(12.40 hodin)
(pokračuje Klára Dostálová)
Co se týká územního plánování, to je samostatná kapitola, u které bych se určitě ráda chvilku zastavila. To byla opravdu velmi intenzivní debata. My jsme v rámci územního plánování velmi intenzivně jednali s městy. Nakonec jsme se tedy vlastně dohodli na tom, že ty samostatné stavební předpisy zůstanou na úrovni těch největších měst, protože samozřejmě oni na to mají jak personál, tak finance. To znamená, že ty samostatné stavební předpisy by měla Praha, Brno a Ostrava.
Co se týká nového stavebního zákona, tak většina kompetencí na obecní úrovni zůstává na úseku územního plánování nezměněna. To znamená samospráva, zastupitelstvo rozhoduje o klíčových záležitostech. Pořizování, to znamená zajištění procesu pořízení dokumentace, se děje v přenesené působnosti. My, když jsme o tom debatovali s městy, tak skutečně se velmi vážně zvažovalo, že by se kompletně územní plánování dostalo do samostatné působnosti, ale objevily se samozřejmě problémy v tom, že když máte něco v samostatné působnosti, tak se předpokládá, že si to tedy samozřejmě kompletně zrealizujete sami s vlastními lidmi za svoje vlastní peníze. A tady se ukázalo, že nebyla úplná jednotnost v rámci Svazu měst a obcí, protože samozřejmě ty menší obce řekly: no, to ne, my to chceme zachovat tak, jak to je, aby nám stát přispíval na pořízení územní dokumentace a tak dále. Nicméně je to určitě do budoucna cesta správným směrem - územní plánování v samostatné působnosti. Ale je potřeba skutečně velmi intenzivně tyto body projednávat.
Co se týká prodloužení lhůty pro platnost starých územních plánů, tak ty se novým stavebním zákonem posunuly až do roku 2028, což samozřejmě uvítala zejména Praha. Tam už dochází k několikanásobnému prodloužení těch lhůt. A samozřejmě se to týká územních plánů vydaných před 1. 1. 2007. To znamená, že ty územní plány se skutečně dokončí i dle dosavadních předpisů, takže věřím tomu, že to prostě neohrozí žádné aktivity v oblasti území. Zastupitelstvo může samozřejmě staré územní plány zrušit. Obdobně se dnes ruší například regulační plány a tak dále. Bavili jsme se i o tom, jak se projedná územní studie, která je podmínkou pro rozhodování. Zastupitelstvo dostalo i v rámci nového stavebního zákona, oni po tom samozřejmě ti představitelé samosprávy volali, aby i v oblasti územního plánování byly nějaké lhůty.
Co se týká veřejného projednávání územně plánovací dokumentace, obdoba - vlastně výslovně se v zákoně uvádí, že jde i formou dálkového přístupu. My jsme se samozřejmě snažili, aby to veřejné projednání, to společné projednání mohlo být v jeden den, aby se tam skutečně ty procesy zefektivnily. Bude zřízen i takzvaný Národní geoportál územního plánování, to znamená, aby se skutečně mohli všichni investoři podívat do územního plánu kdekoliv v České republice, aby tam byl určitý standard toho, jaká políčka kde vidí, aby si skutečně mohli porovnávat ty investiční příležitosti.
Co se týká stavebních uzávěr, už jsem tady o tom hovořila, že podle nového stavebního zákona byly samozřejmě zrušeny stavební uzávěry, které byly patnáct let a více staré, což samozřejmě odšpuntuje to území, samozřejmě zejména nejvíce stavebních uzávěr měla Praha, takže věřím, že tomuto to pomůže. Když jsme se bavili o možné otázce převedení pořizování územně plánovacích dokumentací do samostatné působnosti, tak musím říci, že po následné dohodě, a už jsem o tom tady hovořila, to zůstává tedy jako dnes, to znamená samospráva má jako jediná právo hlasovat, a tím rozhodovat o tom, jakým způsobem se bude dané území rozvíjet. To je plně v souladu i se situací v ostatních evropských zemích a vnímám to i já jako klíčovou roli samospráv v procesu územního plánování. Otázkou samozřejmě nadále zůstává, jak bychom to vlastně zajistili, když ty menší obce mají zejména problémy s financováním, to znamená, pokud se budeme bavit o územním plánování v samostatné působnosti, tak se taky musíme bavit o tom, jak se to bude financovat. Dokonce padaly i návrhy, že by třeba pro ty menší obce to dělaly óerpéčka, ale zase za vlastní, to znamená, že by tam musely být nějaké smlouvy, což óerpéčka odmítly, protože říkaly: my jsme rádi, že máme svoje lidi na svoje vlastní aktivity, nemůžeme se věnovat těmto dalším věcem. Určitě se debatovaly i věci a zůstaly tam možnosti jako létající pořizovatel a tak dále.
