(16.00 hodin)
(pokračuje Karel Havlíček)
K tomu, aby byla dodržena, je nicméně třeba, aby se projekty zahajovaly, protože se jedná o stovky a stovky projektů a některé z nich dobíhají, tam by to neměl být problém ani v rozpočtovém provizoriu, na druhou stranu některé z nich se musí zahajovat a musí se zahajovat už od ledna, v únoru a samozřejmě v březnu a tak dále. Pokud budeme mít pauzu v tomto, hrozí to, že se ten plán nesplní, a nejenže se nesplní ten plán, to je ta číselná záležitost, věc druhá je, že se nedokončí stavby tak, jak se plánovaly, protože nabrat několikaměsíční zpoždění je ve stavebních investicích problém tím spíše, že se právě v únoru a v březnu už poměrně čile podepisují kontrakty tak, aby se od března mohlo začít stavět. Toto by byl velký problém, protože je nesmírně dobře, že se nám podařilo rozhýbat výdaje do dopravní infrastruktury, částka 131 miliard, zaokrouhluji to, je více jak dvojnásobná, než jak byla před deseti lety. Pouze podotýkám, že rozpočet v roce 2011 byl 61 miliard, zatímco rozpočet v roce 2021 byl 128 miliard, a abychom to posunuli ještě o rok, tak v roce 2012 to bylo 66 miliard a na rok 2022, přesně deset let poté, je 131,5 nebo 132 miliardy zaokrouhleně. Díky tomu jsme mohli zahájit celou řadu klíčových staveb, na které se zde čekalo roky. Mezi lety 2011 až 2014 se zahájilo 200 metrů dálnic ročně v důsledku toho, že do roku 2011 se stavby nepřipravovaly. My jsme stavby připravovali už od roku 2013, 2014 zejména, a díky tomu jsme mohli nabrat ten růst někdy od roku 2017, 2018 a ten vyvrcholil v roce 2021, kdy zahájíme 70 kilometrů nových dálnic a kdy jsme dokončili 90 kilometrů dálnic, ať už úplně nových, nebo tady je v tom i ta modernizovaná D1. To zde nikdy historicky nebylo. A pokud se na to má navázat, je třeba, aby se začalo stavět, respektive zahajovaly se stavby už od začátku příštího roku.
Zdaleka se nejedná jen o investice do silničních staveb, jedná se pochopitelně o investice do železnic, do vodních staveb a podobně. U železnic je těch staveb ještě více a je třeba si uvědomit, že to nejsou investice jenom spojené s železniční infrastrukturou, s nádražími, kterých se vybudovalo za poslední rok přibližně 117, myslím tím samozřejmě vybudovalo jakožto zrekonstruovalo, což je přibližně opět dvojnásobek, než jak tomu bylo v minulých letech, anebo zabezpečování přejezdů, což je klíčová věc pro zvýšení bezpečnosti na silnicích a na železnici, kde umírá ročně třicet až padesát lidí a kdy jsme to zvedli až na dvě stě přejezdů ročně. Jenom podotýkám, že pětistovka jich původně měla být do roku 2027, my jsme to stáhli a bude to na konci roku 2022.
Takže investuje se nebývalým způsobem do železniční infrastruktury, do nádraží, do bezpečnosti na železnici, investuje se do silniční infrastruktury a poskytují se zdroje, a to je důležité říct a já věřím, že zástupci krajů v tuto chvíli to takto vnímají, poskytují se zdroje na dvojky a na trojky. Každoročně dáváme 4 miliardy korun od roku 2015, a to beru pouze z národního rozpočtu, k tomu se ještě přidávají další zdroje z evropských rozpočtů, z evropských zdrojů. My jsme jak v minulém roce, tak v tomto roce dali už ty 4 miliardy do rozpočtu, což je nesmírně důležité pro kraje, které ty peníze potřebují, a já věřím, že jejich tlak bude stejný, jako byl na naši vládu, a já jsem tomu rozuměl, protože samozřejmě v těch krajích se stavět musí a oni se bez těch peněz neobejdou, jsou pro ně strategicky důležité. Byli jsme pod obrovským tlakem, abychom ty zdroje poskytovali s předstihem ve smyslu toho, že je dáme do rozpočtu, a ne že se o nich bude diskutovat až v průběhu kalendářního roku, aby ty kraje se v létě dozvěděly, že tedy si mohou dejme tomu tři, čtyři, pět miliard získat. Byly to v průměru ty čtyři. Proto jsme to dali už minulý rok do rozpočtu a kraje věděly, že s těmi penězi mohou nakládat, a už si začaly připravovat projekty, začaly logicky podepisovat a realizovat. Stejně tak jsme to dali do rozpočtu už na rok 2022, takže v tom námi navrženém rozpočtu jsou 4 miliardy zafixovány pro kraje, a je zřejmé, že pokud půjdeme do rozpočtového provizoria, kraje samozřejmě ty projekty zahájit nemohou. Byla by to škoda a doufám, že kraje v tomto budou stejně důsledné. Takže to je k silnicím a k železnicím a další části dopravní infrastruktury.
