Ve srovnání se současným stavem, kdy má zmocnění pro vlastní úpravu požadavků na výstavbu pouze hlavní město Praha, tak budou muset zejména projektanti nastudovat vedle celostátně platné vyhlášky další tři prováděcí předpisy, a to jsou samozřejmě ty územně samosprávní celky, které vedle Prahy byly doplněny. Na druhou stranu, byť to může působit jako komplikace, tak zase naopak ale rozumím požadavku velkých měst, kde jsou určitá specifika, která je samozřejmě potřeba promítnout do rozvoje jejich území.

Velmi podstatné jsou určitě i změny projektové dokumentace. Právě v souvislosti s institucionálními změnami a procesním zjednodušením povolování záměrů dochází ke snížení počtu druhů projektové dokumentace, a to na tři základní druhy: dokumentace pro povolení záměru, dokumentace pro provádění stavby a dokumentace pro odstranění stavby. Považuji to za velmi důležité, protože právě složitost projektových dokumentací byla také jedním z momentů, na co si investoři stěžovali, že prostě už to bylo přehnané, že skutečně na stavbu rodinného domku se chtěla dokumentace jak na stavbu jaderné elektrárny. Takže my jsme na toto všechno reagovali a podstatě je to taková jakoby rozšířenější forma dokumentace územního rozhodnutí, tzn. i pro to povolení stavby tam budou samozřejmě daleko jednodušší principy. Pracovně jsme tomu říkali DÚRka+. Stavebník dokumentaci bude vkládat do evidence elektronických dokumentací jako součást žádosti o povolení záměru. To je z toho důvodu, že samozřejmě nově právě tu elektronickou dokumentaci bude používat stavební úřad pro debaty s příslušnými dotčenými orgány, které tedy budou vesměs integrovány pod stavební úřad. To znamená, všichni od začátku až do konce budou nahlížet do jedné projektové dokumentace, a pokud budou potřeba úpravy, tak se na těchto úpravách shodnou všichni aktéři na půdě stavebního úřadu a následně samozřejmě bude vyvolána debata s potenciálním investorem.

Zásadní změnou je též povinnost stavebníka zajistit vypracování dokumentace pro provádění stavby před zahájením jejího projednání. To znamená, že musí samozřejmě, jakmile dostane stavební povolení, ještě mít prováděcí dokumentaci tak, aby stavební úřad mohl samozřejmě průběžně sledovat, jestli byly naplněny ty věci, ke kterým vydal stavební povolení.

Takový velký objem aktivit je procesní právo, povolování, odvolání a přezkum. V rámci povolení staveb dochází k nahrazení současného množství povolovacích postupů jedním řízením, kterým bude stavba povolena. Nový zákon dále nastavuje nepřekročitelné lhůty pro stavební úřady, dotčené orgány i pro řízení o odvolání. Délka toho rozhodování se samozřejmě týká druhu stavby. My dělíme stavby na jednoduché stavby, vyhrazené stavby, drobné stavby atd. U těch jednoduchých staveb je to zhruba 30 dnů plus možnost tedy dalších 30 dnů na základě posouzení stavebního úřadu. U ostatních staveb, kde jsou samozřejmě i třeba stavby dotčené EIA atd., se to dá prodloužit až na 180 dnů.

V rámci stavebního řízení stavební úřad posoudí soulad záměru s územně plánovací dokumentací, s požadavky zákona a jejich prováděcích vyhlášek, s požadavky dotčených orgánů vyplývajících z ochrany veřejných zájmů a s požadavky na infrastrukturu. Následně v daných lhůtách stavební úřad rozhodne, zda stavba bude, či nebude povolena. Právě ten apelační princip, kdy odvolací orgán bude muset rozhodnout, nebude neúměrně natahovat lhůty pro stavebníka jako takového. Nový stavební zákon tedy stanovuje jednoznačný proces, pevné lhůty, kdy stavební úřad obdrží žádost se všemi podklady, včetně dokumentace, stejné postavení všech účastníků řízení a stavební úřad záměr posuzuje v řízení jednou a vydává povolení. To je také velmi důležité, že samozřejmě tím, že bude i ta digitalizace stavebního řízení, že skutečně na stavebních úřadech právě i díky tomu, kdyby zůstal ten stavební zákon tak, jak jsme ho připravili, tak budou kvalifikovaní odborníci na všech úrovních tak, aby ten stavební záměr dokázali posoudit hned a ne, že se vám bude stávat, že přijdete na stavební úřad a oni řeknou: ano, tady vám chybí ještě toto, to a to. Vy to doplníte, přijdete za 30 dnů znovu a oni řeknou, no jo, ale vám tady chybí ještě to a to. A zase odejdete a zase doplníte a zase přijdete a řeknou vám další přílohy. Toto stavební zákon ošetřuje, to znamená, může stavebníka vyzvat k doplnění jednou na základě písemné žádosti a ne, že toho stavebníka budou takto posílat od čerta k ďáblu.

