(17.30 hodin)
(pokračuje Vlastimil Válek)
Samozřejmě je druhá věc, která je důležitá, a to je ochrana těch ostatních. Očkováním chráním sebe. Ochrana ostatních je to, že do kolektivu jdu tehdy, když nehrozí, že ho nakazím, že tedy šířím virus. To mohu udělat buď osobními ochrannými prostředky, což jsou respirátory, různé typy respirátorů, anebo mohu mít předtím nějaké vyšetření, které říká, že nejsem šiřitelem viru. Toto vyšetření je v podstatě asi PCR test a méně spolehlivý antigenní test, ale antigenní test má rychlejší vyhodnocení a dá se udělat to, že ten test se dělá s frekvencí jednou za čtyři dny, a pak ta jistota je podstatně vyšší. Pouze kombinací obou dvou těchto opatření je velmi vysoká pravděpodobnost, že jednak nebudu šířit a jednak se nenakazím.
Teď poslední dotaz, který zazněl - uvolňování opatření. My jsme teď ve fázi, že vlna omikron se dostává na vrchol a začne začátkem příštího týdne v České republice postupně klesat. Podle dat profesora Duška, podle všeho, co analyzuje i nezávislý tým kolem paní doktorky Přikrylové a matematiků, kteří v něm jsou z různých ústavů, je vysoce pravděpodobné, že v dalším týdnu začne počet nakažených klesat, ale nastane problém, že ten virus, pokud si všimnete, se posunuje nejen ze západu na východ, ale posunuje se ve věkových kategoriích, tedy první to začne u dětí a mladých a pak se to posune do starších ročníků. To je velmi specifické pro mutaci omikron. To znamená, v druhé polovině tohoto týdne, v příštím týdnu, se začne zvyšovat procento seniorů, kteří budou vystaveni nákaze a kteří se mohou nakazit. Proto je potřeba ty seniory cíleně trasovat, proto jsme na ně nasadili větší páku trasování. Proto je potřeba, aby se včas dostali k léčbě. Ideální by bylo, aby ti, kteří ještě mají zájem, šli na boostovací dávku, protože boostovací dávka stoprocentně chrání proti hospitalizaci na ECMO a proti závažnému průběhu na jipkách. Nicméně i ti, co nepůjdou na posilovací dávku, co se nenechají očkovat, tak i pro ty je nastavený systém u praktických lékařů, aby včas mohli nasadit kvalitní léčbu v kombinaci monoklonálních protilátek a antivirotik, kterých máme zásluhou předchozího ministra i mojí dostatek - a zásluhou profesorky Vašákové. Takže z toho důvodu znovu prosím následujících čtrnáct dní, tři týdny zvlášť seniory, zvlášť rizikové pacienty: pokud se u vás objeví jakékoliv příznaky, nemáte posilovací dávku, nechcete jít na posilovací dávku, kontaktujte praktického lékaře. To je to zásadní, co pro sebe můžete udělat, abychom vám včas mohli nasadit léčbu.
Ta vlna by měla končit koncem února. Začátkem března bychom se měli dostat do situace, kdy budeme debatovat o omezování těchto opatření tak jako některé další země. Ano, chtěl bych, abychom se od epidemie, od pandemie, dostali k endemii, tedy k něčemu, co se vyskytuje v některých zemích v různém systému, abychom včas zachytili, jak případné změny jdou do České republiky, a na to uměli reagovat, což máme nastaveno.
Co je zásadní, že ta opatření tak, jak je omezíme v České republice, omezíme v podstatě pro kohokoliv, kdo do České republiky bude přijíždět, a je víceméně jedno, jestli to bude jenom ze Schengenu, nebo to bude z celého světa. Proto ta debata. A já o to prosím samozřejmě jak koalici, tak opozici. Prosím o to všechny kolegy, které tady máme, prosím o to zdravotní výbor. Musí být velmi intenzivní a musí být velmi pragmatická, protože ta opatření bychom měli omezit. Měli bychom je omezit a oslabovat v průběhu března. Mám nachystané od Národního institutu plán uvolňování těch opatření. Ten bych chtěl představit nejenom centrálnímu řídícímu týmu, nejenom ministerstvu, ale především zdravotnímu výboru jak v Poslanecké sněmovně, tak v Senátu. Chtěl bych, abychom debatovali rizika spojená s rychlostí uvolňování opatření. Ten systém by bylo dobré spustit takovým způsobem, abychom se úplně neutrhli od toho, jak to budou dělat ostatní země. Na druhé straně už dneska máme daleko nejslabší opatření, pokud to srovnáme s Německem, Rakouskem a dalšími zeměmi, a přesto situace funguje velmi dobře.
