Parlament České republiky, Poslanecká sněmovna 2017 – 2021

 

(pokračuje Tomio Okamura)

200.
Odpovědi členů vlády na písemné interpelace

A upozorňuji, že nejpozději do 11 hodin je možno podat přihlášky k ústním interpelacím a poté proběhne jejich losování. Na pořad jednání 118. schůze Poslanecké sněmovny bylo předloženo celkem 67 odpovědí na vznesené interpelace, s nimiž poslanci nebyli spokojeni, a z toho důvodu požádali o zařazení na pořad schůze Poslanecké sněmovny.

Upozorňuji všechny poslance na ustanovení § 12 odst. 6 jednacího řádu Poslanecké sněmovny, které zní: "Není-li interpelující poslanec na schůzi Sněmovny přítomen, nekoná se o odpovědi na jeho interpelaci rozprava a Sněmovna k ní nezaujme stanovisko ani o ní dále nejedná".

Nyní přistoupíme k projednávání odpovědí na písemné interpelace.

Předseda vlády Andrej Babiš odpověděl na interpelaci poslankyně Olgy Richterové ve věci slev na jízdné pro invalidní důchodce, ale předseda vlády není přítomen, takže to nelze projednat. (Radí se s pracovnicí z organizačního odboru.) Projednávání této odpovědi bylo přerušeno do přítomnosti předsedy vlády Andreje Babiše, tím pádem to trvá.

Prvních třináct interpelací je to samé.

Další v pořadí máme opět předsedu vlády Andreje Babiše, který odpověděl na interpelaci poslankyně Olgy Richterové ve věci nezbytné legislativní úpravy pro obce, realizující komplexní podporu bydlení. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 709. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno do přítomnosti předsedy vlády Andreje Babiše, a přerušení tedy trvá.

Další v pořadí - předseda vlády Andrej Babiš odpověděl na interpelaci poslance Mikuláše Ferjenčíka ve věci 2 000 miliard peněz našich občanů z lithia. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 770. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno do přítomnosti předsedy vlády Andreje Babiše, takže zde opět ten stav trvá.

Další interpelace - předseda vlády Andrej Babiš odpověděl na interpelaci poslankyně Věry Kovářové ve věci nedostatečné kapacity základních a mateřských škol. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 897. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno do přítomnosti předsedy vlády Andreje Babiše, a situace tedy trvá, projednávání interpelace je nadále přerušeno.

Další interpelace - předseda vlády Andrej Babiš odpověděl na interpelaci poslankyně Věry Kovářové ve věci informovanost samospráv. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 1015. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno do přítomnosti předsedy vlády Andreje Babiše, a stav tedy trvá, je stále přerušeno.

Další interpelace - předseda vlády Andrej Babiš odpověděl na interpelaci poslankyně Věry Kovářové ve věci kompenzace krajů. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 1017. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno do přítomnosti předsedy vlády Andreje Babiše, a stav tedy trvá.

Další interpelace - předseda vlády Andrej Babiš odpověděl na interpelaci poslance Jakuba Jandy ve věci podpory sportovní oblasti v době koronavirové krize. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 1098. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno do přítomnosti předsedy vlády Andreje Babiše, a stav tedy trvá.

Další interpelace - předseda vlády Andrej Babiš odpověděl na interpelaci poslance Jana Lipavského ve věci plánované cesty ekonomického poradce prezidenta republiky Martina Nejedlého do Moskvy. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 1124. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno do přítomnosti předsedy vlády Andreje Babiše, takže tady také stav trvá.

Předseda vlády Andrej Babiš odpověděl na interpelaci poslance Pavla Žáčka ve věci ochrany utajovaných skutečností Kanceláře prezidenta republiky a Vojenské kanceláře prezidenta republiky. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 1132. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno do přítomnosti předsedy vlády Andreje Babiše.

Další interpelace - místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček odpověděl na interpelaci poslance Jana Farského ve věci demolice drážních objektů v Královéhradeckém kraji. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 1187. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno do přítomnosti místopředsedy vlády, ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy Karla Havlíčka, takže i tady stav trvá.

Další interpelace - ministryně spravedlnosti Marie Benešová odpověděla na interpelaci poslance Mariana Jurečky ve věci odsouzeného lobbisty Romana Janouška. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 1188. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno do přítomnosti ministryně spravedlnosti Marie Benešové. Stav také trvá.

Dále je tady - místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček odpověděl na interpelaci poslance Jana Jakoba ve věci informace k žádosti o prodloužení udělené výjimky z povinnosti používat národní elektronický nástroj pro Ředitelství silnic a dálnic České republiky do 31. prosince 2023. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 1216. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno do přítomnosti místopředsedy vlády, ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy Karla Havlíčka, takže tady také stav trvá.

Dále místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček odpověděl na interpelaci poslankyně Dany Balcarové ve věci přípravy česko-německé smlouvy o zlepšování splavnosti Labe. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 1259. Projednávání této odpovědi bylo přerušeno do přítomnosti místopředsedy vlády, ministra průmyslu a obchodu a ministra dopravy Karla Havlíčka. Pokračujeme tedy v rozpravě. Prosím, paní poslankyně.

 

Poslankyně Dana Balcarová: Děkuji za slovo, pane předsedající. Vážené dámy, vážení pánové, já bych ráda promluvila o věci smlouvy s německou stranou, mezinárodní dohody o splavnění Labe. Interpelovala jsem písemně pana ministra Havlíčka, a to 15. 4., bohužel, ta odpověď mi nedala vůbec žádnou možnost porozumět tomu, co se připravuje. Ta smlouva se připravovala dlouho, ale podklady nebyly veřejné, takže jsem vlastně nevěděla, co se chystá. Až potom 20. 7. došlo opravdu k podpisu té smlouvy a to jsem se dozvěděla z médií, přestože jsem se na to opakovaně ptala, jak to s tou smlouvou vypadá.

Mluvím tady, protože tam vnímám velkou závažnosti dopadu této smlouvy na náš vodní tok Labe, protože vlastně ta smlouva preferuje splavnost Labe před jinými hodnotami a je to v rozporu s celkovou koncepcí pro Labe, která už splavnost nevnímá jako hlavní hodnotu Labe, ale naopak preferuje především takové kvality, jako je schopnost zadržovat vodu, jako je schopnost čelit přívalovým dešťům, To znamená jako opatření proti povodním a současně podpora biodiverzity. To si myslím, že to jsou hodnoty, které Labe má, když kromě toho, když si vezmeme, jak krásné Labe je třeba v oblasti Děčína, labské pískovce, asi to všichni znáte.

A mě tam nejvíc zaráží to, že my se zavazujeme v té dohodě, kterou tedy už k dispozici v tuto chvíli mám, že splavníme Labe do plavební hloubky 230 centimetrů, ale Němci se zavazují na pouze 140 centimetrů. To znamená, že je tam poměrně velká disproporce. My budeme zajišťovat poměrně výrazné navýšení splavnosti, to znamená, že budeme muset činit nějaké kroky, které Labe prohloubí, A je nabíledni, že se jedná o dva plavební stupně, a to je plavební stupeň Děčína, pod Děčínem a plavební stupeň u Přelouče. Přitom obě tyto stavby byly posuzovány z hlediska dopadů na životní prostředí a oblasti NATURA 2000 A u obou těchto šetření - je tady pan ministr životního prostředí, možná mě doplní - bylo zjištěno, že ty stavby se nedají realizovat tak, aby nedocházelo k závažnému poškozování životního prostředí, a zvláště pak oblasti NATURA 2000, což je vlastně porušování evropského práva v tuto chvíli. Takže nevím, jak pan ministr Havlíček bude chtít dosáhnout toho, že zajistí 230 centimetrů plavební hloubky. mně se to jeví tak, že to je vlastně další krok k tomu, aby se pokračovalo směrem k vytvoření plavebního kanálu Dunaj-Odra-Labe. Podle mě je to příprava k tomu tím, že se zajistí splavnost od Přelouče až na hranice s Německem v této hloubce, tak je to jasný krok a jsou to ohromné investice. Kanál Dunaj-Odra-Labe by představoval pro náš rozpočet stovky miliard, ani nevíme vlastně kolik, ale už teď na přípravy a na projektové práce bylo vynaloženo několik miliard. Plavební stupeň u Děčína, co mám informace, by stál také několik miliard, přestože, jak jsem řekla, je to v rozporu s ochranou životního prostředí a s ochranou NATURA 2000.

Takže jsem tady jenom chtěla poukázat na závažnost toho, že pan ministr Havlíček jde tímto směrem, směrem budování kanálu Dunaj-Odra-Labe, což myslím, že většina z nás chápe, že se jedná o stavbu, která vůbec byla projektována dávno v minulém století a do toho století nepatří, protože opravdu preferujeme zadržování vody v krajině, a ne urychlování, a ještě urychlování pomocí betonování krajiny. To mně přijde, že je velmi nebezpečné, a vnímám to jako velké riziko, které připravuje současná vláda. Děkuji moc za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Já jsem jenom, vážená paní poslankyně, byl takový benevolentní, protože on ten bod je opravdu přerušený do přítomnosti pana ministra. (Poslankyně Balcarová: Děkuji moc.) Takže jenom na mikrofon řeknu, že to vaše vystoupení bylo mimo protokol, protože, jak jsem říkal, bylo to přerušeno do přítomnosti ministra průmyslu a obchodu, ministra Havlíčka. S tím já bohužel vůbec nic nemohu udělat.

