(Jednání pokračovalo v 15.10 hodin.)
Předsedající Radek Vondráček: Vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, je 15.10, budeme pokračovat v přerušeném jednání. Je zde faktická poznámka, pan předseda Jakob.
Poslanec Jan Jakob: Děkuji, pane předsedající. Mnoho nás v sále není. Já se musím trošku ohradit. Byť tady kulantní mluvou, tak já nepovažuji tu diskusi za úplně hodnou toho, co nás čeká v příštích hodinách, a to je volba předsedy Sněmovny. Tady padají slova na adresu paní Pekarové Adamové, jako že uhýbá před zodpovědností a podobně. Já se jí musím opravdu zastat. Znám ji řadu let, je to mimořádně statečná žena. Před ničím nikdy neuhýbala, naopak šla do všech výzev, je předsedkyní naší strany. Věřte, že to s námi nemá vždy úplně jednoduché. A je to člověk, kterého si neskutečně vážím za to, jak je aktivní a jak je ve svých názorech pevná.
Prosím, nečastujme tady kandidáty jakýmikoliv podobnými výroky, není to důstojné. A já se opravdu moc těším na to, až bude zvolena předsedkyní Sněmovny, až této funkci dodá punc a bude tu funkci vykonávat velmi aktivně, velmi svědomitě a se vším, co k tomu patří. Děkuji.
Předsedající Radek Vondráček: Děkuji vám. Z faktických poznámek vše. Na řadě s vystoupením je pan poslanec Karel Rais.
Poslanec Karel Rais: Vážený pane předsedo, vážené ministryně a ministři, vážené kolegyně a kolegové poslanci, nebudu se vyjadřovat k právním otázkám předsedy Sněmovny. Tomu upřímně řečeně nerozumím. Ale budu se k panu docentovi Havlíčkovi vyjadřovat z pozice poslance, akademika a podnikatele, který za posledních třicet let mnohokráte s panem docentem Havlíčkem spolupracoval a setkal se s ním.
Domnívám se, že volba pana docenta Havlíčka do čela Poslanecké sněmovny je správným rozhodnutím. Je to zkušený politik a podnikatel, člověk, který se pohybuje se znalostí odborné problematiky nejenom v akademickém prostředí, ale také v prostředí praktickém, v prostředí výrobních a nevýrobních firem. Odborně je vysoce fundovaný, je schopen navenek důstojně reprezentovat Sněmovnu.
Jeho jazyková vybavenost mu umožňuje reprezentovat Sněmovnu mimořádně důstojně. Hovoří anglicky, německy, rusky, španělsky, částečně francouzsky i čínsky. Doby, kdy předseda Sněmovny neměl ani základní cizojazyčné vybavení, jak jsme mnohokráte viděli v posledních třiceti letech, jsou snad definitivně pryč.
Osobně bych zdůraznil jeho dlouholeté aktivity v oblasti inovačních technologií a oceňuji jeho snahu propojit v oblasti transferu technologie akademické prostředí s reálným firemním světem. Politická podpora této oblasti s úrovní vedení Sněmovny je jak pro akademické, tak zejména pro podnikatelské prostředí velmi důležitá. Osobou docenta Havlíčka v roli předsedy Sněmovny by byla jednoznačně zajištěna.
Dlouholetou znalost podnikatelského prostředí pan docent Havlíček zúročil v pozici předsedy představenstva Asociace malých a středních podniků a živnostníků. Domnívám se, že zkušenosti z řízení této asociace, schopnost naslouchat oprávněným požadavkům členů, komunikovat s členy asociace, to jsou jen některé vlastnosti pana docenta, které zajišťují relativně bezkonfliktní a odborně vysoce fundované řízení i Sněmovny.
Obdobně bych mohl hovořit o jeho několikaletém působení v roli člena a později místopředsedy Rady vlády pro výzkum, vývoj a inovaci. Životní zkušenosti společně s odbornou vědecko-manažerskou a podnikatelskou praxí dávají nám poslancům záruku solidního přístupu pana docenta Havlíčka k výkonu funkce předsedy Sněmovny. Děkuji vám za pozornost.
Předsedající Radek Vondráček: Já vám děkuji, pane poslanče. Poprosím o slovo pana poslance Berkovce.
Poslanec Stanislav Berkovec: Vážený pane předsedo, vážení členové vlády, vážené dámy poslankyně, vážení páni poslanci, přeji vám hezký den. Byl bych velmi rád, kdybyste mi věnovali čtyři minuty vaší vzácné pozornosti. Můj dobrý kamarád, vynikající člověk a horolezec, který jako první Čech vystoupil na Mount Everest, nebo chcete-li na Džomolangmu nebo Sagarmáthu, Matku hor, při rozhovoru s novináři, kteří pravda v té době toho moc nevěděli o vysokohorském expedičním lezení, tak na jejich otázku, jak trénoval poslední dva měsíce před Everestem, odpověděl: Everest se neptá, co jsi dělal poslední dva měsíce, Everest se ptá, co jsi dělal celý život.
Teď dovolte několik mých zkušeností, takových flešovitých obrázků z posledních téměř dvaceti let ze setkání a spoluprací s panem poslancem Karlem Havlíčkem, a to v různých našich vzájemných rolích.
Role první: host ve studiu, kde jsem byl jako redaktor, novinář nebo moderátor. Ideální host, protože za prvé nechtěl podrobně předem otázky. Vždycky byl připravený, profesionální, vstřícný, příjemný. Jak říkám, pro novináře ideální host. Navíc jsem se vždycky něco dozvěděl, protože ekonomika zrovna nebyla mé hlavní téma. Stejné to bylo v tištěných médiích, například Hospodářských novinách. Byla to i role moderátora, kdy jsme se setkávali, takže on byl v roli předsedy asociace nebo pedagoga, která byla velmi příjemná. Byla to i pracovní setkání týkající se bezpečnosti silniční dopravy, které se věnoval i dávno předtím, než byl ministrem dopravy, protože já patřím k signatářům Evropské charty bezpečnosti silničního provozu.
Střih, obrázek další: role ministra dopravy. Já jsem z královského města Slaný a více než třicet let jsme bojovali o severní obchvat města. Ten byl konečně postaven v době naší vlády. Začal ho stavět pan ministr Daniel Ťok a dokončil ho pan ministr Karel Havlíček. Pochopitelně to byla práce celé vlády pod vedením premiéra. Role tohoto ministra, tedy pana Karla Havlíčka, byla opravdu velmi výrazná. Nám to ušetřilo deset tisíc aut a z toho tři tisíce kamionů přes centrum města.
Střih, další role: přišla pandemie. Mám spoustu kamarádů mezi muzikanty, herci a ti byli opravdu zasaženi přímo do vazu. Přišli o práci, přišli o prostředky a vy, kteří jste tady byli, tak si určitě dobře pamatujete, že byl to právě on v roli ministra průmyslu a obchodu, který ve spolupráci s Ministerstvem kultury se zasadil o to, aby ta první pomoc přišla co nejrychleji.
Stejnou zkušenost mám, když se po lockdownu potom otvíraly malé restaurace nebo malé obchůdky, tak on neváhal, i když to nebylo vůbec jednoduché a ne vždycky se to setkalo se vřelým přijetím, vyrazil k nám do regionu, navštěvoval ty provozovny, povídal si s lidmi na ulici i v obchodech. Jedna z vlastností, kterých si na něm velmi cením, je to, že intuitivně lidi spojuje, nikoliv rozděluje. To si myslím, že je velmi cenné v životě i v politice. ***
