcarové právě na místopředsedu vlády a ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy Karla Havlíčka ve věci česko-německé smlouvy o zlepšení splavnosti Labe. Jedná se o tisk 1259. Pan ministr Havlíček tu není, ale paní kolegyně Balcarová má zájem se vyjádřit k této interpelaci a navrhne pravděpodobně usnesení. Prosím.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Já bych tedy ráda tímto požádala o přerušení této interpelace do přítomnosti pana ministra Havlíčka.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji, návrh na přerušení je přednesen. Zagonguji. Přítomnost jsme tady měli vyšší, než je potřebná, ale vzhledem k tomu, že část kolegů odešla do předsálí, musím posečkat, než se vrátí. Všechny další interpelace jsou na paní ministryni Benešovou a na pana ministra Havlíčka, a pokud bude návrh na přerušení, tak bych je rád odhlasoval.

 

Nyní tedy rozhodneme o návrhu paní poslankyně Dany Balcarové, která požaduje přerušit do přítomnosti místopředsedy vlády a ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy Karla Havlíčka projednávání své odpovědi, se kterou vyslovila nesouhlas, která se týká přípravy česko-německé smlouvy o zlepšení splavnosti Labe podle tisku 1259.

Návrh na přerušení budeme hlasovat v hlasování pořadové číslo 81, které jsem zahájil, a ptám se, kdo je pro přerušení projednávání tohoto tisku? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování pořadové číslo 81, z přítomných 82 pro 44, proti nikdo. Návrh byl přijat.

 

Další je interpelace pana poslance Petra Bendla na místopředsedu vlády, ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy Karla Havlíčka. Pan poslanec Bendl tady není, takže musím využít § 112 odst. 6 a ukončit projednávání této odpovědi na písemnou interpelaci.

Další je interpelace pana poslance Jakuba Michálka na ministryni spravedlnosti Marii Benešovou ve věci úbytku soudních znalců. Pan kolega Michálek tady byl, ale nyní momentálně není, takže bohužel, ještě chviličku posečkám, ale nemohu jinak než konstatovat, že také bude platit § 112 odst. 6 zákona o jednacím řádu naší Poslanecké sněmovny a tato interpelace je ukončena.

Další interpelací je tisk 1251, a to je interpelace pana poslance Jana Jakoba na Jana Hamáčka ve věci informace o případu arménské rodiny a podobných případech, kdy lidem hrozí vyhoštění. Pan kolega Jakob je tady a ptám se, co chce navrhnout. Prosím, pane poslanče.

 

Poslanec Jan Jakob: Děkuji, pane předsedající. Chtěl bych požádat o přerušení projednávání této interpelace do přítomnosti pana ministra. Jde o případ arménské křesťanské rodiny Khachatryanových (Chačatrjanových). Jde o jejich osud a bohužel jsem dostal obecnou informaci, že vše probíhá podle zákona, ale rád bych informaci konkrétnější, takže prosím o přerušení. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji. Hlasovat o tom budeme v hlasování číslo 82.

 

Návrh na přerušení do přítomnosti prvního místopředsedy vlády a ministra vnitra Jana Hamáčka.

Zahájil jsem hlasování číslo 82. Kdo souhlasí s návrhem na přerušení projednávání této interpelace? Kdo je proti?

Hlasování číslo 82, z přítomných 84 pro 38, proti nikdo.

 

Ptám se, jestli někdo chce zkontrolovat zápis o výsledku hlasování? Pokud ne, nemohu jinak, než... Ujme se toho pan kolega Černohorský, který už má zápis o výsledku hlasování. (Není námitek.) Tak nic, dobře. Nedá se nic dělat. Kolega Jakob jistě najde způsob, jak v té věci pokročit.

 

Tím jsme vyčerpali všechny odpovědi na písemné interpelace a já přerušuji jednání Poslanecké sněmovny do 11 hodin. Děkuji.

 

(Jednání přerušeno v 10.32 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 11.00 hodin.)

 

Místopředseda PSP Petr Fiala: Dobrý den, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády. Než přistoupíme k projednávání dnešního prvního bodu, požádám místopředsedkyni volební komise, paní poslankyni Moniku Jarošovou, aby nás seznámila s výsledky voleb, které proběhly včera, ve středu 7. července, před ukončením jednacího dne.

Prosím, paní místopředsedkyně, máte slovo.

 

Poslankyně Monika Jarošová: Děkuji za slovo. Tak já začnu první volbou, tou byla

Aktualizováno 7. 11. 2021 v 15:55.




Přihlásit/registrovat se do ISP