Teď přečtu nějaké omluvy. Od 9 hodin do konce jednacího dne z pracovních důvodů se omlouvá pan poslanec Marek Výborný a dále Petr Gazdík se omlouvá kvůli jednání sněmovní vyšetřovací komise k havárii na Bečvě, jíž je členem, omlouvá se zřejmě z dneška, a místopředseda Sněmovny Tomáš Hanzel se omlouvá ve čtvrtek 16. 9. a v pátek 17. 9., a to z osobních důvodů.

A teď už tady máme další interpelace, kde už zajisté vystoupení budou v rámci jednacího řádu. Místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová odpověděla na interpelaci poslance Vojtěcha Munzara ve věci vyvození důsledků ze závěru soudu, nezákonné výzvy novomanželům. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 1261.

Zahajuji rozpravu a pan poslanec Vojtěch Munzar se hlásí. Tak prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji, pane předsedající. Paní ministryně není přítomna, je to škoda, protože je to poslední dnešní den interpelací a už asi nebudu mít příležitost, abych si to s paní ministryní vyříkal, aby řekla svůj názor. Takže já nebudu navrhovat dneska přerušení do přítomnosti paní ministryně, ale svou interpelaci přednesu, a to z toho důvodu, že se mi zdá, že v odpovědi paní ministryně jsou závažné skutečnosti, které byste měli, kolegyně a kolegové, znát.

Každý příběh má svůj začátek a měl by mít i svůj konec. Myslel jsem, že konec nezákonných výzev novomanželům Finanční správou bude rozhodnutí soudu z dubna tohoto roku, který konstatoval, že tyto výzvy jsou nezákonné. Jaké bylo moje překvapení, když jsem se na to ptal paní ministryně - znova rozhodnutí soudu zlehčovala a znova tento nezákonný postup obhajovala. Tento příběh ohledně nezákonných výzev svatebčanům se jmenuje obhajoba nezákonných postupů a zlehčování nadužívání pravomocí až do roztrhání těla paní ministryně, což je v této kauze de facto modus vivendi paní ministryně Schillerové.

Jenom pro připomenutí: Na konci července 2018 Finanční správa vyzvala zhruba 95 novomanželských párů pod hrozbou pokuty, aby povinně sdělily Finanční správě podrobnosti o své svatební hostině - otázky typu kde měli hostinu, informace o počtu svatebních hostů, zkrátka osobní otázky, a to pod hrozbou půlmilionové pokuty. Co je podstatné: Finanční správa je vyzvala jako povinné osoby, dokonce i ty novomanželské páry, které měly svatební hostinu doma. Určitě si na to, kolegyně a kolegové, vzpomínáte, probírali jsme to tady několikrát. Už tehdy bylo ze stran odborné veřejnosti upozorňováno, že zaslání výzev bylo nezákonné, protože svatebčané nejsou povinnými osobami podle § 57 daňového řádu, na který se Finanční správa odvolávala. A paní ministryně to tady hájila slovy, cituji: "Nešlo o exces, který by vybočoval ze zákonného rámce." Zároveň podle paní ministryně dohlídka na Finanční správě pod vedením tehdejšího generálního ředitele Finanční správy Janečka dopadla tak, že žádné pochybení a nezákonnost nenastaly. Navzdory neustálému hájení nezákonných postupů a nepravdivým tvrzením Krajský soud v Ostravě v dubnu tohoto roku v části rozsudku týkající se těchto výzev potvrdil, že výzvy byly nezákonné, a svatebčané žádnými povinnými osobami nejsou. Potvrdila se tak slova odborné veřejnosti. Já bych tady ten rozsudek mohl přečíst, ale protože tu není paní ministryně, tak tak neučiním, každý si ho můžete dohledat.

Takže jsem se paní ministryně na základě rozsudku zeptal, jaké budou vyvozeny důsledky na Finanční správě, která postup obhajovala, a jaká se zejména přijmou opatření, aby odvolací řízení v odvolacích orgánech Finanční správy nefungovalo pouze jako obhajoba nezákonných postupů úředníků Finanční správy. Tento problém je totiž příkladem, jasným příkladem a dokladem, že odvolací řízení nefungují, pokud jsou pouhou obhajobou nezákonných postupů. Ne každý podnikatel má chuť, energii, trpělivost a vůli řešit vše přes soudy. No, jaké bylo moje překvapení, že v odpovědi paní ministryně byla opět obhajoba nezákonných postupů a zlehčování. V odpovědi se objevilo, že nezákonnost výzev nebyla soudem konstatována. Dokonce toto se objevilo v odpovědi paní ministryně, navzdory tomu rozsudku.

Kolegyně a kolegové, jak se bude podle vás Finanční správa chovat do budoucna, když je jí ústy ministra vysílán signál, neustále vysílán signál, že si může dovolit vše, že se mohou překračovat pravomoci? To přece přispěje jen k dalším nezákonným postupům. A k tomu pocitu všemocnosti na úkor práv občanů paní ministryně vysokou měrou přispívá. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: V podstatě pan poslanec Vojtěch Munzar ani žádné usnesení nenavrhuje, takže... Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Já to nenavrhuji z toho důvodu, že tu není paní ministryně a nemůže se vyjádřit. Jinak bych určitě něco navrhl, ale vzhledem k této situaci nenavrhuji.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Ano, chápu, chápu, chápu. Takže děkuji, a já tedy přejdu k další interpelaci.

Další interpelaci má opět pan poslanec Vojtěch Munzar. Místopředsedkyně vlády a ministryně financí Alena Schillerová odpověděla na interpelaci poslance Vojtěcha Munzara ve věci kontrol a udělování sankcí realitním zprostředkovatelům podle zákona AML. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 1262. Zahajuji rozpravu. Ano, pan poslanec Vojtěch Munzar se hlásí. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Vojtěch Munzar: Děkuji. Opět mám komentář k nepřítomné paní ministryni a její odpovědi. Mám totiž takový pocit, že si Ministerstvo financí, respektive instituce pod vedením Ministerstva financí, našly nový terč svého zaklekávání. Tím terčem se stali realitní zprostředkovatelé, realitní makléři. Nástrojem na zaklekávání a pokutování se stala směrnice AML, respektive zákon AML. Kontroloři finančního analytického útvaru po realitních makléřích chtějí de facto reálně nesplnitelné a někdy absurdní požadavky, a když je ti realitní makléři nedodají, tak je pokutují.

Podle povinností dle zákona AML musí podnikatelé kontrolovat, jestli jsou peníze jejich klientů takzvaně čisté, jako prevence proti praní špinavých peněz. To se právě týká například realitních makléřů, na které vlastně stát přenesl část své kontrolní činnosti, a to aniž by jim řekl, jak přesně při této kontrole mají postupovat. Přesto za nimi chodí kontroly a přesto jim udělují pokuty.

Na otázku na paní ministryni, zda byl pro realitní makléře vydán metodický postup, jak mají postupovat a co po nich stát vůbec bude vyžadovat, odpověď paní ministryně byla negativní. Stejně tak neexistuje jednotný postup, co a jak bude kontrolory po realitních makléřích vyžadováno. Takový neexistuje, přesto dostávají desetitisícové až statisícové pokuty. Takže stát něco chce, neřekne přesně co, kontroloři nemají pokyn, co přesně mají chtít, ale hlavně že se začaly rozdávat pokuty pomalu jako na běžícím pásu.

Ty odpovědi, paní ministryně, mě velmi překvapily, nejdou mi vůbec na rozum, protože ta odpověď je jako odpověď kontrolora, pro kterého jsou všichni preventivně podezřelí, a všichni lidé by se měli změnit na kontrolory a kontrolovali by každého navzájem a pro samou kontrolu by jim nezbyl čas na jejich skutečnou práci. Je to úplně mimo realitu.

Dám vám konkrétní příklady, za co se například dává pokuta: například za to, že si realitní makléř neuchoval nabývací titul k nemovitosti. Chtěl jsem se paní ministryně zeptat: Proboha proč, když nabývací tituly jsou součástí veřejné databáze katastru nemovitostí? Přece je každému jasné, že když makléř připravuje prodej nějaké nemovitosti, tak pracuje s nabývacím titulem, to je přece z logiky věci. Proč má duplikovat jeho uchovávání? Vždyť je to hrozná byrokracie a dávat za to pokutu je hrozná buzerace.

Odpověď paní ministryně je, že je to proto, aby doložil kontrolním orgánům, že s ním pracoval. Takže podle slov paní ministryně není povinnost se s ním pouze seznámit a zkontrolovat ho, ale i ho uchovat, a to proto, aby kontrolor státu mohl správně zkontrolovat, že realitní makléř, jehož hlavním posláním není být kontrolorem, správně zkontroloval svého klienta. Je to úplný nesmysl.

Realitní makléři mají také povinnost prověřovat zdroje klienta. Nemají ale vlastně jinou možnost než to učinit dotazem na svého klienta. Nemají žádný nárok a právo - a dle mého názoru je to tak správně - vyžadovat po finančních institucích, aby realitním makléřům sdělovaly bankovní údaje svých klientů. Paní ministryně v odpovědi tvrdí, že realitní makléři mají po svých klientech vyžadovat třeba bankovní výpisy a daňová přiznání. Dokážete si představit, že přijdete na nějaký inzerát do realitní kanceláře a jako první otázku dostanete: Tak můžeme spolu ten obchod uzavřít, ale přineste mi daňová přiznání a bankovní výpisy, abych se jako realitní makléř podíval na to, za co utrácíte a kdo vám posílá peníze?

