Ale zároveň jsem tady jasně řekl za budoucí vládní koalici, kde ta řešení vidíme, jakou cestou budeme postupovat tak, aby pomoc lidem byla v maximální míře nabídnuta, adresně, cíleně. Aby stát uměl klientsky ty lidi oslovit. I těm, kteří mají dneska problém se zorientovat v celém tom pavouku těch různých typů informací a žádostí na webech, aby v této věci dostali jasnou, cílenou, adresnou informaci, a abychom dokázali řešit i ty věci, které se nepodařilo z hlediska větší stability energetického trhu, aby tady stát byl schopen garantovat, že tato situace se už v budoucnu nikdy nestane. Děkuji za pozornost. (Potlesk části Sněmovny.)

Místopředsedkyně PSP Olga Richterová: Děkuji a nyní je s přednostním právem přihlášen pan ministr v demisi Karel Havlíček, připraví se pan Richard Brabec. Prosím, máte slovo.

Místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy ČR Karel Havlíček: Vážená paní předsedající, vážené paní poslankyně, vážení páni poslanci, i když je pravděpodobné, že náš návrh projednávat zákony se vůbec nedostane na pořad dne, i přesto děkuji alespoň za tuto diskusi, protože ta situace je velmi vážná. A já musím reagovat i na to, co říkal pan předseda Jurečka ve smyslu toho, co se tady nedělalo nebo co se dalo dělat. Přece všichni víme, že dlouhodobá řešení toho, jaká je dneska situace, jsou podpora jádra pochopitelně vedle podpory obnovitelných zdrojů. Co se dalo pro jádro udělat víc, než jsme udělali? Jádro je připraveno, komplet vše hotovo počínaje smlouvami se společností ČEZ, všechny modely, finanční, dodavatelský, investorský zákon a tak dále. Vše dostává příští vláda tak, aby mohla udělat jednu jedinou věc, a to je spustit tendr.

Víme, že střednědobé řešení - protože to jádro bude trvat pochopitelně jednu generaci - střednědobé řešení je tranzitně přes plyn, stále posilovat obnovitelné zdroje a současně tvrdě apelovat na Evropskou komisi a měnit systém obchodování s emisními povolenkami. I toto je v tuto chvíli předpřipraveno. Jádro a plyn jakožto tranzitní zdroj zřejmě budou v následujících dnech uznány v rámci takzvané taxonomie jako udržitelné zdroje, čímž se otevírá možnost do nich investovat. A co se týká boje o systém obchodování s emisními povolenkami, to zde bylo dnes několikrát řečeno. Samozřejmě to neovlivníme pouze my.

A pak jsou krátkodobá opatření. Ano, souhlasím s tím, že mezitím je třeba ještě dávat zdroje do inovací, vymýšlet další a další varianty, jakým způsobem si pomoci, ale v současné chvíli toto neřeší příští rok! Příští rok musíme vyřešit nárůst cen energií, který bude mezi 30 až 70 procenty. Můžeme se teď bavit, kde to bude těch 30, kde 50, kde 70 %, záleží na tom, jestli používá elektřinu pouze pro účely osvětlení, nebo pro vytápění, anebo využívá i plyn, ale skutečně 30 až 70 % jsou velmi realistické odhady. Za to nenese vinu ani opozice, ani koalice, za to nenese vinu v tuto chvíli nikdo, kdo je z České republiky. A popravdě řečeno, i vina Evropské unie je částečná. Je to otázkou spekulací na trzích s plynem, je to otázkou růstu cen emisních povolenek, tam bych s tím nesouhlasil. Je to otázkou počasí: ať už chladno v severních zemích, anebo menší využití větrných elektráren v Německu a podobně. Toto přece všichni velmi dobře víme. V důsledku toho se na spotových cenách nakupuje za 285 eur za megawatthodinu, zatímco na začátku roku to bylo za 50. To znamená, s tím se nedalo udělat v dané chvíli nic.

Co můžeme udělat, je pomoci domácnostem, živnostníkům a firmám v roce příštím, možná ještě v tom roce následujícím, protože je pravděpodobné, že i v roce 2023 to nemusí být dobré. A ta pomoc, kterou navrhuje budoucí vládní koalice - já jsem si tady dobře poznamenal - adresná pomoc, to zní dobře, ale přesně to řekl i pan poslanec Jurečka: Poté, co bude dotyčný otestovaný. Poté, co bude otestovaný. Takže my jsme v situaci, že 90 % domácností, což jsou nízkopříjmové a středněpříjmové, se dostanou do vážné, ne-li kritické situace. Podotýkám, že se jedná o 5,4 milionu odběrných míst, tak z toho si můžeme dopočítat těch 90 %. Je pravda, že 5,4 milionu odběrných míst - ať jsem zase úplně objektivní - jsou všechna odběrná místa, u domácností jsou to 4,3, zbytek jsou různé další nemovitosti, co mají. Tak z toho si můžeme odečíst těch 90 % - tak těm chceme adresně pomáhat? Ty chceme testovat? Notabene v situaci, kdy víme, že ta adresná pomoc přes Ministerstvo práce a sociálních věcí, úřady práce a tak dál, ať už to bude přes bydlení, nebo přes tu tak zvanou mimořádnou okamžitou pomoc, se nedá aplikovat v rámci záloh, ale teprve až v rámci vyúčtování, což může být několik měsíců poté, co se ti lidé dostanou do problému, tak ty budeme dneska nutit, aby chodili na úřady práce, aby tam ukázali svoje příjmy, svoje výdaje, aby tam ukázali svoje úspory? A budeme každou domácnost tímhle způsobem testovat? To se utestujeme k smrti a budeme to dělat několik měsíců!

