(16.40 hodin)
(pokračuje Karel Havlíček)
Stojí za to ještě zmínit jednu věc. Když jsme v roce 2014 přebírali - já jsem u toho sice nebyl, ale přebírali jsme dopravu, a padlo to zde dneska, tak se v těch letech předtím zahájilo v průměru 200 metrů nových dálnic. Těžko se potom v těch následujících letech něco zahajovalo, ačkoliv byla velká kritika, jak to, že se nezahajuje. Dnes může pan ministr dopravy směle předstoupit s tím, že se v následujících letech otevře 200 kilometrů nových dálnic. A já tvrdím, že to je realistický plán, protože jenom v roce 2021 - jenom v roce 2021! - jsme zahájili stavbu na 72 kilometrech nových dálnic - 72 kilometrů! Takže z tohoto pohledu jsem toho názoru, že se to zvládnout dá. Věc druhá je ta, jestli na to bude dostatek zdrojů, protože jedna věc je, mít připravené projekty, druhá věc je, mít připravený rozpočet. A to je to, co mi v programovém prohlášení chybí, a opět je to strach z čísel. Celé programové prohlášení, tak jak ho vnímám, je z mého pohledu postaveno nejenom obecně, ale s obrovským strachem zavázat se k jakémukoliv ukazateli, k jakémukoliv číslu, k jakémukoliv trendu, který by byl měřitelný. A stačila jedna jediná věc - ukázat trend růstu investic do dopravní infrastruktury třeba o 10 % ročně. Podle mého názoru by to někde mělo být okolo těch 10 %, a o tom diskutujme, jestli 10, nebo 15, nebo 8. Takže na jednu stranu projekty chceme, na druhou stranu závazek k tomu, že je odfinancujeme, mi tam chybí. Ale věřím tomu, že se to podaří, a v tomto bude jednoznačná podpora z naší strany, aby se to zvládlo. Děkuji za pozornost. (Potlesk.)
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Já vám také děkuji, pane poslanče, a nyní požádám o vystoupení paní poslankyni Janu Pastuchovou, připraví se pan poslanec Pavel Růžička. Prosím, máte slovo.
Poslankyně Jana Pastuchová: Děkuji, pane místopředsedo. Vážené kolegyně, vážení kolegové, prořídlá lavice vlády, která bude žádat o důvěru...
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Paní poslankyně, já to pouze doplním s tím, že všichni ministři, kteří jsou mimo sál, se mi omluvili s tím, že vím, kde se nacházejí, to znamená, že vrátí se do brzo do sálu, není to o tom...
Poslankyně Jana Pastuchová: Pane předsedající, to já ale nemůžu vědět, já sedím tam v lavici.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Proto vám to říkám.
Poslankyně Jana Pastuchová: Ano, to jste mi řekl, sdělil teď.
Musím říct, že tuto vládu a její plány opravdu obdivuji. Pokud se nám tady dnes svým programovým prohlášením vlády zavazuje, že skloubí utopii, o které se tu dnes bavíme, a realitou, s kterou se každodenně potýkáme, že zásadním způsobem změní podmínky ve společnosti - a já se zde budu zaměřovat na oblast zdravotnictví a sociální - a zároveň seškrtá výdaje státního rozpočtu, ale neříká, kde na tu svoji utopii vezme, tak pak tedy opravdu, kdybych měla klobouk, tak ho smeknu. Ovšem my si opravdu nemůžeme dovolit žít ve vzdušných zámcích. Když byla obědová pauza, tak jsem poslouchala reportéry, kteří se vyjadřovali, jak to tu probíhá, a přišla jsem déle. Nevím, kdo to byl, myslím, že říkali, že to říkal pan premiér Fiala, vaším prostřednictvím, jednu větu: "Stát má šetřit na sobě, ne na lidech." Stát má šetřit na sobě, ne na lidech, tak to vidíme od začátku. Do lavic se nám ministři nevejdou, politických náměstků asi není nikdy dost a aparát, který s tím souvisí, navýší státní rozpočet. Viděli jsme to i včera, když jsme schvalovali dva zákony a pan premiér při svém výstupu řekl, že naše vláda tu bude pro všechny občany. No, tak to jsme viděli také včera při schvalování zákona. Nebude tu pro všechny občany, protože všechny občany postihla energetická krize. Postihla občany, kteří chodí pravidelně ráno do práce, vydělávají peníze a svými daněmi vlastně vydělávají i na lidi - jak řekl pan předseda Okamura, prostřednictvím - nepřizpůsobivé. A pozor, to jsou lidé, kteří dlouhodobě nechodí do práce a můžou. Takže vlastně vydělávají na jejich dávky, teď nedostanou nic a ještě vydělají na tyto dávky, které jsme jim přidali. Když myslíme na všechny, měli jsme myslet opravdu na všechny. Tady to tedy už neplatí.
