(10.40 hodin)
Poslanec Petr Třešňák: Pěkné dopoledne, vážený pane předsedající, vážené kolegyně, vážení kolegové. Já se nejprve na začátek vrátím trochu více do té obecné roviny a pak navážu na některé předřečníky s konkrétními tématy a konkrétními pozměňovacími návrhy, protože my zde projednáváme zákon o podporovaných zdrojích, který je mimořádně důležitý, a to hned ze tří důvodů.
Obnovitelné zdroje jsou jedním z klíčových nástrojů politiky ochrany klimatu a cestou k uhlíkové neutralitě. Za druhé, jsou to technologie obnovitelných zdrojů, které jsou velkou příležitostí pro českou ekonomiku a české technologické i inovační firmy. A za třetí - a to je možná to negativní, a to je ten finanční rozměr. Bavíme se zde o více než 600 miliardách, které zde budou vynaloženy v následujících 10 letech na podporu obnovitelných zdrojů, a přímo tak tedy dopadnou na státní rozpočet i peněženky občanů.
Ve hře je navíc nejen stabilita podnikatelského prostředí celého sektoru a schopnost České republiky plnit mezinárodní závazky, ale také výrazný dopad právě na peněženky občanů, což jsem zmínil před chvílí. Přesto vláda nepřichází s nějakou propracovanou koncepcí, navíc i samotná implementace zásadní směrnice R2 přichází spíše formou poslaneckého návrhu, tedy návrhu, který neprošel analýzou regulace, neprošel standardním legislativním procesem, a navíc v mnohém opakujeme, a to se týká zákona jako celku, některé chyby, které udělali politici už před těmi 10 lety.
Když jsem zmínil rozpracovanou koncepci, měl jsem tím na mysli především aktualizaci státní energetické koncepce a její skutečnou provázanost na další dokumenty, tedy především vnitrostátní plán v oblasti energetiky a klimatu, a hlavně realistický výhled bilancí evropského trhu a také požadované finální zdrojové skladby energetického mixu, protože od toho se to pak celé odvíjí.
Zatím to vypadá tak, že v závislosti na tom, jaké projdou pozměňovací návrhy, se trochu rozmáchneme a k veřejným finančním zdrojům se tak vlastně trošku dostane každý provozovatel. My bychom jako Piráti rádi maximální technologickou neutralitu, a tedy přistupovat ke všem technologiím ve stejných mantinelech a spravedlivě, a především nastavit stabilní podmínky pro rozvoj nových instalací, protože čím se zde poslední půlrok nejvíce zabýváme, je hlavně historie, tedy jak dále podporovat ty už stojící instalace, které už 10 let stojí a dalších 10 let zde mají ještě tedy nárok na podporu.
Já bych nerad zabrušoval do pejorativních termínů, které zde velmi často slýcháme nejen od členů vlády, a tím myslím takové ty výrazy typu solární baroni, solární tunel, ale Ministerstvo průmyslu nám nedodalo přesnou modelaci dopadů na rozpočet jednotlivých návrhů, ať už pozměňovacích, anebo alternativně pro modelaci pro jednotlivá výnosová procenta, ačkoliv jsme o to tuším už v lednu, žádali. To, co jsme obdrželi, byly takové jednoduché tři stránky, které se rozhodně nedaly považovat za nějakou komplexnější analýzu dopadu. Takže návrh, ať už ten původní vládní, nebo ten, co prošel některými změnami výborů, rozhodně není technologicky neutrální a ani se nepokouší implementovat některé tržní principy, tak jako se to povedlo třeba v okolních evropských zemích.
Já se nechci vracet k argumentačním přestřelkám, co probíhaly na hospodářském výboru, kdy právě nebyla dlouho shoda, kolik má být optimální a spravedlivé vnitřní výnosové procento pro jednotlivé typy zdrojů. Místo abychom se hlavně zabývali tím, jak zvýhodnit a nastavit podmínky pro nově budované a desetkrát levnější instalace, což je doložitelné, že dnes lze sestavit například fotovoltaiku desetkrát levněji, tak se stále zabýváme těmi, které si na sebe již nějakou formou vydělaly. My tedy chceme především férovou podporu, která skutečně nastartuje rozvoj obnovitelných zdrojů, a ta musí probíhat do budoucna hlavně formou aukcí, tedy na základě principu trhu, a soutěže na nejnižší cenu, která nás v důsledku vlastně nemusí stát ani korunu, pokud to bude dobře nastaveno.
Já zde pak mám několik doprovodných usnesení. Chápu, že je třetí čtení a že toto mělo zaznít v podrobné rozpravě ve druhém čtení, nicméně zde bych jenom poznamenal, že v druhém čtení nebylo možné předjímat, jaké všechny návrhy budou načteny, jak se bude ubírat například vývoj hlasování ve třetím čtení, a právě tato doprovodná usnesení by měla reagovat na jednotlivé přednesené návrhy a například je zpřesnit nebo doplnit. Jak jsem tu zmínil, ministerstvo podklady, které předložilo, z našeho pohledu byly dost skoupé týkající se čísel a jednotlivých dopadů stanovení vnitřního výnosového procenta na státní rozpočet. Proto jsem se dotázal i Energetického regulačního úřadu, který v tomto považuji nejen za regulátora, ale také především za odbornou autoritu v segmentu. Já si dovolím z toho dopisu odcitovat, nechci to zde nějak zdržovat, jsou to dvě A4, předjímám, ať mě nikdo neobviňuje z toho, že to nějakým způsobem zde chci obstruovat.