Věřím tomu, že skutečně se v rámci přípravy určitých změn nového stavebního zákona otevře i tato debata, že se budeme bavit o tom, jak skutečně správně a efektivně zakomponovat možné územní plánování v samostatné působnosti, ale znovu říkám, zatím tam je prostě mnoho problémů, které je potřeba vyřešit. Už jsem o tom hovořila. Tím hlavním problémem je tedy pořizování v těch malých obcích, to znamená, jak se to bude financovat. Pak je samozřejmě velmi důležité, když to máte v samostatné působnosti, tak si stát musí ochránit veřejné zájmy, to znamená, jak tam vlastně budou nastaveny ty procesy. Kdo bude řešit například rozpory? A to nemusí být rozpor jenom stát a samospráva, ale vlastně když to bude v samostatné působnosti, tak to budou dvě samosprávy. A teď bude muset samozřejmě někdo řešit ty rozpory jako takové, nejenom mezi těmi dvěma obcemi, ale například i s dotčenými orgány a tak dále.
Důležitým bodem bude potom přezkum územně plánovací dokumentace, jak to bude, kdo do toho bude vtažen, protože pokud bychom to nechali jenom na soudech, ty by nám asi moc nepoděkovaly, protože by byly totálně zahlceny. Důležité je v té samostatné působnosti to, co vlastně zůstává v rámci toho územního plánování, to znamená zastupitelstvo rozhoduje o pořízení, schvaluje zadání, vybírá nejvhodnější variantu, vydává územně plánovací dokumentaci, schvaluje zprávy o uplatňování, rozhoduje o změně, vydává změny územněplánovací dokumentace. To jsou vlastně všechno věci, které jsou zakotveny v novém stavebním zákoně, stejně jako to bylo v minulém stavebním zákoně. Oproti tomu starému stavebnímu zákonu je nově svěřena obcím možnost projednání návrhu vypořádání připomínek před předložením k vydání a rozhodnutí o sloučení společného jednání a veřejného projednávání.
Dále byly další nové kompetence dány samosprávám, a to například právo vznášet připomínky k vymezení zastavěného území, právo uplatňovat připomínky k návrhu územních opatření, dále možnost vydávat vymezení zastavěného území, schválení žádostí obce o pořízení, pořízení vydávání územních opatření. Věřím tomu, že když jsme se bavili o tom, jakou roli by vlastně měly obce v tom procesu stavebního povolení, tak na samém začátku jsme se bavili o tom, jak se ta obec o těch projektových záměrech dozví, když by to byla čistá státní stavební správa. A dohodlo se, že obce měly na výběr, buď budou obce jako dotčený orgán, anebo budou obce účastníkem řízení vždy, protože dneska nebo podle starého stavebního zákona byly obce účastníkem řízení pouze ve fázi územního řízení, nikoliv už ve fázi stavebního povolení. A tím, že došlo ke sloučení územního řízení a stavebního povolení, tak nakonec obce samozřejmě vydedukovaly, že daleko lepší pro ně je varianta, když budou účastníkem řízení vždy, protože budou v celém průběhu toho procesu stavebního řízení jako takového.
Co se týká dalších věcí, které je asi dobré zmínit v souvislosti s novým stavebním zákonem, tak je určitě úprava hmotně stavebního práva. Tak jsou nově upraveny jak základně hmotně právní požadavky přímo ve stavebním zákoně, tak i v podrobnosti přiměřené zákonu tak, aby mohly být rozvedeny v dalším prováděcím předpisu. K vydání prováděcího předpisu, to znamená vyhlášky, která stanoví podrobné požadavky na výstavbu, je zmocněn právě Nejvyšší stavební úřad. Dále jsou zmocněni k vydání nařízení, můžou stanovit i podrobné požadavky na výstavbu, tři územní samosprávné celky, jak už jsem o tom hovořila, Praha, Brno a Ostrava. ***