Chtěl jsem se zeptat paní ministryně, jestli náhodou nejsou povinnými osobami podle tohoto zákona i banky. Takže nejsou náhodou už klienti bank a jejich účty prověřeni přímo bankami? Takže proč dávat pokutu realitním makléřům za něco, co vlastně reálně nemají možnost zkontrolovat, a co už zároveň dělá někdo jiný?

Stejně tak by realitní makléři měli kontrolovat podle paní ministryně účetní závěrky a výsledovky svých klientů. Proboha, vždyť realitní makléři nejsou účetní a auditoři. Ale pozor, paní ministryně má vodítko, které napsala ve své odpovědi. Když má firma nulový zisk nebo je ve ztrátě, tak už je podezřelá. Takže přátelé, pokud byste chtěli rozvíjet své podnikání a chtěli jste do něčeho investovat, když jste například minulý rok v době covidu byli ve ztrátě, tak už jste podezřelí. Mně to přijde absurdní. Nevím, jak vám, ale mně určitě ano. Ale jsou to odpovědi paní ministryně.

Víte, jak mi to celé přijde? Stát se zbavil své povinnosti kontroly ze směrnice AML tím, že ji přenesl zákonem na jednotlivé podnikatele. Tím mohl prezentovat na Evropské komisi, že už tedy máme vyřešeno v České republice. A teď si našel důvod, jak zaklekávat na realitní makléře. Tím pravým důvodem jsou dle mého vysoké pokuty, které stát uděluje. Jak jsem řekl, aniž by stát dal metodickou pomůcku, jak mají přesně postupovat, a chce po nich plnění jejich povinností vlastně nereálným způsobem.

Stát totiž může ke kontrolám přistupovat dvěma způsoby. Buď kontroly slouží jako součást řízení a nastavení systému, nebo je jejich cílem pouze snaha o trestání, sankcionování a získávání co nejvyššího výnosu z pokut do státního rozpočtu. Obávám se, že instituce pod Ministerstvem financí pod vedením paní ministryně zvolily způsob druhý.

Dovolím si poslední poznámku na závěr. Nemovitost totiž dnes můžete koupit a prodat i bez realitních makléřů, můžete se domluvit přímo. V takovém případě nejsou prověřovány strany obchodu vůbec. Tedy možná, pokud se tak děje přes bankovní účty prostřednictvím bank. Takže je zcela zjevné, že ty obchody, na které směrnice AML míří, zřejmě nebudou primárně ty, které jdou přes realitní makléře. O to víc jsou z mého pohledu nesplnitelné nároky, které Ministerstvo financí po realitních makléřích chce, do očí bijící. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Pokud se již nikdo nehlásí, rozpravu končím. Táži se nyní poslance Vojtěch Munzara, jaké navrhuje usnesení Poslanecké sněmovny k této odpovědi. (Nenavrhuji žádné.) Nenavrhujete, jo, v pořádku. Takže tuto interpelaci odložíme a přecházíme k další interpelaci.

Mezitím přečtu omluvy. Omluvu z jednání dává pan poslanec David Kasal dne 16. 9. z pracovních důvodů, dále 16. září na celý jednací den ze zdravotních důvodů pan poslanec Vít Kaňkovský, pan poslanec Daniel Pawlas 16. 9. a 17. 9. se omlouvá z jednání Poslanecké sněmovny ze zdravotních důvodů, paní poslankyně Markéta Adamová se omlouvá 16. 9. z pracovních důvodů, pan poslanec Radek Koten se omlouvá dnes z jednacího dne z pracovních důvodů.

Takže místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček odpověděl na interpelaci Petra Bendla ve věci finanční podpory firem holdingu Agrofert. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 1268.

Zahajuji rozpravu a pan poslanec Petr Bendl se hlásí. Prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo. Vážený pane místopředsedo, kolegyně, kolegové, je to smutný pohled tady za mě, na dnešní interpelace nedorazil žádný ministr, viděl jsem tady chvilku pana ministra životního prostředí, ale jinak... Pan ministr Havlíček... ve věci, která, myslím si, je závažná a ve svém důsledku může znamenat obrovské národohospodářské škody pro celou Českou republiku, ve věci konfliktu nebo chcete-li střetu zájmů našeho pana premiéra a firem, o kterých říká, že už je neřídí, i když o tom existují podle mě důvodné pochybnosti.

Já jsem se obrátil na pana ministra Havlíčka s interpelací, se žádostí o definování a odpovědění čtyř jednoduchých otázek: Které firmy ke kterému datu a v jakém objemu z holdingu Agrofert v období 2014 až 2021 čerpaly finanční dotace podpory či investiční pobídky ze zdrojů v rámci Ministerstva průmyslu? Kdo rozhodl o jejich udělení? Zda bude požadovat vrácení podpor? Pokud ano, jaké kroky v této věci učinili nebo se chystají učinit a z jakých zdrojů byly finanční podpory poskytnuty, případně ze které konkrétní položky a kapitoly státního rozpočtu z rozpočtu které instituce nebo organizace a na základě jakých pravidel?

K těm otázkám jsem došel především po veřejné interpretaci premiéra, který říkal veřejně, že Česká republika nic platit nebude, že z evropských peněz ještě nebylo nic proplaceno, že holding Agrofert ještě žádné peníze nedostal z Evropské peníze, a tudíž není důvod, proč by je měl vracet.

Já jsem se úmyslně obrátil na MPO, protože jde o dotace z MPO, které nejsou nárokové, nejsou to podpory a dotace a investiční pobídky, na které by - například na rozdíl od zemědělství, kde takovéto podpory existují - měla jakákoli firma nárok. Jenom pro ty z vás, kteří tu interpelaci... kterou je možné si přečíst včetně odpovědi na internetových stránkách Parlamentu České republiky: tam jsem se dozvěděl, kde všude bylo čerpáno, včetně data rozhodnutí o poskytnutí dotace, kterou čerpaly firmy.

My všichni žijeme jenom Agrofertem, všichni mají pocit, že to je jenom jedna společnost Agrofert, nicméně Agrofert je holding vlastnící a roztahující se celou Českou republikou. Tak jenom namátkou: Fatra, a. s. - vyplaceno 547 000 korun na podporu úspory energie, výzva; Cerea, a. s. - 2,5 milionů, Ethanol Energy, a s. - 59 milionů na úspory energie, Primagra, a. s. - úspory energie 927 000, Výzkumný ústav organických syntéz - 2 miliony, Pekárna Zelená louka, která obdržela 100 milionů korun ze státního rozpočtu v tuto chvíli - jestli tedy platí, že to ještě nebylo proplaceno evropskými penězi, která mimochodem také dostala od Ministerstva průmyslu nebo prostřednictvím Ministerstva průmyslu a obchodu investiční pobídku ve formě slev na dani ve výši nebo má alokovanou ve výši 81,6 milionu korun. A je tady řada dalších a dalších firem, které čerpají finanční prostředky, PENAM například, Výzkumný ústav organických syntéz - ten je tady mnohokrát, Centrum organické chemie - celkem 33 milionů korun a tak dál a tak dále. Já bych s tím hodně dlouho zdržoval. GEMOS CZ, spol. s. r. o., a další společnosti, to člověk žasne. CS CABOT - čerpání slevy na daních ve výši 94 milionů korun, Lovochemie, strop veřejné podpory 591 milionů korun, PENAM 155 milionů korun, PRECHEZA, a. s., 289 milionů korun, PREOL 46,9 milionu korun, to jsou všechno stropy veřejné podpory, čerpání slevy na daních, které mají odsouhlasené.

A já jsem chtěl vědět, zdali opravdu čerpají, kolik už bylo vyčerpáno, aby mi na to pan ministr odpověděl, neboť v jiné části České republiky dochází z důvodu střetu zájmů pana premiéra k pozastavování vyplácení dotací žadatelům o podpory v oblasti zemědělství. Já to raději odcituji, abych neřekl něco jinak, než jak to ve skutečnosti je - cituji z médií: "Přestože premiér Andrej Babiš v médiích neustále opakuje, že důsledky střetu zájmů tak, jak je několikrát potvrdily instituce EU, nemohou mít žádný dopad na čerpání evropských dotací, dokazuje skutečná realita pravý opak. Státní zemědělský intervenční fond, který v České republice distribuuje finanční podpory do zemědělství, pozastavil právě z důvodu tohoto střetu zájmů proplácení dotací některým programům, například v titulu začínající mladý zemědělec."

A cituji z materiálu, který Státní zemědělský intervenční fond rozeslal žadatelům o dotace: "Evropská komise - Generální ředitelství pro zemědělství a rozvoj venkova provádí vůči Programu rozvoje venkova České republiky na období 2014 až 2020 auditní šetření, které není doposud ukončeno a jehož předmětem je fungování zavedených řídicích a kontrolních systémů za účelem vyloučení střetu zájmů. V jeho dosavadním vývoji a závěrech Evropská komise konstatuje rozpor současné situace pana Ing. Andreje Babiše jakožto veřejného funkcionáře s poskytováním dotací k projektům společností ze skupiny Agrofert, a. s., podle ustanovení § 4c zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ve znění pozdějších předpisů a s čl. 61 nařízení Evropského parlamentu a Rady 2018/1046," konstatuje SZIF s tím, že k proplacení příslušných dotací může dojít až po došetření týkajícího se střetu zájmů premiéra. Pozastavení výplaty dotací se dotklo pravděpodobně těch, kteří v rámci realizace projektu v rámci Programu rozvoje venkova nakoupili stroje nebo technologie od některé z firem, které patří do holdingu pana premiéra.