Všichni víme, že programové prohlášení vlády si prohlasujete, budete slavit, že vaše vláda dostane důvěru. Bude to ale jen na základě síly, respektive teď početní převahy ve Sněmovně, nebude to opravdu kvůli tomu, že by vaše programové prohlášení bylo tak skvělé, ale hlavně, že by bylo reálné. Slibujete, co všechno zlepšíte, ale nikde tam nenajdu, kde na to vezmete. Už teď řešíte, kde ze státního rozpočtu seškrtáte výdaje ve výši 80 miliard. Myslím, že jste tady prohlašovali, že to bude i víc a že máte přesné kroky a kapitoly a všechny řádky spočítané a můžete nám to předložit. Tak zatím jsme to neviděli.
Já bych si také přála, aby stát hospodařil vyrovnaně, ale bohužel, covidová doba nám nepřeje. Tak jako se podepsala na krocích naší vlády, věřte, že se podepíše i na krocích té vaší. Vy s tím ale na rozdíl od nás, které covid opravdu zaskočil, nikdo v celém světě nevěděl, co umí způsobit, už s tím máte teď počítat, a přitom se této problematice věnujete na pár řádcích a vůbec s ní nepočítáte v jednotlivých kapitolách. Tak nevím, co si mám z toho vzít.
Docela mě překvapilo, že pan premiér Fiala, když tady mluvil o resortech, tak jenom krátce říkal, že může dál mluvit tady o zdravotnictví. Já bych byla ráda, ale řekl jste nám, ať si to přečteme ve vašem programovém prohlášení. Vy jste tu, pane premiére, včera nebyl. Toto doporučení už jsme dostali od jednoho vašeho člena vlády, ať si vše přečteme, ale my si to nechceme číst, my to chceme slyšet od vás, a já si myslím, že teď je ten největší problém covidu, a tomu byste se měli nejvíc věnovat, zatím mi to tak opravdu nepřipadá.
A když si přečtu vaše programové prohlášení v době, kdy je omezena elektivní péče, kdy někteří pacienti čekají na plánovanou operaci řadu měsíců a je jim stále odkládána, vy přicházíte s tím, že si pacienti budou moci za lepší péči připlatit formou připojištění. Jakkoliv bych s podobnou myšlenkou v jiné době než covidové souhlasila, jaký signál teď vysíláte občanům? Jednoznačně obavu, že tu bude jakési dvoustupňové zdravotnictví. Kdo bude logicky ve zdravotnickém zařízení upřednostňován? Jak říkám, v jiné době bych se o tom ráda bavila, ale teď to považuji za opravdu, ale opravdu nehorázné. Teď, v tuto dobu, máme hledat cesty, jak pomoci ke zdravotní péči všem pacientům bez rozdílu. Reálně jsme teď v situaci, kdy se kvůli covidu a kvůli situaci v energetice stále více otevírají nůžky mezi těmi, kdo peníze mají, a mezi těmi, kdo své výdaje musejí opravdu pečlivě zvažovat a otáčet každou korunu. Jak lidem, kteří jsou opravdu závislí na sociální pomoci od státu, řeknete, že by z toho mála, co mají, měli platit ještě zdravotní připojištění? Matkám samoživitelkám, seniorům na hranici chudoby? S tím opravdu souhlasit nemohu. Nelíbí se mi, že vládní prohlášení přichází s možností doplňkového připojištění, aniž by se počítalo s garancí, že kvalita standardní péče se bude do budoucna zlepšovat. ***