Toto je opatření, ale je to opatření velmi krátkodobé, které se třeba dá aplikovat v rámci těch, kteří se dostali do problémů v režimu dodavatelů poslední instance. Což konečně i děláme, protože toto není už nic objevného. Mimořádná okamžitá pomoc funguje, příplatky, respektive podpora bydlení rovněž funguje, ale je to pomoc okamžitá, krátkodobá, na velmi úzkou skupinu obyvatel. Problém se bude týkat dneska nejenom drtivé většiny domácností, ale bude se týkat živnostníků, bude se týkat samozřejmě firem a víceméně všech aktérů, kteří dnes energie odebírají.

Co řešíme tím naším přístupem a co by se vyřešilo tím přístupem, který navrhuje opozice? My říkáme: Systémové řešení není to, že si vezmu čepici do ruky a půjdu si stoupnout na úřad práce a budu žádat o mimořádnou okamžitou pomoc. To není systémové řešení. To je náročné, komplikované, administrativně složité. Nemluvě o tom, že to pro někoho může být i trošku psychologicky náročné toto žádat. Systémové řešení je snížení daní.

A konečně i členové opozice, ať už třeba pan Skopeček ještě těsně před volbami, ale myslím si, nejsem si teď úplně jistý, že i pan předseda Jurečka, toto řešení v jednu chvíli navrhovali jako systémové jednoduché řešení: snižme daně! A za druhé, snižme jedinou část takzvaných poplatků v té regulované části. A to jediné, co můžeme snížit anebo úplně zrušit, jsou poplatky za obnovitelné zdroje. Nic jiného už nenajdeme. Čili buď DPH, nebo obnovitelné zdroje, nebo všechno dohromady. A to se dá kombinovat, s tím bych souhlasil, s tou mimořádnou okamžitou pomocí, anebo prostě pomocí přes bydlení, kde se bude individuálně žádat pro ty skutečně domácnosti, které jsou na tom ale opravdu velmi, velmi složitě. Otázka je, kolik z nich si nakonec zažádá, jak to pro ně bude náročné a kdy to dostanou. To je celý ten problém, zatímco snížení DPH a odpuštění poplatku za obnovitelné zdroje nikoho netrápí. Je to jednoduché, rychlé, nikdo nemusí nikam chodit na žádný úřad, prostě a jednoduše zaplatí o 35 % za energii méně v lednu, v únoru, v březnu, v dubnu. Každý měsíc. Nikdo nebude zkoumat, proč tomu tak je, ale prostě dostane rovnou menší fakturu, respektive už rovnou menší zálohovou fakturu. To je přece řešení systémové, to je řešení jednoduché.

A musím říct, že i vaši kolegové, a teď mířím do řad opozice, toto navrhovali. Tak proč se to dneska takhle komplikuje a mění? Proč se říká, že naše řešení je nesystémové, když je daňové? A proč se říká, že řešení komplikovaných žádostí, testování každého zákazníka a následné zpětné vyplácení, když tam nemůže být ani ta záloha, je řešení systémové? Já se nedomnívám, že systémové. Rozumím jiné věci a to je třeba si natvrdo říct, že to něco bude stát. Ano, souhlas. Je pravda, že řešení přes DPH a přes obnovitelné zdroje, a můžeme se bavit o tom, kolik by to na těch obnovitelných zdrojích bylo, bude stát přibližně to, co zde padlo, možná to bude 17, 20, 25 miliard. Záleží na tom, jak by se to ve finále namixovalo. Ale jestli se domníváme, že energetickou krizi vyřešíme tím, že zaplatíme 1, 2, 3 miliardy korun a budeme z toho venku - nebudeme! Ty domácnosti to neustojí! Stejně tak to neustojí někteří živnostníci, prostě bude to stát výrazně více z těch důvodů, které jsem tady říkal. A nikomu nepřisuzuji to, že to způsobil. To je prostě evropská realita, se kterou se dneska perou všechny evropské země, a popravdě řečeno, mnoho jiného než co nabízíme, nevyřešily. ***