Zkusím to dovysvětlit. Malý začínající zemědělec požádal o dotaci, splnil podmínky, nakoupil stroj od firmy patřící do holdingu Agrofert, ten stroj zaplatil, nicméně Státní zemědělský intervenční fond pozastavil financování, přičemž toho zemědělce dostal do prekérní situace. Jednak on nemusel mít vůbec šanci vědět, že taková firma, od které kupuje ten příslušný stroj, vůbec patří do holdingu pana premiéra, a dostává se do ekonomicky absurdních situací, kdy vlastně neví, co s tím. Týká se to desítek malých soukromých zemědělců, kterým takto byly pozastaveny dotace.

A tak mě zajímá, jestli totéž bude v případě těch velkých dělat Ministerstvo průmyslu a obchodu, protože ta situace je následující: stejně jako v zemědělství, a pan ministr mi na to odpověděl, dochází k jakémusi předfinancování na základě čestného prohlášení, ocituji pana ministra: "Od nabytí činnosti novely zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmů, ze dne 1. 9. 2017 podepisují příjemci účelové a institucionální podpory čestná prohlášení, kde mimo dalších skutečností prohlašují, že žadatel není obchodní společností, ve které veřejný funkcionář nebo jím ovládaná osoba vlastní podíl představující alespoň 25 % účasti společníka v obchodní společnosti ve smyslu ustanovení § 4c) zákona č. 159/2006 Sb., o střetu zájmu, v platném znění."

Takže stačí čestné prohlášení a peníze putují v případě velkých firem na MPO, kdežto v případě malých firem, které nevlastní žádnou takovouto strukturu, nemají šanci dozvědět se, jestli v rámci výběrových řízení nakoupily příslušné stroje a zařízení od holdingu Agrofert, tak těm je zastaveno financování. Myslím si, že to je vážná věc. Do budoucna to otevírá otázku, protože v případě, že nakonec bude konstatováno, že pan premiér je v konfliktu zájmu a je ve střetu zájmů, pak to bude znamenat, že všechny dotace, které jsou v rámci programů podpory kofinancované z Evropské unie, budou muset být vráceny. To znamená nejenom finanční prostředky z Evropské unie, ale bude povinnost vrátit i finanční prostředky, které jdou z rozpočtu České republiky jako kofinancování těchto podpor, protože kdyby se tak nestalo, porušujeme tím smlouvy s Evropskou unií a zároveň vlastně porušujeme pravidla certifikace jednotlivých programů tak, jak byly schváleny.

Už asi nebudu mít šanci, pan ministr Havlíček asi dobře ví, proč tady v tuto chvíli není. Je to poslední šance se zeptat ministrů v rámci písemných interpelací, i když v interpelacích obecně, neboť jsou před námi volby. Mě to mrzí. Myslím si, že pokud má pan ministr čisté svědomí, tak tu měl být a měl odpovídat na otázky, proč máme dvojí přístup k čerpání evropských peněz z titulu posuzování střetu zájmu pana premiéra. Jednou to nejde v případě, že jde o malé zemědělce, jednou to jde v případě, že jde o velké akciové společnosti, tam problém s čerpáním dotací a poskytováním úlev na daních není. Je otázkou, co bude dál, nicméně je jistá značná míra ohrožení toho, že to nakonec postihne celý ten sektor s těmi dopady, a v okamžiku, kdy ty prostředky budou muset vracet, tak škody budou několikanásobně vyšší, než kdyby k takovýmto finančním transferům nedocházelo.

Pane předsedající, nebudu navrhovat přerušení, protože to nemá smysl, po volbách se tady sejde Poslanecká sněmovna v jiném složení a bude začínat zcela s čistým stolem, nicméně slibuji, že pokud budu mít tu příležitost, tak se zeptám znovu a myslím si, že vzhledem k tomu, co jsme zjistili nebo co nám bylo odpovězeno, stojí za to, ptát se, jaké finanční podpory jdou i z ostatních správců nebo platebních agentur v rámci jiných ministerstev, kolik jde podpor z MMR, z MŽP, MPSV, z Ministerstva zemědělství a podobně, protože si myslím, že takovýto extrémní konflikt zájmů ohrožuje samu existenci České republiky a její normální fungování. Děkuji vám za pozornost.

 

Místopředseda PSP Tomio Okamura: Děkuji. Přejdeme tedy k další interpelaci.

Mezitím přečtu další dvě omluvy. Paní poslankyně Květa Matušovská se omlouvá z jednání schůze Poslanecké sněmovny dneska mezi 9. a 11.30 z pracovních důvodů a pan ministr kultury Lubomír Zaorálek se z naléhavých pracovních důvodů omlouvá dnes i zítra po celý jednací den.

Takže další interpelace. Ministr zemědělství Miroslav Toman odpověděl na interpelaci poslanci Petra Bendla ve věci přesunu pravomocí hospodaření se státním majetkem mezi společnostmi Lesy České republiky, státní podnik, a Vojenské lesy a statky, státní podnik. Interpelace se spolu s odpovědí předkládá jako sněmovní tisk 1269. Zahajuji rozpravu a hlásí se, předpokládám, pan poslanec Petr Bendl. Tak prosím, máte slovo.

 

Poslanec Petr Bendl: Děkuji za slovo, pane místopředsedo. Kolegyně a kolegové, tady jsem v podobné situaci, která je neméně vážná. Vláda velmi nedávno vzala na vědomí převody hospodaření ke státnímu majetku na úrovni 70 000 hektarů. Majetek, který spravovaly Vojenské lesy a statky, jeho část, přechází na Lesy České republiky. Jenom pro vaši představu, jde o území velikosti zhruba okresu Kladno nebo okresu Praha-východ. Natolik závažný problém to je, že jsem přesvědčený, že by měl stát Ministerstvu zemědělství a Ministerstvu obrany za diskusi nejen na úrovni vlády, kde vláda tento materiál vlastně jenom vzala na vědomí, ale měli jsme se o tom a máme se o tom bavit i na úrovni minimálně zemědělského výboru, spíše na úrovni jednání celé Poslanecké sněmovny, neboť dopady tohoto převodu nejsou malé, ale kupodivu nebyly zpracovány žádné ekonomické analýzy, nebyly zpracovány ani odhady toho majetku, ani Ministerstvo obrany, ani Ministerstvo zemědělství se nezabývalo ekonomickými dopady tohoto přesunu.

Ministr zemědělství několikrát veřejně odpověděl, že to je z titulu toho, že chtějí koncentrovat řešení problematiky kůrovce, aby mu lépe čelili, a ministr obrany říkal, že NKÚ ho upozornil na to, že obhospodařují majetky, které se strategií Armády České republiky už nemají nic společného, a tak to vyřešili tímhle způsobem. Já jsem si dal tu práci a věnoval jsem se detailně celé té transakci a podmínkám, které měli podle mě odpovědní lidé za řízení podniků, ať už jde o Lesy České republiky, či Vojenské lesy a statky, tak stejně odpovědní lidé na Ministerstvu zemědělství měli znát a vědět, neboť podle zákona o státním podniku by o takovémto převodu měla rozhodnout vláda, ne vzít na vědomí, to za prvé. A za druhé mě udivuje, že v žádném ze strategických materiálů ani při debatách na téma výroční zpráva hospodaření Lesů České republiky či výroční zpráva hospodaření Vojenských lesů a statků o tom nikdy nebyla žádná diskuse.

Odborníci vrtí hlavami, neboť reálné podklady k tomu, aby toto přesunutí obrovského majetku dávalo logiku, zvlášť v době, kdy podotýkám cena dřeva stoupá extrémním způsobem, tudíž by nás ekonomické dopady takovéhoto rozhodnutí určitě měly zajímat. A když jsem studoval - protože Vojenské lesy a statky nechodí se svojí výroční zprávou na jednání zemědělského výboru, ale chodí na branně bezpečnostní výbor - tak jsem se pokusil i tam hledat, jestli někde v nějakých strategických materiálech je tato záležitost zmiňována.

Odcituji z výroční zprávy z roku 2019, která jediná je veřejně vyvěšena jako nejnovější na stránkách Vojenských lesů a statků. Odcituji části, které se týkají divize Mimoň, která vlastně celá má být zrušena, a území, o které se do budoucna mají starat Lesy České republiky, bude tedy převedeno nebo je tento záměr, to k 1. 1. příštího roku udělat. A odcituji - divize Mimoň: "Divize obhospodařuje 26 642 hektarů lesní půdy. Celá oblast Ralska je ceněna z hlediska ochrany přírody, kdy podstatná část je od podzimu 2014 vyhlášena jako CHKO Kokořínsko - Dokeská část a zároveň je součástí soustavy NATURA 2000 a lesnického parku Bezděz. (Hluk v sále, zvonění mobilního telefonu, probíhá hovor.) Mimo národní park Břehyně, národní park Swamp se dalších deset přírodních památek nachází na ploše 234 hektarů. Vzhledem k značné pyrotechnické zátěži... (Otáčí se směrem k předsedajícímu.) Můžu vás poprosit, pane předsedající, jestli byste telefonující kolegy poprosil...

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Hezké dopoledne, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, pan kolega Bendl má slovo ve své interpelaci, a požádám tedy Sněmovnu o klid a diskuse na jiné téma, než je předmět interpelace, prosím do předsálí. Pokračujte.