Ještě jednou bych chtěl tímto opravdu velmi apelovat na to, abychom nehazardovali s těmito výdaji, které jsou nesmírně důležité, ať už proto, abychom zde udrželi podnikatele, kteří jsou vlivem covidu v určitých problémech, protože podnikatelům je jedno, která vláda jim to navrhla a která jim to dává. Samozřejmě, každý z nich má nějaké své preference ve smyslu toho, kdo chce, aby tam byl, ale věc druhá je ta, že pokud oni se domluví s jednou vládou na tom, že to tak bude, tak očekávají, že ta další vláda na to naváže. Věc jiná by byla, kdyby nová vláda přišla s tím, že nechce podnikatelům nic vyplácet. Nevěřím, že tomu tak bude, a i to, že se zde schválil kompenzační bonus, dokonce v lepším provedení pro podnikatele, protože se to zkombinovalo a je možné kompenzační bonus využívat jak pro živnostníky, tak mohou živnostníci k tomu kompenzačnímu bonusu ještě využívat ty programy ostatní, čili dříve nebylo možné to kombinovat, tak věřím, že stejná vstřícnost bude i v programech COVID 2021, COVID - Nepokryté náklady, ale pak je to čistě o tom, že se to musí rychle zadministrovat. Vše je připraveno, stačí jenom podat výzvu.
A co se týká dopravních staveb a dopravní infrastruktury, pokud bychom v tomto zaspali a pokud bychom nezvládli v příštím roce proinvestovat 131 miliard korun, ale nejde jen o to číslo, jde o to, aby to byly ty stavby, které jsou naplánovány a ty, u kterých se ty projekty musí začít, tak si myslím, že by to bylo nesmírně nešťastné vykročení jakékoliv nové vlády, protože v tomto případě by se nám to všem vrátilo, a v době, kdy potřebujeme, aby se investovalo, v době, kdy nám Česká národní banka zdražuje úvěry, v době, kdy potřebujeme udržet zdravou míru investic, bychom udělali přesně pravý opak, že bychom to naopak utlumili. Věřím, že k tomu nedojde, a děkuji všem za pozornost.
Místopředsedkyně PSP Věra Kovářová: Děkuji, pane ministře. Jen bych vás poprosila, zda byste mi mohl dát písemně návrh bodu, abychom nezdržovali. Děkuji.
Nyní je přihlášena k návrhu pořadu paní ministryně v demisi Klára Dostálová. Paní ministryně, prosím. Jen připomínám, že se pak připraví pan ministr v demisi Richard Brabec, pan ministr Metnar, pan ministr Adam Vojtěch, pan poslanec Aleš Juchelka a pak jsem přihlášená já. Paní ministryně, máte slovo. Prosím.
Ministryně pro místní rozvoj ČR Klára Dostálová: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, ráda bych požádala o zařazení bodu číslo 10, a to dopady provizoria na podporu bydlení a dotační programy.
Všichni jsme v době covidu slýchali od všech možných expertů, slýchali jsme to ať už napříč koalice, opozice a tak dále, že tím správným krokem je z krize se proinvestovat. O to větší smutek ve mně vyvolává to, že rozpočtové provizorium jde přesně proti tomuto návrhu. To, co jsme chtěli všichni, protože rozpočtové provizorium a investice si opravdu nerozumějí. To, co budeme financovat v rámci rezortů, je pouze provoz, a vzhledem k tomu, že to bude jednou dvanáctinou, tak já se pak dostanu i k číslům, jak by to vypadalo na Ministerstvu pro místní rozvoj, a věřím, že to vyvolá takový ten trpký úsměv na vaší tváři, protože je jasné, že jedinou obětí rozpočtového provizoria v rámci Ministerstva pro místní rozvoj budou obce, budou města, budou kraje a bude neziskový sektor, který samozřejmě velmi intenzivně čerpá z dotačních prostředků Ministerstva pro místní rozvoj. ***