Dopis z 3. května zní následovně: "Vážený pane poslanče," přeskočím úvodní dva odstavce, a budu pokračovat, ať to zrychlím, rovnou třetím.
"Pro nastavení výše podpory byla kromě zákona č. 180/2005 klíčová především vyhláška 475/2005 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o podpoře využívání obnovitelných zdrojů. Uvedená vyhláška mimo jiné stanovila indikativní hodnoty technických a ekonomických parametrů pro jednotlivé kategorie podporovaných obnovitelných zdrojů tak, aby za předpokladu jejich splnění výrobce elektřiny dosáhl: a)přiměřeného výnosu z vloženého kapitálu za dobu životnosti výroben elektřiny, který je určený průměrným váženým nákladem kapitálu; b) nezáporné velikosti čisté současné hodnoty toku hotovosti po zdanění za celou dobu životnosti výroben elektřiny při využití diskontní míry ve výši průměrného váženého nákladu kapitálu. Tato základní pravidla byla použita při definování referenčního modelu, který sloužil k nastavení výše provozní podpory. Předmětná metodika zajišťovala, že IRR je za dobu životnosti výrobny rovno použitému průměru váženého nákladu kapitálu WACC. Pro nastavení podpory formou výkupních cen a zelených bonusů byla míra výnosnosti stanovena jednotně pro všechny obnovitelné zdroje energie. Parametr WACC byl definován ve spolupráci s ČVUT v Praze a prošel několikanásobným připomínkovým řízením ze strany odborné veřejnosti. V období od roku 2006 do roku 2010 byl parametr WACC stanoven ve výši 7 % po zdanění. Pro období 2011 až 2013 byl snížen na hodnotu 6,3 % po zdanění. Od roku 2013 do současnosti se vzhledem k účinnosti zákona č. 165/2012 Sb. s přiměřeným ziskem nekalkuluje. V současnosti projednávaná novela zákona svými pravidly pro kalkulaci podpory prakticky kopíruje období 2006 až 2013, přičemž nastavení WACC je aktuálně předmětem v konzultačním procesu. U některých obnovitelných zdrojů energie bylo již krátce po nastavení podpory reálné očekávat výnosy vyšší. V případě fotovoltaických elektráren se tak stalo vzhledem k zákonem dané nemožnosti meziročně snížení podpory o více než 5 %, v době, kdy investiční náklady reálně klesaly, a u bioplynových stanic z důvodu nezohlednění souběhu provozní podpory a investiční dotace. Právě nezohlednění souběhu podpory a dotace je jedním z hlavních důvodů pro zavedení kontroly překompenzace.
Na technicko-ekonomické parametry je skutečně třeba nahlížet jako na hodnoty indikativní, tudíž tak, že jejich nesplnění či překročení nezpůsobuje ztrátu práva na podporu. Vyšší výnosnosti pak bylo v praxi možné dosáhnout vyjma dvou zmíněných případů odchýlením se od hodnot technicko-ekonomických parametrů, to znamená například vyššími ročními výnosy, danými například vyšší dobou využití instalovaného výkonu, případně kombinaci tohoto faktoru a nižších investičních nákladů. V uvedeném kontextu je pak nutné chápat nastavení zákonné hranice vnitřního výnosového procenta pro kontrolu překompenzace jako povolenou míru odchýlení se od parametrů modelového referenčního projektu, užitého při stanovení výše podpory.
Zatímco použitou referenční modelovou výnosnost projektu můžeme chápat jako průměrnou výnosnost v sektoru výroby energie obnovitelných zdrojů, a v kontextu kontroly překompenzace podle našeho názoru rovněž jako minimální hranici výnosnosti. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR tedy bude nyní rozhodovat o maximální výši výnosu, tedy o povolené míře odchýlení se od referenčního modelu a jeho výnosu. Toto rozhodnutí lze považovat za prakticky nezávislé na původním stanovení hodnot. Zároveň je nutné zdůraznit, že jakákoli z navrhovaných změn výše vnitřního výnosového procenta automaticky nezajišťuje úsporu nákladů na podporu podporovaných zdrojů energie. Dále ovšem platí, že čím menší bude rozdíl mezi maximální výnosností a modelovou referenční výnosností, tím se zvyšuje riziko nadměrné kompenzace a nutnost následné indikace nápravných opatření.
Jestliže bude naopak rozhodnuto o nejvyšším navrhovaném výnosovém procentu, pak je možné, že žádný ze sektorů nebude označen jako překompenzovaný a k úspoře nákladů na podporu nedojde, pokud tato volba nebude doprovázena i jiným opatřením, například odvod. ***