 

Poslanec Petr Bendl: Ještě k divizi Mimoň. Vzhledem k značné pyrotechnické zátěži oblasti organizace disponuje vlastní pyrotechnickou jednotkou, která provádí pyrotechnickou očistu před těžbou v lese, a současně vykonává pyrotechnický dohled při stavebních pracích. Tady se nabízí logicky otázka na ministra zemědělství, potažmo na vedení Lesů České republiky, zdali počítají s tím, že budou muset mít svou pyrotechnickou jednotku, anebo jestli už je ten les čistý natolik, aby mohla veřejnost na území Lesů České republiky tak, jak je tomu všude jinde, bez obav vstupovat. Jestli tady náhodou nejde o obecné ohrožení, neboť fakt, že tam ta pyrotechnická munice nebo munice je, je konstatován i ve výročních zprávách Vojenských lesů a statků, a toto území se má stát územím Lesů České republiky.

Je tam celá řada dalších pochybností. Přečtu jenom, abych to neříkal jenom za sebe, protože určitě tady bude někdo to komentovat, že to Bendl říká, protože zrovna jsou volby, tak já přečtu stanovisko odborových organizací působících u Lesů České republiky, státní podnik, ke směně lesních komplexů s Vojenskými lesy a statky České republiky, státní podnik: "Odborové organizace působící u Lesů zásadně nesouhlasí s realizací rozsáhlé směny lesních majetků s Vojenskými lesy a statky. Celá tato transakce už způsobem prezentace, spíše však zatvrzelého mlčení a mlžení vzbuzuje řadu otazníků nad jejím pravým účelem. Dle dostupných informací má jít ze strany Lesů o převod cca 41 000 hektarů převážně lesních pozemků a ze strany Vojenských lesů převod cca 32 000 hektarů, taktéž převážně lesních pozemků. S tímto majetkem má být převedena rovněž veškerá infrastruktura jako lesní cesty, vodní, budovy a další stavby potřebné k obhospodařování těchto majetků, ale také drobné vodní toky a další vodní díla včetně vodních nádrží. V tržních hodnotách to představuje mnohamiliardový majetek. Podotýkám, že žádné odhady udělány nebyly. Už jen prostý rozdíl ve výměře pozemků bez přihlédnutí k další infrastruktuře o výměře cca 8 500 hektarů v neprospěch Lesů České republiky představuje v tržním ocenění rozdíl minimálně 2 miliardy. A to je jen jeden z mnoha bodů, které by měly být vysvětleny. Další závažné argumenty pro nesouhlas uvádíme dále.

Za prvé. Proč mají být od Lesů České republiky, s. p., na Vojenské lesy a statky převáděny i rozsáhlé výměry od stávajících lesních závodů? V případě Lesního závodu Boubín jde o 7 000 hektarů, v případě Konopiště o 4 500 hektarů, dotčeny jsou ale i Závod lesní techniky a Lesní závod Židlochovice, téměř 900 hektarů, když ještě ani neuplynul rok a půl od rozsáhlých organizačních změn, kdy byla rozšířena území lesních závodů, v závorce, ani nemluvě o cca půlroku od zatím poslední organizační změny zrušením správ toků, krajských ředitelství a vznikem oblastních ředitelství s odůvodněním potřeby zvětšit území obhospodařovaná vlastními výrobními prostředky a vlastním obchodem bez závislosti na komplexních lesnických zakázkách.

Další argument. Realizace směny by prakticky znamenala zánik lesního statku Bučovice, z jehož výměry by ubylo cca 11 000 hektarů, ale i výdej z dalších lesních správ by nutně vyvolal další organizační změny, kdy z těch předchozích se podnik Lesy České republiky ani nevzpamatoval.

Za třetí. K čemu potřebuje resort Ministerstva obrany tak rozsáhlé lesní majetky, když v těchto územích nikdy ani historicky žádné zájmy obrany státu nebyly? To zde budeme ve velkém rozšiřovat vojenské výcvikové prostory, když jsme posledních 30 let byli svědky přesného opaku?

Za čtvrté. Z jakého důvodu probíhaly přípravy na tuto směnu v absolutním utajení? Proč se vedoucí dotčených organizačních jednotek neměli možnost dostatečně v předstihu k tomuto záměru vyjádřit? Toto platí i pro Vojenské lesy a statky, s. p., kde rovněž do poslední chvíle bylo drženo vše pod pokličkou. Výsledkem bude naprostý chaos a zpřetrhání logických vazeb, které se léta budovaly s cílem co nejefektivnějšího obhospodařování majetku státu.

Za páté. Oficiální společná tisková zpráva Ministerstva obrany a Ministerstva zemědělství, kterou na svých webech prezentují i Lesy České republiky a Vojenské lesy a statky, kde jako hlavní důvod je uváděno zefektivnění boje s kůrovcem, budí u lesnické veřejnosti jen úsměv. Už jen to, že oba státní podniky nejsou schopny ten údajně hlavní důvod rozvést a odprezentovat, tedy v čem konkrétně to bude pro obě strany výhodnější, jen posiluje podezření, že je za tím něco úplně jiného.

Za šesté. S odborovými organizacemi zatím z vedení nikdo nekomunikuje, ačkoliv tato transakce bude mít pravděpodobně dopady na stovky zaměstnanců. Se záměrem směny pozemků byla předsedkyně seznámena dne 31. 5. 2021. Mluví se o transparentnosti daného kroku, avšak je to jen proklamace, která s realitou nemá nic společného. Do doby veřejně představeného skutečného obhajitelného důvodu této směny a následující řádné diskuse zainteresovaných stran, včetně odborových organizací, žádáme o pozastavení její realizace.

Dále žádáme, aby v případě uzavření smlouvy byla zakotvena povinnost v případě, kdy se uvedený majetek stane pro nabyvatele majetkem trvale nepotřebným, byl tento bezúplatně převeden zpět na Lesy České republiky nebo na Vojenské lesy a statky."

Tolik z citace vyjádření stanoviska odborových organizací působících u Lesů České republiky k celé té záležitosti. To je to prostě divné. V podstatě nikdo z odborníků není schopen pojmenovat reálně, o co tady jde. Jde o honitby? Protože jak víme, v režimu Vojenských lesů a statků fungují honitby zcela jinak než v režimu fungování Lesů České republiky. Nebo jde o něčí soukromé zájmy, do kterých v tuto chvíli nevidíme?

Skutečnost, že je minimálně na hraně, podle mě spíš za hranou, jak o tom bylo rozhodnuto, jestli znění zákona o státním podniku - to spíš napomáhá spekulacím, že se tu děje něco, co v pořádku není, co má možná nějaký cíl. Ale vzhledem k tomu, jak rychle vše proběhlo bez diskuse, a znovu zdůrazňuji, jde o majetek velikosti území jednoho okresu, tak se nemůže ministr zemědělství a ministr obrany divit, že je interpelujeme v této věci a chceme konkrétní informace, proč se děje to, co se děje, a jaké jsou opravdové důvody těchto obrovských změn.

Já jsem nebyl sám, kdo interpeloval jednotlivé ministry i premiéra. Paní kolegyně Černochová interpelovala ministra obrany. Ta interpelace se sem bohužel teď nedostane, ale je na stránkách Poslanecké sněmovny a je možné se s ní seznámit. Pan kolega Martin Kupka interpeloval v této věci premiéra, neboť do toho všeho Ministerstvo zemědělství potažmo Lesy České republiky vyhlásily další tendry na těžbu dřeva zhruba v jedné šestině území Lesů České republiky. Tam, jak známo, debatovaný konflikt zájmů premiéra prostě je a společnost Uniles, která je významnou těžařskou společností, má své kořeny dnes v Agrofertu - tudíž všechno tohle dohromady a způsob, jakým to bylo projednáváno, utajování těch věcí, neprojednávání na fórech, na která to určitě patří, způsobuje pochybnosti, že jde o rozumné rozhodnutí, že spíš je to cui bono, v čím prospěch?

A ještě jednu věc tady musím zmínit, protože i ty honitby - pořád prostě nevíme, jak to dopadlo tady s mysliveckým zákonem. Vládní většina měla odpor mysliveckým zákonem se vůbec zabývat, přestože máme obrovské problémy v lesích, a honitby a způsob řešení situace kolem škod napáchaných přemnoženou zvěří jsou a zůstávají pořád tématem a budoucí Poslanecká sněmovna to bude muset řešit.

Když jsem se díval na jednotlivé návrhy, jak je ta směna vlastně vzata na vědomí vládou a prosazována Ministerstvem zemědělství a Ministerstvem obrany, pak musím konstatovat, že jsou tam některé územní přesuny absolutně nelogické. Ono to není vidět, ale pokud byste o to měli zájem, můžu to doložit. Bydlím kousek od Křivoklátu, proto je mi to území blízké. Tam v jedné části vedle sebe před směnou existovaly jak Vojenské lesy a statky, které obhospodařovala divize Hořovice, Lesní správa Nouzov, tak Lesy České republiky, které obhospodařovala Lesní správa Křivoklát. Podotýkám území, ve kterém armáda neměla nikdy žádný zájem, neměla tam nic, tam jste nohu vojáka nikdy neviděli. Tak ty majetky se mají přesunout do hospodaření Vojenských lesů a statků, ale ne celé. Existují tam dva vykousnuté, naprosto nelogické územní celky, které nadále zůstávají Lesům České republiky. (Ukazuje mapku.) Zkusím, jestli to bude vidět, musím takhle na kameru: tam dochází k tomu, že toto území, tohle maličké, zůstane Lesům České republiky a tohle okolo budou vlastnit nebo spravovat Vojenské lesy. Stejně tak je to naproti, zase zůstane to území zčásti, absolutně nelogická, neekonomická podle mě změna, která nedává smysl, ale možná někomu dává.