Znovu říkám, byl bych hloupý, kdybych říkal, že je to moje zásluha. Je to zásluha dobrého předání vlády ministrem Vojtěchem mně. Je to zásluha toho, že AntiCovid komunikoval s Ministerstvem zdravotnictví. Je to zásluha, domnívám se, i velmi dobrého fungování Národního institutu, který dává dobrá opatření, dobrá doporučení a my ta doporučení se snažíme realizovat v plném rozsahu. Ano, pomocí mimořádných opatření. K tomu potřebujeme pandemický zákon. Pandemický zákon bude pravděpodobně muset být funkční do konce března, pokud se Poslanecká sněmovna rozhodne ho schválit. V té době bychom měli mít opatření na minimu, ale musíme je minimalizovat tím způsobem - abych to znovu zopakoval - abychom se nevymkli úplně ze systému okolních zemí. Na druhé straně moje představa je, že by ta opatření opravdu měla být minimální tak, aby se život vrátil co nejlépe k normálnímu fungování.
Budeme muset nastavit systém očkování v České republice tak, aby očkování proti covidu bylo stejně standardizované jako očkování například proti chřipce, protože jiná cesta neexistuje. Potřebujeme, aby protilátky, pokud se objeví jakákoliv další mutace nebo pokud bude existovat omikron - jak jsem vysvětlil, kolektivní imunitu nejde jednoduše dosáhnout - aby protilátky kulminovaly v době, kdy křivka kulminuje v České republice, kdy síla viru kulminuje v České republice.
Není to jednoduchá záležitost. Je potřeba se na ní dohodnout napříč politickým spektrem a je potřeba ji velmi, velmi pečlivě naplánovat tak, aby to fungovalo ku prospěchu občanů České republiky. O to vás všechny prosím a doufám, že jsem zodpověděl i ty dotazy, které padly.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji, pane ministře. S faktickou poznámkou je přihlášen pan poslanec Milan Brázdil. Prosím máte dvě minuty.
Poslanec Milan Brázdil: Nechci zdržovat. To, jak vy jste řekl, že děkujete, tak já vám také děkuji. Vysvětlil jste - a omlouvám se vám, trošku jsme to přehnali na tu pandemickou stranu. Ale děkuji vám za vysvětlení a opravdu si vážím toho, že jste vystoupil.
Místopředseda PSP Jan Bartošek: Děkuji vám, pane poslanče. V současné době neeviduji žádnou přihlášku do obecné rozpravy. Je tomu tak? Jestliže tomu tak je a nikdo se nehlásí, končím obecnou rozpravu a chci se zeptat pana ministra, případně paní zpravodajky, na závěrečné slovo v tento moment. Prosím, pane ministře.
Ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR Petr Gazdík: Hezký dobrý den ještě jednou. Nějak se nám ta rozprava protáhla. Já jsem chtěl jenom - několik věcí už tady zaznělo a některé věci dokonce opakovaně - chtěl jsem odpovědět některým kolegům a kolegyním na jejich otázky. Víte, my se nenacházíme v lehké situaci a snažíme se udržovat nějaký balanc. Není dobře, aby se šířila epidemie, ale není dobře ani, aby děti nechodily do školy. Není dobře, aby rodiče zůstávali doma z práce a bez prostředků, tudíž ale není ani dobře, aby jejich děti roznášely po školách nemoci, když nezůstanou doma.
Návrh zákona dává velkou důvěru ředitelům a já jsem velmi vděčný, že se napříč politickým spektrem shodneme na tom, že je to potřeba. Ano, v nějakém dalším zákoně a v dalších debatách, zejména na školském výboru, se určitě budeme bavit o tom, jakým způsobem ředitele podpořit, jak jim udělat situaci lehčí. Zazněly tady různé nápady, že to za ně budou dělat zástupci. No, všechno nebudou, protože máme právní subjektivitu a ten odpovědný je a vždy bude skutečně ředitel.
Vy jste se, paní kolegyně Vildumetzová, prostřednictvím pana předsedajícího, ptala na ošetřovné. Já se omlouvám, necítím se být jako ministr školství dostatečně fundován na to, abych stanovoval tu hranici. To je skutečně věcí politické diskuse a mého kolegy, ministra práce a sociálních věcí. Samozřejmě na to mám nějaký politický názor a rád tu diskusi povedu v budoucím čase a budu zohledňovat aktuální situaci.
Velmi se mi líbí - zaznělo tady několikrát - že bychom mohli tento nápad na větší pravomoci ředitelům vtělit do zákona, řekněme v obecnější podobě i pro různé jiné situace, které ve školách mohou nastat. Já se k tomu hlásím a slibuji, že se tím budeme na ministerstvu zabývat. ***