Vznik Portálu stavebníka, prostřednictvím kterého bude vedeno to řízení, je skutečně základním kamenem právě i v té digitalizaci. Všechny úkony mezi stavebníkem, stavebním úřadem, dotčenými orgány, vlastníky veřejné dopravní nebo technické infrastruktury budou probíhat elektronicky. Základním komunikačním prostředkem bude integrační platforma stavebního řízení a Portálu stavebníka. Místo papírové žádosti s desítkami příloh, potvrzení a razítek stavebník nově podá žádost elektronickou. Samozřejmě, a tady souhlasím s panem ministrem, ne všichni jsme schopni si sednout doma na gauč a samozřejmě veškerou komunikaci s úřadem dělat elektronicky. Ale věřte mi, že mnoho renomovaných projekčních firem samozřejmě po tomto velmi volají, aby skutečně už ta komunikace s příslušným úřadem byla elektronicky, ale běžní občané budou vždycky mít možnost navštívit územní pracoviště stavebního úřadu tak, aby se o ně kvalifikovaní úředníci na těchto územních pracovištích vždycky postarali.

Tím, že vlastně stavebník podá elektronickou žádost, tak logicky, když si to představíte, tak každá ta žádost má určité číslo jednací nebo rodný list stavby jako takové, a stavebník bude moci v průběhu celého procesu sledovat, v jaké fázi to jeho stavební povolení zrovna je, kdo se k tomu vyjadřuje, jaké jsou samozřejmě případná stanoviska atd.

Je velmi důležité, že to bude propojeno i s Národním geoportálem územního plánování, to znamená, kdekoliv ten úředník stavebního úřadu si to samozřejmě propojí s tím územním plánem tak, aby vlastně se opravdu šetřili lidé, aby mnoho těch lidí mohla nahradit i technika. Proto když jsme se vlastně bavili o tom a když se o tom bavím i se starosty, tak oni říkali, že když si to přečetli, všechny ty procesy, tak jim je jasné, že když mají dneska například čtyři lidi na stavební úřadu, že budou do budoucna bohatě stačit dva, protože právě díky těm systémům... A tady dávám jednoznačně za pravdu kolegům, že ta digitalizace se musí vést jako červená nit celým tím procesem nového stavebního zákona.

Na druhou stranu, když se na to samozřejmě dívají odborníci a teď zaznamenávají to odložení, případné změny, tak se samozřejmě velmi legitimně ptají, jak můžete dokončovat digitalizaci, když vlastně ani nevíte, jak ten stavební zákon bude vypadat. Takže tady jsem i ráda v tom, že jsme se shodli na tom, že do těch procesů změn a se půjde skutečně minimálně. Pokud se samozřejmě něco bude řešit, tak se pravděpodobně bude řešit ta institucionální podoba, protože digitalizace stavebního řízení je vázána evropským projektem. My jsme na to získali zhruba 1,3 miliardy v rámci IROPu, Národní plán obnovy má dalších zhruba 1,5 miliardy, takže skutečně je potřeba ty procesy hrnout před sebou. Tady si myslím, že opravdu aby se to potkalo v tom roce 2023, by bylo ideální.

Na druhou stranu, pokud rozpojíme a vlastně zase znovu uděláme ty dvě instituce, to znamená samospráva versus státní správa, bude velmi těžké, protože my samozřejmě v tom modelu jsme předpokládali, že se centrálně vysoutěží, ať už systémy, ale i hardware pro všechny stavební úřady jednotně. Pokud by si to měly do budoucna zajišťovat samy obce, tak ukočírovat, a teď já nevím, kolik by mohlo zůstat stavebních úřadů; předpokládám tedy, že skutečně se nějakým způsobem eliminovat budou, i kdyby jich bylo 300, 350, 400, tak představa, že se pojede 400 samostatných výběrových řízení na to, aby vysoutěžily pokud možno stejnou techniku atd., je opravdu spíše úsměvná, než aby byla realistická. Takže věřím tomu, že se najde i ta cesta, jak centrálně vysoutěžit pro všechny stavební úřady, aby skutečně ta vybavenost tedy byla například z Nejvyššího stavebního úřadu, aby si to ty obce nezajišťovaly samy.

Když se budu samostatně zabývat digitalizací stavebního řízení a územního plánování, tak musím říci, že tady se opravdu odvedl obrovský kus práce, a jsem moc ráda, že například Ministerstvo pro místní rozvoj získalo první cenu v rámci - jako nejlepší projekt eGovernmentu za rok 2021. Pan ministr byl dokonce přítomen předání, takže samozřejmě to mě moc těší. ***