A to je to, k čemu jsem se chtěl v dnešní interpelaci alespoň nějak dopracovat a chtěl jsem přesvědčit ministra zemědělství, aby ty změny zastavil do doby, než se udělá opravdu nějaká moudrá analýza toho, co Vojenské lesy opravdu potřebují. Jestli není spíš logické, že v okamžiku, kdy zájem armády - protože to je myslím hlavní důvod existence Vojenských lesů a statků - zájem armády se v území České republiky zmenšuje, tak by mi přišlo logické, že tam, kde už armáda nechce a nebude muset využívat pyrotechniky - to tady zdůrazňuji a to je taky něco, co mě extrémně zajímá, jestli tam ti pyrotechnici dál jsou v Mimoni, anebo ne - tak pak je to asi logické, aby se takovéto majetky přesunuly do hospodaření a zvětšily se hospodářské celky u Lesů České republiky. Možná, možná že ne. Ale je třeba se bavit s těmi, kterých se to týká, to znamená lesními hospodáři, nejenom s managementy a vedeními podniků, to mám takový pocit, že ty jsou pod tlakem přání Ministerstva obrany a Ministerstva zemědělství a bůhví koho ještě možná, protože to prostě opravdu není normální.

A když se k tomu vrátíme a podíváme se na to z principu, tak pak asi jo, asi by možná některá území, která jsou takzvaně čistá z hlediska pyrotechniky a vojáci už je nepotřebují, no tak proč ne? Ale proč jsme se téhle debatě vyhnuli?

Koneckonců ještě můžu zmínit jednu podle mě ne úplně zanedbatelnou věc, která se týká divize Mimoň. Protože to není jenom stará nevybuchlá munice, ale ve výroční zprávě 2019, v části Ochrana lesa je část, která zmiňuje právě divizi Mimoň, a to si úplně nejsem jistý, že se Lesům České republiky bude ekonomicky líbit, ale možná je to úplně jedno: "Kalamitní výskyt významného škůdce kultur a nových výsadeb ponrav chrousta maďalového je u Vojenských lesů a statků České republiky dlouhodobě monitorován na lesní půdě Lipník u divize Mimoň. Žír ponravami chrousta byl zjištěn na 3 500 hektarech a slabý žír na 500 hektarech. Na LHC Lipník se vyskytují oba hlavní kmeny chroustů známých v České republice. Na části Lipník, cca 3 000 hektarů, je dlouhodobě sledován kmen s rojením v letech 2004, 2008, 2012, 2016. V roce 2019 zde byly ponravy chroustů ve třetím instaru a škody kulminovaly a v roce 2020 zde opět proběhne velmi silné rojení," říká ta zpráva z roku 2019. Novější bohužel nemám k dispozici. Tudíž jde i často o území, která jsou napadena škůdci, které doteď řešily Vojenské lesy a statky nějakým soubojem s těmi škůdci, kterých je po České republice celá řada, a neumím posoudit, jestli se s tím perou dobře, nebo špatně. Nicméně v debatě o převodu takovýchto pozemků se musí objevit i ekonomická a věcná debata, co s tím, co to vlastně bude prakticky pro hospodaření Lesů znamenat.

A pak ještě mám jednu malou poznámku, která s tím vlastně taky dílem souvisí, neboť dochází k převodu pozemku na Křivoklátě. Už vůbec nerozumím tomu, protože tím, jak tam žiju, jezdím kolem Lánské obory a vidím dopad kůrovce v Lánské oboře, a prezidentská kancelář, která se o toto území v úrovni 5 700 hektarů stará - pod lesní správu patří takto velké území - má dostat teď prezidentská kancelář dalších 700 hektarů, protože 5 700 hektarů nestačí, a tak další honitba přejde údajně pod - chtěl jsem se na to zeptat ministra - má přejít pod Kancelář prezidenta. Týká se to toku Brejl a samostatné bažantnice Amálie v oblasti písku (?).

Já jsem chtěl, když už dochází k těmto směnám, aby se spíše hledal prostor pro naše střední lesnické školy. V minulosti už jsem to měl dokonce i nachystané, aby dostaly takzvané režijní honitby k dispozici, aby se noví lesníci, kteří se na těchto školách připravují do tohoto oboru, měli kde fyzicky (dostat se do kontaktu) s touto činností práce s lesem, práce v oblasti myslivecké, měli šanci se něco dozvědět a měli šanci pracovat. Chtěl jsem tehdy, aby ty střední školy měly nějaké své území. Nabízí se zrovna třeba něco takového. Nemyslím si, že by pan prezident potřeboval další honitbu. Myslím si, že ji možná chtějí někteří v kanceláři pana prezidenta. Ale prezidentovi přeji pevné zdraví a nejsem si úplně jist, že to on sám zinscenoval. Raději bych, kdyby takováto honitba, když už se tady bavíme o převodech hospodaření, měla smysl daleko více u střední školy lesnické než u prezidentské kanceláře, která má k dispozici 5 700 hektarů.

Pane předsedající, nebudu žádat přerušení do doby přítomnosti ministra, protože doufám, že ten ministr už tady nebude, stejně jako doufám, že už tady nebude ani pan ministr Havlíček. Ale mrzí mě to o to víc, že bych samozřejmě raději než tady diskutoval o té změně na půdě zemědělského výboru. To, že jsme byli bypassováni a byli jsme obejiti, považuji za faul ne nám, ale celému zemědělskému sektoru a lesnickému sektoru, který dnes a denně pracuje ve prospěch kultivace státního majetku, ochrany přírody a samozřejmě také ekonomických ukazatelů, protože na to, co nám tady napáchali škůdci, budeme potřebovat velkou spoustu peněz. A finanční zdroje, které tady zbyly po minulých vládách, už jsou pryč.

Děkuji za pozornost. A snad v lepších časech... Zcela určitě bych chtěl, abychom se po volbách k tomuto tématu znovu vrátili, zastavili tento převod a postavili to na silnějších argumentech, než které dneska říká Ministerstvo zemědělství. Děkuji za pozornost.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Děkuji panu poslanci Petru Bendlovi za jeho vystoupení. Žádný návrh nebyl podán, interpelace končí.

Než budeme pokračovat, přečtu omluvy došlé předsedovi Poslanecké sněmovny, a to omluvu pana poslance Krejzy z dnešního jednání, dále se omlouvá paní poslankyně Andrea Babišová ze zdravotních důvodů a Jiří Valenta z pracovních důvodů.

Nyní budeme pokračovat dalšími interpelacemi, a to jsou interpelace Lubomíra Volného, který interpeloval pana ministra Jana Hamáčka. Konstatuji, že podle jednacího řádu Poslanecké sněmovny, pokud je poslanec nepřítomen, interpelace propadá.

Nyní bych otevřel interpelaci podle sněmovního tisku 1277. Kolega Lubomír Volný není, takže interpelace propadá.

Další interpelace Lubomíra Volného je také na ministra vnitra Jana Hamáčka a je to tisk 1278. Stále nevidím Lubomíra Volného. Podotýkám, že není omluven, takže budu jednotlivě číst, jestli se dostaví, tak třeba na nějakou interpelaci ještě dojde. Interpelace 1278 propadá.

Další interpelace Lubomíra Volného je na Andreje Babiše, tisk 1279, pan poslanec není přítomen, interpelace propadá.

Další tisk je 1280, opět interpelace Lubomíra Volného na Andreje Babiše, pan poslanec stále není přítomen, interpelace propadá.

Další interpelace je tisk 1281, interpelující Lubomír Volný na ministryni financí Alenu Schillerovou, také propadá.

Další interpelace Lubomíra Volného je na Andreje Babiše, na předsedu vlády, podle tisku 1282. I tato propadá.

Dostáváme se na další stránku interpelací, a tam je další interpelace Lubomíra Volného na předsedu vlády Andreje Babiše, tisk 1283, také propadá.

Nyní interpelace pod tiskem 1284, opět Lubomír Volný, na předsedu vlády Andreje Babiše, také propadá.

A další interpelace je tisk 1285. Pan poslanec Lubomír Volný opět interpeloval předsedu vlády. Interpelace také propadá.

Další interpelací je tisk 1286, opět Lubomír Volný na předsedu vlády Andreje Babiše, interpelace propadá.

Další interpelací je interpelace Lubomíra Volného na předsedu vlády podle tisku 1287, též propadá, nebude projednána.

Předseda vlády byl interpelován další interpelací Lubomíra Volného v tisku 1288 a i tato interpelace propadá, protože pan poslanec Volný stále není přítomen.

Další tisk je 1289, opět Lubomír Volný na předsedu vlády Andreje Babiše, také tato interpelace propadá.

A už jsme u tisku 1290, to je opět interpelace Lubomíra Volného na předsedu vlády Andreje Babiše a také propadá.

Tisk 1291, interpelace Lubomíra Volného na předsedu vlády ve věci dotazů občanů, také propadá.

Tisk 1292, opět Lubomír Volný na předsedu vlády ve věci dotazů občanů, také propadá.

I tisk 1293 je stejný a Lubomír Volný na předsedu vlády, také propadá.

Pan Lubomír Volný interpeloval i v tisku 1294 předsedu vlády, stále není přítomen, také propadá.

Dalším tiskem je tisk 1295, kdy Lubomír Volný interpeloval předsedu vlády, také v dotazech občanů, také tato interpelace propadá.

Další tisk je 1296, to je také interpelace Lubomíra Volného na předsedu vlády ve věci onemocnění COVID-19, také propadá.

A 1297, stejný interpelující Lubomír Volný na předsedu vlády Andreje Babiše ve věci provozování služeb, také propadá.

1298, Lubomír Volný interpeloval předsedu vlády ve věci pandemické pohotovosti, také propadá pro nepřítomnost pana poslance.

Stejně jako tisk 1299, kdy Lubomír Volný interpeloval předsedu vlády ve věci v souvislosti s onemocněním COVID-19.

A jsme u čísla 1300 sněmovního tisku, kde Lubomír Volný opět interpeloval předsedu vlády ve věci očkování, také propadá pro nepřítomnost.

A tisk 1301 je také tiskem interpelace Lubomíra Volného na předsedu vlády, a to je příslušníci cizích armád na území České republiky, také propadá.

Tisk 1302 je interpelace Lubomíra Volného na předsedu vlády Andreje Babiše ve věci střetu zájmů - také propadá.

Další interpelace Lubomíra Volného ve věci onemocnění COVID-19 na předsedu vlády, tisk 1303, a interpelace také propadá.

Další interpelací Lubomíra Volného na předsedu vlády je tisk 1305, a to je otázka opatření veřejné moci - účinně zabránit šíření nemoci COVID-19, také propadá.

Další interpelací je interpelace pod tiskem 1306 Lubomíra Volného na předsedu vlády ve věci ústupu onemocnění COVID-19, také propadá.

Další interpelací Lubomíra Volného na předsedu vlády je druhá písemná interpelace ve věci rekordmanů Zejdových, také propadá.

Stejně jako tisk 1308 - interpelace Lubomíra Volného na předsedu vlády ve věci použitých prostředků k potírání nemoci COVID-19.

Máme tady tisk 1309 - interpelace Lubomíra Volného na předsedu vlády Andreje Babiše ve věci onemocnění COVID-19, také propadá pro nepřítomnost pana poslance Volného.

U tisku 1310 je opět Lubomír Volný na předsedu vlády ve věci těžké životní situace nějaké paní magistry - také propadá.

Pokud jde o tisk 1312, jde o interpelaci Lubomíra Volného ve věci onemocnění COVID-19 na předsedu vlády - také propadá.

Lubomír Volný interpeloval předsedu vlády i v interpelaci, sněmovní tisk 1313. Jsou to náhrady újmy po očkování - také propadá.

Stejně tomu tak je u tisku 1314, kdy Lubomír Volný interpeloval předsedu vlády ve věci zahraniční veřejné moci na území ČR - také i tato interpelace propadá pro nepřítomnost interpelujícího poslance.

Stejně tak je tomu s tiskem 1315, kdy Lubomír volný interpeloval předsedu vlády ve věci funkčnosti vakcín proti COVID-19.

A jsme u tisku 1316, opět Lubomír Volný na předsedu vlády ve věci očkování, stanovení hladiny protilátek - také propadá.

Další tisk je 1317. Lubomír Volný interpeloval předsedu vlády ve věci epidemie a dávek - také propadá tato interpelace.

Stejně jsme v této situaci u tisku 1318, kdy Lubomír Volný interpeloval předsedu vlády ve věci Mateřské školy Beruška ve Frýdku Místku.

Tisk 1319 je interpelace Lubomíra Volného na předsedu vlády Andreje Babiše s tematikou přípravku BNT162b2 - také propadá tato interpelace.

Tiskem 1320 je interpelace Lubomíra Volného na předsedu vlády Andreje Babiše ve věci rozhodnutí Nejvyššího správního soudu ČR - také tato interpelace propadá.

A jsme u tisku 1321. Lubomír Volný interpeloval předsedu vlády Andreje Babiše ve věci vakcín proti nemoci COVID-19 - také tato interpelace propadá.

Obdobně jsme na tom u tisku 1322, kdy Lubomír Volný interpeloval předsedu vlády Andreje Babiše ve věci dotazů občanů na patentovaný virus SARS-CoV-2.

Lubomír Volný také interpeloval v interpelaci 1323 předsedu vlády Andreje Babiše ve věci sochařky Karly Vobišové-Žákové. Také tato interpelace propa... Ne, nepropadá. Pan kolega Volný se dostavil. Tak jsme tady. Pan kolega Volný se dostavil, takže to je jeho interpelace podle tisku 1323 a jde tedy o osud díla první české profesionální sochařky Karly Vobišové-Žákové. (Dotaz L. Volného mimo mikrofon.) To je na předsedu vlády. Pan předseda vlády je řádně omluven.

 

Poslanec Lubomír Volný: Dobrý den. Tak já žádám o přerušení projednávání této interpelace do přítomnosti premiéra. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Vzhledem k tomu, že i všechny další jsou na předsedu vlády, požádám Sněmovnu, jestli bychom mohli potom to hlasování udělat najednou, jestli to nevadí? Nenamítá nikdo, takže se budeme zabývat další interpelací, a to je interpelace Lubomíra Volného na předsedu vlády Andreje Babiše k dotazu občanů - informace pro občany ČR o vakcinaci proti nemoci COVID-19, sněmovní tisk 1326. Pan kolega Volný navrhuje? (Komunikace mimo mikrofon s předsedajícím.) Najednou? Pokud to budete navrhovat. Já samozřejmě nemohu za vaše...

 

Poslanec Lubomír Volný: Opět navrhuji přerušení do přítomnosti předsedy vlády. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. V tom případě otevírám interpelaci pod tiskem 1327 pana poslance Lubomíra Volného, a to interpelaci na předsedu ve věci očkování českých občanů na Slovensku krevní: plazma a darování krve po očkování mRNA vakcínami. Tak co u této interpelace, pane poslanče?

 

Poslanec Lubomír Volný: Opět odklad do přítomnosti premiéra. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře. Tak otevřu tisk 1328, a to je interpelace Lubomíra Volného ve věci diskriminace osob, kterým byly laboratorně naměřeny protilátky vůči onemocnění COVID-19.

 

Poslanec Lubomír Volný: Žádám o přerušení do přítomnosti premiéra.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji. A jsme u sněmovního tisku 1329. Tady pan Lubomír Volný interpeloval předsedu vlády ve věci dotazů občanů ČR - nemoc COVID-19.

 

Poslanec Lubomír Volný: Také prosím o přerušení do přítomnosti premiéra.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: A tady máme poslední vaši interpelaci, tisk 1330, a je to těžká životní situace paní Vlastimily Bartošové, 75leté, a ukázkové selhání justičního a sociálního systému ČR.

 

Poslanec Lubomír Volný: Navrhuji přerušení do přítomnosti premiéra.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Filip: Dobře, děkuji. Já v tom případě zagonguji. Požádám předsedy nebo místopředsedy poslaneckých klubů, aby zabezpečili příslušné počty poslanců. Já posečkám. Ještě chviličku. (Po chvíli.) Poté, co se dostavil pan Lubomír Volný do jednací síně, navrhl přerušit do přítomnosti předsedy vlády projednávání svých interpelací vůči předsedovi vlády podle tisků 1323, 1326, 1327, 1328, 1329 a 1330. Ano? (Souhlas.)

O tomto návrhu budeme hlasovat v hlasování číslo 93.

Zahájil jsem hlasování a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 93, ze 78 přítomných pro 24, proti nikdo. Návrh nebyl přijat.

 

Takže tyto interpelace, tak jako tak, budou předmětem příštích písemných interpelací, pokud na ně dojde v příštím týdnu, bude-li schůze Poslanecké sněmovny, a můžeme o jich jednat. Tím byl vyčerpán program interpelací a podle dohody předsedů poslaneckých klubů pokračujeme nejdříve v 11 hodin, čili přerušuji schůzi do 11.00. Ano? Děkuji.

 

(Jednání přerušeno v 10.40 hodin.)

(Jednání pokračovalo v 11.00 hodin.)

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, vážení členové vlády, nyní bychom se měli věnovat pevně zařazeným bodům 16 až 19 z bloku smluv ve druhém čtení a následně pevně zařazeným bodům z bloku zprávy, návrhy a další. Jedná se o body 84, 88, 96, 102, 103, 114, 118, 123, 124, 130, 134, 137, 146, 152 a 162. Odpoledne bychom se věnovali bodu 201, což jsou ústní interpelace.

Nyní zde mám nějaké přihlášky ke změně pořadu. Jako první paní poslankyně Olga Sommerová, takže ji prosím, aby se ujala slova a přednesla svůj návrh. Prosím, paní poslankyně. A prosím kolegy o klid! Začínáme jednat.

 

Poslankyně Olga Sommerová: Vážený pane předsedající, vážené kolegyně a vážení kolegové. Volební výbor minulý týden 7. září schválil usnesení a doporučil našemu plánu odvolání paní Hany Lipovské z Rady České televize. Vzhledem k aktuálnosti tohoto bodu a v návaznosti na usnesení volebního výboru navrhuji zařazení bodu odvolání paní Hany Lipovské z Rady České televize na dobu po skončení ústních interpelací jako první bod. Děkuji vám.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. To byl návrh na zařazení nového bodu. Nyní prosím pana poslance Dolínka. Nebo paní ministryně chce reagovat s přednostním právem? (Nechce.) Dobře. Tak pan poslanec Dolínek a poté paní ministryně.

 

Poslanec Petr Dolínek: Dobré dopoledne, vážené kolegyně, vážení kolegové, já bych měl návrh na pevné zařazení bodu 36, sněmovní tisk 912, zákon o drahách, aby se projednal zítra v 9 hodin ráno. Pan předkladatel, ministr vlády, vicepremiér Havlíček, tento bod projednával i se senátory, a kdyby byl zákon projednáván, tak zítra velká část pozměňujících návrhů bude samozřejmě nedoporučena, tak aby norma, která je pro dráhy důležitá, mohla projít a mohla projít i Senátem. To znamená, je to předdohodnuté tak, aby to byl zákon, který nezkomplikuje nic, a je zde závazek jak za předkladatele, tak i za další, že nebudou prohlasovány pozměňovací návrhy, které by tento zákon mohly zkomplikovat vůči Senátu. Prosím tedy o shovívavost a o zařazení zítra na devátou jako pevný bod. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Takže zítra v pátek jako první bod. Ano, v 9.00. Nyní paní ministryně a vidím pana poslance Volného. Takže paní ministryně v roli poslankyně. Prosím.

 

Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová Vážený pane předsedající, vážené kolegyně, kolegové, já bych chtěla hlavně moc poděkovat výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj, protože včera velmi promptně projednal změnu rozpočtu Státního fondu podpory investic kvůli výplatě lidem na obydlí postižená tornádem. Vláda schválila 1,4 miliardy navýšení. Ten rozpočet jsme včera projednali. Já bych vás chtěla moc požádat o to, aby tento bod byl zařazen napevno zítra v 11 hodin, sněmovní tisk 1335, změna rozpočtu Státního fondu podpory investic. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Paní ministryně, tento bod ještě není ve schůzi, takže to budeme nejdříve zařazovat do schůze a poté případně hlasovat o pevném zařazení. Nyní pan poslanec Válek chtěl vystoupit s přednostním právem. Prosím.

 

Poslanec Vlastimil Válek: Děkuji, pane předsedající. Velmi stručně: na základě toho, jestli jsem správně pochopil dohodu z grémia - on tady není pan předseda Faltýnek - ale domnívám se, že jsme se domluvili vzhledem k tomu, když zůstane spousta bodů k projednávání, což se stalo, že zkrátíme diskusi na dvakrát 10 minut. Tím pádem navrhuji u bodů, zařazených na tuto schůzi, zkrátit diskusi na dvakrát 10 minut.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji za ten návrh. Nejdříve to okomentuji a pak dám přednostní práva. Vidím ty přihlášky. Hlasovat o zkrácení rozpravy, respektive řečnické doby, by se mělo vždycky v daném bodě. Takhle paušálně je to poněkud přes čáru, takže pokud nebudou námitky, já bych tento návrh odmítl, ale budu ho samozřejmě vést v patrnosti a vždycky na začátku každého bodu o tom můžeme hlasovat.

Vidím, že pan poslanec Kubíček stáhl svoji přihlášku. Paní poslankyně Valachová chce s přednostním právem? Prosím.

 

Poslankyně Kateřina Valachová: Děkuji, pane předsedající. Kolegyně, kolegové, chtěla bych také za poslanecký klub sociální demokracie podpořit návrh, který tady zazněl od Kláry Dostálové, na změnu fondu investic. Je to zcela klíčové pro pokračování výplat směrem k lidem na jižní Moravě a v obcích postižených tornádem, takže moc prosím o podporu a připojuji se k tomuto návrhu.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Nyní tedy pan poslanec Volný. Prosím.

 

Poslanec Lubomír Volný: Děkuji. Navrhuji zařazení nového bodu - odvolání Rady České televize. Navrhuji jej pevně zařadit dnes. Pokud bude zařazen bod odvolání paní radní Lipovské, tak jako druhý bod hned po tomto bodu. Pokud odvolání paní Lipovské zařazeno nebude, tak jako první bod místo tohoto bodu.

A poté navrhuji zařadit na program schůze jednání o vydání poslance Lubomíra Volného k trestnímu stíhání. A opět, navrhuji jej zařadit jako třetí bod dnes, pokud bude schválen bod o paní Lipovské a pokud bude schválen bod o odvolání Rady České televize. Pokud tyto předchozí body nebudou schváleny, tak alternativně jako první nebo druhý bod jednání po interpelacích.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Dobře. Já myslím, že jsem to zaznamenal. Budeme hlasovat nejdříve o zařazení do schůze, poté případně o pevném zařazení.

To je pět návrhů. Hlásí se někdo další? Pan poslanec Lipavský. Prosím.

 

Poslanec Jan Lipavský: Dobrý den. Děkuji za slovo. Já si dovolují navrhnout dnes napevno ve 12.45 hodin bod číslo 11. Jedná se o senátní vratku, zákon o pedagogických pracovnících. Dnes ve 12.45, včera se to nestihlo. Jsou to dvě hlasování. Pokud s tím zákonem někdo nesouhlasí, tak to ukažte v hlasování, nedejte učitelům peníze, ale pojďme to odhlasovat. Byla by ostuda, kdyby to spadlo pod stůl. Děkuji.

 

Místopředseda PSP Vojtěch Pikal: Děkuji. Tedy dnes napevno 12.45 hodin, zákon o pedagogických pracovnících, což je bod 12, jestli jsem dobře zaznamenal... 11.

Bylo toho více. Poprosím teď o minutku strpení, abych si to tady připravil. Mezitím by asi bylo dobré, kdyby se všichni kolegové dostavili do sálu.

Děkuji. Myslím, že můžeme hlasovat o jednotlivých návrzích v pořadí, jak zazněly.

 

Jako první je to návrh paní poslankyně Sommerové, abychom zařadili nový bod, odvolání Hany Lipovské z Rady České televize. Nejdříve budeme hlasovat o zařazení tohoto bodlu do pořadu schůze. Věřím, že všichni vědí, o čem hlasujeme. Svolal jsem ještě kolegy do sálu.

Pokud již nikdo nic nenamítá, zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu? Kdo je proti? Děkuji vám.

Hlasování číslo 94, je přihlášeno 112 poslanců a poslankyň, pro 40, proti 14. Bod nebyl zařazen.

 

Takže o pevném zařazení už nebudeme hlasovat.

Nyní tedy návrh pana poslance Dolínka, abychom bod číslo 36, sněmovní tisk 912, zařadili v pátek jako první bod. Je to zákon o drahách. Myslím si, že je to jasné.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Já vám děkuji.

Hlasování číslo 95, je přihlášeno 117 poslanců a poslankyň, pro 104, proti nikdo. Tento návrh byl přijat, takže se jím v pátek budeme zabývat.

 

Nyní návrh paní ministryně a poslankyně Dostálové, a to na zařazení bodu Fond investic. Nejdříve tedy budeme hlasovat o zařazení tohoto bodu do pořadu schůze. Myslím, že všichni víme, o čem to bude.

Zahajuji hlasování číslo 96. Ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Já vám děkuji.

Hlasování číslo 96, je přihlášeno 119 poslanců a poslankyň, pro 115, proti nikdo.

 

Nyní tedy budeme hlasovat o pevném zařazení, a to zaznělo, pokud mám dobré informace, na pátek v 11 hodin. Takže nyní budeme hlasovat o tomto pevném zařazení.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro pevné zařazení na pátek v 11 hodin? Kdo je proti? Já vám děkuji.

Hlasování číslo 97, je přihlášeno 118 poslanců a poslankyň, pro 96, proti nikdo. Tento návrh byl přijat, takže se jím také budeme zabývat v pátek.

 

A nyní jsou zde návrhy pana poslance Volného. Jako první zařazení nového bodu Odvolání Rady České televize. Takže to je nový bod.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu? Kdo je proti? Já vám děkuji.

Hlasování číslo 98, je přihlášeno 119 poslanců a poslankyň, pro 3, proti 31. Takže tímto bodem se nebudeme již zabývat.

 

A pak zde zazněl návrh na zařazení jednání o vydání poslance Lubomíra Volného. To také navrhl pan poslanec Volný. Tento bod na pořadu schůze již je, pokud se nemýlím, takže budeme rovnou hlasovat o pevném zařazení. A vzhledem k tomu, jak zazněly ty návrhy, tak jako první bod po ústních interpelacích.

Zahajuji hlasování. Ptám se, kdo je pro zařazení tohoto bodu? Hlasování číslo 99. Kdo je proti? Já vám děkuji.

Hlasování číslo 99, je přihlášeno 118 poslanců, pro 4, proti 16. Ani toto pevné zařazení neprošlo.

 

A nyní je zde ještě návrh pana poslance Lipavského, a to abychom v pátek, jestli jsem to zaznamenal dobře... (Hlasy z pléna: Ne, dnes, ve čtvrtek ve 12.45.) Ne, ve čtvrtek? Ve čtvrtek ve 12.45 hodin abychom zařadili bod číslo 11, zákon o pedagogických pracovnících.

Zahajuji hlasování číslo 100 a ptám se, kdo je pro? Kdo je proti? Já vám děkuji.

Hlasování číslo 100, je přihlášeno 118 poslanců a poslankyň, pro 42, proti nikdo. Ani tento návrh nebyl přijat. (Hluk v jednacím sále.)

 

Tím jsme se vypořádali se všemi návrhy a můžeme pokračovat v jednání podle schváleného pořadu. Takže nyní jsou na řadě ty mezinárodní smlouvy v druhém čtení. Jako první je to bod číslo

Aktualizováno 7. 11. 2021 v 15:55.